Yɔhánɛsɛ 19

1Nɔ́yɛ́, Bilátɛ a ná iŋgínə́ índíə́ ɔwá bá Yə́susu ákánána, bá wɛɛ́ya súbə́kə́ muɛsɛ na ɔŋɔ́ányɛ́. 2Bɔkɔfɔnɛa bá ná hitəkə́ nɔ́áká na mukolí wɔ́ bɛsɛ́ndɛ́, bá ná wɛɛ́ya háá ɔ mɔlɔ́á, bá ná wɛɛ́ya lɛŋáká na nilókiə nɛnyɔakánɔ́. 3Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, bá ná bɛ́nyálɛ́lá ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, bá laaka bá sɛ́á: «Tɔ ná aŋɔ́á bíhólíə́ á munəni wa Bɛyútɛnɛ.» Bá ná botólíə́ ɔ ɔwayɛ́ ɔsánɛ́na na ɛmɔ́lɛ́. 4Bilátɛ a ná manyɔ́ fáma, a ná Bɛyútɛnɛ lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ siəkinə, ɛkasɛ mɛ bənú wɛɛ́ya húlə́nínə ɔkɛaka ɔwá, nɔ manyá nɔ sɛ́á mɛ sá hɛkɔma yáma hɛ́ ɔwayɛ́ ɔhɔkɛna.» 5Yə́susu a ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí fama, hitəkə́ hɛ́ bɛsɛ́ndɛ́ bɛ́hátɔ́ na nilókiə nɛnyɔakánɔ́. Bilátɛ a sɛ́á: «Ɔ́ mɔndɔ wɔ́ɔwɔ.» 6Mba, ɛnaka bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna na bə́búə́ bɔnyɛna bá Tɛ́mbɛlɛ bá wɛɛ́ya yámá, bá ná yə́mə́níə́ bá sɛ́á: «Ɔ́mɔ́kɛ́ná wɛɛ́ya ɔ ɔmbásá! Ɔ́mɔ́kɛ́ná wɛɛ́ya!» Bilátɛ a sɛ́á: «Nɔ́ wɛɛ́ya ɛtá bənú bɛ́múɛ́tɛ́, nɔ́ wɛɛ́ya ɔ́mɔ́kɛ́na bɔkɔasɛ́á, ábá ɛlɔ́áyɛ́ ámɛ mɛ lɛ ndɔ hɛkɔma yáma ɔhɛ́á hɛ́ ndɔ wɛɛ́ya hɔkɛna.»

7Bɛyútɛnɛ bá sɛ́á: «Tɔ báka na umbə́ndə́, ɔwɔŋgɔkɔnɔ wútə́yí umbə́ndə́, a ná hɔ́ánána uwə́ə́ bɔkɔasɛ́á, a ndɔ bɛ́laa a sɛ́á, a lɛa Mɔná wa Huɛlɛ́.» 8Ɛnaka Bilátɛ á bɛ́ɛ́yɛ́ bɛtambá ɔ́kɔ́, bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ná wɛɛ́ya itíə́ ɔ ɔyáyɛ́na. 9A ná tilə́ ɔ bituənínə́, a ná Yə́susu batá a sɛ́á: «Aŋɔ́á wa hə́níə́ əə́?» Mba, Yə́susu a sa wɛɛ́ya bɛ́kámɔsɔna. 10Bilátɛ a sɛ́á: «Ɔ ɔwámɛ ɔ nɔ́ indímə́ sána əə́? Ɔ lɛ ndɔ manya ɔwá, mɛ báka na iŋgínə́ yɛ ɔwáwɔ ɔniasa ata yɛ ɔwáwɔ ɔhɔkɛna əə́?» 11Yə́susu a sɛ́á: «Ɔ lɛ bá na iŋgínə́ ata ɛmɔtɛ́ ɔwɔŋgɔkɔnɔ na mɛaŋɔ́á, úhúlíə́ ɔyɛ́á Huɛlɛ́ a ná aŋɔ́á índíə́. Ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́, wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ná mɛaŋɔ́á sɛmɛ́na ɔ ɔwáwɔ, a lɛ kɔ́átɔ́ ɔ bɔbɛ́á bɔŋɛ́ŋa ɔ ɔyáyɛ́na.» 12Ɔ ubotolokiə ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, Bilátɛ a ka bá a ndɔ siə á Yə́susu ɔ ɔniasa. Mba, Bɛyútɛnɛ bá ná yə́mə́níə́ bá sɛ́á: «Ábá ɔ ná wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ niása, ɔ lɛ bá ɛŋgɔ́áyɛ́ yɛ Káyɛsa! Ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ndɔ bɛ́laa munəni, a lɛa mubəniə wa Káyɛsa!»

