Matíó 25

Ɔŋana wɔ́ niómo nɛ́ babɔ́la

1Nɔ́yɛ́, Nɛmanɛna nɛ́ nɔɔ́mɛná nɛ́ ŋɔ bámɛnɛna hɔ́ákátɔ́ ɔ niómo nɛ́ babɔ́la ɔnɛ́á nɛ́ ná bitútúə́ ɛtá ɔ nɛnyáná na ibə́. 2Ɔ uwəbú ətíə́, bálánɔ bá sa bá na ɛmanya, bálánɔ bá ka bá na ɛmanya. 3Báyɛ́ bá ɛŋaná ɛmanya bá sa mooló ɛ́ta məəŋí ɔ bitútúə́ ɔ wákaka. 4Bɛ́manya, bá ka bitútúə́ ɛtaka na mooló ɔ uwəbú mabɛka. 5Ɛ́sɛ́á ibə́ a ná bá a ndɔ nə́ŋə́liniə, bəkimə bá ná tɔmbɔ, bá ná bíndə́ŋúnə́ ɔ hinó. 6Ɔ ətíə́ yɛ́ bulúə́, bá ná nióni ɔ́kɔ́ nɛ́ sɛ́á: «Ibə́ a nɔ́ ndafámá óo! Nɔ́ fámáká ɔ ɔwayɛ́ nɛnyáná!» 7Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, nɛ́ɛ́yɛ́ niómo nɛ́ babɔ́la bá ná hɔnyɔ́ákɛ́á, bá ná bɛ́tábɔ́náka ɔ bitútúə́ utiə. 8Bá ɛŋaná ɛmanya bá ná bɛ́manya bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́ná bá sɛ́á: «Nɔ́ bəsú tɛ́tɛ́á yɛ mooló índíə́, bíə́súə́ bitútúə́ bɛ́ ndɔ nímə.» 9Bɛ́manya bá ná bəə́bu bíhíə́níníə́ bá sɛ́á: «Bóo, má sɔ́ ŋɔ hɔ́ánana na bəsú na bənú! Nɔ ká mə́ə́nu ɔ́ndɔ́ ɔ bɛsábɛa.» 10Ikúílí ɔyɛ́á bá ná ákáná ɔ mooló ɔwɔ́ndɔ, ibə́ a ná ndáfama. Babɔ́la ɔbá bá ná bɛ́tábɔ́náka, bá ná fínə́ ɔ miímə yɛ nɛbɛ́lɛna, bɛndɔ bá ná hɛkɔ́kɛ fanja. 11Əlimə yɛ ikúílí, bááyɛ́ bá ɛŋana ɛmanya bá ná ndáfámá na ɔlaa bá sɛ́á: «Á Isə́lúkú, á Isə́lúkú, tɔ́kɔ́lɛ, kunə́ bəsú hɛkɔ́kɛ!» 12Mba, a ná bəə́bu bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, mɛ lɛ ndɔ bənú manya.» 13Yə́susu a ná ɔŋana tifə́níə́ a sɛ́á: «Nɔ́ báá ɛmbɛnyɛ́ bɔkɔasɛ́á nɔ lɛ ndɔ buɔsɛ́ manya ata ɔŋgɛ́ŋɛ́.»

Ɔŋana wɔ́ bɔnyɛna bálálɔ́

(Lúk 19.12-27)

