Žalmy 119

119

Blahoslavení jsou ti, jejichž cesta je bezúhonná

1Blahoslavení#1,1p; 128,1; Tento žalm je alfabetický (25,1p); vždy osm veršů začíná týmž písmenem h. abecedy. jsou ti, jejichž cesta#tj. způsob života je bezúhonná, ti, kteří žijí podle zákona Hospodinova. 2Blahoslavení jsou ti, kdo střeží jeho svědectví#[klíčový výraz (14 v tomto žalmu) je vícekrát chápán a uveden jako paralela k příkazům, ustanovením, apod. (Dt 4,45; 6,17) a jako zvláštní smluvní pojem vyjadřuje podmínky smluvně dané Pánem]; v. 22.146; 25,10; 78,5.56; Ex 25,22; 31,18; 1Kr 2,3 a hledají ho celým srdcem. 3Takoví nepáchají podlosti, chodí po jeho cestách. 4Tys dal svá přikázání,#výraz piqqudím (oproti v StS častějšímu misvá – příkaz) se vyskytuje pouze v pl. a kromě 19,9; 103,18 a 111,7 pouze v Ž 119 (21) aby se pečlivě#h.: velmi; Dt 24,8 zachovávala. 5Kéž by byly mé cesty upevněny#n.: připraveny pro zachovávání tvých ustanovení!#81,5; výraz hóq (21 v Ž 119) je od slsa s pův. významem “vyrýt” (Ez 4,1), druhotně pak stanovit; zdůrazňuje trvalost (105,10; Gn 47,26; Lv 6,11; 1S 30,25) smluvního pokynu, “vymezení”; Dt 4,1; Joz 24,25 6Tehdy nebudu zahanben, když si budu hledět všech tvých příkazů. 7V upřímnosti srdce ti budu vzdávat chválu, když se učím tvým spravedlivým nařízením.#všech 22 výskytů (s výjimkou vv. 84.160 – sg.!) h. výrazu pro “soud” (mišpat) je v Ž 119 v pl. a v kontextu příkazů, ustanovení, zákonů a vyjadřuje (podobně jako v Dt) “nařízení”; Dt 4,1p 8Budu zachovávat tvá ustanovení -- jen mě neopouštěj!

9Jak si chlapec#n.: mládenec; Př 1,4; Jr 1,6p udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo. 10Hledám tě celým svým srdcem, nenech mě zbloudit od svých příkazů. 11Tvou řeč#n : slovo; vv. 103.140; 12,7 uchovávám#h.: jsem uschoval / skryl (srv. 31,21; Joz 2,4); Př 7,1 v srdci, abych proti tobě nehřešil. 12Hospodine, jsi požehnaný! Vyuč mě svým ustanovením. 13Svými rty vyprávím o všech nařízeních tvých úst. 14Z cesty tvých svědectví se veselím jako z#h.: na; 1Pa 29,9p celého svého majetku. 15Přemýšlím#n.: Chci přemýšlet; vv. 23.27.48.78.148; 1,2v o tvých přikázáních a hledím#n.: Mám upřený zrak; v. 6; 34,6; srv. Př 4,25; Iz 5,12 na tvé stezky. 16Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo.

17Prokazuj svému#h.: na svém otroku#takto se nazývá v tomto žalmu 13; 19,12! dobro -- budu žít a zachovávat tvé slovo. 18Otevři#h.: Odkryj / Odhal (98,2) mi oči, abych viděl divy tvého#h.: ze tvého zákona. 19Jsem na zemi jen cizincem,#n.: hostem; v. 54p; 39,13; Lv 25,23; 1Pa 29,15; He 11,13; 1Pt 2,11 neskrývej přede mnou své příkazy. 20Mou duši stravuje#h.: Má duše je rozdrcena touhou; HL (q.), avšak srv. Pl 3,16 (hi.) a s.: drcené zrní – Lv 2,14 touha#42,2; srv. sloveso od stejného kořene – vv. 40.131v.174 po tvých nařízeních za každého času. 21Oboříš#h.: Napomeneš / Pohrozíš (srv. s. – Iz 50,2); 68,31 se na domýšlivce, na proklaté, kteří pobloudili od tvých příkazů. 22Odval ode mě potupu a pohrdání, neboť střežím tvá svědectví. 23I když zasednou knížata a budou mluvit#n.: se domlouvat; Ez 33,30 proti mně, tvůj otrok bude přemýšlet o tvých ustanoveních. 24I tvá svědectví jsou mým potěšením, jsou to mí rádci.#h.: muži mé rady; Iz 40,13