13Ɛnaka Bilátɛ á bɛ́ɛ́yɛ́ bɛtambá ɔ́kɔ́ nɔ́yɛ́, a ná Yə́susu fámáná ɔ niə́lətíə́, a ná wɛɛ́ya tuəníníə́ ɔ «Ɛbɔ́ka yɛ́ nyákɔ́nɔ́átɔ» bá ndɔ yɛɛ́ta ɛ́lɛnɛna na nihókí nɛ́ Hɛ́bɛlɛ bá sɛ́á «Kabáta.» 14Yɛ́ ka báá hinó hɛ́ nɛnánɛna nɛ́ Básɛ́ka, hoóyi na kɔɔsɔ, Bilátɛ a ná Bɛyútɛnɛ lɛ́na a sɛ́á: «Ɔ́ wənúə́ munəni wɔ́ɔwɔ.» 15Mba, bá ná yə́mə́níə́ bá sɛ́á: «Á wəə! Á wəə! Ɔ́mɔ́kɛ́ná wɛɛ́ya ɔ ɔmbásá!» Bilátɛ a sɛ́á: «Baánɛ, mɛaŋɔ́á mɛ ná hɔ́ánána ɔ wənúə́ munəni ɔwɔmɛ́na ɔ ɔmbásá əə́?» Bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna bá sɛ́á: «Ɔ́maná á Káyɛsa a lɛ́á wəsúə́ munəni bíbúə́.» 16Nɔ́yɛ́, Bilátɛ a ná bəə́bu Yə́susu índíə́ ɔkɛaka ɔwá bá wɛɛ́ya ɔ́mɔ́kɛ́na ɔ ɔmbásá. Bá ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí Yə́susu biɔnjɛ́na, bá ná wɛɛ́ya ákánána.

Bá nɔ́ Yə́susu ɔ́mɔ́kɛna ɔ ɔmbásá

(Mat 27.32-44; Mə́l 15.21-32; Lúk 23.26-43)

17A ná fámá ɔ bətínə́, a nɔ́ wə́yíə́ ɔmbásá túána wɛɛ́ya bɛ́múɛ́tɛ́ ɔ wákaka ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á: «Hɛbɔmbɔ́» na nihókí nɛ́ Hɛ́bɛlɛ ɔ́ niɔŋɔ́ sɛ́á: «Kɔlɔkɔ́ta.» 18Ɔmɔ́tɔ́yɛ́ á bɔkɔfɔnɛa bá ná wɛɛ́ya ɔ́mɔ́kɛ́na ɔ ɔmbásá na bɔ́mɔtɛ́ bɛndɔ báfandɛ́, wɔmɔtɛ́ ɔ mɔkátá wɔ́ bɛnɔ́mɛ, wə́ə́ní ɔ mɔkátá wɔ́ biəní, Yə́susu ɔ ətíə́. 19Bilátɛ a ka kuənjə índiə ɔwá bá nɛbámbɔ́ fáŋɛ́á ɔ ɔwáyɛ́ ɔmbásá. Yɛ́ ka báá tilə́kə́tɔ́ yɛ́ sɛ́á: «Yə́susu mɔndɔ wa Násalɛtɛ, Munəni wa Bɛyútɛnɛ.» 20Bɛyútɛnɛ biəŋí bá ka mátáyɛ́ mətilə fanaka bɔkɔasɛ́á, ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá ná Yə́susu ɔ́mɔ́kɛ́na, yɛ́ ka báá hoóyi na bətínə́. Mətilə má ka báá tilə́kə́tɔ́ na nihókí nɛ́ Hɛ́bɛlɛ, nɛ́ Látini, na nɛ́ Kɛlɛ́kɛ. 21Bisə́lúkú bɛ́ bətitiəmahánɛna bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá ná Bilátɛ lɛ́na bá sɛ́á: «Ɔ lɛ tilə́ ɔ sɛ́á: “Munəni wa Bɛyútɛnɛ”, mba tilə́kə ɔ sɛ́á: “Wɔ́ mɔndɔ a ka bɛ́laa a sɛ́á, a lɛa munəni wa Bɛyútɛnɛ.”» 22A sɛ́á: «Yatɛ́ ɔyɛ́á mɛ ná láá ɔwá bá tilə́kə yɛ́ tuə́nə́ nɔ́yɛ́.»

