YouVersion Logo
Search Icon

Motíosi 12

12
Behúúní bá Yésusu bá gása belée buisí bá sábadɛ
(Mél 2.23-28; Lók 6.1-5)
1Moɔnɔ́ ba gɛcamɛna a á dómbá, Yésusu go nco fɛ́lɛda naá ntɛ́mɛ́ sá belée buisí bá sábadɛ búmmue. Behúúní bɛ́hɛ́ go ɛ́da go sóga bɛondá bá sɛ́ go go nyáanana, goakɛ́ bá mba lɛ́ na ncaná#12.1 Go ɛ́na tɔ́nɔ ya Bicele 23.26.. 2Befelisiéŋe bɛ́ ɛ́nana nɔ́ɔnɔ, go oyana Yésusu bá amɔ́: «Núúnée, behúúní báhɔ bá ŋanana boóma bɔ́ɔbɔ bó lɔ́mɔ́ gicele go buisí bá sábadɛ#12.2 Go ɛ́na Gihúmie 34.21.3Yésusu go bó gundie a amɔ́: «No lɛ́ kanɛ go bana boóma bɔ́ɔbɔ Défidi a mbaá ŋaáa nɛhɛ́ na batɔ bɛ́hɛ́ buisí búmmue bɔ́ɔbɔ a mbaá bɛáa ncaná o? 4A mbi íŋéné naá Nnyaŋá ya Asaŋa, bá báá nyáá nɛhɛ́ na batɔ bɛ́hɛ́, bɛlɛ́dɛ bá bɛbáágá bɛ́ɛbɛ bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa bákáa bá mbaá lɔmɔ́ na bogaaga bá go bɛ́ nyáanana#12.4 Bá báá nyáá nɛhɛ́ na batɔ bɛ́hɛ́, bɛlɛ́dɛ… Go ɛ́na kálata ya 1 Sémuele 21.2-7. - Bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa bákáa… Go ɛ́na Léfi 24.9. o? 5Ɛ́na lí, no lɛ́ kanɛ go bana naá gicele gá Mɔ́sɛsɛ goŋaá, buisí bá sábadɛ, bedúmbí bɛbáágá naá Asaŋa bá dómbanɛna gicele gá sábadɛ naá Nnyaŋá ya Asaŋa kanɛ go bɛ́ɛmba naá gɛoba#12.5 Go ɛ́na naá Ɛmbanɔ 28.9-10. o? 6Kanɛ́ yɔmɔ́ɔ ŋgaá nyó oyáná caá: anáa dɛ lɔ́mɔ́ háalá, bó dómbana Nnyaŋá ya Asaŋa. 7Aáŋa no íyimene nogálɔ ná Ŋgɔ́ŋɛ́ nɔ́ɔnɔ nó lɔ́mɔ́ nó amɔ́: “Ndɛ́galɛgamɔ́ ŋgɛ́na mahana, caá akɛ́ bidúgé bá go sómba go bɛbáágá#12.7 O bana naá Osée 6.6.”, gásɛ́ no do á gá fáá batɔ béení gɛoba. 8Mammana, Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a lɛ́ ogɔ́nɔ́ɔ ba sábadɛ.»
Yésusu e é éŋúgíe mɔtɔ ba ombɔ́gɔ ugúe
(Mél 3.1-6; Lók 6.6-11)
