Soudců 11

Soudce Jiftách

1Jiftách Gileádský byl udatný hrdina a byl synem prostitutky.#[tudíž sociálním vyvržencem]; srv. 16,1; Joz 2,1 Jiftácha zplodil Gileád. 2I Gileádova žena mu porodila syny. Když synové té ženy vyrůstali, Jiftácha vyhnali. Řekli mu: Neobdržíš dědictví v domě našeho otce, protože jsi synem jiné ženy. 3Jiftách před svými bratry utekl a bydlel v zemi Tóbu. K Jiftáchovi se seběhli ničemní#h.: prázdní; 9,4 muži a podnikali s ním výpady.

4I stalo se po několika dnech, že synové Amónovi bojovali s Izraelem. 5Pak se stalo, když už synové Amónovi bojovali s Izraelem, že přišli gileádští starší, aby vzali Jiftácha ze země Tóbu. 6Řekli Jiftáchovi: Pojď, staneš se naším vůdcem.#h.: budeš nám za vůdce Bojujme proti synům Amónovým. 7Nato Jiftách gileádským starším odpověděl: Cožpak jste mě vy neměli v nenávisti a nevyhnali jste mě z domu mého otce? Proč jste teď, když je vám úzko, přišli za mnou? 8Gileádští starší Jiftáchovi řekli: Proto jsme se nyní obrátili na tebe. Půjdeš s námi, budeš bojovat proti synům Amónovým a staneš se naším předákem nade všemi obyvateli Gileádu. 9Tu Jiftách gileádským starším řekl: Jestliže mě pohnete k návratu, abych bojoval#n.: abychom bojovali proti synům Amónovým a Hospodin je přede mnou vydá, já budu vaším velitelem. 10Gileádští starší Jiftáchovi odpověděli: Hospodin bude mezi námi svědkem,#ptc.; h.: slyšícím; srv. Dt 1,16; Gn 31,50; Jr 42,5; Mi 1,2 jestliže to neprovedeme podle tvého slova. 11Jiftách tedy šel s gileádskými staršími a lid jej ustanovil nad sebou za předáka a za vůdce. Jiftách přednesl všechna svá slova před Hospodinem v Mispě.

12Potom poslal Jiftách posly ke králi synů Amónových se slovy: Co proti mně máš,#h.: co mně a tobě; 2Pa 35,21 že jsi ke mně přitáhl, abys vedl válku proti#h.: v … mé zemí? 13Král synů Amónových Jiftáchovým poslům odpověděl: Vždyť#n.: To, že Izrael zabral mou zemi, když vystupoval z Egypta, od Arnónu až po Jabok a až k Jordánu. Nuže, vrať ji zpět v pokoji. 14Jiftách pak poslal zase znovu posly ke králi synů Amónových. 15A řekl mu: Toto prohlásil Jiftách: Izrael nezabral moábskou zemi ani zemi synů Amónových. 16Protože když vystupovali z Egypta, šel Izrael pustinou až k Rákosovému moři a přišel do Kádeše. 17Tu poslal Izrael posly k edómskému králi se slovy: Dovol, ať jen projdu tvou zemí. Ale edómský král je nevyslyšel. Také k moábskému králi poslal, ale ani ten nesvolil, a tak Izrael zůstal v Kádeši. 18Šel pustinou, obešel edómskou zemi a moábskou zemi a přišel k moábské zemi od východu slunce. Utábořili se na druhé straně Arnónu. Nevstoupili na moábské území,#h.: hranici (v. 20.22; 1,18) protože Arnón je hranicí Moábu. 19Pak poslal Izrael posly k emorejskému králi Síchonovi, králi Chešbónu. Izrael mu řekl: Dovol, ať jen projdeme#mnohé rkpp LXX a Vul emendují (srv. v. 17; Nu 21,21; Dt 2,27): projdu tvou zemí až na moje území.#(20,36; 1S 14,46); Nu 21,21n; h.: místo 20Ani Síchon Izraeli nevěřil, že jen projde jeho územím. Síchon shromáždil všechen svůj lid, utábořili se v Jahasu#Dt 2,32p a bojoval s Izraelem. 21A Hospodin, Bůh Izraele, vydal Síchona a všechen jeho lid#n : válečný lid / vojsko; 7,3; 20,22; 1S 26,7; 1Pa 19,7 Izraeli do ruky a pobili je. Izrael obsadil celou zemi Emorejců, obyvatel oné země. 22Obsadili veškeré emorejské území od Arnónu až k Jaboku a od pustiny až k Jordánu. 23Nuže, Hospodin, Bůh Izraele, podrobil Emorejce svému izraelskému lidu, a ty že ho obsadíš? 24Což neobsadíš to, co ti podrobí Kemóš, tvůj bůh, právě a jen to? Vše, co podrobil Hospodin, náš Bůh, nám, to obsadíme my. 25Nuže, cožpak jsi opravdu lepší než moábský král Balák, syn Sipórův? Cožpak opravdu vedl při s Izraelci, bojoval snad vážně proti nim? 26Když bydlel Izrael v Chešbónu a v jeho vesnicích, v Aróeru a v jeho vesnicích a ve všech městech, která jsou vedle Arnónu, tři sta let, proč jste je nedobyli zpět#h.: nevysvobodili během oné doby? 27Já jsem se vůči tobě neprohřešil, avšak ty proti mně pácháš zlo, když proti mně chceš vést#n.: abys proti mně vedl válku. Ať dnes Hospodin rozhodne jako soudce mezi syny Izraele a mezi syny Amónovými. 28Ale král synů Amónových neposlechl Jiftáchova slova, která mu vzkázal.

