Matíó 24

Yə́susu a ndɔ mənyəsiə ɔwá bá ŋɔ tɛ́mbɛlɛ kataka

(Mə́l 13.1-4; Lúk 21.5-7)

1Yə́susu a ka bá ɔ ɔfámáka ɔ Tɛ́mbɛlɛ, wɛɛ́ya ɔ wákaka, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná bɛ́nyálɛ́la ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, bá ná wɛɛ́ya Tɛ́mbɛlɛ ínə́níə́ ɛ́sɛ́á yɛ́ lɛ́á lúmə́kə́tɔ́ muɛsɛ. 2A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ ndɔ bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə sinə əə́? Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú lɛna ɔwá, ata muɔkɔ úmotí wɔ́ sa ndə́túə́nə́ háha tálátɔ́ ɔ ɔsɔ́kɔ́ ɔmbáŋá: Bá ŋɔ miítə sánáka mikimə.»

Məsə́kə na indəkəsə

(Mə́l 13.5-13; Lúk 21.7-9)

3Yə́susu a ka tuənə ɔ misí ɔ ɔmáá wɔ́ Olífia, báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá ná wɛɛ́ya bísúə́línə ɔ ɛmɛ́ŋɛ́, bá ná wɛɛ́ya batá bá sɛ́á: «Lɛná bəsú; maánɛ́á bɛ́táyɛ́ bɛkɔa bɛ́ ŋɔ bɛ́kɛaka, yatɛ́ hibílíndíníə́ hɛ́ ŋɔ nɛ́áwɔ́á nɛndahíáná na nisúki nɛ́ misí ínə́niə əə́?» 4Yə́susu a sɛ́á: «Nɔ́ bíkókósókíə́, ata mɔndɔ a lɛ bənú nimbə.» 5Ɔ taká, bɛndɔ bəəŋí bá ŋɔ húlə́kə ɔ ɔwámɛ niínyə, bá sɛ́á: «Mɛaŋɔ́á mɛ lɛ́á Mɛ́sia.» Bá ŋɔ bɛndɔ nímbə́kə bəəŋí. 6Ikúílí ɔyɛ́á nɔ ŋɔ ɔ́kɔ́kɛna bá ndɔ laa ɔwá, mɔnɔŋɔ má lɛa ɔ bilə́, ata ɔwá bilə́ bɛ́ lɛa ɔ ɔsákɔna, nɔ lɛ kɔ́lɔ́má ata bɔkɔa bɔkɔasɛ́á, bɛ́táyɛ́ bɛkɔa bɛ́ ná hɔ́ánána bɛ́ bɛ́kɛ́áka, mba, tátá ɔ́ nisúki nɛ́ bɛkɔa. 7Bɔnɔŋɔ bɔ́ ŋɔ ɔsɔ́kɔ́ bɔnɔŋɔ nuəkiə, nɛmanɛna nɛ́ ŋɔ nɛ́mɔtɛ́ nɛmanɛna kásɔ́na; mɛtaná yɛ́ ŋɔ báá ɛmbáta, misí yɛ́ ndandamaka ɔ bɛbɔ́ka. 8Bɛ́ɛ́yɛ́ bɛkɔa bikimə bɛ́ ŋɔ báá ɛ́sɛ́á məsə́kə má nibotólíníə́ nɛ́ nɛyɛ́bɛ́na. 9Nɔ́yɛ́, bɛndɔ bá ŋɔ bə́nú təkəsəkə, bá ŋɔ bənú ɔ́nɔ́kɔ. Balɛmanyáhuɛlɛ́ bá ŋɔ bənú bányáka ɛlɔ́áyɛ́ nɛ́ámɛ́á niínyə. 10Nɔ́yɛ́, ilumininə yɛ́ bɛndɔ bəəŋí yɛ́ ŋɔ yɔtɔ. Bá ŋɔ halɛakɛnana, bá ŋɔ bányákana bəə́bu na bəə́bu. 11Bɔhɛ́nátɔtányɛ́ bá bɛkanja bá ŋɔ fámáka, bá ŋɔ bɛndɔ bəəŋí nənəkiə. 12Bɔbɛ́á bɔ́ ŋɔ áŋánaka ɔ bɛbɔ́ka bikimə ɔ nindínə́ ɔnɛ́á, nibo nɛ́ ɔmbana muiŋí nɛ́ támbɔ́á. 13Mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ ɔ́nɛ́na ɔkafámáká ɔ nisúki, Huɛlɛ́ a ŋɔ wɛɛ́ya nuəkəniə. 14Bá ŋɔ yɛ́ɛ́yɛ́ Imbə́nú Yɛɛsɛ yɛ́ Nɛmanɛna nɛ́ Nɔɔ́mɛná nɔŋɔnakɛna ɔ bɛndɔ bá misí mikimə ɔkɛaka ɔwá, balɛmanyáhuɛlɛ́ bəkimə bá yɛɛ́ta ɔ́kɔ́kɛ́na. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́ mbá nisúki nɛ́ misí nɛ́ ndáfama.

