Lúkasɛ 23

Yə́susu á Bilátɛ busíə́

(Mat 27.1-2, 11-14; Mə́l 15.1-5; Yɔh 18.28-38)

1Ilúkunə yikimə yɛ́ nindúmə́ nɛŋɛ́ŋa nɛ́ bəkə́lə́siə, bá ná huəlínə́níə́ bəə́bu bəkimə, bá ná Yə́susu ákánána á Bilátɛ busíə́. 2Umə́, bá ná botólíə́ ɔwayɛ́ ɔsɔ́mɛna bá sɛ́á: «Tɔ ná wɔ́ɔwɔ mɔndɔ nibə́ a ndɔ búə́súə́ bɔnɔŋɔ tuŋulə. A ndɔ laa a sɛ́á bá lɛ ɛtásɛ yɛ Káyɛsa sabɔna, a ndɔ bɛ́laa Mɛ́sia, á munəni.» 3Bilátɛ a ná Yə́susu batá a sɛ́á: «Aŋɔ́á ɔ lɛ́á taká munəni wa Bɛyútɛnɛ əə́?» A sɛ́á: «Aŋɔ́á ɔ ndɔ nɔ́yɛ́ laa.» 4Bilátɛ a ná bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na nɛmɔndɔ lɛ́na a sɛ́á: «Mɛ sá hɛkɔma bɔ́ŋɔ ɔhɛ́á hɛ́ ná wɛɛ́ya hɔkɛ́na.» 5Mba, bɔsɔ́mɛna bá Yə́susu bá ná ɛ́mbálɛ́ná bá sɛ́á: «A ndɔ bɛndɔ íkíniə ɔ ɔfamɔbɔa na bɛ́áyɛ́á bilə́líə́ ɔ balakɛna ɔ misí yɛ Kalɛ́lɛa ɔ tɔ́mbákɛna ɔ misí yɛ́ Yútɛa, isíŋáka a nɔ́ ndafámá háha.»

6Ikúílí Bilátɛ a ná ɔ́kɔ́kɛ́na nɔ́yɛ́, a ná batá ɔwá ábá wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ a lɛa wa Kalɛ́lɛa. 7Ɛnaka a manyá ɔwá a lɛa wa nɛmanɛna nɛ́ Əlóto, a ná wɛɛ́ya lɔ́má ɔ ɔwayɛ́ busíə́ bɔkɔasɛ́á, a ka báá wɛɛ́ya tɔ́na ɔ Yəlúsalɛma ɔ tɔ́táyɛ́ tunó. 8Əlóto a ka bá na nɛhɔnɔ á Yə́susu usinə bɔkɔasɛ́á, a ka bá a ndɔ yayɛ́á indumə ɔ́kɔ, ɔ taká, hata yɛ ikúílí, a ka bá na ilókí ɔwá bá ɛ́nyánána. A ka bá na ɛnánɛna ɔwá mbá a yɛ́mɔtɛ́ isə́mə́tə́ kɛ́áka ɔwayɛ́ busíə́. 9A ka wɛɛ́ya bataka bɛkɔa biəŋí; mba, Yə́susu á sa bíhíə́niniə ata bɔkɔa. 10Bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bamanyumbə́ndə́ bá ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, bá wɛɛ́ya sɔ́mɔkɛna mɔbɛ́á. 11Əlóto na báyɛ́á bɔkɔfɔnɛa bá wɛɛ́ya yaŋɔnakɛna, bá wɛɛ́ya sɔ́kɔ́nakɛna, bá ná wɛɛ́ya lɛŋáká na maŋgɔmba má bunəni, bá ná wɛɛ́ya tilə́síə́ á Bilátɛ busíə́. 12Ɔ bɔ́táyɛ́ buɔsɛ́ Əlóto na Bilátɛ bá ná nɛŋgɔ́áyɛ́ tɔ́á mbá nɔ́yɛ́ ɔ yítə́ní ikúílí bá bányákana.