23Ikúílí bɔkɔfɔnɛa bá ná hɔ́á á Yə́susu ɔ ɔwɔmɛ́na ɔ ɔmbásá, bá ná bɛ́áyɛ́á bɛlɛŋa ɛta, bá ná əfə́níə́ bɛsalɛ bínisə, mɔndɔ tɛ́á na ɛsalɛ ɛ́mɔtɛ́. Nɛŋgɔmba nɛ́ ná tikənə, nɛ́ ka báá ɛŋaná nɛtɔɛná, nɔakátɔ́ nɛbata nɛ́mɔtɛ́ ɔ lúmə́kə ɔ mɔlɔ́á, nisúki ɔ matá. 24Bɔkɔfɔnɛa bá ná botólíə́ ɔ ɔlaa bəə́bu na bəə́bu bá sɛ́á: «Tɔ lɛ nɛɛ́ta sala, tɔ́ nɛɛ́ta súbínə́ ɔ ndɔŋɔ́ mbá tɔ manyá ɔwá a ndɔ ɛtaka.» Nɔ́yɛ́ yɛ́ ka bɛ́tɔ́mbáka ɔkɛaka ɔwá Mətilə má bíúndúsíníə́ má sɛ́á: «Bá ka bɛ́ámɛ́á bɛlɛŋa afakana, bá ná mámɛ́á maŋgɔmba súbínə́ ɔ ndɔŋɔ́.» Nɔ́yɛ́ bɔkɔfɔnɛa bá ná kɛ́áka.

25Inyə́ yɛ Yə́susu na munínyə́ wa inyə́, Malɛ́á á muəndú wa Kɛlɛɔ́basɛ na Malɛ́á Mətəlínə bá ka báá ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ ɔmbásá wɔ́ Yə́susu. 26A ná yayɛ́á inyə́ yámá ɔ ɛmɛ́ŋɛ́ yɛ mɔkɔ́nɛna ɔwá a ná bá a ndɔ hikiə. A ná yayɛ́á inyə́ lɛ́na a sɛ́á: «Á Ámá! Ɔ́ wawɔ́á mɔná wɔ́ɔwɔ.» 27A ná mɔkɔ́nɛna lɛ́na a sɛ́á: «Ɔ́ yawɔ́á inyə́ yɛ́ɛyɛ.» Ɔbalakɛna ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, mɔkɔ́nɛna a ná Malɛ́á ɛtá ɔ ɔwayɛ́ ɔmbɛ́la.

Yə́susu a nɔ́ wə́ə́ ɔ ɔmbásá

(Mat 27.45-56; Mə́l 15.13-41; Lúk 23.44-49)

28Yə́susu a manyaka ɔwá a ná bɛkɔa bikimə hɔ́á ɔ ɔkɛa, ɔkɛaka ɔwá Mətilə má bíúndúsíníə́, a sɛ́á: «Nuiyí nɛ́ ndɔ mɛaŋɔ́á nɔɛna.» 29Imítə́ yɛ́ ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ úndúə́tɔ́ na bɛnásákɛ bɛ́ məluku. Bɔkɔfɔnɛa bá ná iləbə́ yubə́ ɔ bɛ́táyɛ́ bɛnásákɛ bɛ́ məluku, bá ná yɛɛ́ta kɛ́má ɔ mɔlɛ́áfɛ wɔ́ bɔlɛ́á ɔbɔ́á bá ndɔ ɛ́lɛnɛna bá sɛ́á: «Isóbo», bá ná nyilə́líə́ hoóyi na wə́yíə́ munuə. 30Ɛnaka Yə́susu á bɛ́táyɛ́ bɛnásákɛ bɛ́ məluku sɔlála, a sɛ́á: «Bikimə bɛ́ ná hɔa.» Á mɔlɔ́á lɛ́ŋɛ́á, a ná kátɛ́á.

