Péna a Apotereri 2

Ɗéra a Têm Pukí

1Gelka sêe Paŋtekót#2:1 Paŋtekót ɓá nâm záymûn a Juyífri ka niŋ a fal nâm bôo a ndíɓí ka fal tɛ̧́na a gun Izirayɛ́lri ka tísiri a Ezípte. Lévitik 23:15-21. gí ká̧y, njuku láɓulawri mára̧ too e ka gel a mbêwké. 2Núnmbɛ̧́nɛ́, kú lá gbéna hɛ̧ a nûnalê, ɓá báŋa gáŋ kúna, dáy a gí mbá ɓil vûn a kú erú. 3Nǎŋnɔ́, kú kó ndísɛl ɛ́ŋ rêm hɔrɛ, tɛ̧́ a gí wal kɔ̧ tûl a kuriri mbêw mbêw too. 4Dáy, kú mbá ka Têm Pukí too, a tí sa nzáʼaɓayri ɓórí ɓórí, ka ŋgboro a Têm Pukí, ka hí̧ kuriri ɓá kú sáy.

5Dáy sêeké nɔ́, Juyífri ka ɓá njuku a táŋákéri, ka e ka tísiri nɛ́ tooy, gí ka e ka Zerúzalɛ̂m. 6Dáy gelka, kú lá gbéna a hɛ̧ nɔ́y, kú mára̧ gí ɓá ŋgɛ̧́náké. Kú gí kaw yér, ɓayhí̧lé njuku mbêw mbêw too, lá njuku láɓulawri saɓay ka nzáʼaɓay a mɛ̌. 7Kú kó a kaw yér, a sa ɓá: «Njuku nɛ́rí̧ ka saɓay nɛ́, zi tí ɓá njuku Galilêri too yá lé? 8Dáy, ná a̧ní rá̧, njuku mbêw mbêw too a bazeŋ a manárí̧, lá kuriri saɓay ka nzáʼaɓay a mɛ̌ lé? 9A bazeŋ a manárí̧, njuku a há̧narí̧ gí a tísiri a partɛ́s, tísiri a Medí rá̧ tísiri a Elam. Njuku a tísiri a Mɛzopotamíri̧, tísiri a Judé rá̧ tísiri a Kapados, ŋgboro a pɔŋ rá̧ ɓil kaw a Azí, 10tísiri a Firizí rá̧ Pamfílí, tísiri a Ezípte rá̧ ɓil kaw a Libí, ka ná ɗɛ́ŋ kuu Sirɛn, njuku a fékéri gí a tísiri a Rɔm, 11tísiri a Kɛrɛt rá̧ Arabí. A ɓil a manárí̧, njuku a há̧narí̧ kú mbuŋ kuriri ɓá Juyífri, njuku a fékéri tí ɓá Juyífri yá, dáy a fere kaw a kuriri, a tɔ́ŋ káwa Juyífri. Nǎŋnɔ́, ná lá kuriri mbêw mbêw too ka nzáʼaɓay a manárí̧, sa gáŋhɛ̧ a Gáŋvbôn!» 12Kú kaw too yér, a zi tu a̧hí̧ kú e kɛrɛké yá, a kú sa a bazeŋ a kuriri ɓá: «A̧hí̧ hɛ̧ nɔ́, zi ɓay a sanáké lé?» 13Dáy njuku a fékéri sáʼa njuku láɓulawri, a sa: «Kú távôn!»

Tɔ́ʼɔɓay a Píyɛ́r

14Dáy Píyɛ́r uru kuu apotereri bôo a mbêw ew sâa, ka mbí ɓay a sa hí̧ kuriri ɓá gbénáké: «Wǎyri, Juyífri rá̧ wǎyri too ka e ka Zerúzalɛ̂m, í láɓay nɛ́ mǐ ɓá béláké, a i tu táŋa hɛ̧ ka táy. 15Njuku nɛ́rí̧ zi távôn ɓá báŋké nɔ́ ka i kɛrɛ yá, ɓayhí̧lé sɛl a sêe zíndɔ̂ʼɔmbêw yáŋ ɓáy, ka gel táŋ. 16Dáy ŋgɛŋnɛ́, hɛ̧ké niŋ ɓá báŋké ka porofɛ́t Juwɛ̂l tí sáy ɓá:

17“Gáŋvbôn sa ɓá: Í kó hɛ̧ ka e ka̧na a sêe kɔ́rɔ́kéy:

Mi e pé Têm a mǐ hí̧ njukuri too;

gun a wǎyri a wûnynjukuri rá̧ wɔ̧rɔ̧́njukuri, e tɔ́ʼɔɓay a mǐ,

mi e saɓay ka ŋgboro a hɛ̧ kóna hí̧ kaban njuku a wǎyri,

rá̧ ka ŋgboro a lɔ́la hí̧ kpɔʼɔrɔ a wǎyri.

