Soudců 18
18
Stěhování Danovců
1V oněch dnech nebyl v Izraeli král. A v oněch dnech pro sebe danovský kmen hledal dědictví, aby se usídlil, protože mu až do onoho dne nepřipadlo mezi izraelskými kmeny nic do dědictví.#[Danovcům bylo losem přidělo území na západě mezi Judou a Efrajimem (Joz 19,40–46), avšak díky nepřátelství Emorejců (Sd 1,34) a Pelištejců ho nebyli schopni obsadit.]
2Synové Danovi tedy poslali pět mužů ze své čeledi, bojovníků ze svých končin ze Soreje a z Eštaólu, aby prozkoumali zemi a aby ji důkladně prohlédli. Řekli jim: Jděte a důkladně prohlédněte tu zemi. Přišli do efrajimského pohoří až k Míkovu domu a nocovali tam. 3Když byli u Míkova domu, všimli si hlasu#[Asi míněna řeč, jižní přízvuk či dialekt (srv. 12,6), podle kterého poznali, že pochází z Judska a byl tedy dříve sousedem Danovců (v. 11n).] toho lévijského mládence. Zašli tam a zeptali se ho: Kdo tě sem přivedl? Co tady děláš? Co to tu máš? 4Odpověděl jim: To a to se mnou Míka dojednal, najal mě a já jsem se mu stal knězem. 5Nato mu řekli: Prosíme, doptávej se Boha, ať poznáme, zdali dopřeje úspěch naší cestě, po níž jdeme. 6Kněz jim řekl: Jděte v pokoji. Vaše cesta, po níž půjdete, je před Hospodinem.#n.: rovně / přímo; n : je H. milá; Př 5,21; Jr 17,16
7Těch pět mužů šlo, přišli do Lajiše#[asi 160 km severně od Sórey; totéž město je v Joz 19,47 nazýváno Lešem.] a viděli lid, který v#h.: uprostřed … něm byl poklidný, bydlel v bezpečí po způsobu Sidónců#h.: podle práva; [Pokojní Féničané se zabývali obchodem; Ezd 3,7.] a byl bezstarostný. Nikdo v zemi nepotupoval úmluvu, nezískával vlastnictví mocí. Byli daleko od Sidónců a neměli s nikým#h.: člověkem úmluvu. 8Vrátili se ke svým bratrům do Soreje a Eštaólu. Jejich bratři#n : příbuzní / soukmenovci; 19,23 se jich zeptali: Jak jste na tom?#h.: Co vy?; n : Jak jste pořídili? 9Odpověděli: Vstaňte a vytáhneme proti nim, protože jsme viděli tu zemi a hle, je velmi dobrá, ale vy jste neteční. Nebuďte líní jít, vstoupit do té země a obsadit ji. 10Až vytáhnete, přijdete k bezstarostnému lidu a země je rozlehlá na všechny strany, vždyť Bůh ji vydal do vaší ruky -- místo, kde není nouze vůbec v ničem, co bývá na zemi.
