Izaiáš 57
57
1Spravedliví umírají
a nikomu to nevadí;
zbožní lidé navždy odcházejí
a nikdo na to nemyslí,
že spravedliví odcházejí
před neštěstím.
2Odcházejí v pokoji,
odpočívají na loži,
kdo přímou cestou kráčeli.
Plémě nevěstky
3Teď ale přistupte, vy synové čarodějky,
vy plémě nevěrníka a nevěstky!
4Komu se to posmíváte?
Komu se pošklebujete,
na koho jazyk vyplazujete?
Copak nejste děti vzpoury,
nejste plémě lži?
5Vášnivě smilníte v posvátných hájích
a pod kdejakým stromem košatým;
zabíjíte své děti v roklích
pod skalními útesy!
6Mezi balvany v roklích najdeš svůj úděl,
právě ony budou tvým osudem.
Vždyť právě jim vyléváš úlitby,
jim přinášíš své moučné oběti.
Copak mě tyto věci obměkčí?
7Na vysoké a strmé hoře sis lože ustlala,
na ni jsi stoupala, abys tam obětovala.
8Za svými dveřmi, za svými veřejemi
postavila sis památník.
Daleko ode mě ses vysvlékla,
vystoupilas na lože a doširoka odkryla;
smlouvou ses s nimi spojila,
jejich lože milovala, na úd zírala!
9S olejem jsi za Molochem chodila,
byla jsi samá vonná mast;
do dálek jsi své posly vyslala,
sestoupila jsi až do pekla.
10Tou spoustou cest ses unavila,
neřekneš ale: „Marná námaha!“
V tom svém údu jsi život nalezla,
a tak jsi nepolevila.
11Koho ses tolik děsila a bála,
že jsi zradila?
Na mě sis ani nevzpomněla,
vůbec jsi na mě nedbala!
To proto, že jsem tak dlouho mlčel,
přestala jsi mě mít v úctě?
12Já sám odhalím spravedlnost tvou
i tvé skutky – a k ničemu ti nebudou.
13Až budeš volat o pomoc,
nech se zachránit tou svou sebrankou!
Všechny ty modly přece vítr odnese,
odvane je už pouhý dech.
Kdo se však ke mně uchýlí,
dostane zemi za dědictví
a obdrží horu mé svatosti.
Pokoj vzdáleným i blízkým
14On říká:
Budujte, budujte, cestu připravte,
překážky z cesty mému lidu odkliďte!
15Toto praví ten Vznešený a Vyvýšený,
jenž žije ve věčnosti a má jméno Svatý:
Žiji vysoko a ve svatosti,
ale i s tím, kdo je sklíčený a pokorný,
abych oživil ducha pokorných,
abych oživil srdce sklíčených.
16Nebudu stále vznášet výčitky,
nebudu se hněvat navěky –
vždyť by se přede mnou každý duch zhroutil,
každá duše, již jsem učinil!
17Rozlítil jsem se nad hříchem jejich lakoty,
bil jsem je ve svém hněvu skryt,
oni však stále po svém odcházeli pryč.
18Viděl jsem jejich cesty – přesto je uzdravím,
znovu je povedu a útěchu jim navrátím,
19ovoce chvály stvořím pro jejich rty.
Pokoj! Pokoj vzdáleným i blízkým,
praví Hospodin. Já je uzdravím.
20Ničemové však budou jak moře bouřící,
jež nemůže se utišit
a jehož vlny kalným bahnem zmítají.
21Můj Bůh praví: Není pokoje pro ničemy!#Iza 48:22
Právě zvoleno:
Izaiáš 57: B21
Zvýraznění
Sdílet
Kopírovat
Chceš mít své zvýrazněné verše uložené na všech zařízeních? Zaregistruj se nebo se přihlas
Bible, překlad 21. století © 2009 BIBLION, o.s., Krocínovská 6, 160 00 Praha 6. Použito se svolením vydavatele. Všechna