1 Královská 18
18
Elijáš a Obadjáš
1Přešlo mnoho dní, když se třetího roku stalo Hospodinovo slovo k Elijášovi: Jdi, ukaž se Achabovi. Dám déšť na povrch země. 2Elijáš šel, aby se ukázal Achabovi. V Samaří byl krutý#h.: silný; 17,17 hlad. 3Achab si zavolal Obadjáše, který byl nad domem. Obadjáš se velmi bál#h.: byl bojící se; tj. žil ve velké bázni před H. / byl velmi zbožný; Gn 42,18p; 2Kr 4,1; Dt 5,29; Jb 1,8 Hospodina. 4Stalo se, že když Jezábel vyhlazovala Hospodinovy proroky, Obadjáš vzal sto proroků, ukryl je po padesáti v jeskyni a zásoboval je chlebem a vodou. 5Achab řekl Obadjášovi: Jdi v zemi ke všem pramenům vody a ke všem potokům. Snad se najde tráva, abychom zachovali koně#[pohroma nepřivedla Achaba k pokání (jako Davida – 2S 21,1), ale ke starosti o zachování vojenské síly (podle asyrských letopisů měl nejméně dva tisíce vozů; srv. 10,26)] a mezky při životě a nemuseli vyhladit žádné ze zvířat.
6Rozdělili si zemi, aby jí procházeli. Achab šel sám jednou cestou a Obadjáš šel sám druhou#h.: jednou; Ex 25,33p cestou.
7Když byl Obadjáš na cestě, hle, potkal ho Elijáš. Jakmile jej Obadjáš zpozoroval, padl na tvář a zeptal se: Jsi to ty, můj pane, Elijáši? 8Odpověděl mu: Jsem. Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš. 9Nato on řekl: Čím jsem zhřešil, že dáváš svého otroka do ruky Achaba, aby mě usmrtil? 10Jakože živ je Hospodin, tvůj Bůh, není národ či království, kde by tě můj pán nenechal#h.: neposlal hledat. Když řekli: Není zde, nechal království či národ přísahat, že tě nenašli. 11A ty nyní říkáš: Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš. 12I stane se, až od tebe odejdu, že tě Hospodinův Duch odnese nevím kam. Já to půjdu oznámit Achabovi, on tě nenajde a zabije mě. Tvůj otrok se přece od svého mládí bojí Hospodina. 13Což nebylo oznámeno mému pánu, co jsem udělal, když Jezábel zabíjela Hospodinovy proroky? Ukryl jsem sto z Hospodinových proroků vždy po padesáti#h.: z H. proroků sto mužů, padesát a padesát mužů v jeskyni a zásoboval jsem je chlebem a vodou. 14A ty nyní říkáš: Jdi, pověz svému pánu: Je zde Elijáš. Vždyť mě zabije. 15Elijáš řekl: Jakože živ je Hospodin zástupů, jemuž sloužím, dnes se mu ukážu.
Elijáš na hoře Karmel
16Obadjáš šel vstříc Achabovi a oznámil mu to. Nato šel Achab vstříc Elijášovi. 17I stalo se, když uviděl Achab Elijáše, Achab se ho zeptal: Jsi to ty, kdo přivádí zkázu na Izrael?#n.: působí potíže Izraeli; Joz 7,25; Sd 11,35; Př 11,17 18Odpověděl mu: Zkázu na Izrael nepřivádím já, ale ty a dům tvého otce, když opouštíte Hospodinovy příkazy a chodíte#Pš; Tg; Vul: pl.; Jr 2,23 za baaly. 19Nyní vzkaž a shromáždi ke mně na horu Karmel celý Izrael i čtyři sta padesát Baalových proroků a čtyři sta Ašeřiných proroků, kteří jídají u Jezábelina stolu. 20Achab vzkázal mezi všechny syny Izraele a shromáždil proroky na horu Karmel.
21Tehdy Elijáš přistoupil ke všemu lidu a řekl: Jak dlouho budete kulhat#stejné h. sloveso jako ve v. 26 při pohanském kultickém tanci; 16,31p; srv. 2S 4,4; [asi se jednalo o idiom té doby, podobný našemu: “sedět na dvou židlích”] na dvě strany?#n.: o dvou berlích; Ž 119,113!; Joz 24,15; Oz 10,2; Mt 6,24 Jestliže je Bohem Hospodin, jděte za ním, a jestliže Baal, jděte za ním. Lid mu nic neodpověděl. 22Elijáš řekl lidu: Já sám jsem zůstal Hospodinovým prorokem a Baalových proroků je čtyři sta padesát. 23Ať nám jsou dáni dva býčci. Jednoho býčka ať si vyberou oni, rozsekají ho na kusy, položí na dříví, ale oheň ať nerozdělávají. Já připravím druhého#h.: jednoho; Ex 25,33p býčka, dám ho na dříví, ale oheň nerozdělám. 24Pak vzývejte jméno svého boha#n.: svých bohů a já budu vzývat jméno Hospodinovo. Bůh, který odpoví ohněm, ten je Bohem. Všechen lid odpověděl: Dobře jsi promluvil.