31Yɛ́ ka báá hinó hɛ́ nɛnánɛna, bisə́lúkú bɛ́ Bɛyútɛnɛ bá sa hikiə ɔwá, imimə yɛ́ tíkə́nə́ ɛlɛ́ákɛ́átɔ́ ɔ ɛmbásá ɔkafámáká ɔ buɔsɛ́ bɔ́ Sábatɛ, ɛ́sɛ́á yɛ́ɛ́yɛ́ Sábatɛ yɛ́ ná báá sulusulu hinó hɛŋɛ́ŋa, bá ná ká Bilátɛ batá ɔwá a kuənjə índíə́, bá makɔlɔ́ má bááyɛ́ nɔ́kɔ́kɔ ɔbá bá lɛ́á ɔ́mɔ́kɛ́nátɔ́ ɔ ɛmbásá, bá imimə tukə́kíníə́. 32Nɔ́yɛ́, bɔkɔfɔnɛa bá ná ndafama, bá ná makɔlɔ́ má wəbusíə́ nɔkɔ́kɔ, na wə́ə́ní ɔwá a ná báá ɔ́mɔ́kɛ́nátɔ́ ɔ ɔmbásá na Yə́susu. 33Ɛnaka bá káfámá ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, bá ná ɛ́ná ɔwá a ka bá a nɔ́ tánána, bá sa wɛɛ́ya makɔlɔ́ nɔkɔ. 34Mba, wɔmɔtɛ́ mɔkɔfɔnɛa a ná wɛɛ́ya hɛfanda óso na nɛkɔŋɔ́, ɔ umisíúmə́, manɔ́ŋɔ na mənífə́ má ná njɛa. 35Mɔndɔ ɔwá a ndɔ yɛ́ɛyɛ imbóŋi híə́niniə a ka bɛ́táyɛ́ bɛkɔa siəkinə, yayɛ́á imbóŋi yɛ́ lɛa taká. Ɔwayɛ́ a ndɔ manya ɔwá a ndɔ hɔ́ɔ taká ɔkɛaka ɔwá bənú tɔ́na nɔ lumínínə. 36Ɔ taká, bɛ́ɛ́yɛ́ bɛkɔa bikimə bɛ́ ka bɛ́tɔ́mbáka ɔkɛaka ɔwá, ɛsalɛ yɛ́ Mətilə yɛ́ bíúndúsíníə́ ɔyɛ́á yɛ́ ndɔ laa yɛ́ sɛ́á: «Bá sa ndánɔ́kɔ́ ata yáyɛ́á yuhə́ ɛ́mɔtɛ́.» 37Yɛ́mɔtɛ́ ɛsalɛ yɛ́ Mətilə yɛ́ ndɔ laa tɔ́na yɛ́ sɛ́á: «Bá ŋɔ məə́sə bə́ləkiniə ɔ usinə wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá bá ná njɔkɔ́láka.»

Bá nɔ́ Yə́susu háá ɔ munyə́

(Mat 27.57-61; Mə́l 15.42-47; Lúk 23.50-56)

38Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, Yɔ́sɛbɛ mɔndɔ wa bətínə́ yɛ Alimatíə́ ɔwá a ná báá mɔkɔ́nɛna wa Yə́susu, mba ɔ inditiə bɔkɔasɛ́á, a ka bá a ndɔ bisə́lúkú bɛ́ Bɛyútɛnɛ kɔ́lɔ́ma, a ná Bilátɛ kuənjə batá ɔwá a umimə wɔ́ Yə́susu hɛ́kɛ́á. Bilátɛ a ná luminə. Yɔ́sɛbɛ a ná umimə wɔ́ Yə́susu kɔndɔ́na, a ná ákánána. 39Nikɔtɛ́mɛ, wɛ́ɛ́yɛ́ mɔndɔ ɔwá a ná ká Yə́susu kɔ́áná nəbulúə́ a ná ndáfámá tɔ́na. A ka mənumbə húlə́nə latákátɔ́, míli na alɔɛsɛ má lɛmaka hoóyi na moómo álálɔ́ má kílo. 40Yɔ́sɛbɛ na Nikɔtɛ́mɛ bá ná umimə wɔ́ Yə́susu ɛta, bá ná wɛɛ́ya ɔ́lɔ́kɔ́kɛ́ná na bɛsalɛ bɛ́ biləbə́, bá ná olókínə́ na mənumbə má latákátɔ, ɔ Bɛyútɛnɛ, ɔ́ yə́búə́ ihílí ɛlɔ́áyɛ́ imimə unyəə. 41Ɛbɔ́ka ɔyɛ́á bá ná Yə́susu ɔ́mɔ́kɛ́na ɔ ɔmbásá, ɛtɔbɔtɔ́bɔ́ yɛ́ ka báá ɔmɔ́tɔ́yɛ́, munyə́ muɔ́sɔ wɔ́ ka báá umə́ ɔwá bá lɛ boóko ɔ mɔndɔ nyəə. 42Ɛ́sɛ́á yɛ́ ná báá nɛnánɛna nɛ́ Sábatɛ, wííyí munyə́ tɔ́na hoóyi, Yɔ́sɛbɛ na Nikɔtɛ́mɛ bá ná Yə́susu nyə́ə́ ɔmɔ́tɔ́yɛ́.

Currently Selected:

Yɔhánɛsɛ 19: tvu

Highlight

Copy