Luk 12

Hɛ̧ a múnáké e tɛ̧́ kɔ̧ kála

(Mat 10:26-27)

1A ɓil sɛl a sêeké nɔ́, njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké mára̧ gí ɗɔ́ŋ nɛ́, a ndáʼa tûl bɔʼɔ a há̧narí̧, ɓayhí̧lé gel ewá zi tí yá. Zezú mbí ɓay a sa hí̧ gunbɛʼɛri ɓá: Í koro tûl a wǎyri ɓay a haw a Fariziyɛ̧́ri̧, zi ɓay a sa ɓá káwa fooy. 2Hɛ̧ a há̧na ka ɓá hɛ̧ a múnáké too, ka tí tɛ̧́ kɔ̧ kála yáy zi tí yá, malé hɛ̧ niŋa a múnáké, ka njukuri tí túnáké yáy zi tí yá. 3Ɓaykénɔ́, ɓayri too ka i sa a ɓil tirí̧may, e tɛ̧́ ka̧n gel a táŋáké a súkú a njukuri too. Ka ɓay ka i ɗɛʼɛlɛ a súkú a njuku, ka gel nâm, e tɛ̧́ ɓá gbénáké, a tûl vûn a sâa.

Njuku ka belɓá kú ŋgú wɔ́w a mɛ̌

(Mat 10:28-31)

4Mi sa hí̧ wǎyri mbáŋa mǐri̧, í zi ná ŋgú wɔ́w a njukuri ka e í ɓá hay mûn ɓǎŋ, ka a zi ma niŋ hɛ̧ a féké ka falké yáy. 5Mi e tɔ́ʼɔ hí̧ wǎyri, njuku ka i e ŋgú wɔ́w a mɛ̌, ɓá Gáŋvbôn mbɛ́ŋ. Ɓayhí̧lé mɛ̌ ké erú ka kpɔ́ŋa, ɓay a í njuku, a ɓá nɛ́ vbú ɓil hɔrɛ. Ɓaykénɔ́ pé, mi sa hí̧ wǎyri ɓá Gáŋvbôn mbɛ́ŋ pé í ŋgú wɔ́w a mɛ̌. 6«Kú zi fa̧ gun ndoy ndíɓí ka zé ɓay tûl mínya sére yá lé? Dáy í kó: Gáŋvbôn, zi yɛʼɛrɛ gun ndoy mbêw yá. 7Dáy a tâny tûl a wǎyri, Gáŋvbôn kɛ̧́ too, i ŋgú wɔ́w yá, ɓayhí̧lé i ndé gun ndoy nɔ́rí̧ ka nɛ́rɛ̧ a mbɛl a Gáŋvbôn!»

Sa ɓay a Zezú malé sáŋ nɛ́ a mbɛl a njukuri

(Mat 10:32-33; 12:32; 10:19-20)

8Mi Sa hí̧ wǎyri, njuku too ka sa a mbɛl a njukuri, ɓá ké kaw ɓá gunbɔʼɔ ní, Gun a njuku, e sa a mbɛl a aŋnze a Gáŋvbônri̧ too, ɓá ké kaw ɓá njuku a mɛ̌. 9Dáy, njuku ka sa a mbɛl njukuri, ɓá ké zi tu mí nyáy, Gun a njuku kɔ́, e sa a mbɛl a aŋnze a Gáŋvbônri̧, ɓá ké zi tu nɛ́ nyá. 10Njuku too ka ɓew ɓay a Gun a njukuy, Gáŋvbôn e vbá̧buma hí̧ nɛ́, a njuku too, ka fára Têm Pukí a Gáŋvbôn, Gáŋvbôn tí vbá̧buma hí̧ nɛ́ bɔʼɔ mbêw yá. 11Í lá, sêe a há̧na, kú mí ŋgbá wǎyri ɓay a ɓá sé walɓay kɔ̧ tûl a wǎyri a ɓil vûn mára̧ a Juyífri, malé a mbɛl a mbâyri, malé a mbɛl a gáŋnjuku a pûri lé, law a wǎyri ké zi ná lú sé tûl ŋgboro ɓay, malé sé tûl ɓay ka i e sanáké. 12Ɓayhí̧lé, Têm Pukí a Gáŋvbôn, e tɔ́ʼɔ wǎyri a ɓil sɛl a sêeké nɔ́, ɓay ka i e sanáké.