18Katína, ɓil nâmké nɔ́, mi pé Têm a mí hí̧ njukupéna mǐ a wɔ̧rɔ̧́njukuri rá̧ wûnypéna a mǐri̧, kú e kaw ɓá porofɛ́tri.

19Mí niŋ hɛ̧sáʼamari̧ tɛ̧́ ka sâa a nûnalê,

ka niŋ hɛ̧ yérkéri tɛ̧́ ka taa, a tísiri,

kú e kó sêm rá̧ hɔrɛ rá̧ súkú hɔrɛ.

20Sêe e reyíra gbem

fêw resɛ̧ ɓá báŋa a sêm,

ɗambɛl rá̧ sêe gína a Gáŋmbây ké ka̧, sêeké nɔ́, ɓá sêe kpɔ́ŋa rá̧ sêe hɔ̧́na.

21Nǎŋnɔ́, njuku too ka ɗí Gáŋmbây e pɛ̧́na.#2:21 Juwɛ̂l 3:1-5” »

22«Wǎyri gun Izirayɛ́lri, í láɓay ka mi zi sa hí̧ wǎyri: Zezú a Nazarɛ́t ɓá njuku ka Gáŋvbôn tɔ́ʼɔ kpɔ́ŋa a mɛ̌, ka ŋgboro a mɛ̌, a bazeŋ a wǎyri, ka ŋgboro a hɛ̧sáʼamari̧ rá̧ hɛ̧ a yérkéri ɓórí ɓórí, ɓá báŋké nɔ́ ka i tu ɓá táŋákéy. 23Njuku nɔ́, kú ŋgbá nɛ́ hí̧ wǎyri ɓá báŋké ka Gáŋvbôn tí ŋgá̧nzáʼa, ka a tí mɔny í̧ŋásá̧y. I ɓara nɛ́ ka̧n tûl dii vbatay, ka í nɛ́, ka ŋgboro a ndɔ̂ʼɔ a ɓéké a njukuri. 24Dáy Gáŋvbôn toma nɛ́, a ten nɛ́ a ɓil kpɔ́ŋa a hûl, ɓayhí̧lé ŋgboro zi tí hí̧ hûl, ɓá ké ŋgbá nɛ́ ka̧n bɔʼɔ kpɔ́ŋa a mɛ̌ nyá. 25Ɓayhí̧lé, Davít tí saɓay a mɛ̌ ɓá:

“Mi kaw kó Gáŋmbây dát, a mbɛl ní,

ɓayhí̧lé, ké kaw ka gbaŋ ní, ɓay a mi zi ná ŋgú wɔ́w.

26Ɓaykénɔ́, pé law ní mbá ka sáʼa rá̧ nzáʼa ní mbá ka ɓay sáʼa,

nǎŋnɔ́ mûn ní e ɔʼɔ a ɓil kɛrɛ a béláké,

27ɓayhí̧lé, Gáŋmbây, mɔ́ ma pɔŋ mí ka̧n ɓil a hûlri yá,

A tí pɔŋ njuku a law mbêw a mɔ̌, puŋ a ɓil lɔ̂ʼɔpâl yá,

28mɔ tɔ́ʼɔ mí ŋgboro a káwa a ndísɛ̌ʼɛ,

kó mɔ́ ɓá mí mbá a lawrína.”»#2:28 Mbété si̧ŋ 7:8-11

29«Nyîn nírí̧, belɓá mi saɓay a zîi a manárí̧ Davít hí̧ wǎyri ɓá táŋáké: Ké hú dá, kú gɔ́rɔ́ nɛ́, nǎŋnɔ́ tûlpâl a mɛ̌, mí ná a bazeŋ a manárí̧ ka sénɛ́ dát. 30Dáy Davít kaw ɓá porofɛ́t, ké tu ɓá Gáŋvbôn tí hí̧nzáʼa, ka háhɛ̧ hí̧ nɛ́ ɓá: Mi ɓá gun mbêw a ɓil a gun a mɔ̌ri̧, kaw tûl gel kaw mbây a mɔ̌. 31Davít tí kó hɛ̧ ka e ka̧nay, dáy a saɓay a toma a Kiris ka hûl ɓá:

“Gáŋvbôn zi pɔŋ nɛ́ ka̧n ɓil a hûlri yá,

mûn nɛ́ zi puŋ a ɓil lɔ̂ʼɔpâl yá.”