Mətəkəsənə maŋɛ́ŋa

(Mə́l 13.14-23; Lúk 21.20-24)

15Ɛnáká nɔ məə́ŋə́ŋə má Mɔsakata ɛ́ná tuənə́tɔ́ ɔ ɛbɔ́ka yɛnaŋanaŋa ɛ́sɛ́á mɔhɛ́nátɔtányɛ́ á Taníɛ́lɛ a ná hɔ́kɔ́, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a lɛ́á mɔfana, á nɔ́yɛ́ ɔ́kɔ́ muɛsɛ! 16Nɔ́yɛ́, bááyɛ́ ɔbá bá ŋɔ bámɛnɛna ɔ Yútɛa bá kəbítímə́kə ɔ ɛmáá. 17Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ bá ɔ muanda, a lɛ tukínə ɔwá, a kə́fínə́ ɔ miímə ɔ bɛɛ́la ɔbáta mbá a ákánána. 18Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ báá ɔ ɛtɔbɔtɔ́bɔ́, a lɛ ndahíáná ɔ ɔmbɛ́la ɔ bɔlɛŋa bɔ́ nikə ɔndɛɛta. 19Ɛmɔ́kɛ́ na bəəndú bá məfumə na bááyɛ́ ɔbá bá ŋɔ báá bá ndɔ nyóhiə ɔ mátáyɛ́ mɔɔsɛ́. 20Nɔ́ Huɛlɛ́ bɛ́kálákɛ́na ɔkɛaka ɔwá, yɛ́táyɛ́ ikúílí yɛ́ lɛ ɛ́nyáná na ikúílí yɛ́ ɛmbɔŋɔ mbá ata ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ. 21Ɔ taká, bɛndɔ bá ŋɔ məsə́kə maŋɛ́ŋa siəkinə, məsə́kə ɔmá bá sa ndə́sinə ɔ lúmə́kinə ɔ nɛbalɛ́ná nɛ́ misí ɔ ndafámáká isíŋáka. Bá sa ndá nɛ́táyɛ́ nindínə́ nɛ́ məsə́kə sinə́ tɔ́na. 22Ata Huɛlɛ́ a lɛ mááyɛ́ mɔɔsɛ́ kútíhə́síə́, há ata mɔndɔ a sa ndábɛɔlɔ. Mba, a ka maáta kútíhəsiə ɛlɔ́áyɛ́ bɛndɔ ɔbá a ná tɛfa. 23Nɔ́yɛ́, ábá mɔndɔ a na bənú lɛ́na a sɛ́á: «Ɔ́ Mɛ́sia yɛ́ɛ́yɛ́ háha!» Ataná: «Ɔ́ Mɛ́sia yííní hə́ní» nɔ lɛ lumínə. 24Ɔ taká, bɛmɛ́sia bɛ́ bɛkanja na bɔhɛ́nátɔtányɛ́ bá bɛkanja bá ŋɔ fámáka, bá ŋɔ tɔŋgɛtɛ́nɛ́á tɔ́ yələ́mənə na bɛkɔa bɛŋɛ́ŋa kɛaka ɔkɛaka ɔwá, bá nímbə́kə́ ata báyɛ́ ɔbá Huɛlɛ́ a ná tɛfa. 25Nɔ́ ɔ́kɔ́ muɛsɛ, mɛ ná bə́nú nɔ́yɛ́ mə́nyə́síə́ ubusíə́ bɔ́ ikúílí.

