Přísloví 11:1-15

Falešné váhy se Hospodinu hnusí, poctivé závaží jej potěší. Pýchu následuje ostuda, moudrost je tam, kde pokora. Poctivé vodí jejich upřímnost, proradné zničí jejich falešnost. V soudný den majetek nijak neprospěje, poctivost ale zachraňuje před smrtí. Spravedlnost srovná cestu nevinnému, vlastní ničemnost srazí ničemu. Spravedlnost zachrání poctivé, vlastní lačnost lapí proradné. Když zemře ničema, hynou naděje v něj složené, spoléhání na jeho sílu se rozplyne. Spravedlivý bude z trápení vysvobozen, na jeho místě se octne darebák. Ústa bezbožných ubližují bližním, spravedlivé zachrání jejich vědění. Když se spravedlivým daří, ve městě je radost, když hynou darebáci, koná se oslava. Požehnáním poctivých se pozvedá město, ústy darebáků bývá bořeno. Kdo nemá rozum, bližním opovrhuje, rozumný člověk raději pomlčí. Mluvka roznáší tajemství, kudy chodí, zodpovědný člověk je umí zachovat. Kde schází jasný směr, lid upadá, ve množství rádců je však záchrana. Se zlou se potáže, kdo za cizího ručí, slibům se vyhýbat je vždycky jistější.