YouVersion Logo
Search Icon

Motíosi 13

13
Ncaba ya mɔtɔ ba go kasana masámá
(Mél 4.1-9; Lók 8.4-8)
1Naá buisí moánɛ bɔ́ɔbɔ, Yésusu go húme naá nnyaŋá#13.1 O bana Mélékusu 2.1 na gibélincígínyé gɛ́ɛgɛ gɛ́ lɔ́mɔ́ hɔ́ɔ., go ɛ́da lukumene naá cɔ́lɔ ya máŋɛ́ go go húunenye. 2Gɔ́ɔ bitúu bitúu bá batɔ bɛ́ bábándamɔ́ mekúígíi nɛhɛ́, bó báá ŋaáa goŋaá a bólɛga naá gilué, a lukumene kɔ́ɔ. Bitúu bá batɔ go síene naá cɔ́lɔ.
(Mél 4.2-9; Lók 8.5-8)
3Gɛ́hɛ́ go ɛ́da go bó oyanɛna gɛca gá moóma go ncaba, a amɔ́ gáábɔ́ a amɔ́: «Gɔ́ɔ mɔtɔ ummue a hémemú go go kasana masámá. 4A lɛ́ naá go kasana nɔ́ɔnɔ, masámá móncodío go oba go pɛ́ gimbúlúu; munoní mó búú úlé, mó báá nyáá púmú. 5Masámá móncoó má bóó obá naá hoóma há adánɛ́, anáa cí ɛ mbaá lɛ ɛ dɛ íŋénénée. Camɔ́ sɛ́ báá basá gɛcamɛna kanɛ go dómba, goakɛ́ cí ɛ dɛ mbáa lɛ yɛ íŋenene. 6Aŋa gɛonyá gɛ́ mbɛɛ́ ɛ́dá go noma, gɛ́ báá lókónónyóo baaná bá magónɛ́dá bɔ́ɔbɔ, bá báá kótáa go kanɛ ɛŋaŋá. 7Masámá móncoó má bóó obá naá musíníni, musíníni mɔ́ɔmɔ mó búú úbígéné, mó báá mɔ́mɛ́nɔ́ɔ magónɛ́dá. 8Gɔ́ɔ masámá móncodío mó obanamɔ́ naá gɛnɔ́gɔ́ gá cí, má báá ágánáa bɛondá: gɛondá gímmue na camɔ́ ntɛdɛ, gɛ́ɛgɛ na camɔ́ otíno ádadɔ́, gɛ́ɛgɛ gɔnɔ́ na camɔ́ nitíno na sɛ́ɔ́dɔ́.» 9Yésusu go gídene a amɔ́: «Mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ na edúu ɔ ɔ́bɔ!»
Yésusu a gálagala batɔ na ncaba
(Mél 4.10-12; Lók 10.9-10)
10Gɔ́ɔ behúúní bá Yésusu bá mo báyɛkɛnamɔ́, bá amɔ́ gɛ́hɛ́ bá amɔ́: «Go busío báakɛ́ o bó gálagalamɔ́ na ncaba o?» 11Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Bɛɛnyɔ́ɔ no lɛ́ bɛáalú goíyime gá nnindíi sá Bufuŋe bá mmoɛná, kanɛ́ bɔ́ɔ bá lɛ́ kanɛ go bɛa. 12Mammana, mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a bɛananamɔ́, bá ŋga gɔnɔ́ mo gídene, a bɛ́ɛmba naá fundufundu. Kanɛ́ mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ a dɛ bɛanánáa, bá ŋgu úlíe akɛ́ sɔŋɛ yɛ́ɛyɛ a bɛananamɔ́. 13Go busío bá ndiemi gɔ́ɔ mbó gálagalamɔ́ go ncaba go goŋaá bá núune kanɛ go ɛ́na, bá gɔnɔ bódólonyo kanɛ go ɔ́bɔ aŋa bó lɔ́mɔ́ naá cí. 14Gáábɔ́ gɔ́ɔ mbúsí ya Asaŋa Iseyíi, ɛ mbaá lɛ ɛ gálagala yɛ amɔ́:
“Akɛ́ no bódólonyo nɛɛ́nɛ, no do ná bóso go ɔ́bɔ.
Akɛ́ no núune nɛɛ́nɛ, no do ná bóso go ɛ́na.