Jiftáchův slib

29Tu na Jiftáchovi spočinul Duch Hospodinův. Táhl Gileádem a Manasesem, táhl i Mispou gileádskou a z Mispy gileádské táhl k synům Amónovým. 30Jiftách tehdy učinil#h.: slíbil; Gn 28,20; Dt 23,22; 1S 1,11; Kaz 5,3 slib Hospodinu. Řekl: Jestliže opravdu vydáš syny Amónovy do mé ruky, 31stane se toto: Cokoli vycházející, co mi vyjde naproti ze dveří mého domu, až se v pokoji#n.: radostně / spokojeně / se zdarem; 8,9! navrátím od synů Amónových, bude patřit Hospodinu a přinesu to jako zápalnou oběť.

32Potom Jiftách táhl k synům Amónovým, aby proti nim bojoval, a Hospodin je vydal do jeho ruky. 33A pobíjel je od Aróeru, až tam, kudy se jde#h.: můžeš jít; 6,4 do Minítu, dvacet měst až po Ábelkeramím, tuze velkou porážkou. Synové Amónovi byli před syny Izraele pokořeni.

Jiftáchova dcera

34Když přicházel Jiftách do Mispy ke svému domu, hle, jeho dcera mu vyšla naproti s tamburínkami a s tanci. Neměl mimo ni#TM: m.; některé rkpp LXX, Pš, Tg: f. syna ani dceru, pouze ji, jedináčka. 35I stalo se, jak ji uviděl, že roztrhl své roucho a řekl: Běda, má dcero, nadobro jsi mě srazila.#n.: srazilas mě na kolena Ty na mě přivádíš zkázu.#h.: jsi mezi mými zkázonosci (srv. Ž 118,7p!); 1Kr 18,17; 1Pa 2,7 Já jsem se zavázal#h.: otevřel … Hospodinu svými ústy a nemohu to vzít zpět. 36Nato mu řekla: Můj otče, zavázal#h.: otevřel … ses Hospodinu svými ústy. Nalož se mnou podle toho, co vyšlo z tvých úst, poté, co za tebe Hospodin vykonal pomstu nad tvými nepřáteli ze synů Amónových. 37Dále svému otci řekla: Ať je se mnou uzavřena tato úmluva: Nech mi dva měsíce. Chci odejít se svými přítelkyněmi, budu se rozplývat#h.: sestupovat; srv. Iz 15,3 nářkem na horách a budu oplakávat své panenství.#[tj. v důsledku též bezdětnost (Gn 30,23; L 1,25)] 38Odpověděl jí: Jdi. Dal#n.: Určil (1Kr 5,23); h.: Poslal jí na to dva měsíce a ona šla se svými přítelkyněmi a oplakávala v horách své panenství. 39I stalo se po#h.: + skončení dvou měsících, když se navrátila k svému otci, že s ní naložil podle svého slibu, který dal.#[Existují dva základní výklady. První předpokládá doslovné naplnění – lidskou oběť (to, že zemřela jako panna a nepoznala radost manželství a mateřství). Ovšem vzhledem k tomu, že lidské oběti byly v Izraeli zakázány (Dt 12,31), mnozí uvažují o náhradě – zde snad v podobě doživotního celibátu.] Ona nepoznala muže. Stalo se pak v Izraeli zvykem,#2Pa 35,25; h.: ustanovením 40že se rok co rok#h.: ze dnů na dny; 21,19; Ex 13,10; 1S 1,3 dcery Izraele scházely, aby si připomínaly#n.: zpěvem oplakávaly; 5,11 dceru Jiftácha Gileádského po čtyři dny v roce.

Currently Selected:

Soudců 11: CSP

Highlight

Copy