Hle, Bůh je mocný a není váhavý,
je mocný a v srdci rozhodný.
Ničemy jistě nenechává žít,
k právu pomáhá ubohým.
Neodvrací zrak od poctivých,
na trůn je s králi posadí,
aby je povýšil až navěky.
Jsou-li však spoutáni řetězy,
v provazech bídy jsou-li chyceni,
tehdy jim ukazuje, co provedli,
čím se provinili a jak zpyšněli.
Otevírá jim uši, aby je poučil,
říká jim, že se mají od zla odvrátit.
Pokud poslechnou a budou mu sloužit,
dožijí své dny ve štěstí,
svá léta v samé radosti.
Pokud však neposlechnou, zahubí je šíp,
zahynou vlastní nevědomostí.
Bezbožní ve svém srdci hněv si střádají,
o pomoc nevolají ani spoutáni řetězy.
Uprostřed mládí proto zmírají,
končí svůj život mezi smilníky.
Bůh zachraňuje ubohé jejich bídami,
otevírá jim uši soužením.
Ano, i tebe zve zprostřed úzkosti
do nekonečné svobody,
ke stolu obtíženému jídlem nejlepším.
Ty jsi však obtížen soudem ničemných,
soud a spravedlnost se tě zmocňují!
Pozor, ať se nedáš zlákat hojností,
ať tě nesvádějí veliké úplatky.
Myslíš, že ti bohatství pomůže z úzkosti,
ať už se snažíš sebevíc?
Nedychti po noci,
kdy lidé mizí ze svých míst.
Neopovažuj se ke zlu obrátit,
i když se ti líbí víc než strádání!
Hle, Bůh je ve své moci vznešený.
Který učitel je mu podobný?
Kdo mu může vytknout jeho způsoby?
Kdo mu smí říci: ‚Pácháš bezpráví‘?
Pamatuj, že jeho dílo musíš velebit;
lidé je oslavují svými písněmi.
Všichni smrtelníci to dílo spatřují,
člověk je vidí aspoň zpovzdálí.
Hle, Bůh je veliký nad naše chápání,
jeho léta nelze ani vypočíst!
On z moře vynáší kapky do výšky,
aby se v jeho mlze na déšť srážely,
aby se pak z mraků proudem valily
a skrápěly lidstvo v hojnosti.
Což někdo rozumí, jak se mračna stahují
a jak z jeho stanu hřmí?
Hle, jak kolem sebe šíří blesky,
jak jimi pokrývá mořské hlubiny!
Takovým způsobem spravuje národy,
takto jim opatřuje pokrm v hojnosti.
Ve svých dlaních svírá blesky,
velí jim zasáhnout jejich cíl.
Vypovídá o něm jeho burácení –
on bouří hněvem proti bezpráví!“