Filipským 2

1Protož jest-li jaké potěšení v Kristu, jest-li které utěšení lásky, jest-li která společnost Ducha svatého, jsou-li která milosrdenství a slitování, 2Naplňte radost mou v tom, abyste jednostejného smyslu byli, jednostejnou lásku majíce, jednodušní jsouce, jednostejně smýšlejíce, 3Nic nečiňte skrze svár anebo marnou chválu, ale v pokoře jedni druhé za důstojnější sebe majíce. 4Nehledejte jeden každý svých věcí, ale každý také toho, což jest jiných. 5Budiž tedy tatáž mysl při vás, jakáž byla při Kristu Ježíši, 6Kterýž jsa v způsobu Božím, nepoložil sobě toho za loupež rovný býti Bohu, 7Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn. 8A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže. 9Protož i Bůh povýšil ho nade vše a dal jemu jméno, kteréž jest nad každé jméno, 10Aby ve jménu Ježíše každé koleno klekalo, těch, kteříž jsou na nebesích, a těch, jenž jsou na zemi, i těch, jenž jsou pod zemí, 11A každý jazyk aby vyznával, že Ježíš Kristus jest Pánem v slávě Boha Otce. 12A tak, moji milí, jakož jste vždycky poslušni byli, netoliko v přítomnosti mé, ale nyní mnohem více, když jsem vzdálen od vás, s bázní a s třesením spasení své konejte. 13Bůh zajisté jest, kterýž působí v vás i chtění i skutečné činění, podle dobře libé vůle své. 14Všecko pak čiňte bez reptání a bez pochybování, 15Abyste byli bez úhony, a upřímí synové Boží, bez obvinění uprostřed národu zlého a převráceného; mezi kterýmižto svěťte jakožto světla na světě, 16Slovo života zachovávajíce, k chloubě mé v den Kristův, aby bylo vidíno, že jsem ne nadarmo běžel, ani nadarmo pracoval. 17A bychť pak i obětován byl pro obět a službu víře vaší, raduji se a spolu raduji se se všemi vámi. 18A též i vy radujte se a spolu radujte se se mnou. 19Mámť pak naději v Kristu Ježíši, že Timotea brzy pošli vám, abych i já pokojné mysli byl, zvěda, kterak vy se máte. 20Nebo žádného tak jednomyslného nemám, kterýž by tak vlastně o vaše věci pečoval. 21Všickni zajisté svých věcí hledají, a ne těch, kteréž jsou Krista Ježíše. 22Ale jej zkušeného býti víte, podle toho, že jakož syn s otcem se mnou přisluhoval v evangelium. 23Tohoť hle, naději mám, že pošli, jakž jen porozumím, co se bude díti se mnou. 24Mámť pak naději v Pánu, že i sám brzo k vám přijdu. 25Ale zdálo se mi za potřebné Epafrodita, bratra a pomocníka a spolurytíře mého, vašeho pak apoštola i služebníka, v potřebě mé poslati k vám, 26Poněvadž takovou měl žádost vás všecky viděti, a velmi těžek nad tím byl, že jste o něm slyšeli, že by byl nemocen. 27A bylť jest jistě nemocen, i blízek smrti, ale Bůh se nad ním smiloval, a ne nad ním toliko, ale i nade mnou, abych zámutku na zámutek neměl. 28Protož tím spěšněji poslal jsem ho k vám, abyste, vidouce jej zase, zradovali se, a já abych byl bez zámutku. 29Protož přijmětež jej v Pánu se vší radostí, a mějte takové v uctivosti. 30Neboť jest pro dílo Kristovo až k smrti se přiblížil, opováživ se života svého, jedné aby doplnil to, v čemž jste vy měli nedostatek při posloužení mně.

Currently Selected:

Filipským 2: BKR

Highlight

Copy