Římanům 12:1-15

Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu vaši. A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli vaší, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá. Neboť pravím (skrze milost, kteráž dána jest mi,) každému z těch, jenž jsou mezi vámi, aby ne více smyslil, než sluší smysliti, ale aby smyslil v středmosti, tak jakž jednomu každému Bůh udělil míru víry. Nebo jakož v jednom těle mnohé údy máme, ale nemají všickni údové jednostejného díla, Tak mnozí jedno tělo jsme v Kristu, a obzvláštně jedni druhých údové. Ale majíce obdarování rozdílná podle milosti, kteráž dána jest nám, buďto proroctví, kteréž ať jest podle pravidla víry; Buďto úřad, v bedlivém přisluhování; buďto ten, jenž učí, v vyučování. Též kdo napomíná, v napomínání; ten, jenž rozdává, dávej v upřímnosti; kdož jiným předložen jest, konej úřad svůj s pilností; kdo milosrdenství činí, s ochotností. Milování buď bez pokrytství; v ošklivosti mějte zlé, připojeni jsouce k dobrému. Láskou bratrskou jedni k druhým nakloněni jsouce, uctivostí se vespolek předcházejte, V pracech neleniví, duchem vroucí, příhodnosti času šetřící, Nadějí se radující, v souženích trpěliví, na modlitbě ustaviční, V potřebách s svatými se sdělující, přívětivosti k hostem následující. Dobrořečte protivníkům vašim, dobrořečte, pravím, a nezlořečte. Radujte s radujícími, a plačte s plačícími.