Bá nɔ́ Yə́susu hɔkɛna ɔ Nyɛmbɛ́

(Mat 27.15-26; Mə́l 15.6-15; Yɔh 18.39–19.16)

13Ɔ yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí, Bilátɛ a ná bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bamanɛna bá bɔnɔŋɔ bukimə kɔtáka. 14A ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ ná mɛaŋɔ́á wɔ́ɔwɔ mɔndɔ húlə́nínə nɔ sɛ́á mutuŋulə wa bɔnɔŋɔ, mba, mɛ ná wɛɛ́ya njɔnɔ́kɔ ɔ uwənú busíə́. Uwənú, nɔ ndɔ wɛɛ́ya sɔ́mɛna; mba, ɔwámɛ mɛ sá hɛkɔma bɔ́ŋɔ ata hímotí ɔhɛ́á nɔ ná wɛɛ́ya sɔ́mɛ́nɛ́na. 15Əlóto bɛ́múɛ́tɛ́ a sá áyɛ́ bɔkɔa bɔbɛ́á bɔ́ŋɔ ɔbɔ́á a ná kɛ́áka, ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ a ná bəsú wɛɛ́ya tilə́síníə́. Wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a sa tɛŋɛna ata bɔkɔa ɔkɛaka ɔwá bá wɛɛ́ya ɔnɔkɔ. 16Ɛkasɛ mɛ iŋgínə́ índíə́ bá wɛɛ́ya hɔ́ányáká muɛsɛ mbá mɛ tíkə́ wɛɛ́ya niasa.» [17Ɛŋganda tɛ́á yɛ Básɛ́ka, Bilátɛ a ka báá bíə́kíníə́tɔ́ uwəbú ɔ mɔndɔ wa ɛbɔka ɔniasɛna ɔmɔtɛ́].

(Mat 27.15-26; Mə́l 15.6-15)

18Mba, bɛndɔ bəkimə bá ná botólíə́ ɔ uyə́mə bá sɛ́á: «Ónósíə́ wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ; ɔ́ bəsú Banábasɛ niasɛ́na.» 19Ikúílí bɛndɔ bá ná ituəmə kuəsíə́ ɔ bətínə́ yɛ Yəlúsalɛma, Banábasɛ a ka nɛɛmɛ́ túána, a ná mɔndɔ ɔnɔ; ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ bá ná wɛɛ́ya hɛ́na ɔ ɛbɔka. 20Ɛ́sɛ́á Bilátɛ a ná bá na ilókí á Yə́susu ɔniasa, a ná bəə́bu ɛtambá híə́níníə́. 21Mba uwəbú, bá ná yə́mə́níə́ bá sɛ́á: «Ɔ́mɔ́kɛ́ná wɛɛ́ya ɔ ɔmbásá, ɔ́mɔ́kɛ́na wɛɛ́ya!» 22Ɔ bikúílí bɛ́lálɔ́, a ná bəə́bu lɛ́na a sɛ́á: «Yatɛ́ bɔbɛ́á wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a ná kɛ́áka əə́? Mɛ sá bɔbɛ́á bɔ́ŋɔ ata bɔ́mɔtɛ́ ɔbɔ́á bɔ́ ndɔ wɛɛ́ya hɔkɛna ɔ nyɛmbɛ́. Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, ɛkasɛ mɛ iŋgínə́ indíə́ bá wɛɛ́ya hɔ́ányáka, əlimə yɛ nɔ́yɛ́ mbá mɛ wɛɛ́ya niása.» 23Mba bɛndɔ bá ná ɛ́mbálɛ́ná na uwoníniə bá sɛ́á: «Ɔ́mɔ́kɛ́ná wɛɛ́ya ɔ ɔmbásá!» Mə́búə́ moóni má ná yáyɛ́nána. 24Nɔ́yɛ́, Bilátɛ a ná ihə́ŋiə ɛtá ɔwá yɛ́ bɛ́kɛ́áka ɛ́sɛ́á bá ná bata. 25A ná mɔndɔ niása ɔwá bá ná bata. Ɔ́ wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná báá ɔ ɛbɔka bɔkɔasɛ́á, a ka mɔndɔ ɔ́nɔ́kɔ ikúílí yɛ́ ituəmə. A ná bəə́bu Yə́susu índíə́, a sɛ́á: «Nɔ́ wɛɛ́ya kɛ́áká ɛ́sɛ́á nɔ ndɔ siə.»

