Přísloví 24:30-34

Jednou jsem šel kolem lenochova pole, kolem vinice někoho, kdo přišel o rozum – všechno bylo zarostlé trním, všechno pokrývaly kopřivy, kamenná zídka celá zbořená! To, co jsem viděl, jsem si vzal k srdci, z onoho pohledu jsem se poučil: Chvilku si pospíš, chvilku zdřímneš, na chvilku složíš ruce a poležíš; najednou tě jak tulák navštíví nouze, bída tě přepadne jako loupežník!