15Mammana odɛ́má yá boɛ́nɔ bɔ́ɔbɔ yó lala,
bá á bácóá edúu,
bá báá buyíményée oŋgíso go goŋaá bá dɛ ɛ́ná boóma na oŋgíso yábɔ́,
bá dɛ ɔ́bɔ́ boóma na edúu yábɔ́,
odɛ́má yábɔ́ yó do dígímídé
náana goŋaá bá dɛ núgíe gɛɔyɔ gábɔ́. Yɔmɔ́ɔ kanɛ́ mbó éŋugie#13.15 O bana Iseyíi 6.9-10, bó lɛ́ naá ŋgɔ́ŋɛ́ sá nogɛlɛ́gɛ ná cóá..”
16«Kanɛ́ go busío bɛ́nyɔ́, no lɛ́ besé makɔ́nɔ́ go goŋaá oŋgíso yɛ́nyɔ́ yá ɛ́nana, edúu yɛ́nyɔ́ yɔ́ ɔ́bɔnɔ! 17Mammana, ŋgaá nyó oyáná daŋɛ́daŋɛ caá: gɛcɛcá gá mbúsí sá Asaŋa na bɛtɛ́nɛ́ɛ bá batɔ gɛca bá mba lɛ́gálɛ́gáa go ɛ́na bɔ́ɔbɔ no ɛ́nanamɔ́, kanɛ́ bá lɛ́ kanɛ go bó ɛ́na. Bɔ́ ɔ́bɔnɔ bɔ́ɔbɔ no ɔ́bɔnɔmɔ́, kanɛ́ bá lɛ́ kanɛ go ɔ́bɔ#13.17 O bana, go eninye na 1 Píe 1.10-12..
Yésusu a falona ncaba ya mɔtɔ ba go kasana masámá
(Mél 4.13-20; Lók 8.11-15)
18«Kanɛ́ bódólónyóomú nɔnɔ naá cí gofalona gá ncaba ya uyogóní ba go kasana masámá. 19Batɔ báaba bá bódólonyomú nogálɔ nɔ́ɔnɔ nó oyamɔ́ Bufuŋe bá dɛ nó ɔ́bɔ́, bá lɛ́ caŋa táŋɛ́ mmue aŋa masámá máama mó obamɔ́ go pɛ́ gimbúlúu; Ohándá u úle a báá bolá, a bála bɔ́ɔbɔ bó lɔ́mɔ́ gónáalú naá odɛ́má yábɔ́. 20Bóntió bá lɛ́ caŋa táŋɛ́ mmue aŋa cí ya adánɛ́ anáa masámá mó obamɔ́; bá bódólonyo nogálɔ bá gunde bá nó gɛ́ndɛgɛna hɔ́ɔ na hɔ́ɔ na bɛyaŋa. 21Kanɛ́ bá dɛ nó dɛ́ɛ́ná, nó sume ɛŋaŋá naá bɔ́ɔ. Bá lɛ́ batɔ bá moɔnɔ́ ba gɛcamɛna. Aŋa gɔ́ɔgɔ gɛdɔmbɔ na noséésényée mó bó bolɛnamɔ́ go busío bá nogálɔ, bá dómba go umbe gioliminyo. 22Batɔ bóntió gɔnɔ́ bá bɛanana masámá naá musíníni; bá mba bódólónyóo nogálɔ, kanɛ́ mecíkílí má gɛɔyɔ gá cí yɛ́ɛyɛ na golɛ́galɛga gá bonɔ́mɛ bá mbele mó lɛ go mɔ́mɛnɔ nogálɔ, nó lɔbɛnɔ kanɛ go ága gɛsamɔ́#13.22 Nó lɔbɛnɔ kanɛ go ága gɛsamɔ́ Gokikilidie gúncodío gó lɔ́mɔ́: Bá lɔbɔ kanɛ go úme boóma.. 23Batɔ bóncodío naá mesúgudinye bá bɛanana masámá naá gɛnɔ́gɔ́ gá cí; bá bódólonyo nogálɔ bá gɔnɔ nó ɔ́bɔnɔ naá cí. Bɔ́ɔ bá áganamɔ́ bɛondá: gímmue camɔ́ ntɛdɛ, gɛ́ɛgɛ camɔ́ otíno ádadɔ́, gíntió camɔ́ nitíno na sɛ́ɔ́dɔ́.»