Bá nɔ́ Yə́susu ɔ́mɔ́kɛna ɔ ɔmbásá

(Mat 27.32-44; Mə́l 15.21-32; Yɔh 19.17-27)

26Ɛ́sɛ́á bɔkɔfɔnɛa bá ná Yə́susu fámáná ɔ bətínə́, bá ná wɔmɔtɛ́ mɔndɔ ɛ́nyánána, nɛ́áyɛ́á niínyə á Símono, mɔndɔ wa bətínə́ yɛ Silɛ́nɛ. A ka báá ɔ ndahíánáka ɔ bɛtɔbɔtɔ́bɔ́, bá ná wɛɛ́ya íkíníə́ ɔwá á ɔmbásá túáná, a Yə́susu ɔŋgɔ́kɔ. 27Ilúkunə yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɔnɔŋɔ yɛ́ ka bá yɛ́ ndɔ Yə́susu ɔŋgɔ na bəəndú ɔbá bá ná báá bá ndɔ lɛla; bá bɛsasa bíkítəkə ɛlɔ́áyɛ́ ayɛ́. 28Yə́susu a ná bɛkɔŋɔna, a ná bááyɛ́ bəəndú lɛ́na a sɛ́á: «Á milóní yɛ́ Yəlúsalɛma, nɔ lɛ lɛlá ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ; mba, nɔ́ lɛláka ɛlɔ́áyɛ́ bənú bɛ́múɛ́tɛ́ na bə́núə́ baná; 29bɔkɔasɛ́á mɔɔsɛ́ má ŋɔ ndafámá ɔwá bá ŋɔ laaka bá sɛ́á: “Nɛhɔnɔ na bɛlɛla bɛ́ bəəndú, bááyɛ́ ɔbá bá sa bíə́nə ata bááyɛ́ ɔbá bá sa baná nyóhiə.” 30Nɔ́yɛ́, bɛndɔ bá ŋɔ lúmə ɔ ɔlaa bá sɛ́á: “Á ɛmáá, nɔ́ bəsú kɔ́ákɔ́nɛ́na, á bikindəki, nɔ́ bəsú bitəkə.” 31Ábá bá ndɔ nɔ́yɛ́ kɛa ɔ bɔlɛ́á buɔ́sɔ, bikúílí bɛ́nɛ́á ɔ bɔkɔ́tákánɔ́ əə́?» 32Bá ná bəcəŋə ákánána tɔ́na báfandɛ́ usiəkə ɔwá bá bəə́bu ɔ́nɔ́kɔ́ na Yə́susu.

