Nehemiáš 13

Nehemjášovy nápravné akce -- Vyloučení Amónců a Moábců

1V onen den se četlo z knihy Mojžíšovy lidu#h.: + do uší; srv. 1S 8,21; Př 23,9; 26,17; Jr 2,2 a našlo se v ní napsáno, že Amónec a Moábec nesmí nikdy#h.: navěky (Jr 35,6; Ez 26,21) vejít do Božího shromáždění. 2Protože nevyšli synům Izraele vstříc s chlebem a vodou, ale najali proti nim Bileáma, aby je proklel; ale náš Bůh změnil kletbu v požehnání. 3Stalo se, když slyšeli zákon, že oddělili z Izraele všechen míšený lid. 4Předtím však kněz Eljašíb,#[je možné, ovšem ne jisté, že je totožný s veleknězem E. ve v. 28; 3,1; 12,10] určený nad komorami Božího domu, příbuzný#h.: blízký; srv. Rt 2,20; 2S 19,43 Tóbijáše, 5mu#tj. Tobijášovi (ponechán h. syntax) zřídil velkou komoru. Předtím tam byly dávány přídavné oběti, kadidlo, nádoby, desátek z obilí, nového vína a oleje, přikázané lévitům, zpěvákům a vrátným a dávky pro kněze. 6Při všem tom jsem nebyl v Jeruzalémě, protože ve třicátém druhém roce vlády babylonského krále Artaxerxa jsem šel ke králi. Po určitém čase jsem si od krále vyžádal dovolení odcestovat. 7Jakmile jsem přišel do Jeruzaléma a porozuměl jsem tomu zlu, které spáchal Eljašíb pro Tóbijáše, když mu zřídil pokoj na nádvoří Božího domu, 8hrozně se mi to nelíbilo. Vyhodil jsem všechny věci Tóbijášovy domácnosti ven z komory 9a řekl jsem, aby vyčistili komory. Pak jsem tam vrátil nádoby Božího domu, přídavné oběti a kadidlo.

Odevzdávání desátku

10Dozvěděl jsem se, že lévitům nebyly dávány podíly, takže všichni lévité a zpěváci, kteří konali službu, utíkali na svá pole. 11Vedl jsem při proti správcům a řekl jsem: Proč je Boží dům opuštěn?#n : zanedbáván; srv. Ag 1,1–9; Mal 3,8n Shromáždil jsem je a ustanovil jsem je zpět na jejich místo. 12Všichni Judejci#h.: Celý Juda přinesli desátek z obilí, nového vína a oleje do skladů. 13Za skladníky nad sklady jsem určil#Tg a Vul čtou: wa’oserah – a určil jsem nad sklady – jako: wa’asawweh – a přikázal jsem (tj. ustanovil jsem; např. 7,2!) kněze Šelemjáše, písaře Sádoka a z lévitů Pedajáše, a k ruce jim byli Chánan, syn Zakúrův, vnuk Matanjášův, protože byli považováni za věrné. Na nich bylo, aby rozdělovali svým bratrům.

14Pamatuj za to na mě, můj Bože, a nevymaž moji věrnost, kterou jsem prokázal domu svého Boha a jeho strážným.#n.: služebníkům / těm, kdo v něm konají službu (v. 10v!; 11,22)

Svěcení soboty

15V oněch dnech jsem uviděl v Judsku ty, kdo lisují#h.: šlapou; Jr 25,30; Iz 16,10 hrozny v sobotu, i ty, kteří přinášejí hromady obilí a nakládají na osly; přinášeli v sobotní den do Jeruzaléma také vinné hrozny, fíky a různý#h.: všechen /-no; srv. 5,18 náklad. Varoval#n.: Napomínal jsem je v den, kdy prodávali potraviny. 16Týřané, kteří v něm bydleli, přinášeli ryby a různé#h.: všechen /-no; srv. 5,18 zboží a prodávali v sobotu synům judským i v Jeruzalémě. 17Vedl jsem při proti judským šlechticům a řekl jsem jim: Co má znamenat toto zlo, které pácháte, když znesvěcujete sobotní den? 18Cožpak takto nejednali vaši otcové, takže náš Bůh na nás a toto město přivedl všechno toto zlo? Když znesvěcujete sobotu, umocňujete#h.: přidáváte planoucí hněv nad Izraelem.

19Stalo se, jakmile jeruzalémské brány před sobotou#[tj. v pátek večer před západem slunce, jelikož Izraelité (stejně jako Babyloňané) počítali dny od západu slunce do západu slunce (na rozdíl od Egypťanů, kteří měli den od úsvitu k úsvitu)] setměly, že jsem řekl, aby byla zavřena vrata. Pak jsem řekl, aby je neotevřeli dříve než skončí sobota. Některé ze svých služebníků#4,10p jsem postavil k branám, aby v sobotní den nebyl přinesen žádný náklad. 20Obchodníci a prodavači různého#h.: všeho zboží zůstávali přes noc jednou či dvakrát vně Jeruzaléma. 21Varoval jsem je a říkal jsem jim: Proč nocujete před hradbami? Jestliže to uděláte znovu, vztáhnu proti vám ruku. Od té doby v sobotu nepřicházeli. 22Řekl jsem lévitům, aby se očišťovali, když půjdou střežit brány, aby se světil sobotní den. Také v tomto na mě pamatuj, můj Bože, a slituj se nade mnou podle svého hojného milosrdenství.

Očista manželství

23V oněch dnech jsem také viděl Judejce, kteří si brali#h.: nechali u sebe bydlet; Ezd 9,2nn za ženy Ašdóďanky, Amónky a Moábky. 24Polovina jejich synů mluvila#[Izraelci rozeznávali lidi jako cizince podle jejich jazyka; Sd 12,6; Dt 3,9; Ž 114,1; Iz 33,19] ašdódsky a neuměli mluvit judsky,#tj. hebrejsky; Iz 36,11.13 ale mluvili jazykem toho či onoho lidu.#h.: jako byl jazyk lidu a lidu 25Vedl jsem s nimi při a proklel jsem je; bil jsem některé z nich, rval jsem jim vlasy a zapřísahal jsem je při Bohu: Nedávejte své dcery jejich synům a neberte jejich dcery pro své syny ani pro sebe. 26Cožpak kvůli nim#h.: těmto; tj. buď: takovým věcem – nebo: ženám nezhřešil izraelský král Šalomoun? Mezi mnohými pohanskými národy nebyl král, jako byl on. Byl milý#[srv. jeho původní, Bohem určené jméno Jedidjáš – tj. miláček Boží; 2S 12,25] svému Bohu a Bůh ho ustanovil králem nad celým Izraelem. A také jeho svedly k hříchu cizí ženy. 27Co že se o vás teď proslýchá, že pácháte všechno to velké zlo, když jste nevěrní svému#h.: našemu Bohu a berete si cizí ženy? 28Jeden ze synů Jójady, vnuk velekněze Eljašíba, byl zetěm Sanbalata Chorónského. Vyhnal jsem ho od sebe. 29Pamatuj na ně, můj Bože, pro znečištění kněžství i kněžské a lévijské smlouvy. 30Vyčistil jsem je od všeho cizího a ustanovil jsem řády pro kněze i pro lévity, každému podle jeho služby, 31pro dodávky dřeva v určený čas i pro prvotiny. Pamatuj#[Poslední zaznamenaná slova Nehemjáše shrnují celou jeho motivaci ke službě: líbit se Bohu; 1,8; 5,19] na mě, můj Bože, k mému dobru.

Currently Selected:

Nehemiáš 13: CSP

Highlight

Copy