Job 36:5-33
Job 36:5-33 Bible Kralická 1613 (BKR)
Aj, Bůh silný mocný jest, aniž svých zamítá; silný jest, a srdce udatného. Neobživuje bezbožného, chudým pak k soudu dopomáhá. Neodvrací od spravedlivého očí svých, nýbrž s králi na stolici sází je na věky, i bývají zvýšeni. Pakli by poutami sevříni byli, zapleteni jsouce provazy ssoužení: Tudy jim v známost uvodí hřích jejich, a že přestoupení jejich se ssilila. A tak otvírá sluch jejich, aby se napravili, anobrž mluví jim, aby se navrátili od nepravosti. Uposlechnou-li a budou-li jemu sloužiti, stráví dny své v dobrém, a léta svá v potěšení. Pakli neuposlechnou, od meče sejdou, a pozdychají bez umění. Nebo kteříž jsou nečistého srdce, přivětšují hněvu, aniž k němu volají, když by je ssoužil. Protož umírá v mladosti duše jejich, a život jejich s smilníky. Vytrhuje, pravím, ssouženého z jeho ssoužení, a ty, jejichž sluch otvírá, v trápení. A tak by i tebe přenesl z prostředku úzkosti na širokost, kdež není stěsnění, a byl by pokojný stůl tvůj tukem oplývající. Ale ty zasloužils, abys jako bezbožný souzen byl; soud a právo na tě dochází. Jistě strach, aby tě neuvrhl Bůh u větší ránu, tak že by jakkoli veliká výplaty mzda, tebe nevyprostila. Zdaliž by sobě co vážil bohatství tvého? Jistě ani nejvýbornějšího zlata, ani jakékoli síly neb moci tvé. Nechvátejž tedy k noci, v kterouž odcházejí lidé na místo své. Hleď, abys se neohlédal na marnost, zvoluje ji raději, nežli ssoužení. Aj, Bůh silný nejvyšší jest mocí svou. Kdo jemu podobný učitel? Kdo jemu vyměřil cestu jeho? Kdo jemu smí říci: Èiníš nepravost? Pamětliv buď raději, abys vyvyšoval dílo jeho, kteréž spatřují lidé, Kteréž, pravím, všickni lidé vidí, na něž člověk patří zdaleka. Nebo Bůh silný tak jest veliký, že ho nemůžeme poznati, počet let jeho jest nevystižitelný. On zajisté vyvodí krůpěje vod, kteréž vylévají déšť z oblaků jeho, Když se rozpouštějí oblakové, a kropí na mnohé lidi. (Anobrž vyrozumí-li kdo roztažení oblaků, a zvuku stánku jeho, Jak rozprostírá nad ním světlo své, aneb všecko moře přikrývá? Skrze ty věci zajisté tresce lidi, a též dává pokrmu hojnost. Oblaky zakrývá světlo, a přikazuje mu ukrývati se za to, co je potkává.) Ohlašuje o něm zvuk jeho, též dobytek, a to hned, když pára zhůru vstupuje.
