1 Letopisů 17

Dům Hospodinův a dům Davidův

1I stalo se, když David sídlil ve svém domě, že řekl David proroku Nátanovi: Hle, já sídlím v cedrovém domě a truhla Hospodinovy smlouvy je pod stanovou plachtou. 2Nátan Davidovi odpověděl: Učiň vše, co máš na srdci, protože Bůh je s tebou.

3V oné noci se stalo však Boží slovo k Nátanovi: 4Jdi a řekni mému otroku Davidovi: Toto praví Hospodin: Ty mi nestav dům, abych v něm sídlil. 5Vždyť jsem nesídlil v domě od toho dne, kdy jsem Izrael vyvedl, až do tohoto dne, ale přecházel#(doplněno dle 2S 7,6) jsem ze stanu do stanu a z příbytku do příbytku. 6Ať jsem přecházel s celým Izraelem#n.: po celém Izraeli kudykoli, řekl jsem snad některému ze soudců Izraele, jež jsem ustanovil, aby pásli můj lid: Proč mi nepostavíte cedrový dům? 7Nuže, toto pověz mému otroku Davidovi: Toto praví Hospodin zástupů: Vzal tě z pastvin, od chovu ovcí, abys byl vévodou nad mým lidem Izraelem. 8Byl jsem s tebou, kamkoli jsi šel, a vyhladil jsem před tebou všechny tvé nepřátele. Učiním tvé#h.: ti jméno, jako je jméno velikánů na zemi. 9Nachystám pro svůj lid Izrael území,#h.: místo zasadím ho, bude bydlet na svém místě a nebude se již třást. Bídáci ho již nebudou odírat#h.: opotřebovávat jako dříve, 10ode dnů, kdy jsem ustanovil soudce nad mým lidem Izraelem; pokořím všechny tvé nepřátele. Oznamuji ti, že dům#[zde ve smyslu “rod / dynastie” – použito jako slovní hříčka k Davidově touze postavit Hospodinu dům] ti postaví Hospodin. 11I stane se, až se naplní tvé dny, abys šel ke svým otcům, dám povstat tvému potomku po tobě, který bude ze tvých synů, a upevním jeho království. 12On mi postaví dům a já upevním jeho trůn navěky. 13Já budu jeho otcem a on bude mým synem. Své milosrdenství od něj neodejmu, tak jak jsem odňal od toho, který byl před tebou. 14Ustanovím ho ve svém domě a ve svém království navěky a jeho trůn bude pevně stát navěky. 15Všechna tato slova a celé toto vidění pověděl Nátan Davidovi.

Davidova modlitba

16Nato král David vešel, posadil se před Hospodinem a řekl: Kdo jsem já, Hospodine Bože, a co je můj dům, že jsi mě přivedl až sem? 17I toto bylo málo ve tvých očích, Bože, a promluvil jsi o domě svého otroka do vzdálené budoucnosti. Ukázal jsi mi, co touží člověk poznat,#n.: viděl jsi mě jako člověka, který stoupá vzhůru; (text je zde i ve 2S nejasný); Hospodine Bože. 18Co ti může David ještě dále říct#(přidáno dle 2S 7,20) o slávě tvého otroka? Ty svého otroka znáš. 19Hospodine, kvůli svému otroku a podle svého srdce jsi učinil všechny tyto velké věci a dal jsi mu poznat všechny tyto velké skutečnosti. 20Hospodine, není nikdo jako ty, není Bůh kromě tebe -- tak, jak jsme na vlastní uši slyšeli. 21A kdo je jako tvůj lid Izrael, jediný národ na zemi, kterého šel Bůh vykoupit sobě za lid, a učinil si jméno velkými a hrůzu vzbuzujícími činy, když jsi vyhnal národy před svým lidem, který sis vykoupil z Egypta. 22Učinil sis svůj lid Izrael navěky svým lidem a ty, Hospodine, ses stal jejich Bohem. 23A nyní, Hospodine, slovo, které jsi promluvil o svém otroku a o jeho domu, ať se ukáže jako spolehlivé navěky. Učiň, jak jsi prohlásil. 24A jako spolehlivé a velké ať se ukáže tvé jméno navěky, když budou říkat: Hospodin zástupů, Bůh Izraele, je Bohem Izraele. A dům tvého otroka Davida bude pevně stát před tebou. 25Vždyť ty, můj Bože, jsi odhalil uchu svého otroka, že mu postavíš dům. Proto našel tvůj otrok odvahu#(přidáno dle 2S 7,27) modlit se před tebou. 26Nyní, Hospodine, ty jsi Bůh a promluvil jsi o svém otroku tyto dobré věci. 27Nyní jsi ráčil požehnat domu svého otroka, aby byl navěky před tebou. Když ty jsi Hospodine požehnal, bude požehnán navěky.

Currently Selected:

1 Letopisů 17: CSP

Highlight

Copy