Lúkasɛ 4

Sátana a nɔ́ Yə́susu kɔsɔna ɔ mándaŋɛ́á

(Mat 4.1-11; Mə́l 1.12-13)

1Yə́susu úndúə́tɔ́ na Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa, a nɔ́ kətilə́ ɔ núíyi nɛ́ Yúlútɛnɛ, Umbúínyi wɔ́ ná wɛɛ́ya ákánána ɔ mándaŋɛ́á. 2Ɔmɔ́tɔ́yɛ́ Sátana a ná wɛɛ́ya kɔsɔ́na, a ka kɛaka moómo ə́nisə má tunó a lɛ nɛ́á ata bɔɔ́la. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, mɛtaná yɛ́ ná wɛɛ́ya itíə́. 3Nɔ́yɛ́, Sátana a ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Ábá ɔ sɛ́á, ɔ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́, manɛ́ná wúuwu muɔkɔ wɔ́ híáná bɔ́labɔ́nɛ́á.» 4Yə́susu a ná wɛɛ́ya bíhíə́níníə́ a sɛ́á: «Yɛ́ lɛa tilə́kə́tɔ́ ɔwá: “Mɔndɔ a lɛ ndɔ niŋinə ɔbánɔ́ na bɔ́labɔ́nɛ́á.”» 5Sátana a ná wɛɛ́ya ákánána ɔ ɛbɔ́ka yɛ́ nyámɔ́nɔ́átɔ, ikúílí ɛ́mɔtɛ́, a ná wɛɛ́ya mɔnɔŋɔ má misí mikimə ínə́níə́. 6A ná wɛɛ́ya lɛ́na a sɛ́á: «Mɛ ŋɔ aŋɔ́á nɛmanɛna na nɛmbiaŋɛ nɛ́ mə́ní mɔnɔŋɔ índiə bɔkɔasɛ́á, bá ka mɛaŋɔ́á bɛ́ɛ́yɛ́ bikimə índiə, mɛ óso tɔ́na uwíndiə ata ɔwanɛ́ ɔwá mɛ ndɔ hikiə. 7Umə́, ábá ɔ ná moŋgóndi kiníə́ ɔwámɛ busíə́, bikimə bɛ́ ŋɔ bámɛnɛna bɛ́áwɔ.» 8Yə́susu a sɛ́á: «Mətilə má ndɔ laa má sɛ́á: “Lúbúnə́kə́ Isə́lúkú ɔ yawɔ́á Huɛlɛ́, nyamáka ɔwayɛ́ bíbúə́.”» 9Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Sátana a ná wɛɛ́ya ɛtá ɔ Yəlúsalɛma, a ná wɛɛ́ya bálákána ɔ hɛlíɔ́ŋɛ́líɔ́ŋɛ́ hɛ́ Tɛ́mbɛlɛ, a ná wɛɛ́ya lɛ́na tɔ́na a sɛ́á: «Ábá ɔ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́, bíə́mbínə́ hə́ə́ní ɔ matá. 10Ɔ taká, Mətilə má ndɔ laa má sɛ́á: “Huɛlɛ́ a ŋɔ bɛ́áyɛ́á bɛáŋgɛlɛ iŋgínə́ índiə ɔwá bá aŋɔ́á tataka.” 11Yɛ́ lɛa tɔ́na tilə́kə́tɔ́ yɛ́ sɛ́á: “Bá ŋɔ aŋɔ́á túánaka ɔ uwəbú makátá ɔkɛaka ɔwá, wə́wúə́ mɔkɔlɔ́ wɔ́ lɛ úmbúfə́nə ɔ muɔkɔ.”» 12Yə́susu a sɛ́á: «Mətilə má ndɔ laa má sɛ́á: “Ɔ lɛ Isə́lúkú ɔ yawɔ́á Huɛlɛ́ kɔ́sɔ́na.”» 13Ikúílí Sátana a ná Yə́susu tɔmbɔ́ ɔ ɔkɔsɔna ɔ məndínə́ məkimə, a ná bísúə́lə́ ɔwayɛ́ busíə́ ɔ ɔtáta ikúílí yinə́yinə́.