9Yésusu go fadɛgɛna hɔ́ɔlɔ́, go ɛ́da naá nnyaŋá yabɔ́ ya mbósógólí a bíí íŋéné. 10Mɔtɔ ummue a mba lɛ́ hɔ́ɔ na ombɔ́gɔ ugúe. Batɔ go úhune Yésusu bá amɔ́: «Gicele gɛ́cɔ́ gɛ́ fáanana bogaaga bá go éŋugie mɔtɔ buisí bá sábadɛ o?» Bá mba lɛ́ bá fúmbe go mo sɔ́mɛnɔ. 11Kanɛ́ Yésusu go bó oyana amɔ́: «Aáŋa ummue naá bɛɛnyɔ́ɔ báaba a bɛanana gɛdómbáa gɛ́hɛ́ táŋɛ́ gímmue, gɛ́ bóó obɛ́ná naá ɛbɛ́lá buisí bá sábadɛ, a gií inyé go íŋene a gɛ́ húmie o? 12Kanɛ́ na mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a dómbanamɔ́ gɛdómbáa! Goŋanana besé buisí bá sábadɛ gó do báá na gicele.» 13Yésusu go oyana mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a amɔ́: «Gaanóna ombɔ́gɔ.» Mɔtɔ go yó gaanona, yó báá dómbá go éŋuge, yó báá gundé láhɔ láhɔ aŋa yɔ́ɔyɔ yúncoó. 14Befelisiéŋe go húme, go ɛ́da go cumbé, bá fúmbe pɛ́ sá go óna Yésusu.
Yésusu uyogóní ba Asaŋa
15Aŋa Yésusu a mbaá lɛncá nɔ́ɔnɔ, gɛ́hɛ́ go úlukie hɔ́ɔlɔ́. Gitúu gá batɔ gɛ́ báá mo biené, a báá bó éŋúgíe biimée púmú. 16A báá bó bébégídíné a amɔ́ bá dɛ hóámá bá dɛ oyáná mɔtɔ ánɛ́ɛ a lɔ́mɔ́. 17Goŋaá nogálɔ ná mbúsí ya Asaŋa Iseyíi nó bóhóogio. Nogálɔ moánɛ nó lɔ́mɔ́:
18«Uyogóní bamɛ mɔ́ɔnyɔ ndɔ́mɔ́ iyídéelú mɔ́nyɔ́ɔ;
bamɛ ba odɛ́má,
mmba ágá bɛyaŋa bámɛ naá mɔ́ɔ.
Ka ŋga ágá Giliíli bamɛ naá mɔ́ɔ, a ŋgo oyáa botɛ́nɛ́ɛ bámɛ go mɛɛ́nɔ.
19A dɛ ŋgá bɛa cuŋí na mɔtɔ a gunde a dɛ ŋgá áncɛda,
mɔtɔ a dɛ ŋgɔ́ ɔ́bɔ ukelú yɛ́hɛ́ go bɛbala.
20A dɛ ŋgá túse ombalɔ yɔ́ɔyɔ yó lɔ́mɔ́ békuncéelú,
a dɛ ŋgá fúe lámba yɛ́ɛyɛ ɛ lɔ́mɔ́ pilópiló.
A ŋga ŋanánáa nɔ́ɔnɔ gó ɛ́da héme aŋa botɛ́nɛ́ɛ bó ŋgaá mánɛ́gɛ́ná.
21Mɛɛ́nɔ miimée má ŋga bɛáa mbémineminie go ufíno yɛ́hɛ́#12.21 Iseyíi 42.1-30, gɛcóa gá nogɛlɛ́gɛ gɛ́ gɛ́ lɔ́mɔ́ na ŋgɔ́ŋɛ́ sɛ́ɛsɛ.
Yésusu a á gúné gɛgáda gá giliíli gɛ́ɛgɛ gɛ́ legenemú mɔtɔ go gálɛda
(Mél 3.22-30; Lók 11.14-23; 12.10)
