2 Samuel 14

Abšalóm se vrací do Jeruzaléma

1Když Jóab, syn Serújin, poznal, že králova mysl je obrácena k#n : král přemýšlí o; srv. 2Kr 6,11; Pl 3,21 Abšalómovi, 2poslal do Tekóje#[v Judsku, asi 10 km od Betléma]; Neh 3,5.27; 2Pa 11,6; Jr 6,1; Am 1,1 a nechal odtamtud přivést moudrou ženu. Řekl jí: Dělej, že truchlíš. Obleč si smuteční šaty, nemaž se olejem a chovej se jako žena, která po mnoho dní truchlí nad mrtvým. 3Jdi ke králi a řekni mu to a to.#h.: podle těchto slov Jóab pak vložil slova do jejích úst.#tj. jí řekl, co má říkat; v. 19 4Tekójská žena pak přišla#dle var; TM: řekla ke králi, padla tváří k zemi, klaněla se a řekla: Pomoz,#2Kr 6,26; n.: Zachraň mě; Jr 17,14; Ž 3,8p; 12,2 králi.

5Král se jí zeptal: Co je s tebou?#n.: si přeješ; 1Kr 1,16; Joz 15,18 Odpověděla: Ach, jsem vdova,#h. + žena; [srv. Sd 10,19: žena – prostitutka] můj muž zemřel. 6Tvá služka měla dva syny. Rvali#srv. Ex 21,22; n.: Hádali se spolu na poli a nebyl, kdo by je od sebe odtrhl.#h.: mezi nimi vysvoboditel Jeden udeřil druhého a usmrtil ho. 7A teď povstala celá rodina proti tvé služce a říkají: Vydej nám toho, kdo ubil svého bratra, a usmrtíme ho za život jeho bratra, kterého zabil, a vyhladíme i dědice. Tak by mi uhasili oharek,#tj. zbylý syn – jediná naděje který zůstal, neponechali by mému muži na povrchu země jméno ani ostatek. 8Nato král ženě řekl: Jdi domů a já vydám o tobě příkaz. 9Tekójská žena králi odpověděla: Na mně, můj pane a králi, ať je vina#[tj. za nepotrestaný zločin]; srv. 1S 25,24; 1Kr 2,33 a na domu mého otce. Avšak král a jeho trůn ať je nevinný. 10Král řekl: Jestliže někdo promluví proti tobě, přiveď ho ke mně a nebude se tě již moci dotknout. 11Řekla: Ať král pamatuje na Hospodina, svého Boha, aby nechtěl již#h.: mnoho krevní mstitel zabíjet a nevyhladili mého syna. Řekl: Jakože živ je Hospodin, tvému synovi nespadne na zem ani vlas.#1S 14,45 12Žena se zeptala: Smí#n.: Dovol ať řekne tvá služka svému pánu a králi ještě něco říct? Odpověděl: Mluv.

13Žena řekla: A proč zamýšlíš něco takového proti Božímu lidu? Když král prohlásil něco takového, jako by nesl vinu#srv. 2S 12,7; [žena použila stejný způsob jako Nátan] za to, že nedovolil navrátit se tomu, koho zapudil. 14Jistě zemřeme a budeme jako na zem vylitá voda, kterou nelze sebrat. Bůh však neodejme život, má v úmyslu#h.: zamýšlí úmysly / plány; Jr 29,11p nezapudit od sebe zapuzeného.#n: aby zapuzený nezůstal od něho zapuzen; Ez 18,23 15Nuže, přišla jsem ke svému králi a pánu promluvit tuto řeč, protože mě lid#[zde evidentně ve smyslu: příbuzní toužící po odplatě] zastrašoval. Tvá služka si říkala: Promluvím ke králi. Snad král učiní záměr své otrokyně. 16Král vyslechne a vysvobodí svou otrokyni z moci muže, který chce vyhladit mě spolu s mým synem z Božího dědictví. 17Tvá služka si říkala: Kéž mi slovo mého pána a krále přinese#h.: bude k upokojení,#n.: odpočinutí; 8,10 vždyť můj pán a král je jako Boží posel, který rozumí#h.: slyší … (Gn 11,7; 42,23; 1Kr 3,11; Iz 33,16; 36,11); n : rozsuzuje … dobru a zlu. Hospodin, tvůj Bůh, ať je s tebou.