33Bá káfámá ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á hɛbɔmbɔ́, bá ná Yə́susu ɔ́mɔ́kɛ́na ɔmɔ́tɔ́yɛ́ ɔ ɔmbásá, bá ná bəcəŋə báfandɛ́ ɔ́mɔ́kɛ́ná tɔ́na ɔ ɛmbásá yinə́yinə́, wɔ́ɔwɔ ɔ ɛsalɛ yɛ́ bɛnɔ́mɛ, wə́ə́ní ɔ ɛsalɛ yɛ́ biəní. 34Yə́susu a sɛ́á: «Á Ába, niasɛ́ná bəə́bu bɔkɔasɛ́á, bá lɛ ndɔ manya yatɛ́ bá ndɔ kɛa.» Bá ná bɛ́áyɛ́á bɛlɛŋa súbínə́ ɔ ndɔŋɔ́, bá ná afákána. 35Bɛndɔ bá ná tuənə́kínə, bá siəkinə yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ ndɔ bɛ́tɔ́mba. Bamanɛna bá Bɛyútɛnɛ bá wɛɛ́ya yaŋɔnakɛna bá sɛ́á: «A ka bənə́bənə́ nuəkəniə, á bínúə́kə́níə́ wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ ábá a sɛ́á wɛɛ́ya a lɛ́á Mɛ́sia, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá Huɛlɛ́ a ná tɛfa.» 36Bɔkɔfɔnɛa tɔ́na bá wɛɛ́ya kɛ́kɛ́lakɛna; bá ná bɛ́nyálɛ́la ɔwayɛ́ busíə́, bá ná wɛɛ́ya bɛnásákɛ bɛ́ məluku índíə́. 37Bá laaka bá sɛ́á: «Ábá aŋɔ́á ɔ lɛ́á munəni wa Bɛyútɛnɛ, bínúə́kə́níə́ aŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́.» 38Ɔ ɔwayɛ́ mɔlɔ́á ɔmbáŋá, yɛ́ ka báá tilə́kə́tɔ́ yɛ́ sɛ́á: «Wɔ́ɔwɔ a lɛa munəni wa Bɛyútɛnɛ.»

39Mucəŋə ɔmɔtɛ́ ɔwá a ná báá ɔ́mɔ́kɛ́nátɔ́ ɔ ɔmbásá, a ná Yə́susu kɔ́bálá a sɛ́á: «Ɔ ndɔ laa ɔ sɛ́á aŋɔ́á ɔ lɛ́á Mɛ́sia, bínúə́kə́níə́ nə́ə aŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́, na bəsú tɔ́na.» 40Mba, wə́ə́ní a ná wɛɛ́ya kɔ́áyɛ́na a sɛ́á: «Ɔwáwɔ ɔ lɛa sɔ́kɔ́tɛ́átɔ́ ɛ́sɛ́á wɔ́ɔwɔ mɔndɔ; ɔ lɛ ndɔ Huɛlɛ́ kɔ́lɔ́ma əə́? 41Ɛlɔ́áyɛ́ əsú, yɛ́ lɛa hɔ́ánánátɔ́ bɔkɔasɛ́á, tɔ ná mɔsábɔ́náná kúsə́nə ɔ yatɛ́ ɔyɛ́á tɔ ná kɛ́áka; mba ɔwayɛ́, a sá ayɛ́ bɔkɔa bɔbɛ́á kɛa.» 42A sɛ́á: «Á Yə́susu, ɔ ámɛ bɛ́kɔ́lɔmɔna ikúílí ɔ ŋɔ ndahíáná ɔ ɔwáwɔ nɛmanɛna.» 43Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ taká, mɛ ndɔ aŋɔ́á lɛna, niɔfɛ́nɛ ɔ ndɔ bákɔna na mɛaŋɔ́á ɔ balatísi.»

Nyɛmbɛ́ yɛ Yə́susu

(Mat 27.45-56; Mə́l 15.33-41; Yɔh 19.28-30)