25Elijáš řekl Baalovým prorokům: Vyberte si jednoho býčka a připravte ho první, protože vás je víc. Vzývejte jméno svého boha, ale oheň nerozdělávejte. 26Nato vzali býčka, kterého jim dal, připravili ho a vzývali Baalovo jméno od rána až do poledne se slovy: Baale, odpověz nám! Ale žádný ohlas, nikdo neodpovídal. Přitom#n.: ani hlásku, žádná odpověď. Tak; h.: Ne hlas, ne odpovídající; srv. 2Kr 4,31 poskakovali#h.: kulhali; srv. v. 21 kolem oltáře, který udělali. 27Když nastalo poledne, Elijáš se jim posmíval: Volejte hlasitě,#h.: velkým hlasem; 1S 7,10; 28,12; Neh 9,4 vždyť je to bůh. Snad je zaneprázdněn#?n.: si odskočil nebo má nutkání. Třeba je na cestě. Možná spí, ať se probere. 28Volali hlasitě#h.: velkým hlasem; 1S 7,10; 28,12; Neh 9,4 a dle svého zvyku si zasazovali rány meči a oštěpy, až jim tekla krev. 29Když přešlo poledne, chovali se jako proroci#srv. Jr 23,13; 1S 18,10p! až do doby, kdy se přináší#tj. asi tři hodiny odpoledne; Ex 29,41 přídavná oběť, ale žádný ohlas, nikdo neodpovídal, nikdo tomu nevěnoval pozornost.
30Pak řekl Elijáš všemu lidu: Přistupte ke mně. Všechen lid k němu přistoupil. On opravil Hospodinův oltář, který byl pobořen. 31Elijáš vzal dvanáct kamenů podle počtu kmenů synů Jákoba, ke kterému se stalo Hospodinovo slovo: Budeš se jmenovat Izrael. 32Z kamenů postavil oltář v Hospodinově jménu a udělal okolo oltáře příkop na dvě míry#[cca 12–15 litrů; srv. 1S 25,18p; 2Kr 7,1] zrna. 33Narovnal dříví, rozsekal býčka na kusy a položil ho na dříví. 34Pak řekl: Naplňte čtyři džbány vodou a vylejte ji na zápalnou oběť i na dříví. Nato řekl: Udělejte to znovu. Udělali to znovu a on řekl: Udělejte to potřetí, a udělali to potřetí. 35Voda tekla okolo oltáře a naplnila také příkop. 36Když nastal čas přinášení přídavné oběti, přistoupil prorok Elijáš a řekl: Hospodine, Bože Abrahamův, Izákův a Izraelův,#[vedle 1Pa 29,18 a 2Pa 30,6 jediné místo, kde je v obvyklém spojení (Ex 3,6.16; 4,5; Sk 3,13) uvedeno Jákobovo nové jméno (srv. v. 31)] kéž se dnes pozná,#n.: ukáže že ty jsi Bůh v Izraeli a já jsem tvůj otrok a všechny tyto věci jsem učinil podle tvého slova. 37Odpověz mi, Hospodine, odpověz mi, ať tento lid pozná, že ty, Hospodine, jsi Bůh; a ty sám obracíš jejich srdce nazpět. 38Nato spadl Hospodinův oheň a strávil zápalnou oběť i dříví, kameny a prach a vylízal#srv. Mi 7,17; n : pohltil vodu, která byla v příkopu. 39Když to všechen lid uviděl, padli na tvář a volali: Hospodin je Bůh, Hospodin je Bůh. 40Elijáš jim řekl: Chyťte Baalovy proroky, nikdo z nich ať neunikne. Když je chytili, zavedl je Elijáš k potoku Kíšón a tam je pobil.
41Elijáš řekl Achabovi: Jdi, jez a pij, neboť slyším hukot deště.#n.: je slyšet; h.: hlas rachotu / množství deště; (srv. Iz 13,4) 42Achab šel#[to, že celkem 8 v této kapitole lidé – včetně krále (+ v. 26) – okamžitě uposlechli Elijáše, ukazuje na jeho velkou autoritu jakožto H. proroka] jíst a pít. Elijáš vystoupil na vrchol Karmelu, sklonil se k zemi a vložil svou tvář mezi kolena. 43Svému služebníkovi#h.: chlapci; 19,3; 20,14n; 1S 9,3!; 2Kr 4,12 řekl: Jdi a podívej se směrem k moři. Šel, podíval se a řekl: Nic tam není. Řekl: Sedmkrát se vrať.#n.: Sedmkrát řekl: Vrať se 44Když to bylo posedmé, řekl: Hle, oblak malý jako lidská dlaň vystupuje z moře. Řekl: Jdi a řekni Achabovi: Zapřáhni a jeď, ať tě nezadrží déšť. 45Za chvíli#n.: Mezitím; h.: A bylo až k tomu a až k tomu se zatměla nebesa oblaky a větrem a nastal velký déšť. Achab nasedl a jel do Jizreelu. 46Hospodinova ruka byla s Elijášem, takže si přepásal bedra a běžel#[do Jizreelu bylo cca 27 km; Elijáš běžel v Boží síle (srv. Ž 18,30)] před Achabem, až dorazil do Jizreelu.
Právě zvoleno:
1 Královská 18: CSP
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.