Přísloví 24
24
1Nenásleduj lidí zlých, aniž žádej bývati s nimi. 2Nebo o zhoubě přemýšlí srdce jejich, a rtové jejich o trápení mluví. 3Moudrostí vzdělán bývá dům, a rozumností upevněn. 4Skrze umění zajisté pokojové naplněni bývají všelijakým zbožím drahým a utěšeným. 5Muž moudrý jest silný, a muž umělý přidává síly. 6Nebo skrze rady opatrné svedeš bitvu, a vysvobození skrze množství rádců. 7Vysoké jsou bláznu moudrosti; v bráně neotevře úst svých. 8Kdo myslí zle činiti, toho nešlechetným nazovou. 9Zlé myšlení blázna jest hřích, a ohavnost lidská posměvač. 10Budeš-li se lenovati ve dni ssoužení, špatná bude síla tvá. 11Vytrhuj jaté k smrti; nebo od těch, ješto se chýlí k zabití, což bys se zdržel? 12Díš-li: Aj, nevěděli jsme o tom: zdaliž ten, jenž zpytuje srdce, nerozumí, a ten, kterýž jest strážce duše tvé, nezná, a neodplatí každému podlé skutků jeho? 13Synu můj, jez med, nebo dobrý jest, a plást sladký dásním tvým. 14Tak umění moudrosti duši tvé. Jestliže ji najdeš, onať bude mzda, a naděje tvá nebude vyťata. 15Nečiniž úkladů, ó bezbožníče, příbytku spravedlivého, a nekaz odpočinutí jeho. 16Nebo ač sedmkrát padá spravedlivý, však zase povstává, bezbožníci pak padají ve zlém. 17Když by padl nepřítel tvůj, neraduj se, a když by klesl, nechať nepléše srdce tvé, 18Aby snad nepopatřil Hospodin, a nelíbilo by se to jemu, a odvrátil by od něho hněv svůj. 19Nehněvej se příčinou zlostníků, aniž následuj bezbožných. 20Nebo zlý nebude míti odplaty; svíce bezbožných zhasne. 21Boj se Hospodina, synu můj, i krále, a k neustavičným se nepřiměšuj. 22Nebo v náhle nastane bída jejich, a pomstu obou těch kdo zná? 23Také i toto moudrým náleží: Přijímati osobu v soudu není dobré. 24Toho, kdož říká bezbožnému: Spravedlivý jsi, klnouti budou lidé, a v ošklivost jej vezmou národové. 25Ale kteříž kárají, budou potěšeni, a přijde na ně požehnání dobrého. 26Bude líbati rty toho, kdož mluví slova pravá. 27Nastroj vně dílo své, a sprav je sobě na poli; potom také vystavíš dům svůj. 28Nebývej svědkem všetečným proti bližnímu svému, aniž lahodně namlouvej rty svými. 29Neříkej: Jakž mi učinil, tak mu učiním; odplatím muži tomu podlé skutku jeho. 30Přes pole muže lenivého šel jsem, a přes vinici člověka nemoudrého, 31A aj, porostlo všudy trním, přikryly všecko kopřivy, a ohrada kamenná její byla zbořená. 32A vida to, posoudil jsem toho; vida, vzal jsem to k výstraze. 33Maličko pospíš, maličko zdřímeš, maličko složíš ruce, abys poležel, 34V tom přijde jako pocestný chudoba tvá, a nouze tvá jako muž zbrojný.
Právě zvoleno:
Přísloví 24: BKR
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
PUBLIC DOMAIN