22Gɔ́ɔ bú úlenemú Yésusu na mɔtɔ ba gɛgáda gá giliíli, ba ndiemi na bigélí, mɔ́ɔ gimmúke. Yésusu go mo éŋugie, a bɛ́ɛ́ ɛ́dá go gálagala, ɛ ɛ́nanɛna. 23Bitúu bá batɔ bɛ́ mba békúkée, bɛ́ oya bɛ́ amɔ́: «Ábɔ, caá onana yá Défidi yɔ́yɔ́ɔ o?» 24Kanɛ́ aŋa Befelisiéŋe bá mbɔɔ́ ɔ́bɔ́ boóma moánɛ, go oyɛda bá amɔ́: «Mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a gúne bɛgáda bá biliíli na bogaaga bá Belesebúlu, ogɔ́nɔ́ɔ ba bɛgáda bá biliíli.»
25Aŋa Yésusu a mbaá lɔmɔ́ i íyimene mbééníŋínyí sábɔ́, go bó oyana a amɔ́: «Bufuŋe buimée bɔ́ɔbɔ bó básalasalamɔ́ go go noanana bɔ́ na bɔ́, bó ɛ́dana go go fúe, tɛ́sɔnɔ ɛ́na lí nnyaŋá ya batɔ yɛ́ɛyɛ ɛ básalasalamɔ́ ɛ dɛ bósó ba go ɔyɔ, yɛ ɛ́da naá busío. 26Sátana a amɔ́ a gɔnɔmɔ́ gúne Sátana, bufuŋe bɛ́hɛ́ bó gaá nɛ́ ɛ́dánáa naá busío nɛɛ́nɛ o? 27Kanɛ́, ɛ́na yɔmɔ́ɔ kúne bɛgáda bá biliíli na bogaaga bá Belesebúlu, batɔ bɛ́nyɔ́ bá bɛ́ gúnemú na bogaaga bá ánɛ́ɛ o? Bɔ́ɔ moatɛ́ moatɛ bá dúfenyemú goŋaá no lɛ́ naá gɛoba. 28Mammana, bó lɔ́mɔ́ na Giliíli ba Asaŋa gɔ́ɔ kúnemú bɛgáda bá biliíli, nɔ́ɔnɔ bó dúfenye goŋaá Bufuŋe bá Asaŋa bó báa go nco bola naá bɛɛnyɔ́ɔ. 29Mɔtɔ a dɛ báá ba go íŋene naá nnyaŋá ya sɔ́gɔ́ɔ mɔtɔ ba gɛgaaga, a gɔ́lɔnɔ bonɔ́mɛ bɛ́hɛ́ kanɛ go dóana go mo góda iŋgolí; aŋa a ŋamɔ́ a báá go mo góda iŋgolí, a ná lɛ́ ba goŋaá a gɔ́lɔ bonɔ́mɛ buimée bɔ́ɔbɔ naá nnyaŋá yɛ́ɛyɔ. 30Mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ a dɛ bɛ́ɛ́mbá namɛ, a nnuugenye; gɔnɔ́ mɔ́ɔnyɔ a lɔ́mɔ́ a dɛ bándáa namɛ, a kasa.
31«Gɔ́ɔ nnyó oyanamɔ́ caá: Asaŋa a ŋga hééhínyée batɔ go gɛlɔgɔ giimée na cigí iŋkimée, kanɛ́ mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá sɛgɛ́dá Gimmúmpúu gá Giliíli, ba ndiemi, Asaŋa a dɛ ŋgá mo héehinye. 32Mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá gálɛ́dá Moɔnɔ́ ba mɔtɔ go dobɛ́, Asaŋa a ŋga mo hééhínyée. Kanɛ́ mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a ŋgaá gálɛ́dá Gimmúmpúu gá Giliíli go dobɛ́, ba ndiemi, Asaŋa a dɛ ŋgá mo héehinye, akɛ́ naá ogɛlɛ yɔ́ɔyɔ, akɛ́ naá yɔ́ɔyɔ yó ɛ́damɔ́ go úlene.