Nɛndahíáná nɛ́ Mɔná wa mɔndɔ

(Mə́l 13.24-31; Lúk 17.23-24; 21.25-31)

26Ábá bá ná bə́nú lɛná bá sɛ́á: «Nɔ́ síə́línə, Mɛ́sia a lɛa hə́ní ɔ makɔ́tákɛ!» Nɔ lɛ ákáná umə́. Ata ɔwá bá sɛ́á: «Á wɔ́ɔwɔ bítímə́tɔ́ háha» nɔ lɛ lumínə. 27Ɔ taká, nɛndahíáná nɛ́ Mɔná wa mɔndɔ nɛ́ ŋɔ báá ɛ́sɛ́á abáka ɛmɔanyama yɛ́ fámá ɔ nɛhɔalɛ́nɛ́ná, yɛ́ nɔmaka ɔkafámáká ɔ nɛsianɛ́ná nɛ́ hiɔtɔ́tɔ́. 28Ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á ɛkɔɔ́lɛa yɛ́ mɛnyama yɛ́ lɛ́á, ɔmɔ́tɔ́yɛ́ abáka bilúmə bɛ́ kɔtakana.

Mɔná wa Mɔndɔ a ŋɔ ndahiana

(Mə́l 13.24-27; Lúk 21.25-28)

29«Ɔ əlimə yɛ́ mááyɛ́ mɔɔsɛ́ má məsə́kə, hiɔtɔ́tɔ́ hɛ́ ŋɔ nímə, muilí wɔ́ sɔ́ ŋɔ nɔma tɔ́na, tusənji tɔ́ ɔmbáŋá tɔ́ ŋɔ kɔakɔna, mənjiŋə má ɔmbáŋá tɔ́na má ŋɔ bínyúkəkə. 30Nɔ́yɛ́ hɛŋgɛtɛ́nɛ́á hɛ́ Mɔná wa mɔndɔ hɛ́ ŋɔ fámálana ɔ nɔɔ́mɛná, tutikə tukimə tɔ́ misí tɔ́ ŋɔ bɛ́lɔ́mɔ́nɔ. Tɔ́ ŋɔ Mɔná wa mɔndɔ siəkinə ɔsákɔna ɔ bɛlɔndɔ́ nuúmə́ úndúə́tɔ́ na injiŋə na tuúmə tɔŋɛ́ŋa. 31Mɛsɛ́bá yɛ́ ŋɔ bɛ́kámɔsɔkɔna, Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ bɛ́áyɛ́á bɛáŋgɛlɛ lɔ́máka ɔ tɔlɛ́ŋɛ́ túnisə tɔ́ misí, a ŋɔ bááyɛ́ kɔtaka ɔbá a ná tɛfa.» 32Nɔ́ iŋgətí yɛ bufíkiə ɔ́kɔ́ muɛsɛ. Ikúílí ɔyɛ́á yə́yíə́ mɛlíáfɛ yɛ́ ndɔ tɔsɔ, abáka nɔ manya ɔwá ɛmɔ́lá yɛ́ lɛa hoóyi. 33Hɔ́ánánátɔ́, uwənú tɔ́na, ɛnáká nɔ́ bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə siəkínə, nɔ manya ɔwá Mɔná wa mɔndɔ a lɛa hoóyi, a lɛa bá tɔ́na hata. 34Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, bɛndɔ bá yɛ́ɛyɛ ɛnyɔŋɔnɔ bá sa ndátɔ́mbá ubusíə́ ɔbɔ́á bɛ́ɛ́yɛ́ bɛkɔa bikimə bɛ́ ndafama. 35Misí na nɔɔ́mɛná yɛ́ ŋɔ tɔ́mba, mba, bɛ́ámɛ́á bɛtambá bɛ́ sa ndátɔmba.

Nɔ́ báá ɛmbɛnyɛ́! Nɔ lɛ ndɔ buɔsɛ́ manya

(Mə́l 13.32-37; Lúk 17.26-27, 34-35; 12.39-40)