18Král promluvil#h. odpověděl a řekl ženě: Nezatajuj přede mnou nic, na co se tě zeptám. Žena odpověděla: Nechť mluví můj pán a král. 19Král se zeptal: Není v tom všem s tebou Jóab? Žena odpověděla: Jakože jsi živ, můj pane a králi, je to přesně tak, jak#h.: není odchýlení napravo ani nalevo ve všem, co řekl můj pán a král. Tvůj otrok Jóab mi dal příkaz, on vložil do úst tvé služky všechna tato slova. 20Kvůli zvratu#n.: Jen aby došlo k změně směru; h.: obratu tváře v té věci to tvůj otrok Jóab udělal. Můj pán je moudrý jako Boží anděl a ví všechno, co se děje na zemi.

21Král řekl Jóabovi: Dobře, udělám to. Jdi a přiveď mládence Abšalóma zpět. 22Jóab padl tváří k zemi, klaněl se a dobrořečil králi. Jóab řekl: Dnes tvůj otrok ví, že nalezl milost ve tvých očích, můj pane a králi, protože král provedl záměr svého otroka. 23Jóab vstal, šel do Gešúru a přivedl Abšalóma do Jeruzaléma.

24Král řekl: Ať se odebere#n.: uchýlí; h.: obrátí do svého domu, mou tvář nezahlédne. Abšalóm se tedy odebral do svého domu a královu tvář nezahlédl.

25Nikdo v celém Izraeli nebyl tak velmi opěvován pro svou krásu jako Abšalóm.#h.: tak krásný jako A., tak velmi chválen Od paty až k hlavě#h.: od chodidla jeho nohy až k temenu jeho hlavy; srv. Dt 28,35; Jb 2,7; Iz 1,6 na něm nebylo vady. 26Když si nechával ostříhat hlavu -- bylo to vždy na konci roku, kdy se nechával ostříhat, protože ho vlasy tížily, takže se nechal ostříhat -- vlasy z jeho hlavy vážily dvě stě šekelů#[asi 2,6 kg] královské váhy. 27Abšalómovi se narodili tři synové#[dle 18,18 se zdá, že zemřeli v mládí] a jedna dcera jménem Támar.#[A. pojmenoval svou dceru podle své sestry (13,1); 1Kr 15,2p] Byla to žena krásného vzhledu.

28Abšalóm pobýval v Jeruzalémě dva roky, avšak královu tvář nezahlédl. 29Potom Abšalóm vzkázal pro Jóaba, aby ho poslal ke králi. Ten k němu ale nechtěl přijít. Vzkázal ještě podruhé, ale nechtěl přijít. 30Nato řekl svým otrokům: Podívejte, Jóabovo pole#h.: díl pole je vedle mého. Má tam ječmen. Jděte a zapalte ho.#h.: + ohněm; Jr 32,29 Abšalómovi otroci zapálili to pole.#h.: + ohněm; Jr 32,29

31Jóab vstal, šel domů k Abšalómovi a zeptal se ho: Proč tvoji otroci zapálili pole,#h.: + ohněm; Jr 32,29 které patří mně? 32Abšalóm Jóabovi odpověděl: Podívej, vzkázal jsem pro tebe se slovy: Přijď sem, abych tě poslal ke králi se slovy: Proč jsem měl přijít z Gešúru? Bylo by mi lépe, kdybych byl ještě tam. Teď chci vidět královu tvář. Anebo jestli je na mně vina, ať mě dá usmrtit. 33Jóab šel ke králi a oznámil mu to. Ten Abšalóma zavolal. Když přišel ke králi, klaněl se před králem tváří k zemi. A král Abšalóma políbil.

Currently Selected:

2 Samuel 14: CSP

Highlight

Copy