Soudců 19
19
Lévíta a jeho konkubína
1I stalo se v oněch dnech, kdy nebyl v Izraeli král, že#h.: + byl nějaký lévita pobývající jako cizinec v odlehlých končinách efrajimského pohoří si vzal#h.: + ženu konkubínu z judského Betléma. 2Jeho konkubína mu byla nevěrná,#h.: proti němu smilnila; lze však též chápat od jiného kořene jako: se na něj rozzlobila odešla od něj do domu svého otce do judského Betléma a zůstala tam po dobu čtyř měsíců. 3Tu její muž vstal a šel za ní, promluvit k jejímu srdci,#n : jí potěšil / přemluvil; Gn 34,3! aby se navrátila.#K: m. Byl s ním jeho služebník a oslí spřežení. I uvedla jej do domu svého otce. Když ho otec té dívky spatřil, zaradoval se, že se s ním setkává. 4Jeho tchán, otec dívky, ho přemluvil,#h.: přemohl a tak s ním tři dny pobyl. Jedli, pili a nocovali tam. 5I stalo se čtvrtého dne, když časně ráno vstali a povstal k odchodu, že otec dívky řekl svému zeťovi: Posilni se#h.: své srdce; Gn 18,5 kouskem chleba a potom půjdete. 6Zůstali tedy, ti dva spolu jedli a pili a otec dívky tomu muži řekl: Prosím, buď tak laskav a přenocuj, ať je ti dobře u srdce.#h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33 7Ten muž vstal k odchodu, ale jeho tchán ho přinutil, a tak se vrátil a znovu tam přenocoval. 8Pátý den vstal k odchodu časně zrána. Otec té dívky řekl: Posilni se#h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33 přece a zdržte se, než den pokročí. A oba pojedli. 9Když vstal ten muž k odchodu, on i jeho konkubína a jeho služebník, tu mu řekl jeho tchán, otec dívky: Podívej se přece, den se nachýlil#h.: klesl a nastává večer.#inf.; n.: k večeru Ano, zůstaňte přece přes noc, dnes si lehněte.#inf.; h.: tábořit Přenocuj tady, ať je ti dobře u srdce#h.: ať je tvé srdce dobré, n : ať jsi v dobrém rozmaru; v. 9; 16,25; 19,9; Rt 3,7; 1S 25,36; 2S 13,28; Pl 3,33 a zítra časně vstanete na svou cestu a odejdeš ke svému stanu. 10Muž ale nechtěl přenocovat. Vstal, vyšel a přišel až naproti Jebúsu, což je Jeruzalém, a s ním osedlané oslí spřežení a jeho konkubína.#h.: + s ním 11Byli u Jebúsu a den velmi pokročil. Tu řekl služebník svému pánu: Pojďme prosím, zajděme do tohoto jebúsejského města a přenocujme v něm. 12Jeho pán mu odpověděl: Nezajdeme do města cizozemců, kteří nejsou ze synů Izraele. Projdeme až do Gibeje. 13A řekl svému služebníku: Pojď, přiblížíme se k jednomu z těch míst. Přenocujeme v Gibeji nebo v Rámě. 14Prošli tedy tím místem, šli a slunce jim zapadlo u Gibeje, která patří Benjamínovi. 15A odbočili tam, aby došli do Gibeje a přenocovali. Přišel a posadil se na náměstí toho města, ale nebyl nikdo, kdo by je přijal#h.: sebral; v. 19 do domu, aby mohli přenocovat. 16Vtom hle, nějaký stařec přichází večer z pole od svého díla. Ten muž byl z efrajimského pohoří a jako cizinec pobýval v Gibeji. Muži toho místa byli ovšem synové Benjamínovi. 17Když pozvedl své oči a spatřil toho muže, poutníka, na náměstí města, zeptal se ten starý muž: Kam jdeš a odkud přicházíš? 18Odpověděl mu: Procházíme z judského Betléma až do odlehlých končin efrajimského pohoří, odkud pocházím.#h.: já Šel jsem do judského Betléma, jsem poutník, a teď jdu do Hospodinova domu.#[To může znamenat – do svatyně v Šílo (18,31); LXX čte: do svého domu.] Není však, kdo by mě přijal#ptc.; h.: sebral (v. 15) do domu. 19Mám i slámu a krmivo pro naše osly a také chléb a víno mám pro sebe i pro tvou služebnici a pro služebníka, kterého mají tví otroci s sebou. Vůbec v ničem nemám nouzi. 20Nato řekl ten stařec: Pokoj tobě. Jen uval všechnu svou nouzi na mě.#n : Vše co potřebuješ, nech klidně na mně Jenom nezůstávej přes noc na náměstí. 21Přivedl ho do svého domu, namíchal krmení pro osly a umyli si#n.: jim nohy. Pak jedli a pili.
Zvrácenost Gibejců
22Když se posilňovali,#Gn 18,5; ptc.; h.: Působili, že jejich srdce bylo dobré; srv. v. 6p hle, muži toho města, ničemníci,#h.: muži, synové Beliálovi; Dt 13,14p obklíčili dům, tloukli na dveře a volali na starce, vlastníka domu: Vyveď toho muže, který přišel do tvého domu, ať ho poznáme. 23Vlastník domu k nim vyšel a řekl jim: Ne, bratři#18,8p moji, nepáchejte přece zlo poté, co tento muž přišel do mého domu. Nedopouštějte se takového bláznovství.#20,6.10; Joz 7,15! 24Zde je má dcera, panna, a jeho konkubína. Ihned je vyvedu. Ponižte#n : Znásilněte; 20,5; Gn 34,2; Dt 22,24; 2S 13,14; Ez 22,10n je a udělejte s nimi, co je vám libo,#h.: ve vašich očích dobré ale proti tomuto muži se nedopouštějte žádného takového bláznovství. 25Ti muži ho však nechtěli poslechnout. Tu se ten muž chopil své konkubíny a vyvedl ji k nim na ulici. Poznali ji a vyžívali#n.: zneužívali / nakládali podle libosti se na#h.: v ní celou noc až do rána a propustili ji při východu#h.: jakmile vyšla jitřenky. 26Ráno ta žena přišla nazpět a zhroutila#7,13; Joz 6,5; h.: padla se u vchodu do domu toho muže, kde byl její pán. Ležela tam až do svítání. 27Její pán ráno vstal, otevřel dveře domu a vyšel, aby se vydal na cestu, a hle, žena, jeho konkubína, leží u vchodu do domu a její ruce jsou na prahu. 28Řekl jí: Vstaň a půjdeme, ale ona neodpovídala. Vzal ji tedy na osla. I vstal ten muž a vydal se k domovu.#h.: svému místu 29Když přišel do svého domu, vzal nůž, uchopil konkubínu, rozsekal ji podle#h.: na … / s … jejích kostí na dvanáct dílů a rozeslal ji po celém území Izraele. 30Ať#h.: A stane se, že každý, kdo to vidí, řekne: Nestalo se ani nebylo viděno něco takového ode dne, kdy vyšli synové Izraele z egyptské země, až do tohoto dne. Zvažte to,#h.: Položte se na to; n.: Zaměřte se na to; n : Nenechte to být poraďte se a vyslovte se.
Currently Selected:
Soudců 19: CSP
Highlight
Share
Copy
Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in
Český studijní překlad, Copyright © 2009, Nadační fond překladu Bible. Použito s povolením. Nedistribuovat.