36Ɛlɔ́áyɛ́ buɔsɛ́ mbá ata ɔŋgɛ́ŋɛ́, ata mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a lɛ ndɔ manya, ata bɛáŋgɛlɛ bɛ́ nɔɔ́mɛná, ata Mɔná wa Huɛlɛ́, ɔ́maná á Isə́ bíbúə́ a ndɔ manya. 37Yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ ná bɛ́kɛ́áka ɔ ikúílí yɛ́ Nɔ́wa, yɛ́ ŋɔ bɛ́kɛaka hɔ́ánánátɔ́ ɔ ikúílí ɔyɛ́á Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ ndahiana. 38Ɔ taká, ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, ubusíə́ ɔbɔ́á mulumə mɔŋɛ́ŋa wɔ́ fɛndáka, bɛndɔ bá lɛ nɛ́áka, bá nyákɛna, bá bɛ́lɛakɛnana, bá milóní lónokiə ɔkafámáká ɔ buɔsɛ́ ɔbɔá Nɔ́wa a ná fínə́ ɔ isóyí; 39ɔ ikúílí ɔyɛ́á mulumə mɔŋɛ́ŋa wɔ́ ná fɛ́ndáka, bá sa bɛ́manya, wɔ́ ná bəə́bu bəkimə hɔmbɛ́na. Nɔ́yɛ́ tɔ́na yɛ́ ŋɔ bɛ́kɛaka ɔ ikúílí ɔyɛ́á Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ ndahiana. 40Nɔ́yɛ́, bɛndɔ báfandɛ́ bá ŋɔ báá ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́, bá ŋɔ ɔmɔtɛ́ ákánana, bá wɔmɔtɛ́ tikə. 41Bəəndú báfandɛ́ bá ŋɔ báá ɔ imílə ɔtafa ɔ nɔáta, bá ɔmɔtɛ́ ákánana, bá wɔmɔtɛ́ tikə. 42Nɔ báá ɛmbɛnyɛ́ bɔkɔasɛ́á nɔ lɛ ndɔ buɔsɛ́ manya ɔbɔá Isə́lúkú a ŋɔ ndahiana. 43Nɔ ndɔ nɔ́yɛ́ manya muɛsɛ ɔwá, ata muití ɔmbɛ́la a bá a ndɔ ɔŋgɛ́ŋɛ́ wɔ́ bulúə́ manya ɔwá muíbi a ndɔ ndafámáká, há a ka tuənə ɛmbɛnyɛ́ ɔkɛaka ɔwá, muíbi a lɛ ɔmbambala wɔ́ yayɛ́á miímə oso. 44Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, bənú tɔ́na nɔ báá ɛmbɛnyɛ́ bikúílí bikimə bɔkɔasɛ́á Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ ndahíáná ɔ ikúílí ɔyɛ́á nɔ lɛ ndɔ manya.

Mɔnyɛna muɛsɛ na mɔbɛ́á

(Lúk 12.42-46)

45Ɔ́ uwə́níə́ mɔnyɛna a lɛ́á muɛsɛ na ɛmanya ɔwá isə́lúkú ná tínímíə́ ɔkɛaka ɔwá, a bɔsɔ́kɔ́ bɔnyɛna bɛ́labɔ́nɛ́á índíə́kínə ɔ ikúílí yɛ́ hɔ́ánánátɔ́ əə́? 46Nɛhɔnɔ na wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna ɔwá isə́lúkú a ŋɔ kɔana a ndɔ bímbíkísiə ɔ buolí ɛnáká a ndáhiana. 47Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, yayɛ́á isə́lúkú a ŋɔ wɛɛ́ya máyɛ́á maasɛ niasɛna məkimə ɔkɛaka ɔwá a maáta kɛndákána. 48Mba, ábá wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna mɔbɛ́á a ná bɛ́láá a sɛ́á: «Yamɛ́á isə́lúkú a ndɔ nə́ŋə́liniə ɔ ndahíánáka», 49mbá a ná botólíə́ ɔ bɔsɔ́kɔ́ bɔnyɛna usúbə, a nɛ́áka, a nyákɛna na bəhíólóhiolo. 50Nɔ́yɛ́, Isə́lúkú yɛ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna a ŋɔ ndahíáná ɔ buɔsɛ́ ɔbɔ́á a lɛ ndɔ bɛ́táta na ɔŋgɛ́ŋɛ́ ɔwá a lɛ ndɔ manya; 51a ŋɔ wɛɛ́ya bulə, a ŋɔ wɛɛ́ya məsə́kə índiəkinə ɔmá má ná wɛɛ́ya yayɛna, ɔ iŋgətí yɛ məsə́kə má bɛndɔ bá nɛbɛ́nyɔ́nyɔlɔ: Ɔmɔ́tɔ́yɛ́ yɛ́ ŋɔ báá malɛlá na nikóto nɛ́ bɛka.

Currently Selected:

Matíó 24: tvu

Highlight

Copy