Yə́susu a nɔ́ bɔ́áyɛ́á bɔsɔ́ma botoliə ɔ Kalɛ́lɛa

(Mat 4.12-17; Mə́l 1.14-15)

14Yə́susu a ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí híánáka ɔ Kalɛ́lɛa, úndúə́tɔ́ na injiŋə yɛ Umbúínyi Mɔnaŋanaŋa. Yayɛ́á indumə yɛ́ ka bá yɛ́ ndɔ tɔ́mba ɔ mɔnɔŋɔ má mamɛ́ŋɛ́ məkimə. 15A ka bá a ndɔ bɛndɔ úkúniə ɔ uwəbú məə́bə má mabɛ́kálɛ́na, mɔndɔ mukimə a ka hɔ́kɛna muɛsɛ ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́.

Yə́susu a ndɔ Imbə́nú Yɛɛsɛ yəmbələniə ɔ Násalɛtɛ

(Mat 13.53-58; Mə́l 6.1-6)

16Yə́susu a ná ndáhíáná ɔ Násalɛtɛ, ɔ bətínə́ ɔyɛ́á a ná ɔ́mbɔ́kɛ́na. Ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ, a ná fínə́ ɔ miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na ɛ́sɛ́á yáyɛ́á ihílí. A ná tɛ́nɛ́má ɔ busíə́ ɔ Mətilə ɔfana. 17Mɔnyɛna a ná wɛɛ́ya hiəfulə hɛ́ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ á Isáya túmbíə́. Ɛnaka á úbúnə́, a ná yámá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á yɛ́ lɛ́á tilə́kə́tɔ́ yɛ́ sɛ́á:

18«Umbúínyi ɔwá Isə́lúkú a ná lɔ́má wɔ́ lɛa na mɛaŋɔ́á, a ka mɛaŋɔ́á yɔmɔkɛna ɔkɛaka ɔwá mɛ Imbə́nú Yɛɛsɛ húlə́nínə ɔ tɔtɔyɔ́nɔ́. A ná mɛaŋɔ́á lɔ́má ɔkɛaka ɔwá, mɛ yəmbə́lə́níə́ ɔ bɛ́bɔka ɔwá bá lɛa hutúnə́tɔ, ɔ bəndímə́ndímə tɔ́na bá siəkínə́nə, ɛlɔ́áyɛ́ bááyɛ́ ɔsɔ́tɔ́na ɔbá bá lɛ́á ɔ mətəkəsənə, 19ɛlɔ́áyɛ́ hiɔŋɔ hɛ́ nyɔnɔ ɔ utúmbə́ləniə ɔhɛ́á Isə́lúkú a ŋɔ wə́yíə́ mɔlɛ́má muɛsɛ ínə́niə.»