Job 36:5-33 Bible 21 (B21)
Hle, Bůh je mocný a není váhavý, je mocný a v srdci rozhodný. Ničemy jistě nenechává žít, k právu pomáhá ubohým. Neodvrací zrak od poctivých, na trůn je s králi posadí, aby je povýšil až navěky. Jsou-li však spoutáni řetězy, v provazech bídy jsou-li chyceni, tehdy jim ukazuje, co provedli, čím se provinili a jak zpyšněli. Otevírá jim uši, aby je poučil, říká jim, že se mají od zla odvrátit. Pokud poslechnou a budou mu sloužit, dožijí své dny ve štěstí, svá léta v samé radosti. Pokud však neposlechnou, zahubí je šíp, zahynou vlastní nevědomostí. Bezbožní ve svém srdci hněv si střádají, o pomoc nevolají ani spoutáni řetězy. Uprostřed mládí proto zmírají, končí svůj život mezi smilníky. Bůh zachraňuje ubohé jejich bídami, otevírá jim uši soužením. Ano, i tebe zve zprostřed úzkosti do nekonečné svobody, ke stolu obtíženému jídlem nejlepším. Ty jsi však obtížen soudem ničemných, soud a spravedlnost se tě zmocňují! Pozor, ať se nedáš zlákat hojností, ať tě nesvádějí veliké úplatky. Myslíš, že ti bohatství pomůže z úzkosti, ať už se snažíš sebevíc? Nedychti po noci, kdy lidé mizí ze svých míst. Neopovažuj se ke zlu obrátit, i když se ti líbí víc než strádání! Hle, Bůh je ve své moci vznešený. Který učitel je mu podobný? Kdo mu může vytknout jeho způsoby? Kdo mu smí říci: ‚Pácháš bezpráví‘? Pamatuj, že jeho dílo musíš velebit; lidé je oslavují svými písněmi. Všichni smrtelníci to dílo spatřují, člověk je vidí aspoň zpovzdálí. Hle, Bůh je veliký nad naše chápání, jeho léta nelze ani vypočíst! On z moře vynáší kapky do výšky, aby se v jeho mlze na déšť srážely, aby se pak z mraků proudem valily a skrápěly lidstvo v hojnosti. Což někdo rozumí, jak se mračna stahují a jak z jeho stanu hřmí? Hle, jak kolem sebe šíří blesky, jak jimi pokrývá mořské hlubiny! Takovým způsobem spravuje národy, takto jim opatřuje pokrm v hojnosti. Ve svých dlaních svírá blesky, velí jim zasáhnout jejich cíl. Vypovídá o něm jeho burácení – on bouří hněvem proti bezpráví!“
Job 36:5-33 Český studijní překlad (CSP)
Hle, mocný je Bůh, ale člověkem nepohrdá, silou smýšlení je mocný. Ničemu při životě nezachová, avšak chudým dopřeje právo. Neodvrátí svůj zrak od spravedlivých, s králi je navždy přivede na trůn a budou povýšeni. Pokud však jsou spoutáni řetězy, polapeni do provazů soužení, vytýká jim jejich skutky a to, že se rozmáhají jejich přestoupení. Otvírá jim ucho pro ponaučení a říká, že se mají odvrátit od nepravosti. Pokud uposlechnou a budou mu sloužit, dovrší v blahobytu své dny, v potěšení svá léta. Pokud ale neuposlechnou, zajdou oštěpem a vydechnou naposled jako člověk bez poznání. Lidé bezbožného srdce budou v srdci ukládat hněv, nebudou křičet o pomoc, když je spoutá. Jejich duše zemře v mládí, mezi chrámovými smilníky skončí jejich život. Zkroušeného vysvobodí skrze jeho soužení, bude jim otvírat ucho skrze útlak. Tak i tebe lákal ze chřtánu soužení do volného prostoru, v němž není stísněnost. Tučností naplnil pohodu u tvého stolu. Avšak ty jsi naplnil podstatu právní pře ničemy. Právní pře a soud se tě budou držet. Jenom ať tě zloba nepodnítí k tleskání. Množství výkupného ať tě neodkloní stranou. Cožpak tvé volání o pomoc způsobí, že nezůstaneš v úzkých? Nebo vypětí všech sil? Nebaž po noci, která by vytrhla národy z jejich místa. Měj se na pozoru, ať se neobrátíš k nepravosti, protože bys raději zvolil ji nežli soužení. Hle, jak vyvýšený je Bůh ve své síle. Kdo je takový učitel jako on? Kdo mu určil cestu? A kdo řekl: Provedl jsi zvrácenost? Pamatuj, že máš vyvyšovat jeho dílo, o němž lidé zpívají. Na ně patřili všichni lidé, smrtelný člověk na něj zdaleka pohledí. Hle, veliký je Bůh, nepochopíme jej, počet jeho let je nevyzpytatelný. Neboť vyzvedne kapky vody a ony kanou v podobě deště, jako jeho mlha, oblaka je řinou, kanou na mnoho lidí. Ano, mohl by někdo porozumět rozprostření oblaku, hřmění z jeho stánku? Hle, rozprostřel nad sebou své světlo, přikryl základy moře. Vždyť jimi soudí národy, jídla dává do sytosti. Světlo blesku ukryl v dlaních, přikázal mu zasáhnout cíl. Jeho hřmot o něm vypovídá, i dobytek o tom, že přichází.