Dogálɔ na odɛ́má yá mɔtɔ
(Mot 7.16-17; Lók 6.44-45)
33«Aáŋa boɛ́tɛ bó lɛ́ gɛnɔ́gɔ́, bó úme bɛnɔ́gɔ́ bá bɛsamɔ́, aáŋa bó lɛ́ gɛbɛ́, bó úme bɛbɛ́ bá bɛsamɔ́; bá lɛncanamɔ́ boɛ́tɛ go bɛsamɔ́ bá bɔ́.
34«Nnyɔ́gɔ sɛ́ɛsɛ! Nɛɛ́nɛ no lɔ́mɔ́ bá go oya moóma musi gɔ́ɔ bɛɛnyɔ́ɔ bahándá aŋa no lɔ́mɔ́ nɔ́ɔnɔ o? Kɔ́ɔ, nnyuudé nɛ́ gálagalamɔ́ bɔ́ɔbɔ bó ɛ́damɔ́ go úlene naá odɛ́má gadɛ́ɛ. 35Usi ba mɔtɔ a húmenye moóma musi naá gɛnɔ́gɔ́ gɛ́hɛ́ gá bonɔ́mɛ; ombɛ́ ba mɔtɔ a húmenye moóma mobɛ́ naá gɛbɛ́ gɛ́hɛ́ gá bonɔ́mɛ. 36Yɔmɔ́ɔ ŋgaá nyó oyáná caá: naá buisí bá nɛgála, mɔtɔ uŋkimée a ŋga báyálóláa go dogálɔ dobɛ́ dɔ́ɔdɔ a mbaá húményée. 37Kɔ́ɔ, go dogálɔ dáhɔ gɔ́ɔ bá ŋgaá go gáláa; aáŋa o lɛ́ sɔgɔ́nɔ, bese. Kanɛ́ aáŋa o lɛ́ na gɛoba, go obɛnɛna naá gɛoba.»
Gɛsɛɔ gá Yónasɛ
(Mot 16.1-4; Mél 8.11-12; Lók 11.16,29-32)
38Gɔ́ɔ muloodio má gicele na Befelisiéŋe bú úhunemú Yésusu bá amɔ́: «Dɛ lɛ́galɛga goŋaá o có ŋɛɛna gieninye gá gobékúke.» 39Yésusu go bó gundie a amɔ́: «Batɔ bá ínoni báaba bá lɔ́mɔ́ bahándá, bá fíidenye Asaŋa nnyimé, bú úhene gieninye gá gobékúke; bá dɛ gaá bɛáa gieninye gá gobékúke gíncoó, gó do dómbáa gɛ́ɛgɛ gá mbúsí ya Asaŋa Yónasɛ. 40Mammana, caŋa táŋɛ́ mmue aŋa Yónasɛ a mbaá ŋaáa miisí mádadɔ́ na medúgú mádadɔ́ naá gadɛ́ɛ gá gɛantá gá hɛɔbɔ́#12.40 O bana naá Yónasɛ 2.1., nɔ́ɔ gɔ́ɔ Moɔnɔ́ ba mɔtɔ a ŋgaá ŋaáa miisí mádadɔ́ na medúgú mádadɔ́ naá cí gúunú. 41Naá buisí bá gosómba bɛsɛnɛ, batɔ bá Ninífe bá ŋga bólɛ́gɛ́ná batɔ bá ínoni, bá bó ubie na gɛsɛnɛ, goakɛ́ bɔ́ɔ bá mba núgíe gɛɔyɔ aŋa bá mbɔɔ́ ɔ́bɔ́ cɔ́mɔ yɛ́ɛyɛ Yónasɛ a mbaá lɛ a dúmenye#12.41 Bɔ́ɔ bá mba núgíe gɛɔyɔ… O bana Yónasɛ 3.5.. Ɛɛ́ɛŋ, anáa dɛ lɔ́mɔ́ háalá, ummue a lɛ́ hɔ́ɔ mɔ́ɔnyɔ a dómbanamɔ́ Yónasɛ. 42Naá buisí bá gosómba bɛsɛnɛ, Ufuŋe yá okɔ́dɔ yá Gɛmbádáa yó ŋga bólɛ́gɛ́ná batɔ bá ínoni, yó bó ubie na gɛsɛnɛ, goakɛ́ yó mbɛ ɛ́dá fadɛgɛna naá bigísi bá cí halaháláa go go nco bódólonyo dogálɔ dá nciŋí dá Salomɔ́ŋɔ#12.42 O bana naá 1 Mefuŋe 10.1-10.. Ɛɛ́ɛŋ, ummue a lɛ́ háalá mɔ́ɔnyɔ a dómbanamɔ́ Salomɔ́ŋɔ!