20Əlimə yɛ mafana, Yə́susu a ná hiəfulə kuiyíə́, a ná túmbíə́ ɔ mɔnyɛna wa miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na, a ná túə́nə ɔ misí ɛlɔ́áyɛ́ uwinə́niə. Bɛndɔ bəkimə ɔbá bá ná báá ɔmɔ́yɛ́, bá ná wɛɛ́ya məə́sə tala. 21Nɔ́yɛ́, a ná botólíə́ ɔ uwəbú ɔlɛna a sɛ́á: «Niɔfɛ́nɛ máama Mətilə má ná bíúndúsíníə́ ɛlɔ́áyɛ́ ənú ɔbá nɔ ndɔ ɔ́kɔ.» 22Bɛndɔ bəkimə bá wɛɛ́ya lə́mbəkiə, bá ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ́ ɔ bɛtambá bɛ́ yələ́mənə ɔbɛ́á a ná bá a ndɔ fə́mə́ləniə. Bá laaka bá sɛ́á: «Baánɛ, tátá á mɔná wa Yɔ́sɛbɛ əə́?» 23Yə́susu a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Ɔ taká, nɔ ndɔ mɛaŋɔ́á wúuwu ɔŋana tákɛna nɔ sɛ́á: “Á ɛmɔ́ɛ́nɛ́, bíníŋə́síə́ aŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́.” Nɔ ŋɔ mɛaŋɔ́á lɛna tɔ́na nɔ sɛ́á: “Tɔ ka ɔ́kɔ́kɛna bikimə ɔbɛ́á ɔ ná kɛ́áka ɔ Kafalanahúmu, kɛ́áká nɛ́táyɛ́ nindínə́ nɛ́ bɛkɔa háha ɔ ɔwáwɔ́ bɔnɔŋɔ.”» 24Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, a ná kɔndá a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú lɛna, abáka bá lɛ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ káhá muɛsɛ ɔ ɔwayɛ́ bɔnɔŋɔ. 25Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú lɛna ɔwá, ɔ ikúílí yɛ́ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ á Ɛlíásɛ, bilíkə́ bɛ́ ka bámɛnɛna biəŋí ɔ bɔnɔŋɔ bɔ́ Ísilahɛ́lɛ, ɛmɔ́lá yɛ ka kɛaka tuɔŋɔ tɔ́lálɔ́ na ɛsalɛ yɛ́ lɛ naa, mətíli tɔ́na má ka bálaka ɔ bɔnɔŋɔ bukimə. 26Mba Huɛlɛ́ a sa Ɛlíásɛ lɔ́ma ata ɔ busíə́ bɔ́ ilíkə́ ɛ́mɔtɛ́ ɔ Ísilahɛ́lɛ, ɔ́maná ɔ ilíkə́ ɛ́mɔtɛ́ ɔwá a ná bá a ndɔ niŋə ɔ Sɛlɛ́bɛ́ta, ɔ misí yɛ Sítono. 27Ikúílí yɛ́ mɔhɛ́nátɔtányɛ́ á Ɛlisə́, bɛndɔ bá ka bákɔna bəəŋí tɔ́na ɔ Ísilahɛ́lɛ na mɔɔ́mbɔ wɔ́ bɔtɛ́á; mba, ata wəəbu ɔmɔtɛ́ á sa niŋə, ɔ́maná á Naámána, á mɔndɔ wa misí yɛ Sília.»

28Ɛnaka bááyɛ́ bɛndɔ bəkimə ɔbá bá ná báá ɔ miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na, bá bɛ́ɛ́yɛ́ bɛtambá ɔ́kɔ́kɛ́na, hilóbi hɛ́ ná bəə́bu tuana. 29Huúbu! Bá ná huəlínə́níə́, bá ná Yə́susu fámáná hata na bətínə́, bá ná wɛɛ́ya bálákáná ɔ ɔmáá ɔmbáŋá ɔwá Násalɛtɛ yɛ́ ná báá lúmə́kə́tɔ́ ɔkɛaka ɔwá, bá wɛɛ́ya nyɛkɛ́na ɔ hianyaka. 30Mba, a ná sɔ́átɔ́nɔ́á, á tɔ́mbá uwəbú ətíə́, a ná ákana.

Yə́susu a nɔ́ mɔndɔ wa umbúínyi mɔbɛ́á niŋəsiə

(Mə́l 1.21-28)

31Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Yə́susu a ná lɔɔ́kɔ ɔ bətínə́ yɛ Kafalanahúmu, ɔ misí yɛ́ Kalɛ́lɛa. A ka bá a ndɔ bɛndɔ úkúniə ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ. 32Bá ka báá ə́lə́mə́nə́tɔ́ ɔ bɛkɔa ɔbɛ́á a ná bá a ndɔ bəə́bu úkúniə bɔkɔasɛ́á, a ka bá a ndɔ hɔ́ɔ́ na nɛmanɛna nikimə. 33Mɔndɔ a ka báá ɔmɔ́yɛ́ ɔ miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na ɔwá a ná báá na umbúínyi mɔbɛ́á ɔ ɔwayɛ́ mɛɛ́lɔ. Mɔ́táyɛ́ mɔndɔ a yə́mə́kə na nióni nɛŋɛ́ŋa a sɛ́á: 34«Wə́ə́kə́! Á Yə́susu wa Násalɛtɛ, yatɛ́ ɔ ndɔ bəsú siə əə́? Baánɛ, ɔ ná ndásá ɔbánɔ́ ɔ uwəsú unímə́siə əə́? Mɛ ndɔ manya muɛsɛ ɛ́yánɛ́ ɔ lɛ́á; aŋɔ́á ɔ lɛ́á Mɔnaŋanaŋa ɔwá Huɛlɛ́ á ná lɔma.» 35Yə́susu a ná wɛɛ́ya bámálɛ́ná mɔŋɛ́ŋa a sɛ́á: «Fátá munuə, fáma ɔ ɔwayɛ́ mɛɛ́lɔ!» Umbúínyi mɔbɛ́á wɔ́ ná mɔndɔ ombóko ɔ misí ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ bəkimə, mba wɔ́ sa wɛɛ́ya bɔbɛ́á kɛa. 36Bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ná bɛndɔ bəkimə itíə́, bá bɛ́bátaka bəə́bu na bəə́bu bá sɛ́á: «Yatɛ́ ɛnya yɛ bɛtambá bɛɛ́bɛ əə́? A ndɔ imbúínyi mɛbɛ́á manɛna na injiŋə yɛ nɛ́áyɛ́á nɛmanɛna, imbúínyi mɛbɛ́á yɛ́ ndɔ fə́mə́niə tɔ́na.» 37Indumə yɛ Yə́susu yɛ́ ná yambáná ɔ bɔnɔŋɔ bukimə.