25Do prachu je přitištěna#h.: Přilnula k prachu; 44,26 má duše; obživ#vv. 37.40.107.149.154.156.159; 30,4; n.: zachovej mi život; 119,88; 143,11 mě podle svého slova. 26Vyprávěl jsem o svých cestách a tys mi odpověděl. Vyuč mě svým ustanovením. 27Dej mi porozumět cestě svých přikázání; přemýšlím o tvých divech. 28Má duše se rozplývá#[slso se odvozuje od homonymního kořene s různým významem – “kapat” (resp. slzet; Jb 16,20) / “být beze spánku” / “zhroutit se”] žalem; pozdvihni mě podle svého slova. 29Odvrať ode mě cestu klamu;#n : klamné / zrádné jednání (v. 104); protikladem je “cesta pravdy” ve v. 30 milostivě mě obdaruj#h.: buď mi milostiv (Nu 6,25); srv.Gn 33,5! svým zákonem. 30Vyvolil jsem si cestu pravdy, stavím si před sebe tvá nařízení. 31Přilnul jsem ke tvým svědectvím, Hospodine, kéž nejsem zahanben. 32Poběžím cestou tvých příkazů, neboť jsi rozšířil mé srdce.

33Vyuč mě, Hospodine, cestě svých ustanovení a já je budu důsledně střežit. 34Dej mi porozumět, budu střežit tvůj zákon a jej zachovávat celým srdcem. 35Veď mě stezkou svých příkazů, neboť jsem si ji oblíbil. 36Nakloň mé srdce ke svým svědectvím, nikoli k zištnosti. 37Odvracej mé oči, abych nehleděl na klam; na své cestě mě obživ.#v. 25 38Naplň#h.: Postav; 1S 1,23!; 2S 7,25 svému otroku své slovo,#h.: řeč jež vede k bázni před tebou. 39Odvrať ode mě potupu, které se lekám, vždyť tvá nařízení jsou dobrá. 40Hle, toužím po tvých přikázáních; obživ mě ve své#n.: svou … spravedlnosti.

41Kéž ke mně přijde tvé milosrdenství,#v. 77; h.: pl.; n.: dosáhnou / dostoupí tvé milosrdné činy; 107,43 Hospodine, tvá spása, podle tvého slova, #h.: řeči; 85,8 42a já dám odpověď tomu,#LXX, Vul: pl. kdo mě tupí -- vždyť spoléhám na tvé slovo!#LXX, Vul: pl. 43Nikdy zcela neodejmi mým ústům pravdivé slovo,#n.: slovo pravdy; Iz 59,21 protože skládám naději ve tvá nařízení. 44Tvůj zákon budu zachovávat ustavičně, navěky a navždy. 45Budu chodit volně,#h.: na prostrannu; 18,20; Př 4,12 protože jsem vyhledával tvá přikázání. 46O tvých svědectvích budu mluvit před králi a nebudu zahanben. 47Tvé příkazy jsou mi potěšením, zamiloval jsem si je.#LXX: + velmi 48Zvedám dlaně ke tvým příkazům, jež jsem si zamiloval, přemýšlím o tvých ustanoveních.