Ncaba ya gɛbɛ́ gá mbínyí
24Yésusu go gɔnɔ bó ágɛna ncaba intió a amɔ́: «Náana gɔ́ɔ Bufuŋe bá mmoɛná bó lɔ́mɔ́: Mɔtɔ ummue a mba góná camɔ́ naá mɔ́ ntɛ́mɛ́. 25Na budúgú, mɔtɔ uŋkimée a ná lɛ́ go dɔnɔ́ɔ, obɛlɔ́bɛlɔ bɛhɛ́ go úle a báá bolá, gɛ́hɛ́ go góna gɛbɛ́ gá mbínyí naá kadɛ́gadɛ́ɛ ya belée, a báa lɛ gó biene pɛ́. 26Aŋa gɔ́ɔgɔ magónɛ́dá má mbaá basá, má báá ágánáa bɛondá, gɛbɛ́ gá mbínyí go basa tɔ́nɔ.» 27Gɔ́ɔ boyogóní bá mɔtɔ ba ntɛ́mɛ́ bá ncomɔ́ mo oyana bá amɔ́: «Ogɔ́nɔ́ɔ, o mba gónáa gɛnɔ́gɔ́ gá camɔ́ naá mamɔ́ ntɛ́mɛ́: gɛbɛ́ gá mbínyí gíiní gɛ́ ɛ́damɔ́ go úle áhanɛ́ɛ o?» 28A báa lɛ gó bó gundie a amɔ́: «A lɔ́mɔ́ obɛlɔ́bɛlɔ mɔ́ɔ a á ná ŋaáa boóma bɔ́ɔbɔ.» Boyogóní go mo úhune kanɛ́ bá amɔ́: «O lɛ́galɛga goŋaá dɛ ɛ́da bála gɛbɛ́ gá mbínyí moánɛ lí?» 29Gɛ́hɛ́ go bó gundie a amɔ́: «Akɛ́ɛ, goakɛ́ naá gobála gɛbɛ́ gá mbínyí, no lɛ́ ba go bála tɔ́nɔ belée. 30Dɛ́ɛ́na nɔnɔ mó goma oŋɛndɔ yúmmue bó ɛ́da héme naá masáŋa. Gɔ́ɔ naá gɛcamɛna moánɛ, ka ŋgo oyáná boyogóní bá masáŋa caá: Manɛ́ no bála gɛbɛ́ gá mbínyí, no gɛ́ góda go páŋá go go dɔ́yɛgɔ. Naá nnyimé, no lɔ go sáŋa belée, no ágana naá gɛɔ́lɔ gámɛ.»
Ncaba ya camɔ́ ya motáladɛ
(Mél 4.30-32; Lók 13.18-19)
31Yésusu go bó ágɛna ncaba intió a amɔ́: «Bufuŋe bá mmoɛná bó lɔ́mɔ́ caŋa táŋɛ́ mmue aŋa camɔ́ ya motáladɛ yɛ́ɛyɛ mɔtɔ a mbaá góná naá mɔ́ ntɛ́mɛ́. 32Bó lɛ́ ɛcaácamɔ́ naá camɔ́ iŋkimée. Kanɛ́ aŋa ɛ gomamɔ́, ɛ lɛ go ɛ́ya gɛantá gá boɛ́tɛ naá mogónagónáa muimée: ɛ bɛ́ɛmba boɛ́tɛ bɔ́ɔbɔ munoní mó ncomɔ́ fóaga aŋaanɔ yá mɔ́ naá ɛtáfɛ yabɔ́.»
Ncaba ya ondɔ yá go fudugenye uguŋe
(Lók 13.20-21)
33Yésusu go gɔnɔ bó ágɛna ncaba intió a amɔ́: «Bufuŋe bá mmoɛná bó lɛ́ caŋa táŋɛ́ mmue aŋa ondɔ yá go fudugenye uguŋe, yɔ́ɔyɔ okɔ́dɔ a gɔ́lɔnɔmɔ́ a dɔ́bɔnɔ naá uguŋe kílo nitíno na ɛtáanɔ gó ɛ́da go éme aŋa gikébé gɛ́ gaá ná fudúgée.»
Yésusu a gálagala batɔ na ncaba
(Mél 4.33-34)
34Yésusu a mba lɛ́ o oyanɛna bitúu bitúu bá batɔ moóma go ncaba. A dɛ mbáa lɛ a bó gálagala kanɛ go ága ncaba. 35A mbaá lɛ a ŋanana nɔ́ɔnɔ goŋaá nogálɔ ná mbúsí ya Asaŋa nɔ́ɔnɔ nó ɛ́nanɛna, nogálɔ moánɛ nó lɔ́mɔ́ nó amɔ́: «Ka ŋga bó gálágáláa go ncaba, ka ŋga bó dúmbénínyée moóma má nnindíi gó bayɛga aŋa cí ɛ mbaá básaŋá#13.35 O bana Ɛsagɔ 78.2.
