Logo YouVersion
Ikona vyhledávání

Jób 5:8-27

Jób 5:8-27 BKR

Jistě žeť bych já hledal Boha silného, a jemu bych předložil při svou, Kterýž činí věci veliké, nezpytatelné, divné, a jimž počtu není, Kterýž dává déšť na zemi, a spouští vody na pole, Kterýž sází opovržené na místě vysokém, a žalostící vyvyšuje spasením, Kterýž v nic obrací myšlení chytráků, tak aby nemohli k skutku přivésti ruce jejich ničeho, Kterýž lapá moudré v chytrosti jejich; nebo rada převrácených bláznová bývá. Ve dne motají se jako ve tmách, a jako v noci šámají o poledni. Kterýž zachovává od meče a od úst jejich, a chudého od ruky násilníka. Máť zajisté nuzný naději, ale nepravost musí zacpati ústa svá. Aj, jak blahoslavený jest člověk, kteréhož tresce Bůh! A protož káráním Všemohoucího nepohrdej. Onť zajisté uráží, on i obvazuje; raní, ruka jeho také léčí. Z šesti úzkostí vysvobodil by tebe, ano i v sedmi nedotklo by se tebe zlé. V hladu vykoupil by tě od smrti, a v boji od moci meče. Když utrhá jazyk, byl bys skryt, aniž bys se bál zhouby, když by přišla. Zhouba a hlad buď tobě za smích, a nestrachuj se ani líté zvěři zemské. Nebo s kamením polním příměří tvé, a zvěř lítá polní pokoj zachová k tobě. A shledáš, žeť stánek tvůj bude bezpečný, a navrátíš se zase k příbytku svému, a nezhřešíš. Shledáš také, žeť se rozmnoží símě tvé, a potomci tvoji jako bylina zemská. Vejdeš v šedinách do hrobu, tak jako odnášíno bývá zralé obilí časem svým. Aj, toť jsme vyhledali, a takť jest; poslechniž toho, a schovej sobě to.