Galaɓay a dɔ̂ʼɔ njuku hɛ̧zíŋa

13Njuku a há̧na a bazeŋ a njukuri sa hí̧ Zezú ɓá: Gáŋnjuku, mɔ́ sa hí̧ nyîn ní, ɓá ké wal hɛ̧zíŋa a bâa ɓurú, ka pɔŋ hí̧ rúy, a ké hí̧ mí ɓala a mǐ. 14Dáy, Zezú zi a sa: Njuku mbáŋa a mǐ, a gé ɓá mí, kaw ɓá njuku walɓay a wǎyri malé njuku wal hɛ̧zíŋa a bâa a wǎyri, hí̧ wǎyri lé? 15Falké, Zezú sa hí̧ njukuri too ɓá: «Í koro tûl a wǎyri ɓá béláké, sé tûl ɓá law a wǎyri ka̧n tûl hɛ̧zíŋa, ɓayhí̧lé káwa a ndísɛ̌ʼɛ a njuku, zi kó hɛ̧zíŋa a mɛ̌ nyá, mí zi lé, ké kaw ɓá njuku ka erú ka hɛ̧zíŋa mambáy.» 16Dáy ké resa galaɓay hí̧ kuriri ɓá: «Njuku a há̧na kaw ɓá njuku hɛ̧zíŋa, gel pay a mɛ̌, hí̧ nɛ́ hɛ̧pay ɓá ŋgɛ̧́náké. 17Dáy ké kaw a kɛrɛ, a sa a ɓil lawɛ́ ɓá, a̧hí̧ mi e niŋáké lé, mi zi tí ka gel ɓá ánaké ɓay mára̧ hɛ̧pay a mǐ kɔ̧rú̧ nyá. 18Falké, ké kaw a sa ɓá: Mi tu hɛ̧ ka mi e niŋákéy dá, mi e gbɛʼɛrɛ pûl a mǐri̧ too, a rezá a fékéri ɓá hɔ̧́náké. Mi e fá̧ hɛ̧pay a mǐri̧ too rá̧ hɛ̧zíŋa mǐri̧ too gí kɔ̧ ɓilké. 19Falké, mi e sa hí̧ mûn ní ɓá: Mûn ní, mɔ́ erú ka hɛ̧zíŋári̧ ɓá ŋgɛ̧́náké, ka e niŋ mbimbɔ̂m ɓá ŋgɛ̧́náké, mɔ́ ɔʼɔ mûn nɔ́, a mɔ́ lâʼa, a nzó, a mɔ́ ri mûn nɔ́. 20Dáy, Gáŋvbôn sa hí̧ nɛ́ ɓá: Dɔ̂ʼɔ, sû̧ŋ nɛ́, mi e lú ndísɛ̌ʼɛ a mɔ̌. Dáy, hɛ̧zíŋa a mɔ̌ ka mɔ mára̧ kɔ̧ pûl, a gé e kó béláké lé?» 21Zezú ɔrɔ ɓay a mɛ̌ a sa: «Nǎŋnɔ́ pé e ná hí̧ njuku ka mára̧ hɛ̧zíŋa ɓay a mɛ̌ ka tísiri, ka a zi tí ka hɛ̧zíŋa a nûn a Gáŋvbôn nyáy!»

