Žalmy 106:31-48

Početl mu to za spravedlnost po všechna pokolení, navěky. Při vodách Meriby ho znovu popudili, až také Mojžíš kvůli nim pochybil. V duchu ho tehdy tolik rozhořčili, že se unáhlil svými rty. Potom nevyhladili národy, o kterých jim to Hospodin poručil. Promísili se s pohany, naučili se jejich způsoby! Začali uctívat jejich modly, do jejich pasti se zapletli. I svoje syny jim obětovali, své dcery ďáblům dávali! Nevinnou krev tehdy prolévali, krev synů svých a svých dcer. Modlám v Kanaánu je obětovali – tou krví byla poskvrněna zem! Svými skutky takto pošpinili se, a svými činy smilnili. Hospodin vzplanul proti svému lidu hněvem, své dědictví si zošklivil! Napospas pohanům proto zanechal je, aby jejich sokové vládli nad nimi. Utiskovali je jejich nepřátelé, sraženi byli do jejich područí. Znovu a znovu zachraňoval je, oni ho ale vědomě dráždili – ve své špatnosti klesali stále níž! On ale viděl jejich tíseň, kdykoli slyšel jejich křik. Pamatoval na smlouvu svou s nimi, ve své velké lásce byl pohnut lítostí. Proto k nim nakonec probudil soucit všech, kdo je drželi v zajetí. Zachraň nás, Hospodine, náš Bože, a z národů nás posbírej! Tvé svaté jméno ať oslavíme, tvou chválou ať se chlubíme! Ať je požehnán Hospodin, Bůh izraelský, od věků až navěky! Ať všechen lid odpoví: Amen!