49Pamatuj na slovo#LXX, Vul: + své; 105,8 ke svému otroku, jímž jsi ve mně vzbudil naději. 50Útěchou v mém soužení mi je, že mi tvé slovo#h.: řeč navrací život. 51Domýšlivci se mi hrozně posmívají; od tvého zákona se neodvrátím. 52Připomínám si tvá odvěká nařízení, Hospodine, a nacházím útěchu. 53Přepadá mě vztek#LXX: malomyslnost; Vul: mdloba; [Jinou emocionální reakci na porušování zákona viz vv. 136.139.158; Ex 32,19; Ezd 9,3; Neh 13,25; Jr 13,17] kvůli ničemům, kteří opouštějí tvůj zákon. 54Tvá ustanovení byla mými písněmi v domě, kde jsem hostem.#tj. na této zemi; srv. v. 19 55V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, a zachovávám tvůj zákon. 56Tak tomu se mnou bylo, protože jsem střežil tvá přikázání.

57Řekl jsem: Můj podíl je Hospodin, a tak budu zachovávat tvá slova.#LXX, Vul: tvůj zákon 58Celým srdcem hledám tvou přízeň,#h.: snažil jsem se udobřit tvou tvář; 1S 13,12!; Mal 1,9 smiluj se nade mnou podle svého slova.#h.: své řeči 59Přemýšlím o svých#LXX: tvých cestách a obracím své nohy ke tvým svědectvím. 60Spěchám a neotálím zachovávat tvé příkazy. 61Omotávají mě provazy ničemů, na tvůj zákon však nezapomínám. 62Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal díky za tvá spravedlivá nařízení. 63Jsem společníkem#[Tímto slovem se později označovali členové farizejských společenství] všech, kteří se tě bojí, těch, kdo zachovávají tvá přikázání. 64Hospodine, země je plná tvého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením!

65Hospodine, podle svého slova jsi prokázal svému otroku dobro.#h.: dobře jsi udělal se …; v. 68v; 51,20!; 1S 20,8p 66Nauč mě rozvážnosti#h.: dobré chuti / rozvaze; (mnohé překlady považují “dobré” na začátku v. za ditografii z v. 65 a výraz vypouštějí); 1S 25,33; ::Př 11,22; 26,16 a poznání, vždyť já tvým příkazům věřím. 67Dokud jsem nebyl pokořen, bloudil jsem; teď však zachovávám tvé slovo.#h.: tvé řeči 68Jsi dobrý a prokazuješ dobro; vyuč mě svým ustanovením. 69Domýšlivci mě obestřeli klamem,#h.: na mě lepí lež [tj. asi pomluvu] já však celým srdcem střežím tvá přikázání. 70Bezcitné jak tuk je jejich srdce, já se však těším ze tvého zákona. 71Bylo pro mě dobré, že jsem byl pokořen,#n.: ztrápen; v. 75; Lv 23,29; 1Kr 2,26; Pl 3,33 neboť jsem se naučil tvým ustanovením. 72Zákon tvých úst je pro mě lepší než tisíce ve zlatě či stříbře.#h.: kusů / šekelů zlata a stříbra; vv. 14.127; 19,11; Př 8,10; Mt 13,44

73Tvé ruce mě učinily a upevnily. Dej mi porozumět, ať se naučím tvým příkazům. 74Ti, kdo se tě bojí, mě uvidí a budou se radovat, protože očekávám na tvé slovo. 75Vím, Hospodine, že tvá nařízení jsou spravedlivá; pokořils mě pravdou. 76Kéž je mi tvé milosrdenství útěchou, jak jsi svému otroku zaslíbil.#h.: podle tvé řeči; v. 41 77Kéž na mě přijde tvé slitování, abych mohl žít,#vv. 116.144; h.: a budu žít (pro stejný h. syntax srv. vv. 18.125; 42,3 aj.) neboť tvůj zákon je mým potěšením. 78Kéž jsou domýšlivci zahanbeni, neboť mi zrádně křivdí; já ale přemýšlím o tvých přikázáních. 79Kéž se ke mně vrátí ti, kdo se tě bojí, ti, kdo znají tvá svědectví. 80Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých ustanovení, abych nebyl zahanben.