Mbílaw hí̧ Gáŋvbôn

(Mat 6:25-34)

22Zezú sa ɓáy hí̧ Gunbɛʼɛri ɓá: Ɓaykénɔ́, pé mi sa hí̧ wǎyri ɓá, í zi ná ɓá kɛrɛ a wǎyri, ka̧n tûl káwa a wǎyri ka tísiri, a i sa: A̧hí̧ rú e lâʼaké, malé gári hí̧ rú e rínaké lé? 23Ɓayhí̧lé ndísɛ̌ʼɛ a wǎyri ndé hɛ̧lâʼa, mûn a wǎyri ndé gári rína a nɛ́rɛ̧. 24Í kó ndoyri, ka zɔ a nûnalê: Kú zi rú hɛ̧ malé, kú zi lú hɛ̧pay yá. Kú zi tí ka íri sôm a vûn malé pûl yá, dáy Gáŋvbôn kaw mbé kuriri dát. Wǎyri, i ndé ndoyri ka nɛ́rɛ̧. 25A gé a bazeŋ a wǎyri, a ɓil kɛrɛ a mɛ̌, ma ta̧m nâm a mɛ̌, kpay sé mbɛl lé? 26Nǎŋnɔ́, wǎyri mí zi ma niŋ gun hɛ̧ há̧na tɛ̧́w a ɓil ndísɛ̌ʼɛ a wǎyri yáy, ɓayhí̧, i ɓá mûn a wǎyri tɔ́ʼɔsêe a ɓil hɛ̧ a fékéri lé? 27Í kó hoyri rá̧ fúnákéri, ka e a ɓil kpâay, kú zi niŋ péna nyá, a zi sá̧ gári a mûn a kuriri yá. Dáy ná kó lé, mbây Salomoŋ, a hɛ̧zíŋa mɛ̌ri̧ too, zi ri gári a belkóna ɓá báŋa fúná hoy nɔ́rí̧ nyá. 28Gáŋvbôn, mí ɓá gári ri hoyri, ka lɔŋ kɔ̧ ɓil kpâa a sénɛ́, típélé lé kú e fa̧ kɔ̧ hɔrɛy, pé ma a wǎyri, pé Gáŋvbôn tí ɓá gári ri wǎyri yáy lé? Ɓayhí̧rá̧, láɓulaw a wǎyri zi kpú yáy lé! 29Dáy a wǎyri, í zi ná ɓá mûn a wǎyri tɔ́ʼɔsêe ɓay tûl hɛ̧ hɛ̧lâʼa, malé ɓay tûl hɛ̧ nzóna. 30Ɓayhí̧lé, ɓá njukuri ka zi tu Gáŋvbôn nyáy, pé erú ka mára̧ kɛrɛ nǎŋnɔ́y. A wǎyri, i erú ka Bâa a wǎyri, ka tu ɓá béláké ɓá, i zi ɓay a hɛ̧ nɔ́rí̧. 31Í ɛ́ ɓá ŋgboro káwa Mbây a Pû a Gáŋvbôn, dalé Gáŋvbôn e hí̧ wǎyri gárá hɛ̧ri̧ too kɔ̧ tûlké.

Hɛ̧zíŋári̧ a nûnalê

(Mat 6:19-21)

32I ŋgú wɔ́w yá, njuku a mǐri̧, i zi daw yá dáy, Bâa a wǎyri Gáŋvbôn, kó ɓá, belɓá ké hí̧ wǎyri ŋgboro ri ɓil pû mɛ̌. 33«Í fa̧ hɛ̧zíŋa a wǎyri ka i erú, a í zé, a í wal lariké hí̧ njuku fóyári. Nǎŋnɔ́ i e ziŋ ŋguu lari ka ma gɔ́rɔ́ bɔʼɔ mbêw yáy, a i mára̧ hɛ̧zíŋa a wǎyri kɔ̧rú̧ a nûnalê. Gelka hɛ̧zíŋa a wǎyri, ma ɓɔ́l bɔʼɔ mbêw yá, ríwa ma ɗánáké yá, rá̧ ndére ma ndé rú yá. 34Ɓayhí̧lé gelka hɛ̧zíŋa a wǎyri erúy, gelké nɔ́ kɔ́, pé law a wǎyri erúy.

