2 Královská 7

1Elíša řekl: Slyšte Hospodinovo slovo:#[první z 24 takovýchto příkazů v StS; 2Pa 18,18; Iz 1,10; Jr 2,4p; Ez 13,2; srv. Gn 15,1p Toto praví Hospodin: Zítra touto dobou bude v samařské bráně sea#[asi 7,3 litru; 1S 25,18; 1Kr 18,32p] mouky za šekel#[asi 11 gramů; ačkoliv to byl asi dvojnásobek obvyklé ceny, přesto to bylo neuvěřitelné zlepšení – srv. 6,25] a dvě sey ječmene za šekel. 2Nato promluvil k muži Božímu kapitán, o jehož ruku se král opíral, a řekl: Hle, i když Hospodin udělá průduchy do nebes, cožpak se to stane? Elíša odpověděl: Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš.

Podivuhodná záchrana města

3U vchodu do brány byli čtyři malomocní muži. Řekli jeden druhému: Co tady sedíme, dokud nezemřeme? 4Kdybychom si řekli: Pojďme do města, ve městě je hlad a zemřeme tam. Jestliže zůstaneme tady, také zemřeme. Nuže pojďme, přeběhneme do aramejského tábora. Jestliže nás nechají při životě, budeme žít; jestliže nás usmrtí, zemřeme. 5Vstali tedy před rozedněním#h.: za soumraku; Ž 119,147 a šli do aramejského tábora. Když přišli na kraj aramejského tábora, hle, nikdo tam nebyl. 6To Panovník způsobil, že v aramejském táboře uslyšeli zvuk vozů, zvuk koní, zvuk velkého vojska, takže řekli jeden druhému: Hle, izraelský král proti nám najal krále chetejské a krále egyptské, aby proti nám vytáhli. 7Vstali a utíkali před rozedněním.#h.: za soumraku; Ž 119,147 Opustili své stany, své koně a osly, celý tábor tak, jak byl, a utíkali, aby si zachránili život.#h.: k svým duším / k záchraně svých duší; Dt 4,15 8Když přišli ti malomocní na kraj tábora, vešli do jednoho stanu, jedli, pili a vzali odtamtud stříbro, zlato a šaty. Pak odešli a schovali to. Nato se vrátili, vešli do jiného stanu, vzali i odtamtud, odešli a schovali to. 9Potom řekli jeden druhému: Nejednáme správně. Tento den je dnem dobré zprávy, a my mlčíme. Jestliže budeme čekat do svítání, dopadne na nás vina. Nuže, pojďme a oznámíme to v královském paláci. 10Šli tedy, zavolali vrátné města a oznámili jim: Přišli jsme do aramejského tábora, a hle, nikdo tam nebyl, ani hlásek člověka, jenom přivázaní koně a osli a stany tak, jak byly. 11Vrátní to vyhlásili, až to bylo oznámeno uvnitř královského paláce. 12Král v noci vstal a řekl svým otrokům: Povím vám, co nám udělali Aramejci: Vědí, že hladovíme. Vyšli z tábora, aby se skryli v poli. Řekli si: Až vyjdou z města, chytíme je živé a vejdeme do města. 13Jeden z jeho otroků odpověděl: Ať vezmou pět#(ve smyslu: pár) ze zbylých koní, které ve městě#h.: v ní zůstali, a budou jako celý izraelský dav, který ve městě#h.: v ní zůstal; budou jako celý izraelský dav, který#(h. text se nápadně opakuje a zdá se, že jde o ditografii – chybné opsání stejného textu dvakrát) zahynul. Pošleme je a uvidíme. 14Vzali tedy dva koňské vozy a král je poslal za aramejským vojskem#3,9p se slovy: Jděte a podívejte se. 15Šli za nimi až k Jordánu, a hle, celá cesta byla plná šatů a předmětů,#n.: výstroje; 1S 17,22 které Aramejci odhazovali, jak pospíchali. Poslové se vrátili a oznámili to králi. 16Lid vyšel a plenili aramejský tábor. I stalo se, že sea mouky byla za šekel a dvě sey ječmene za šekel, podle Hospodinova slova.

17Král ustanovil kapitána, o jehož ruku se opíral, nad bránou, ale lid ho v bráně ušlapal a zemřel, podle toho, co pověděl muž Boží, když promluvil, jakmile k němu přišel král. 18I stalo se, když promluvil muž Boží ke králi slovy: Zítra touto dobou budou v samařské bráně dvě sey ječmene za šekel a sea mouky za šekel, 19že promluvil k muži Božímu kapitán a řekl: Hle, i když Hospodin udělá průduchy do nebes, cožpak se to stane? A Elíša odpověděl: Hle, uvidíš to na vlastní oči, ale jíst z toho nebudeš. 20A stalo se mu tak: Lid ho ušlapal v bráně a zemřel.

Currently Selected:

2 Královská 7: CSP

Highlight

Copy