Goncogunde na bogaaga gá gɛgáda gá giliíli
(Lók 11.24-26)
43«Gɛcamɛna gɛ́ɛgɛ gɛgáda gá giliíli gɛ́ hémemú naá mɔtɔ, gɛ́ lɛ go ɛ́da gɛ́ léelene naá bɛkótánɔ́ɔ bá hoóma go go fúmbe túúgídéné, gɛ́ dɛ ɛ́ná. 44Kanɛ́ gɛ́ lɛ go bágálɛdɛna gɛ́ amɔ́: “Kaá gundé naá yɔmɔ́ nnyaŋá yɛ́ɛyɛ ndɔ́mɔ́ húméelú hɔ́ɔ.” Aŋa gɛ́ ncomɔ́ gunde, gɛ́ lɛ go gíde nnyaŋá gɔdɔɔ́, fólá fólá, gedíelú. 45Gɛbɛ́ gá giliíli gɛ́ɛgɔ gɛ́ lɛ go bégundidene na nnyimé, gɛ́ ɛ́da gólio biliíli bíncodío bɛ́táanɔ na bɛ́andɛ́ bɛ́ɛbɛ bɛ́ lɔ́mɔ́ bɛkándáa bɛ́ gɛ́ dómbana. Bɛ́ lɛ go nco go íŋene, bɛ́ lukumene hɔ́ɔ. Gɔ́ɔ odɛ́nɛ́ ya mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ yó gaá ná tɛŋgɛ́lɛ́dá gó dómba aŋa gɔ́ɔgɔ a mbaá lɔmɔ́ gá busío. Bó ŋgaá bɛ́ɛ́mbá nɔ́ɔ caŋa mmue go bɛbɛ́ bá batɔ bá ínoni.»
Nnyeedíi na bolimóní bá Yésusu
(Mél 3.31-35; Lók 8.19-21)
46Aŋa a mbaá lɔmɔ́ a gá gálagala nɔ́ɔnɔ na bitúu bá batɔ, nnyeedíi na bolimóní bá Yésusu go bola. Gáábɔ́ go lɔbɛnɔ go hanyɔ́, bá fúmbe goŋaá bó oyɛda ŋkanɔ́ na Yésusu. 47[Mɔtɔ ummue go oyana Yésusu a amɔ́: «Yigúédíi na batɛ́ɔbɛnɔ bá lɛ́ go nnyaáŋgadɛ́ɛ, bá fúmbe go oyɛda ŋkanɔ́ nahɔ.»] 48Yésusu go gundie mɔtɔ mɔ́ɔnyɔ a amɔ́: «Ánɛ́ɛ a lɔ́mɔ́ mmaáa o? Baánɛ́ɛ bá lɔ́mɔ́ gɔnɔ́ bolimóní bámɛ o?» 49A á fedígínyée ombɔ́gɔ go dúfie behúúní bɛ́hɛ́ a amɔ́: «Núúnée nɔnɔ, mmaáa na bolimóní bámɛ bɔ́ɔ bábáa. 50Mammana, mɔtɔ uŋkimée mɔ́ɔnyɔ ɔ ɔyɔmɔ́ aŋa Asaŋa a maamanamɔ́, mɔ́ɔ a lɔ́mɔ́ ondimóní bamɛ, na nnyeedíi bamɛ.»

Currently Selected:

Motíosi 12: YAS

Highlight

Share

Copy

None

Want to have your highlights saved across all your devices? Sign up or sign in