V těch dnech pak Marie vstala a spěšně odešla do hor, do města Judova. Vešla do Zachariášova domu a pozdravila Alžbětu. Jakmile Alžběta uslyšela Mariin pozdrav, děťátko v jejím lůnu poskočilo. Alžběta byla naplněna Duchem svatým a hlasitě zvolala: „Požehnaná jsi mezi ženami a požehnaný plod tvého lůna! Jaká čest, že ke mně přišla matka mého Pána! Hle, jakmile tvůj pozdrav došel k mým uším, děťátko v mém lůnu poskočilo radostí. Blaze té, která uvěřila, neboť se naplní, co jí Hospodin slíbil.“
Marie na to řekla:
„Má duše velebí Hospodina
a můj duch jásá v Bohu, mém Spasiteli,
neboť si všiml ponížení své služebnice.
Hle, od nynějška všechna pokolení
budou vyprávět o mé blaženosti,
neboť mi učinil veliké věci Ten, který je mocný.
Jeho jméno je svaté
a jeho milosrdenství k těm, kdo jej ctí,
trvá od pokolení do pokolení.
Svou paží dokázal moc,
rozehnal ty, kdo mají v srdci pyšné myšlenky.
Mocné svrhl z trůnů
a ponížené povýšil.
Hladové nasytil dobrými věcmi
a bohaté propustil s prázdnou.
Ujal se Izraele, svého služebníka;
pamatoval na milosrdenství –
jak zaslíbil našim otcům –
vůči Abrahamovi a jeho semeni až navěky.“
Marie pak u ní zůstala asi tři měsíce a potom se vrátila domů.
Alžbětě se tehdy naplnil čas k porodu a porodila syna. Když její sousedé a příbuzní uslyšeli, jak jí Hospodin prokázal své veliké milosrdenství, radovali se spolu s ní.
Osmého dne, když přišli dítě obřezat, chtěli mu dát jméno podle jeho otce, Zachariáš. Jeho matka jim na to řekla: „Ne, bude se jmenovat Jan.“
Namítli jí: „Vždyť se tak ve tvém příbuzenstvu nikdo nejmenuje!“
Ptali se tedy posunky jeho otce, jak by ho chtěl pojmenovat. Požádal o tabulku a napsal: „Jmenuje se Jan.“ Všichni se podivili a vtom se mu otevřela ústa, rozvázal se mu jazyk a on dobrořečil Bohu.
Na všechny jejich sousedy přišla bázeň a lidé si o tom všem povídali po celých judských horách. Všichni, kdo o tom slyšeli, si to uchovávali v srdci a říkali: „Co to bude za dítě?“ A ruka Hospodinova byla s ním.
Jeho otec Zachariáš byl naplněn Duchem svatým a prorokoval:
„Požehnán buď Hospodin, Bůh Izraele,
neboť navštívil a vykoupil svůj lid!
Vyzdvihl nám roh spásy
v domě svého služebníka Davida,
jak to sliboval ústy svých svatých proroků,
kteří byli už od věků.
Spasil nás od našich nepřátel
a z ruky všech, kdo nás nenávidí.
Prokázal milosrdenství našim otcům
a vzpomenul na svou svatou smlouvu –
na přísahu, kterou dal našemu otci Abrahamovi,
že nás vysvobodí z ruky nepřátel,
abychom beze strachu sloužili jemu
ve svatosti a spravedlnosti před jeho tváří
po všechny dny svého života.
A ty, dítě, budeš nazváno prorokem Nejvyššího,
neboť půjdeš před Pánem připravit jeho cesty,
dát jeho lidu poznat spasení
v odpuštění jejich hříchů
pro niterné milosrdenství našeho Boha,
v němž nás navštíví jako Svítání shůry,
aby se ukázal bydlícím v temnotě a stínu smrti
a přivedl naše nohy na cestu pokoje.“
Chlapec pak rostl a sílil v duchu a žil na poušti až do dne, kdy vystoupil před Izrael.
Aplikace Bible
Aplikace Bible pro děti