Yésusu a falona ncaba ya gɛbɛ́ gá mbínyí
36Gɔ́ɔ a síemú a báá dɛ́ɛ́ná bitúu bá batɔ, a bɛ́ɛ́ ɛ́dá naá nnyaŋá. Behúúní bɛ́hɛ́ go mo báyɛkɛna bá amɔ́ gɛ́hɛ́ aá: «Có falónɛ́náamɔ́ ncaba ya gɛbɛ́ gá mbínyí naá ntɛ́mɛ́.» 37Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Mɔ́ɔnyɔ a kasanamɔ́ gɛnɔ́gɔ́ gá masámá a lɔ́mɔ́ Moɔnɔ́ ba mɔtɔ. 38Ntɛ́mɛ́ ɛ lɔ́mɔ́ batɔ bá cí; gɛnɔ́gɔ́ gá masámá gɛ́ lɔ́mɔ́ batɔ báaba bɔ́ ɔ́bɛnɔnɔmɔ́ na Bufuŋe bá mmoɛná; gɛbɛ́ gá mbínyí gɛ́ lɔ́mɔ́ batɔ báaba bɔ́ ɔ́bɔnɛnɔmɔ́ na Ohándá. 39Obɛlɔ́bɛlɔ mɔ́ɔnyɔ a kasanamɔ́ gɛbɛ́ gá mbínyí a lɔ́mɔ́ Ohándá; masáŋa má má lɔ́mɔ́ mamáná má cí; beséŋí bá lɔ́mɔ́ bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ. 40Gɔgɔ́ aŋa bá bálamɔ́ gɛbɛ́ gá mbínyí go go nɔɔ naá íyuke, nɔ́ɔ gɔ́ɔ bó ŋgaá bɛ́ɛ́mbá caŋa mmue naá mamáná má cí. 41Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a ŋga dómá bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ bɛ́hɛ́, bú úlie naá Bugúmigumi bá mmoɛná, biimée báaba bá ŋananamɔ́ goŋaá batɔ bó obana naá gɛlɔgɔ, na báaba bá ŋananamɔ́ gɛbɛ́. 42Bá ŋga bó nɔɔnɔ́nɔ́ɔ naá gɛbɔlɔ́gɔdɔ gá íyuke, anáa mbií na gobanda gá bigélédé mó lɔ́mɔ́. 43Kanɛ́ besi bá batɔ bá ŋga sánáa aŋa buisí naá Bufuŋe bá Isée babɔ́#13.43 O bana, go eninye na Déniele 12.3.. Mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ na edúu ɔ ɔ́bɔ!»
Ncaba ya bonɔ́mɛ na ya ndɛŋɔ
44«Bufuŋe bá mmoɛná bó lɛ́ aŋa bonɔ́mɛ bɔ́ɔbɔ bó lɔ́mɔ́ ɔsɛ́gɔ́ɔlú naá ntɛ́mɛ́; aŋa mɔtɔ a bó dambonamɔ́, a gɔnɔ bó ɔsɛgɔ. Na bɛyaŋa dácɛ, ɛ ɛ́da dúe buimée bɔ́ɔbɔ a bɛananamɔ́ go go nco go ɔ́ndɔ ntɛ́mɛ́ yɛ́ɛyɔ.
45«Bufuŋe bá mmoɛná bó lɛ́ aŋa udúí moóma mɔ́ɔnyɔ a fúmbemú bɛnɔ́gɔ́ bá ndɛŋɔ. 46Aŋa a dambonamɔ́ ndɛŋɔ ya go oŋona muinyí gɛca, ɛ ɛ́da dúe buimée bɔ́ɔbɔ a bɛananamɔ́ go go nco yɛ ɔ́ndɔ.»