Yə́susu a ndɔ bɛnákɛnákɛ niŋəsiə

(Mat 8.14-17; Mə́l 1.29-34)

38Yə́susu a ná hɛ́kɛ́á ɔ miímə yɛ mabɛ́kálɛ́na, a ná ákáná ɔ ɔmbɛ́la wɔ́ Símono. Inyə́ yɛ muəndú wa Símono a ka báá na ɛsɔ́kɔ́sɔ́kɔ yɛ́ iŋgínə́, bá ná Yə́susu batá bá sɛ́á, tɔ́kɔ́lɛ, á wɛɛ́ya ɔlɔ. 39A ná tɔ́mbálɛ́la ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, a ná kutímínə, a ná ɛsɔ́kɔ́sɔ́kɔ kándálɛ́na, yɛ́ ná wɛɛ́ya hɔa, ɔ umisíúmə́ a ná hɔalɛ́na, a ná bəə́bu afɛ́na.

40Ɛnaka bɛkɔlakɔ́lá bɛ́ kɔ́á, bəkimə ɔbá bá ná bá na bɛnákɛnákɛ ɔ məndínə́ məkimə, bá ná bəə́bu húlə́kə́nə á Yə́susu busíə́. A ná makátá tálá ɔ mɔlɔ́á wɔ́ mɔndɔ tɛ́á, a ná bəə́bu niŋə́sə́kíə́. 41Imbúínyí mɛbɛ́á yɛ́ ka fə́mə́kəniə ɔ bɛnákɛnákɛ biəŋí, yɛ́ yə́mə́kə yɛ́ sɛ́á: «Ɔ lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́.» Mba a bəə́bu bámákɛna, a lɛ ókótó yɛ́ ná munuə bɔ́kɔ́ná bɔkɔasɛ́á, yɛ́ ka bá yɛ́ ndɔ manya yɛ́ sɛ́á wɛɛ́ya a lɛ́á Mɛ́sia.

Yə́susu a ndɔ Imbə́nú Yɛɛsɛ yəmbələniə ɔ misí yɛ́ Yútɛa

(Mə́l 1.35-39)

42Ɛnaka ɔyáá wɔ́ yáá, Yə́susu a ná fámá ɔ mɛ́táyɛ́ bətínə́, a ná bísúə́lə́ ɔ ɛbɔka yɛ́ yə́ə́bu. Iloŋo yɛ́ bɛndɔ yɛ́ ná lúmə́ ɔ ɔwayɛ́ uhúlə́siə. Ikúílí bá ná ká wɛɛ́ya kɔ́ána, bá ka siəkə bá sɛ́á, a lɛ bəə́bu tikə, á tuə́nə́ na bəə́bu. 43Mba, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Mɛ ná hɔ́ánána imbə́nú yɛ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́ ɔ yəmbələniə ɔ bətínə́ bənə́bənə́, ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ á Huɛlɛ́ a ná mɛaŋɔ́á lɔmɛna.» 44A ka bá a ndɔ húlə́ Imbə́nú Yɛɛsɛ yəmbələniə ɔ məə́bə má mabɛ́kálɛ́na məkimə má misí yɛ Yútɛa.

Currently Selected:

Lúkasɛ 4: tvu

Highlight

Copy