81Má duše chřadne touhou po tvé spáse; očekávám na tvé slovo. 82Zrak mi slábne, jak vyhlížím, kdy promluvíš. Říkám si: Kdy už mě potěšíš? 83Byl jsem sice jako měch v dýmu,#[tj. tak seschlý a vrásčitý] na tvá ustanovení jsem ale nezapomněl. 84Kolik dnů ještě má tvůj otrok? Kdy už vykonáš soud nad mými pronásledovateli? 85Domýšlivci mi vykopali jámy, což není podle tvého zákona.#n : je v rozporu s tvým zákonem 86Všechny tvé příkazy jsou pravda. Zrádně mě pronásledují, pomoz mi! 87Málem už se mnou v zemi skoncovali, ale já jsem tvá přikázání neopustil. 88Podle svého milosrdenství mě zachovej při životě; budu střežit svědectví tvých úst.

89Hospodine, tvé slovo je navěky ustaveno v nebesích. 90Z pokolení do pokolení trvá tvá pravda.#n.: věrnost; 100,5 Upevnil jsi zemi a ona stojí.#n : trvá; Kaz 1,4 91Dodnes stojí podle tvých nařízení, neboť to vše jsou tvoji otroci.#n : to vše ti slouží; 104,4; He 1,7 92Kdyby tvůj zákon nebyl mým potěšením, byl bych už ve svém soužení zahynul. 93Na tvá přikázání nikdy#h.: navěky; 31,2! nezapomenu, neboť mi dávají život. 94Jsem tvůj#n.: Patřím tobě; Iz 43,1; Sk 27,23; Ř 14,8; 2Tm 2,19 -- pomoz mi,#n.: zachraň mě; 59,3! vždyť vyhledávám tvá přikázání. 95Ničemové na mě čekají, aby mě zničili. Rozvažuji#n.: pozorně sleduji o tvých svědectvích. 96Vidím dovršení všeho dokonalého. Šíře tvých příkazů je nezměrná.#h.: velká

97Jak jsem si zamiloval tvůj zákon! Celý den o něm rozjímám.#h.: je mým rozjímáním; vv. 15v.99; 1,2 98Tvé příkazy#v TM neodpovídá číslo u podmětu a přísudků; proto někteří (již LXX) emendují punktaci na sg. – příkaz, většina př. však mění číslo u sloves mě činí moudřejším nad mé nepřátele -- navěky jsou mé.#n.: jsou pořád se mnou 99Jednám rozumněji než všichni mí učitelé, neboť rozjímám o tvých svědectvích.#n.: tvá svědectví jsou mým rozjímáním; Jb 15,4 100Pochopil jsem víc než starci, protože střežím tvá přikázání. 101Před každou zlou stezkou jsem zdržel své nohy, abych zachoval tvé slovo. 102Neodchýlil jsem se od tvých nařízení, neboť tys mě vyučil. 103Jak příjemné jsou#h.: snadno vklouzly na …; HL mému patru tvé řeči, mým ústům jsou sladší než med. 104Díky tvým přikázáním jsem mnohému porozuměl, proto nenávidím každou stezku klamu.#n : klamné jednání; vv. 29.128.163

105Tvé slovo je lampou pro mé nohy,#n : … krok (srv. Gn 30,30; Př 4,26) / kudy chodím (1S 23,22) je světlem na mé stezce. 106Přísahal jsem -- a také to splním -- že budu dbát na tvá spravedlivá nařízení. 107Byl jsem velmi pokořen,#n.: Velmi jsem se pokořil; v. 75 Hospodine, obživ mě#n.: zachovej mě při životě; v. 88 podle svého slova. 108Kéž laskavě přijmeš#n.: Najdi zalíbení; 19,15v; 40,14; 51,18 dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, nauč mě svým nařízením! 109Stále vystavuji svůj život nebezpečí,#h.: Má duše je neustále v mých dlaních (Sd 12,3; 1S 19,5; 28,21; Jb 13,14) na tvůj zákon nezapomínám. 110Ničemové mi nastražili past; od tvých přikázání jsem však nezbloudil. 111Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci. 112Uložil jsem si v srdci,#h.: Naklonil jsem své srdce; Sd 9,3 že budu navěky a důsledně plnit tvá ustanovení.