Danovské násilnictví
11I vyrazilo odtamtud z danovské čeledi, ze Soreje a z Eštaólu, šest set mužů, přepásaných válečnými zbraněmi. 12Vytáhli a utábořili se u Kirjatjearímu v Judsku. Kvůli tomu nazvali ono místo Danovský tábor a je tomu tak až do tohoto dne. Všimněte si ho za Kirjatjearímem. 13Odtamtud prošli efrajimským pohořím a přišli až k Míkovu domu. 14Tu promluvilo těch pět mužů, kteří se vydali prozkoumat zemi Lajiš. Řekli svým bratrům:#n : soukmenovcům Zdalipak víte, že je v těchto domech efód, domácí bůžek a tesaná a litá modla? Nuže, rozvažte,#h.: poznejte; 1S 25,17 co provedete. 15Zašli tam tedy, přišli k domu toho lévijského mládence, k domu Míkovu, a zeptali se ho, jak se mu daří,#h.: zeptali se ho na jeho pokoj; n.: popřáli mu pokoj 16zatímco šest set mužů z Danových synů, přepásaných válečnými zbraněmi, stálo u vchodu do brány. 17Pak vystoupilo těch pět mužů, kteří se vydali prozkoumat zemi. Přišli tam, vzali tu tesanou modlu a efód, domácího bůžka i litou modlu. Kněz přitom stál u vchodu do brány se šesti sty muži, přepásanými válečnými zbraněmi. 18Když ti muži vešli do Míkova domu a vzali tesanou modlu, efód, domácího bůžka a litou modlu, zeptal se jich kněz: Co to děláte? 19Odpověděli mu: Mlč, polož si ruku na ústa a pojď s námi. Buď nám otcem a knězem. Co je lepší: Abys byl knězem domu jednoho muže, nebo abys byl knězem kmene a čeledi#[U Danovců je zmiňována jediná čeleď – Šúcham (Nu 26,42), v Gn 46,23 nazývaná Chúšim.] v Izraeli? 20To se srdci toho kněze líbilo.#h.: Srdce toho kněze bylo dobré; srv. 1Kr 21,7p; (srv. častější podobnou vazbu Est 1,21; 5,14) Vzal efód, domácího bůžka a tesanou modlu a vstoupil mezi lid. 21Nato se obrátili a vyšli. Malé děti, dobytek a cenný majetek umístili před sebe.#[z důvodu ochrany – srv.Gn 33,2n; Nu 31,9] 22Vzdálili se od Míkova domu a tu se shromáždili muži z domů, které stály u domu Míkova, a stíhali#h.: nalepili se na syny Danovy. 23Křičeli na syny Danovy. Ti se ohlédli#h.: otočili své tváře; 1Kr 8,14 a řekli Míkovi: Jaké máš přání, že ses shromáždil? 24Odpověděl jim: Vzali jste mé bohy, které jsem zhotovil, a kněze a odešli jste. Co se mnou bude dál? Jak se mě můžete ptát: Jaké máš přání? 25Nato mu synové Danovi řekli: Nezvyšuj na nás hlas,#h.: Nenecháš zaznít hlas s …; Joz 6,10; Iz 42,2; n.: Ať už tě ani neslyšíme jinak se na vás vrhnou rozhořčení muži#h.: muži hořké duše; 2S 17,8 a ztratíš#h.: shromáždíš život svůj i život svého domu. 26Synové Danovi pak šli svou cestou. Když Míka viděl, že jsou silnější než on, obrátil se a vrátil se domů.
Obsazení Lajiše
27Oni vzali s sebou to, co si Míka zhotovil, a kněze, kterého měl, a přitáhli k Lajiši na poklidný a bezstarostný lid. Pobili je ostřím meče a město spálili ohněm. 28A nebyl, kdo by město vysvobodil, protože bylo daleko od Sidónu a neměli s nikým úmluvu. Bylo v údolí u Bétrechóbu.#2S 10,6; [asi totožné s Rechóbem v Nu 13,21] Synové Danovi to město opět postavili a usadili se v něm. 29Tehdy nazvali to město jménem Dan podle jména svého otce Dana, který se narodil Izraelovi. Původně#h.: Prvně; srv. 2Pa 3,3 však mělo to město jméno Lajiš. 30Synové Danovi tam tu tesanou modlu postavili pro sebe a Jónatan, syn Geršóma, syna Mojžíšova,#[Tak mnohé h. rkpp, některé rkpp LXX a Vul. Mnohé h. rkpp. vkládají do jména písmeno (TM naznačuje vložení písmene nún jeho vyvýšením nad řádek) a čtou: Manasesova (resp. Menašeho). Je pravděpodobné, že masoreti pozměnili jméno ve snaze zabránit znesvěcení Mojžíšova jména.]; on i jeho synové se stali kněžími pro danovský kmen až do dne vystěhování té země. 31Míkovu tesanou modlu, kterou zhotovil, tam měli pro sebe umístěnou#h.: umístili po všechny dny, kdy byl dům Boží v Šílu.
Právě zvoleno:
Soudců 18: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.