14«Ɔ taká, nɛmanɛna nɛ́ Nɔɔ́mɛná nɛ́ ŋɔ hɔ́áka tɔ́na ɔ bɔnyɛna bálálɔ́ ɔbá yə́búə́ isə́lúkú ɔ wákaka ɔ mɔkɛnda, a ná bəə́bú máyɛ́á maasɛ afákɛ́ná. 15A ná wɔ́ɔwɔ índíə́ bɛcácɔ́ bɛ́lánɔ, ɔ wɔmɔtɛ́ bɛ́fandɛ́, ɔ wɔmɔtɛ́ tɔ́na ɛcácɔ́ ɛ́mɔtɛ́. A ná mɔndɔ tɛ́á índíə́ ɛ́sɛ́á yayɛ́á iŋgínə́ yɛ́ lɛ́á, a ná ákana. 16Mɔnyɛna ɔwá bá ná índíə́ bɛcácɔ́ bɛ́lánɔ, a ná hútú undunə́ botoliə na bɛɛ́ta, a ná manyɔ́ kusənə bɛcácɔ́ bɛ́lánɔ. 17Wɔ́ɔwɔ ɔwá bá ná índíə́ bɛ́fandɛ́, a ná manyɔ́ kusənə bɛcácɔ́ bɛ́fandɛ́. 18Mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá bá ná índíə́ ɛcácɔ́ ɛ́mɔtɛ́, a ná ká yɛɛ́ta tímínə́ ɔ misí.»

19«Ɛnaka ikúílí yɛ́ tɔ́mbáká, isə́lúkú yɛ bááyɛ́ bɔnyɛna a ná ndáhiana, a ná bəə́bu ɛ́lɛ́ákɛ́na. A ná bəə́bu batá ɔwá, bá wɛɛ́ya nífúnə́kínə́ ɛ́sɛ́á bá ná tíkə́ bɛ́áyɛ́á bɛcácɔ́ bɛ́kɛakɛna.» 20Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná kúsə́nə́ bɛ́lánɔ, a ná bɛ́nyálɛ́la, a sɛ́á: «Á isə́lúkú, ɔ ka mɛaŋɔ́á índiə bɛcácɔ́ bɛ́lánɔ, siəlínə, ɔ́ bɛ́mɔtɛ́ bɛ́lánɔ bɛ́ɛbɛ mɛ́ ná kúsə́nə.» 21Yayɛ́á isə́lúkú a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Muɛsɛ nɔ́yɛ́! Ɔ báka mɔnyɛna muɛsɛ na yɔkɛ́nana. Ɛ́sɛ́á ɔ ná mɛaŋɔ́á ínə́níə́ ɔwá, ɔ lɛa mɔnyɛna wa yɔkɛ́nana ɔ tɔkɔakɔ́á, mɛ ŋɔ aŋɔ́á tínímiə isə́lúkú yɛ bɛkɔa bɛŋɛ́ŋa; sɔ́nɔ háha ɔ́ bílə́nə́kə́ na mɛaŋɔ́á.» 22Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá bá ná índíə́ bɛ́fandɛ́, a ná bɛ́nyálɛ́la, a sɛ́á: «Á isə́lúkú, ɔ ka mɛaŋɔ́á índíə́ bɛcácɔ́ bɛ́fandɛ́, mɛ ná manyɔ́ kusənə bɛ́fandɛ́.» 23Isə́lúkú ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Muɛsɛ nɔ́yɛ́! Ɔ lɛa mɔnyɛna muɛsɛ wa yɔkɛ́nana, ɛ́sɛ́á ɔ ná mɛaŋɔ́á ínə́níə́ ɔwá ɔ lɛa mɔnyɛna wa yɔkɛ́nana ɔ tɔkɔakɔ́á, mɛ ŋɔ aŋɔ́á tínímiə isə́lúkú yɛ bɛkɔa bɛŋɛ́ŋa. Sɔ́nɔ ɔ́ bílə́nə́kə́ na mɛaŋɔ́á.» 24Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná kúsə́nə́ ɛcácɔ́ ɛ́mɔtɛ́, a ná tíkə́ ayɛ́ bɛ́nyálɛla, a sɛ́á: «Á isə́lúkú, mɛ ka bá mɛ ndɔ manya ɔwá ɔ lɛa mɔndɔ wa natákátɔ: Ɔ ndɔ sáŋa ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á ɔ sa sɛɛla, ɔ huəkə ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á ɔ sa nɛma. 25Bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ka mɛaŋɔ́á ítiə, ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ mɛ ná ká yáwɔ́á ɛcácɔ́ tímínə́ ɔ misí: Á yɛ́ɛyɛ, ɛta!» 26Mba, yayɛ́á isə́lúkú a ná wɛɛ́ya bɛ́kámɔ́sɔ́ná a sɛ́á: «Á mɔnyɛna mɔbɛ́á na bɔtɔmbɔ́! Ɔ ka bá ɔ ndɔ manya ɔwá, abáka mɛ sáŋáka ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á mɛ sa sɛɛla, mɛ huəkə ɔhá mɛ sa nɛma. 27Yɛ́ ka bá muɛsɛ ɔwá, ɔ ká yámɛ́á ɛcácɔ́ háá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á abáka bá bɛɛ́ta fɔlɔkɔ ɔkɛaka ɔwá, ɛnáká mɛ ndáhíáná, mɛ ká yɛɛ́ta húlíə́ na mɔɔsɛ́ŋɛ́. 28Nɔ́ yáyɛ́á ɛcácɔ́ ɛ́ta, nɔ́ yɛɛ́ta índíə́ ɔ mɔnyɛna ɔwá a lɛ́á na niómo nɛ́ bɛcácɔ́. 29Ɔ taká, ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a lɛ́á na bɛɛ́la itíə́nə́tɔ́, a ŋɔ kusənə ɔ ɔyáyɛ́na, mba, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a lɛ bá itíə́nə́tɔ́, bá ŋɔ yayɛ́á tɛ́tɛ́á kátɔ́na ɔyɛ́á a lɛ́á itíə́nə́tɔ. 30Ɔ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna, á mɔlɛkɛ́ábɔ́kɔa, nɔ́ wɛɛ́ya fə́míə́ ɔ níə́lətíə́ ɔ ibínə́binə nuúmə́, ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á malɛlá, na nikóto nɛ́ bɛka nɛ́ ŋɔ bámɛnɛna.»