113Nenávidím#n.: Nesnáším; 26,5 polovičaté#n.: obojetné; 1Kr 18,21; Jk 1,8 lidi, ale miluji tvůj zákon. 114Jsi má skrýš a můj štít; očekávám na tvé slovo. 115Odstupte ode mě, zlovolníci! Budu#n.: Já chci / , abych mohl dodržovat příkazy svého Boha. 116Podpírej mě, jak jsi řekl,#h.: podle své řeči abych mohl žít; nezahanbuj mě v#h. min (“z / od”) často uvozuje důvod zahanbení (Jr 51,17) mé naději! 117Posilni mě, abych byl zachráněn; stále budu hledět na tvá ustanovení. 118Zavrhuješ všechny, kdo zbloudili od tvých ustanovení, neboť jejich záludnost je zrádná. 119Všechny ničemy v zemi odstraňuješ jako strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví. 120Mé tělo se chvěje#h.: ježí (jako vlasy na hlavě); Jb 4,15 strachem z tebe, bojím se tvých nařízení.

121Konám právo a spravedlnost;#n.: Dělal jsem to, co je správné a spravedlivé; 33,5; 89,15 neponechej mě mým utlačovatelům. 122Zaruč se za svého otroka#n.: Buď svému otroku zárukou; Gn 44,32; Jb 17,3; Př 11,15 k dobrému, ať mě domýšlivci neutlačují.#jediný verš Ž 119, v němž není ani přímá, ani nepřímá (v. 90.121.132) zmínka o Božím slovu 123Zrak mi slábne, jak vyhlížím tvou spásu a tvůj spravedlivý výrok. 124Jednej se svým otrokem podle svého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením. 125Jsem tvůj otrok -- dej mi porozumět, abych poznal tvá svědectví. 126Je čas, aby Hospodin jednal, porušují tvůj zákon. 127Proto miluji tvé příkazy více než zlato, víc než zlato ryzí. 128Proto považuji všechna přikázání za zcela správná, nenávidím každou stezku klamu.

129Tvá svědectví jsou podivuhodná, proto je má duše střeží. 130Otevření#n : Vysvětlení; ; srv. Př 6,23 tvých slov osvěcuje, dává porozumět prostoduchým. 131Otvírám ústa a jsem plný dychtivosti,#srv. stejné h. sloveso jako “větřit” (Jr 2,24) a “lapat” (Iz 42,14; Jr 14,6) jak toužím po tvých příkazech. 132Pohleď na mě a smiluj se nade mnou, jak je tvým zvykem#h.: podle soudu; pro stejnou vazbu srv. 1S 27,11; 1Kr 18,28; 2Kr 11,14 vůči, těm, kdo milují tvé jméno. 133Mé kroky upevni svými výroky, aby mě neovládla žádná nepravost. 134Vykup mě z útlaku lidí a#n.: abych zachovával budu zachovávat tvá přikázání. 135Svou tvář rozjasni nad svým otrokem, vyuč mě svým ustanovením. 136Proudy slz#h.: vody; Pl 3,48 se mi řinou z očí, protože lidé nezachovávají tvůj zákon.

137Spravedlivý jsi, Hospodine, a tvá nařízení jsou přímá.#n : správná; Neh 9,13 138Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlivá a zcela pravdivá. 139Má horlivost mě strávila,#h.: zahubila; n : Jsem vyčerpán horlením neboť mí protivníci zapomněli na tvá slova. 140Tvá řeč je důkladně#h.: velmi protříbená; tvůj otrok ji miluje.#h.: si ji zamiloval; v. 47! 141Jsem nepatrný#h.: malý / mladý; Sd 6,15; 1S 9,21; Mi 5,1 a pohrdaný,#n.: opovržený; 22,7; Iz 53,3; Jr 22,28; Abd 1,2 ale na tvá přikázání jsem nezapomněl. 142Tvá spravedlnost je spravedlivá navěky; tvůj zákon je pravda. 143Dolehla#h.: Nalezly mě; 116,3 na mě tíseň a úzkost; tvé příkazy jsou mi potěšením. 144Spravedlnost tvých svědectví je věčná. Dej mi porozumět, abych mohl žít.