Njukupénari̧ ka zi ná nâm nyáy

35Í mɔny mûn a wǎyri ɓá béláké, a í ɓá hɔrɛ kɔ̧ lámbe a wǎyri! 36Í kaw ɗɛ́ŋ, ɓá báŋa njukupénari̧, ka zoko réna a bákáwa a kuriri a sé gel nyá wûny, ka e regí haŋ nzáʼaŋgboro ɓay a kú ŋgburu hí̧ nɛ́. 37Béla hí̧ njukupéna nɔ́rí̧, ka bákáwa a kuriri e regí, a gí ziŋ kuriri ná nâm nyáy! Mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, ké e ŋgá̧ táʼa sâ̧ny, a ɓá njukupéna a mɛ̌ri̧ kaw nzáʼa tay, ɓay a gí hí̧ kuriri lâʼa. 38Há̧na bákáwa a kuriri, e regí a lawgel a sû̧ŋ, malé a gel a pélé, a gí ziŋ njukupéna a mɛ̌ri̧ ná nâm nyá, mi sa hí̧ wǎyri, kú e kaw ka mûnrína! 39Í lá ɓá béláké: Njuku vûn, mí tu sɛl a sêe ka ríwa e gí ri vûn a mɛ̌y, ké tí pɔŋ ríwa ri vûn a mɛ̌ nyá. 40Wǎyri kɔ́, í mɔny mûn a wǎyri ɓá béláké, ɓayhí̧lé Gun a njuku e regí ka sɛl a sêe ka i zi tu yáy.

Njukupéna law mbêw rá̧ njukupéna a manyáké

(Mat 24:45-51)

41Gelka Píyɛ́r lá nǎŋnɔ́, ké vbí Zezú a sa: Gáŋmbây, mɔ́ sa galaɓay nɛ́, ɓay a ɓurú mbɛ́ŋ malé, ɓay a njukuri too lé? 42Gáŋmbây rerú hí̧ kuriri ɓá: A gé ɓá njukupéna a law mbêw, ka erú ka hɛ̧túna? Ɓá njukupéna ka bákáwa a mɛ̌ hí̧ nɛ́ ŋgboro ɓá ké koro njukupénari̧, a ké hí̧ lâʼa hí̧ kuriri, ka sɛl a sêe too, a kú mí zi ɓay a lâʼa hɛ̧. 43Béla hí̧ njukupéna nɔ́, ka bákáwa a mɛ̌ e regí ziŋ nɛ́ kaw niŋ nzáʼa pénáké! 44Mi sa hí̧ wǎyri gbátɓay, bákáwa mɛ̌ e ɓá nɛ́ kaw tûl hɛ̧zíŋa a mɛ̌ri̧ too. 45Dáy, njukupéna mí kɛrɛ a ɓil lawɛ́, pé a sa ɓá: Bákáwa mǐ, tí regí a ŋgɛŋnɛ́ nyá, pé a tí vbá̧ njukupénari̧ rá̧ wûnypénari̧, a kaw ɓá lâʼa, a nzó ɓá vôn a táy. 46Bákáwa a mɛ̌ e regí a nâm a ké zi zoko yáy rá̧ sɛl a sêe a ké zi tu yáy. Ké e gí, a ní nɛ́ sé kaw gel ka ɓéké njukuri kawrúy. 47Dáy, njukupéna ka tu hɛ̧ ka bákáwa mɛ̌ zi ɓá béláké, ka a zi niŋ nyáy, e ziŋ ndɔ̂ʼɔ vbá̧na ɓá ŋgɛ̧́náké. 48A njukupéna ka zi tu hɛ̧ ka bákáwa a mɛ̌ ziy yá, ka a mí niŋ hɛ̧ ka ma vbá̧náy, kú tí vbá̧ nɛ́ ɓá ŋgɛ̧́náké yá. Dáy, njuku a kú hí̧ nɛ́ hɛ̧ ɓá ŋgɛ̧́náké, kú e vbí nɛ́ ɓá ŋgɛ̧́náké, a njuku, a kú hí̧ nɛ́ hɛ̧ ŋgɛ̧́ mambáy, kú e revbí nɛ́ hɛ̧ ɓáy, ɓá a ŋgɛ̧́náké kɔ́.