Mikə́lə́kí yɛ́ nitifə́

31«Ikúílí ɔyɛ́á Mɔná wa mɔndɔ a ŋɔ ndahíáná ɔ ɔwayɛ́ tuúmə ilúkunə na bɛ́áyɛ́á bɛáŋgɛlɛ bikimə, a ŋɔ tuənə ɔ ɔwayɛ́ hikómo hɛ́ tuúmə na bufəyí bukimə. 32Bɛndɔ bá mɔnɔŋɔ məkimə bá ŋɔ kɔtakana ɔwayɛ́ busíə́, a ŋɔ bəə́bu álɔ́na báaba na bə́ə́ní ɛ́sɛ́á abáka mɔtátá bilúkə́ a ɛndɔ́mbá na tɔbɛ́bɛ́ álɔ́naka. 33A ŋɔ ɛndɔ́mbá bɛ́lɛakɛna ɔ ɔwayɛ́ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ, tɔbɛ́bɛ́ ɔ ɔwayɛ́ mɔkátá wɔ́ biəní. 34Nɔ́yɛ́, Munəni a ŋɔ bááyɛ́ bá mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ lɛna a sɛ́á: “Uwənú ɔbá yamɛ́á Isə́ ná sáná, sákɔ́nánɔ nɔ́ ɛsalɛ yɛ́ Nɛmanɛna kusə́nə ɔnɛ́á bá ná bənú tábɔ́nákɛ́na ɔ botolokiə ɔ nɛbɔ́tɛ́ná nɛ́ misí. 35Ɔ taká, ikúílí mɛtaná yɛ́ ná bá yɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á nɔɛna, nɔ ka mɛaŋɔ́á áfɛna. Nuiyí nɛ́ ná mɛaŋɔ́á ítíə́, nɔ ná mɛaŋɔ́á nyə́síə́. Mɛ ka bá mukiníə́nú, nɔ ka mɛaŋɔ́á káhá ɔ uwə́nú ɔmbɛ́la. 36Mɛaŋɔ́á ikə́ndəli, nɔ ka mɛaŋɔ́á lɛŋaka, mɛaŋɔ́á ɔ mɔɔ́mbɔ, nɔ ka mɛaŋɔ́á bíhíkə. Mɛaŋɔ́á ɔ ɛbɔka, nɔ ka ndá mɛaŋɔ́á siəlinə.” 37Nɔ́yɛ́, bátaká bá ŋɔ bata bá sɛ́á: “Ə́ə́! Á Isə́lúkú, manánɛ́á tɔ ná aŋɔ́á síə́kínə́ mɛtaná, tɔ ná aŋɔ́á afɛ́ná, aŋɔ́á na nuíyí, tɔ ná aŋɔ́á nyə́síə́ əə́? 38Aŋɔ́á mukiníə́nú, tɔ ná aŋɔ́á káha, aŋɔ́á inkə́ndəli, tɔ ná aŋɔ́á lɛ́ŋáka əə́? 39Manánɛ́á ɔ ná bá ɔ mɔɔ́mbɔ mbá ata ɔ miímə yɛ ɛbɔka, tɔ ná ndá aŋɔ́á síə́línə əə́?” 40Munəni a ŋɔ bəə́bu bɛ́kámɔsɔna a sɛ́á: “Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔwá; ikúílí tɛ́á ɔyɛ́á nɔ ná nɔ́yɛ́ kɛ́áka ɔ wɔmɔtɛ́ wa bááyɛ́ ɔ batɛ́tɛ́á ɔbá bá lɛ́á bámɛ́á bənísə́, ɔ ɔwámɛ nɔ́ ná nɔ́yɛ́ kɛ́áka.”»