Ncaba ya mafɔ́ɔ́dɔ́ɔ
47«Bufuŋe bá mmoɛná bó lɛ́ aŋa mafɔ́ɔ́dɔ́ɔ máama bonóbí bá nɔɔnɔnɔmɔ́ naá máŋɛ́ go go gumbenene mbɔ́dɔ mbɔ́dɔ sá moɔbɔ́ iŋkimée. 48Aŋa mafɔ́ɔ́dɔ́ɔ má hóogomú na moɔbɔ́, bá lɛ go má gɔ́gɔ naá kɔndɔ. Bá lukumene, bí íye; bá ágana naá ncada moɔbɔ́ má bese; bú umbenene má kanɛ ndénégé. 49Bó ŋga bɛ́ɛ́mbá nɔ́ɔnɔ naá mamáná má cí; bɛɛ́ŋgɛlɛsɛ bá ŋgu úlé, bá dádona besi na mbɛ́ sá batɔ, 50bá nɔɔnɔnɔ mbɛ́ sá batɔ naá gɛbɔlɔ́gɔdɔ gá íyuke; hɔ́ɔ gɔ́ɔ bá ná baŋamɔ́ bá gunde bá banda bigélédé.»
51Yésusu go bó úhune a amɔ́: «No ɔ́ ɔ́bɔ́ buimée bɔ́ɔbɔ o?» Behúúní go mo gundie bá amɔ́: «Ɛɛ́ɛŋ!» 52Gɛ́hɛ́ kanɛ́ go yibe a amɔ́: «Kɔ́ɔ bó lɔ́mɔ́, iloodio há bicele hiimée hɛ́ɛhɛ hɛ́ bɛamɔ́ nciŋí ya masɛnɛ má Bufuŋe bá mmoɛná, hɛ́ lɛ́ aŋa mɔtɔ ba nnyaŋá mɔ́ɔnyɔ a bódamɔ́ bonɔ́mɛ bɛ́hɛ́ naá moóma má mofáa na naá má cóá.»
Batɔ bá Násalɛdɛ bí í inyé go oliminyo Yésusu
(Mél 6.1-6; Lók 4.16-24)
53Aŋa Yésusu a mbaá dɔmbɔ́ go bó áganɛna ncaba sɛ́ɛsɔ, gɛ́hɛ́ go úlukie hɔ́ɔlɔ́. 54A á gundé naá gɛdɔŋɔ gɛ́hɛ́ gá mbíényée#13.54 Gɛdɔŋɔ gɛ́hɛ́ gá mbíényée: nɔ́ɔnɔ gó lɛ́ aá naá Násalɛdɛ, o bana 2.23; tɔ́nɔ na Lók 4.16., go ɛ́da go húunenye boɛhɛ́ naá nnyaŋá sábɔ́ sá mbósógólí. Boɛhɛ́ go ɛ́da go békúke gohúunenye gɛ́hɛ́, bá gálagala bá amɔ́: «Nciŋí na bogaaga bá go ŋanana bɛsɛɔ bɛ́ɛbɛ mó ɛ́damɔ́ mo úlenine áhanɛ́ɛ o? 55Ábɔ caá mɔ́ɔ a lɔ́mɔ́ moɔnɔ́ ba ufúégí nnyaŋá o? Malɛ́a a dɛ báá nnyeedíi dɔ́gɔ́#13.55 O bana, go eninye na Sáŋ 6.42.? Ábɔ caá bolimóní bá banɔ́mɔtɔ́ bábáa bá lɔ́mɔ́ Sáakɛ, Yósɛbɛ, Símono na Yúude o? 56Bá bakɔ́dɔ, caá bɔ́ɔ bábáa bɔ́ ɔyɔmɔ́ nɛcɔ́ o? Kanɛ́ buimée bɔ́ɔbɔ bó ɛ́damɔ́ mo úlenine áhanɛ́ɛ o?» 57Moóma mɔ́ɔmɔ mó mbaá lɔmɔ́ mó bó legene go ága odɛ́má yábɔ́ naá mɔ́ɔ mɔ́mɔ́ɔ. Gɔ́ɔ Yésusu a bó oyanamɔ́ a amɔ́: «Goana mbúsí ya Asaŋa ɛ lɔ́mɔ́ ɛ dɛ báá na ufíno naá boɛhɛ́, akɛ́ naá ncíbo yɛhɛ́ ya batɔ#13.57 O bana, go eninye na Lók 4.24; Sáŋa 4.44.58Gɛlalaga gábɔ́ gá odɛ́má gɛ́ lɛ́ mo legéelú goŋaá a ŋa bɛsɛɔ makɔ́nɔ́ hɔ́ɔ.

Currently Selected:

Motíosi 13: YAS

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in