Jákob uslyšel slova Lábanových synů: Jákob vzal všechno, co bylo našeho otce! A z toho, co bylo našeho otce, si nahromadil všechno toto bohatství! I na Lábanově tváři Jákob viděl, že už vůči němu nebyl takový jako dříve. Tu řekl Hospodin Jákobovi: Navrať se do země svých otců a do svého rodiště; já budu s tebou.
Jákob si tedy dal zavolat Ráchel a Leu na pole ke svému stádu a řekl jim: Vidím na tváři vašeho otce, že už vůči mně není takový jako dříve, avšak Bůh mého otce byl se mnou. Vy však víte, že jsem vašemu otci sloužil celou svojí silou. Avšak váš otec si ze mne tropil žerty, desetkrát změnil mou mzdu, ale Bůh mu nedovolil mi uškodit. Když řekl: Tvou mzdou budou skvrnité, všechny ovce rodily skvrnité; když řekl: Tvou mzdou budou pruhované, všechny ovce rodily pruhované. Bůh odňal dobytek vašemu otci a dal ho mně. I stalo se v době páření ovcí, že jsem pozvedl oči a ve snu jsem viděl, že berani, kteří skákali na ovce, byli pruhovaní, skvrnití a strakatí. Pak mi Boží anděl ve snu řekl: Jákobe! Odpověděl jsem: Tady jsem. On pokračoval: Nuže pozvedni oči a viz: Všichni berani, kteří skákají na ovce, jsou pruhovaní, skvrnití a strakatí. Viděl jsem totiž všechno, co ti Lában provádí. Já jsem Bůh z Bételu, kde jsi pomazal posvátný sloup a kde jsi mi učinil slib. Teď vstaň, odejdi z této země a navrať se do své rodné země.
Ráchel a Lea mu odpověděly: Máme snad ještě dědičný podíl v domě svého otce? Cožpak nás nepovažuje za cizinky? Vždyť nás prodal a peníze dočista utratil! Ano, všechno bohatství, které Bůh odňal našemu otci, patří nám a našim dětem. Nyní tedy udělej všechno, co ti Bůh řekl. Nato Jákob vstal, posadil své děti a ženy na velbloudy a sehnal všechen svůj dobytek a všechen svůj majetek, jejž nabyl, dobytek a zboží, které nabyl v Paddanaramu, aby šel ke svému otci Izákovi do kenaanské země. Když Lában odešel stříhat ovce, Ráchel ukradla domácí bůžky, které patřily jejímu otci. A Jákob oklamal Aramejce Lábana, když mu neoznámil, že utíká. Tak utekl se vším, co měl. Vstal, přebrodil Řeku a vydal se směrem ke gileádskému pohoří.
Třetího dne bylo Lábanovi oznámeno, že Jákob utekl. Tedy vzal s sebou své příbuzné, po sedm dní ho pronásledoval a dostihl ho v gileádském pohoří. K Aramejci Lábanovi přišel ve snu v noci Bůh a řekl mu: Měj se na pozoru, abys nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo. Lában dostihl Jákoba, když Jákob postavil svůj stan na hoře. I Lában se svými příbuznými tábořil v gileádském pohoří. Lában se Jákoba zeptal: Cos to udělal, žes mne oklamal a mé dcery jsi odvedl jako válečné zajatce? Proč jsi potají utekl a oklamals mne? Neoznámils mi to, abych tě mohl propustit s radostí a zpěvy, s tamburínou a lyrou! Ani jsi mě nenechal políbit mé vnuky a dcery. Tentokrát bylo tvé jednání bláznivé. Je v mé moci naložit s vámi zle. Ale včera mi Bůh vašeho otce řekl: Měj se na pozoru, abys nepromlouval k Jákobovi ani dobro ani zlo. Když už jsi chtěl odejít, protože jsi velice toužil po otcovském domě, proč jsi ukradl mé bohy?
Jákob na to Lábanovi odpověděl: Protože jsem se bál, neboť jsem si myslel, abys mi neuchvátil své dcery. U koho najdeš své bohy, ten nezůstane naživu. Před našimi příbuznými prozkoumej, co tvého je u mne, a vezmi si to. Jákob totiž nevěděl, že je Ráchel ukradla.