Lukáš 19

Zacheus se setkává s Ježíšem

1Ježíš vešel do Jericha a procházel jím. 2A hle, byl tam muž jménem Zacheus. Ten byl vrchním celníkem a byl bohatý. 3Chtěl uvidět Ježíše, aby se přesvědčil, kdo to je, ale protože byl malé postavy, nemohl ho pro zástup vidět. 4Běžel tedy napřed a vylezl na planý fíkovník,#[HL; sykomora (1Kr 10,27). Dosahoval až 15 m výšky, ale velké větve měl blízko k zemi. aby ho uviděl, neboť tudy měl procházet. 5Když Ježíš přišel na to místo, vzhlédl a řekl mu: “Zachee, slez rychle dolů, neboť dnes musímzůstat v tvém domě.” 6On rychle slezl a s radostí ho přijal. 7Všichni, kdo to uviděli, začali reptat: “Vešel jako host k hříšnému muži!” 8Zacheus se zastavil a řekl Pánu: “Hle, polovinu svého majetku,#ř.: toho, co vlastním; 12,15; Sk 4,32 Pane, dám chudým, a jestliže jsem někoho ošidil, vrátím mu to čtyřnásobně.” 9Ježíš mu řekl: “Dnes se dostalo záchrany tomuto domu, protože i tento člověk je syn Abrahamův. 10Neboť Syn člověka přišel vyhledat a zachránit, co je ztraceno.”

Podobenství o deseti hřivnách

11Když to lidé poslouchali, řekl další#ř.: přidav řekl podobenství, protože byl blízko Jeruzaléma a oni si mysleli, že Boží království se má objevit ihned. 12Proto řekl: “Jeden urozený#ř. eugenés – urozený (1K 1,26; Sk 17,11) člověk odešel do daleké krajiny, aby se ujal kralování a pak se vrátil. 13Zavolal deset svých otroků, dal jim deset hřiven#ř.: min (mina = šedesátina talentu = 100 drachem; 15,8p; tedy asi tříměsiční mzda); 1Kr 10,17p a řekl jim: "Hospodařte s nimi, dokud nepřijdu." 14Avšak jeho spoluobčané ho nenáviděli a poslali za ním poselstvo se slovy: "Nechceme, aby nad námi tento člověk kraloval."#[K takové události došlo před třiceti lety v případě Archelaa (Jos. Ant. 17.9.3) a řadě dalších] 15A stalo se, když se jako král#ř.: přijav království vrátil, že si dal zavolat ty otroky, kterým svěřil peníze, aby se dověděl, kolik vydělali.#var.: kolik kdo vydělal 16Přišel první a řekl: "Pane, tvoje hřivna vynesla deset hřiven." 17Řekl mu: "Výborně,#ř. euge; HL; srv. v. 12p dobrý otroku, protože jsi v nejmenší věci byl věrný, měj pravomoc nad deseti městy." 18Přišel druhý a řekl: "Tvá hřivna, Pane, získala#ř.: učinila pět hřiven." 19Také tomuto řekl: "I ty buď vládcem nad pěti městy." 20A přišel jiný a řekl: "Pane, hle, tvá hřivna, kterou jsem měl uloženou v šátku, 21neboť jsem se tě bál, protože jsi přísný člověk: bereš, co jsi nedal, a sklízíš, co jsi nezasel." 22Řekl mu: "Podle tvých slov#ř.: Z tvých úst; 2S 1,16; Mt 12,37 tě budu soudit, špatný otroku. Věděl jsi, že jsem člověk přísný a beru, co jsem nedal, a sklízím, co jsem nezasel. 23Proč jsi nedal mé peníze#n.: stříbro na stůl směnárníkovi? A já bych si je po příchodu vybral s úrokem!" 24A těm, kteří tam stáli, řekl: "Vezměte od něho tu hřivnu a dejte tomu, který má deset hřiven." 25[Řekli mu: "Pane, už má deset hřiven."] 26Pravím vám, že každému, kdo má, bude dáno; kdo nemá, tomu bude odňato i to, co má. 27"Avšak ty mé nepřátele, kteří nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a přede mnou je pobijte."”

Triumfální vjezd do Jeruzaléma

28 Když to pověděl, kráčel napřed a vystupoval do Jeruzaléma. 29A stalo se, když se přiblížil do Betfage a Betanie k hoře, která se nazývá Olivová, že poslal dva z učedníků 30a řekl: “Jděte naproti do vesnice. Když do ní budete vcházet, naleznete přivázané oslátko, na němž dosud nikdo z lidí neseděl. Odvažte je a přiveďte. 31A budeli se vás někdo ptát: "Proč je odvazujete?" odpovězte#ř.: řeknete takto: "Pán je potřebuje."” 32Ti, kdo byli posláni, odešli a nalezli vše, jak jim řekl. 33Když oslátko odvazovali, řekli jim jeho páni: “Proč odvazujete to oslátko?” 34Oni odpověděli:#ř.: řekli “Pán je potřebuje.” 35A přivedli je k Ježíšovi, hodili na oslátko své pláště a Ježíše na ně posadili. 36A jak jel, prostírali své pláště na cestu.

37Když se již přibližoval ke svahu Olivové hory, začal celý ten zástup#ř.: množství učedníků radostně#ř.: radujíce se velikým hlasem chválit Boha za všechny mocné činy, které spatřili. 38Říkali: “Požehnaný král, jenž přichází#var.: Požehnaný, jenž přichází [jako král] ve jménu Pána. V nebi pokoj a sláva na výsostech!” 39Někteří farizeové ze zástupu mu řekli: “Učiteli, pokárej své učedníky.” 40Ježíš jim na to řekl: “Pravím vám, budouli oni mlčet, bude křičet kamení.”

Nářek nad Jeruzalémem

41A když se přiblížil a uviděl město, dal se nad ním do pláče 42a řekl: “Kdybys [aspoň] v tento [svůj] den poznalo i ty, co je k [tvému] pokoji. Avšak nyní je to před tvýma očima skryto. 43Neboť přijdou na tebe dny, kdy tě tvoji nepřátelé obklopí náspem,#21,20; [to se naplnilo v r. 70, kdy Římané oblehli Jeruzalém; srv. Iz 29,3; 37,33; Jr 6,6] obklíčí tě a sevřou ze všech stran. 44Srovnají se zemí tebe i tvé děti v tobě a nenechají v tobě kámen na kameni za to, že jsi nepoznalo čas svého navštívení.”

45A když vešel do chrámu, začal vyhánět ty, kteří tam prodávali, 46a říkal jim: “Je napsáno: "A můj dům bude domem modlitby", vy však jste z něj udělali jeskyni lupičů.”

47Každý den vyučoval v chrámě. Velekněží a učitelé Zákona i přední muži z lidu se snažili jej zahubit,48ale nenalézali, co by mohli udělat, neboť všechen lid na něm visel a naslouchal mu.

Currently Selected:

Lukáš 19: CSP

Highlight

Copy