145Volám celým srdcem, odpověz mi, Hospodine! Tvá ustanovení dodržuji. 146Volám k tobě: Zachraň mě! Budu zachovávat tvá svědectví. 147Vstávám před rozedněním a volám o pomoc -- očekávám na tvé slovo. 148Mé oči se probouzí dřív než noční hlídky, abych přemýšlel nad tvými výroky. 149Vyslyš můj hlas podle svého milosrdenství, Hospodine, podle svých nařízení mě obživ!#n.: zachovej při životě; vv. 88.154 150Blíží se ti, kdo se ženou#LXX, Vul: moji pronásledovatelé za hanebností a vzdalují se od tvého zákona. 151Ty jsi blízko, Hospodine; všechny tvé příkazy jsou pravda. 152Již dávno jsem z tvých svědectví poznal, že jsi je založil navěky.

153Pohleď na mé soužení a vytrhni mě, vždyť na tvůj zákon nezapomínám. 154Veď mou při a vykup mě, obživ mě podle svého slova.#h.: řeči; n.: výroků 155Ničemům je spása vzdálena, protože se nedotazují na tvá ustanovení. 156Tvé slitování je veliké, Hospodine, podle svých nařízení mě obživ. 157Mnoho je mých pronásledovatelů a protivníků, neodvracím se však od tvých svědectví. 158Vidím věrolomníky a pociťuji odpor, vždyť nezachovávají tvé slovo.#h.: řeč 159Pohleď, Hospodine, zamiloval jsem si tvá přikázání. Podle svého milosrdenství mě obživ! 160Princip#h.: Hlava; n.: Souhrn (srv. 139,17) / n : Od samého počátku tvého slova je pravda a každé tvé spravedlivé nařízení je navěky.

161Knížata mě bezdůvodně pronásledují; mé srdce se třese před tvým slovem. 162Jásám nad tvým slovem#h.: řečí jako ten, kdo nalezl velikou kořist. 163Nenávidím klam, oškliví se mi; miluji tvůj zákon. 164Sedmkrát#Sedmička je číslo plnosti; proto lze volněji přeložit: Po celý den / Mnohokrát / Stále (srv. Př 24,16) za den tě chválím za tvá spravedlivá nařízení. 165Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon; nic jim není překážkou.#Jr 6,21; h.: pohoršením; Ez 3,20 166Vyhlížím tvou spásu, Hospodine, a plním tvé příkazy. 167Má duše zachovává tvá svědectví; velmi je miluji. 168Zachovávám tvá přikázání a tvá svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před tebou.

169Kéž můj nářek předstoupí#h.: se přiblíží před tebe, Hospodine, podle svého slova mi dej porozumět. 170Kéž má úpěnlivá prosba přijde před tebe, podle svého slova#h.: řeči mě vysvoboď! 171Mé rty překypují#h.: budou vylévat; srv. 19,3; 78,2p chválou, neboť mě učíš svým ustanovením. 172Ať můj jazyk promlouvá#65,6; h.: odpovídá (ale výraz je používán v různých významových odstínech); n.: svědčí / zpívá o …; srv. Nu 21,17; 1S 18,7; 29,5; Ezr 3,11 tvé slovo,#h.: řeč protože všechny tvé příkazy jsou spravedlivé. 173Kéž je mi tvá ruka#“ruka” je často synonymem “moci” (srv. 22,21; 49,16; 78,42; Gn 16,6; Ex 3,8; Dt 32,36; Iz 28,2; Jr 16,21) ku pomoci, vždyť jsem si zvolil tvá přikázání. 174Toužím po tvé spáse, Hospodine, tvůj zákon je mi potěšením. 175Kéž má duše žije a chválí tě, kéž mi tvá nařízení pomáhají. 176Bloudím jako ztracená ovce -- hledej svého otroka, vždyť jsem na tvé příkazy nezapomněl!

Currently Selected:

Žalmy 119: CSP

Highlight

Copy