Protož nemohuť já zdržeti úst svých, mluvím v ssoužení ducha svého, naříkám v hořkosti duše své. Zdali jsem já mořem čili velrybem, že jsi mne stráží osadil? Když myslím: Potěší mne lůže mé, poodejme naříkání mého postel má: Tedy mne strašíš sny, a viděními děsíš mne, Tak že sobě zvoluje zaškrcení duše má, a smrt nad život. Mrzí mne, nebuduť déle živ. Poodstupiž ode mne, nebo marní jsou dnové moji.
Číst Jób 7
Sdílet
Porovnat všechny překlady: Jób 7:11-16
Ukládejte verše, čtěte offline, sledujte výukové klipy a další!
Domů
Bible
Plány
Videa