41«Nɔ́yɛ́, a ŋɔ bááyɛ́ bá ɛsalɛ yɛ́ mɔkátá wɔ́ biəní lɛna a sɛ́á: “Uwənú ɔbá bunímə́! Nɔ́ ákáká hata na mɛaŋɔ́á, ɔ hiwə hɛ́ ikúílíə́kimə ɔhɛ́á bá ná tábɔ́náka ɛlɔ́áyɛ́ Sátana na bɛ́áyɛ́á bɛáŋgɛlɛ. 42Ɔ taká, ikúílí mɛtaná yɛ́ ná bá yɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á nɔɛna, nɔ sa ndá mɛaŋɔ́á áfɛna; nuiyí nɛ́ ka mɛaŋɔ́á ítiə, nɔ sa mɛaŋɔ́á nyə́siə; 43mɛ ka bá mukiníə́nú, nɔ sa mɛaŋɔ́á káha; mɛ ka bá inkə́ndəli, nɔ sa mɛaŋɔ́á lɛŋa; mɛaŋɔ́á ɔ mɔɔ́mbɔ ata ɔ miímə yɛ ɛbɔka, nɔ sa ndá mɛaŋɔ́á siəlinə.”» 44Nɔ́yɛ́, bááyɛ́ tɔ́na bá ŋɔ bɛ́kámɔsɔna bá sɛ́á: «Ə́ə́! Á Isə́lúkú, manánɛ́á tɔ ná aŋɔ́á síə́kínə́ mɛtaná, nuiyí, ata mukiníə́nú, ikə́ndəli, ɔ mɔɔ́mbɔ mbá ata aŋɔ́á ɔ miímə yɛ́ ɛbɔka, tɔ ná kinə́ ɔ ɔwáwɔ ɔwɔ́lɔ əə́?» 45Nɔ́yɛ́, a ŋɔ bəə́bu bɛ́kámɔsɔna a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔwá, Ikúílí tɛ́á ɔyɛ́á nɔ sa nɔ́yɛ́ kɛa ɔ wɔmɔtɛ́ wa bááyɛ́ ɔ batɛ́tɛ́á, ata ɔ ɔwámɛ nɔ ka nɔ́yɛ́ kinə ɔ ɔkɛa.» 46Bááyɛ́ bá ŋɔ ákaka, báaba ɔ məsə́kə má ikúílíə́kimə, ɔ bátaká, ɔ bɔnɔmɔ bɔ́ ikúílíə́kimə.

Currently Selected:

Matíó 25: tvu

Highlight

Copy