44Yɛ́ ka báá hoóyi na kɔɔsɔ, ibínə́binə yɛ́ ná kɔ́á ɔ misí mikimə ɔkafámáká ɛŋgɛ́ŋɛ́ ɛ́lálɔ́ yɛ́ əlimə yɛ kɔɔsɔ. 45Hiɔtɔ́tɔ́ hɛ́ ná nimə, nɛbata ɔnɛ́á nɛ́ ná báá táŋɛ́lɛ́ánátɔ́ ɔ Tɛ́mbɛlɛ nɛ́ ná salɛ́á ɔ ətíə́. 46Yə́susu a ná yə́mə́ na nióni nɛŋɛ́ŋa a sɛ́á: «Á Ába, mɛ ndɔ híə́míə́ hɛtányɛ́ híə́niə ɔ ɔwáwɔ makátá.» Ɛnaka a hɔ́lɔ́ nɔ́yɛ́, a ná kátɛ́á. 47Mɔmanɛna wa bɔkɔfɔnɛa á siəkínə́ nɔ́yɛ́, a ná botólíə́ á Huɛlɛ́ ɔnyama a sɛ́á: «Ɛ́ɛ! Taká taká, wɔ́ɔwɔ mɔndɔ a ka báá wataká.» 48Bɛndɔ bəkimə ɔbá bá ná ndásákɔ́na ɔ yɛ́táyɛ́ ɛnámánámá yɛ́ bɔkɔa, bá ná siəkínə́ yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ ná bɛ́kɛ́áka, bá úluəkə bá bɛsasa bíkítəkə. 49Bɛŋgɔ́áyɛ́ bikimə bɛ́ Yə́susu, na bəəndú ɔbá bá ná wɛɛ́ya ɔŋgɔ́kɔ ɔ botolokiə ɔ Kalɛ́lɛa, bá ka báá tɛ́nɛ́mákátɔ́ hə́ní hata, bá siəkinə yatɛ́ ɔyɛ́á yɛ́ ndɔ bɛ́tɔ́mba.

Bá nɔ́ Yə́susu háá ɔ munyə́

(Mat 27.57-61; Mə́l 15.42-47; Yɔh 19.38-42)

50Mɔndɔ ɔmɔtɛ́ a ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ nɛ́áyɛ́á niínyə á Yɔ́sɛbɛ, wa bətínə́ yɛ Alimatíə́, yɛmɔtɛ́ bətínə́ yɛ Bɛyútɛnɛ, a ka báá mɔndɔ muɛsɛ, a umbə́ndə́ ɔŋgɔkɔ hoóyíhoóyi. 51A ka bá na ɛnánɛna yɛ́ ɔ ndafámáká wɔ́ Nɛmanɛna nɛ́ Huɛlɛ́. A ka báá ɛláŋa yɛ́ ilúkunə ɔ nindúmə́ nɛŋɛ́ŋa nɛ́ bəkə́lə́siə, mba a sa bɛtɛ́nɛ́mɛ́ná luminə ɔbɛ́á bɔsɔ́kɔ́ bá na ɛ́ta, bá ná bɛ́kɛ́ákɛ́na. 52A ná ákáná á Bilátɛ busíə́, a ná wɛɛ́ya umimə wɔ́ Yə́susu bata. 53A ná wə́yíə́ umimə tukíníə́ ɔ ɔmbásá, a ná muítə bɔŋɔ́kɛ́ná na ɔmbɔ́mɔ́ muɛsɛ, a ná ká muítə bɛ́lɛ́na ɔ munyə́ ɔwá wɔ́ ná báá tɔ́ákátɔ́ ɔ muɔkɔ ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá sa bá bá nɔ́ mɔndɔ háá.

54Yɛ́ ka báá buɔsɛ́ bɔ́ nɛbɛ́tábɔ́na ɔ ufíə́kínə wɔ́ Sábatɛ. 55Bəəndú ɔbá bá ná Yə́susu ɔŋgɔ́kɔ ɔ botolokiə ɔ Kalɛ́lɛa, bá ná bɛ́látá na Yɔ́sɛbɛ. Bá ná məə́sə tálá ɔ munyə́ na usinə nəníə́ bá ná wə́yíə́ umimə bɛ́lɛ́na. 56Nɔ́yɛ́, bá ná híánáka ɔ bətínə́, bá ná mooló na mənumbə tábɔ́náka ɛlɔ́áyɛ́ umimə wɔ́ Yə́susu. Bá ná hɔtɔ́kɔ ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ, ɛ́sɛ́á umbə́ndə́ wɔ́ ndɔ ínə́niə.

Currently Selected:

Lúkasɛ 23: tvu

Highlight

Copy