Ɓay a Zezú ɓá ɗéma ka̧n bazeŋ a njukuri

(Mat 16:2-3)

49Zezú sa hí̧ gunbɛʼɛri ɓá: Mi gí ɓá hɔrɛ vbú tísiri, dáy a̧hí̧ mí zoko, a ké mí ŋgbá dáy lé? 50Batêm a há̧na erú ka mi e nyánáké, dáy bɔʼɔ daw a̧ní, mi kaw zoko nâmké ɓá ké ka̧ lé! 51I kɛrɛ ɓá mi gí ɓá a vónáké gí tísiri lé? Mi sa hí̧ wǎyri tí nǎŋ nyá, mi gí ɓá ɗéma ka̧n bazeŋ a njukuri. 52Ɓayhí̧lé, tí a ŋgɛŋnɛ́ a ɓil a njukuri ndíɓí, ka e a ɓil vûn a mbêwké, ɗéma e ná a bazeŋ a kuriri, njukuri sáy e láhá̧na, a fɔny njuku a sérekéri rá̧ a sérekéri e láhá̧na, a fɔny njuku a sáykéri. 53Bâa tí láhá̧na kuu gun wɔ̧rɔ̧́njuku yá, a gun wɔ̧rɔ̧́njuku tí láhá̧na kuu Bâa a mɛ̌ nyá. Mâa tí láhá̧na kuu gun lɔŋɔ́ a mɛ̌ nyá, a gun lɔŋɔ́ tí láhá̧na kuu mâa a mɛ̌ nyá. Máfáy tí láhá̧na kuu gunfáy a mɛ̌ a wûnynjuku yá, a gunfáy wûnynjuku tí láhá̧na kuu máfáy a mɛ̌ nyá.

Túhɛ̧ a kaw tána a ŋgɛŋnɛ́

(Mat 16:2-3)

54Zezú fere a sa hí̧ njukuri ɓáy ɓá: Gelka, i kó ɗaʼama a mbɔ̂m uru ka ŋgboro a ríŋa sêe lé, i sa ɓá mbɔ̂m e tɔ́na, lé mbɔ̂m tɔ́. 55Nǎŋnɔ́, i kó kúna uru ka ŋgboro a zabaw a kú gí lé, i sa ɓá: Gel e záŋá, lé gel zaŋ. 56Njuku niŋ hɛ̧ manyári̧, i tu ɓɛʼɛ ɓil hɛ̧ a tísiri rá̧ nûnalê, dáy a̧hí̧ niŋ rá̧, i zi tu ɓɛʼɛ hɛ̧ ka kaw tána a ɓil sɛl a sêe a ŋgɛŋnɛ́ nɛ́ nyá lé?

Mɔ́ny ɓay kuu njuku a mɔ e ka ɓay kuu mɛ̌

(Mat 5:25-26)

57Ɓayhí̧rá̧, i zi wal ɓil hɛ̧ a ndáráké ka mûn a wǎyri yáy lé? 58Mɔ̌ mí e ka ɓay kuu njuku a há̧na, rá̧ i mí uru ɓay a sé ɓaraɓay lé, mɔ́ ɛ́ ŋgboro mɔny ɓay kuu mɛ̌, ka i kaw séna ka ŋgboro ɓáy. Ɓayhí̧lé, ké tí ná gé ka̧, a gé ɓá mɔ, ka̧n ɓil ndɔ̂ʼɔ a gáŋnjuku walɓayri, kú zi ná gé ŋgbá mɔ́ hí̧ ŋgawbéreri, a ŋgawbéreri zi ná gé ɓá mɔ ka̧n vûn sɛl. 59Mi sa hí̧ mɔ́, mɔ́ zi tɛ̧́ a goló, táŋ pû lari nɔ́ too, a kú kaw tɔ́ŋ mɔ́ nyá!

Currently Selected:

Luk 12: pnz

Highlight

Copy