32Ɓá Zezú nɔ́, pé Gáŋvbôn toma nɛ́ ka hûl, rú kó too ka nûn a ɓurú. 33Gáŋvbôn, ɓá nɛ́ he kaw ndɔ̂ʼɔ lâʼa a mɛ̌, ké ziŋ a gel a Bâa a mɛ̌ Têm Pukí, a ké tí hí̧nzáʼa hí̧ rú, dáy a pé hí̧ rú ɓá báŋké nɔ́, ka i kaw kónáké, ka a kaw lánáké a ŋgɛŋnɛ́ nɛ́y. 34Ɓayhí̧lé Davít zi he sé nûnalê yá, dáy ké sa ka mûn nɛ́ ɓá: “Gáŋmbây, Gáŋvbôn sa hí̧ Gáŋmbây a mǐ:

Mɔ́ gí kaw ndɔ̂ʼɔ lâʼa a mǐ,

35ka̧ sêe ka, mi e ɓá njuku ŋgá̧na a mɔ̌ri̧ kaw ɓá gel ɓá bɔʼɔ kɔ̧rú̧.”

36Wǎy njuku Izirayɛ́lri too, belɓá i láɓay nɛ́ ɓá táŋáké: Zezú nɔ́, ka i ɓara nɛ́ ka̧n tûl dii vbatay, mɛ̌ pé Gáŋvbôn ɓá nɛ́ kaw ɓá Gáŋmbây rá̧ Kiris!»

37Fal lá tɔ́ʼɔɓay nɔ́, ɓayké ŋgbá law a kuriri. Kú vbí Píyɛ́r rá̧ apotere a fékéri ɓá: «Nyîn nírí̧, a̧hí̧ rú niŋ lé?» 38Píyɛ́r zi nzáʼa a kuriri: «Í fere káwa a wǎyri, a njuku mbêw mbêw too ké nyá batêm ka rɛŋ a Zezú Kiris, ɓay a Gáŋvbôn ké vbá̧buma ɓéké a wǎyri. Dalé, i e ziŋ hɛ̧hí̧na a Gáŋvbôn, Têm Pukí a mɛ̌. 39Ɓayhí̧lé hí̧nzáʼa a Gáŋvbôn, ɓá ɓála a wǎyri rá̧ gun a wǎyri, nǎŋnɔ́ rá̧ njuku a fékéri ka e ɓá ɗínáké, njukuri too ka Gáŋmbây, Gáŋvbôn a manárí̧ e ɗí kuriri.»

40Píyɛ́r saɓay a fékéri ɓá ŋgɛ̧́náké hí̧ kuriri ɓay a kpúmûn a kuriri, sa ɓá: «Í pɛ̧́ tûl a wǎyri ka mûn a wǎyri a bazeŋ a njuku a ɓɔ́lakéri, a Gáŋvbôn ké pɛ̧́ wǎyri!» 41Njukuri ɓá ŋgɛ̧́náké nyá ɓay a Píyɛ́r, kú ɓá kuriri nyá batêm. Sêeké nɔ́, bon a njukuri zaa ké ka̧ kúmráké sáy, pé ri ɓil mára̧ a gun láɓulawri.

Káwa a gun láɓulawri

42Njuku láɓulawri mbí mûn a kuriri, a kaw a ɓil lá tɔ́ʼɔɓay a apotereri, a ɓil mára̧ law mbêw, a ɓil lâʼa law mbêw rá̧ ɓil mára̧ gɔ́ŋ Gáŋvbôn. 43Gáŋvbôn niŋ ka ŋgboro a apotereri hɛ̧sáʼamari̧ ɓá ŋgɛ̧́náké, rá̧ hɛ̧ a yérkéri ɓórí ɓórí, nǎŋnɔ́ wɔ́w ŋgbá kuriri mbêw mbêw too. 44Njuku láɓulawri too kaw mbêw, ka wal a bazeŋ a kuriri hɛ̧zíŋa kuriri too a kú erúy. 45Kú fá̧ hɛ̧ a kuriri rá̧ hɛ̧zíŋa a kuriri a zé, ka wal lariké a bazeŋ a kuriri sé tûl hɛ̧ ka mbá njuku mbêw mbêw too. 46Nâm too, kú kaw mára̧ dát a ɓil vûn a Gáŋvbôn, a kaw sɔ̧́lâʼa a kuriri mbêw a ɓil vûn a kuriri, ka sɔ̧́lâʼa a kuriri ka sáʼa, ka law mbêw. 47Kú ɗél Gáŋvbôn, njukuri too hɛʼɛ kuriri. Nǎŋnɔ́, nâm too Gáŋvbôn ka ɓá njuku a fékéri, gí ri bazeŋ a kuriri, njukuri ka ziŋ pɛ̧́na.

Currently Selected:

Péna a Apotereri 2: pnz

Highlight

Copy