2 Královská 19

Dnes je den soužení

1Když to král Ezechiáš uslyšel, roztrhl své roucho a zahalen pytlovinou vešel do Hospodinova chrámu. 2Správce paláce Eliakima, písaře Šebnu a starší kněze, zahalené pytlovinou, poslal k proroku Izaiášovi, synu Amosovu, 3aby mu řekli: „Tak praví Ezechiáš: Dnes je den soužení, trestání a ponížení. Porod už začal, ale není dost sil. 4Kéž by Hospodin, tvůj Bůh, slyšel, co všechno řekl nejvyšší komoří vyslaný svým pánem, asyrským králem, aby urážel živého Boha. Kéž by je ztrestal za ta slova, která Hospodin, tvůj Bůh, slyšel. Modli se proto za tu hrstku, která tu z nás ještě zůstala.“

5Služebníci krále Ezechiáše tedy přišli k Izaiášovi. 6Izaiáš jim odpověděl: „Vyřiďte svému pánu: Tak praví Hospodin – Neboj se slov, která jsi slyšel, když se proti mně rouhali sluhové asyrského krále. 7Hle, zavanu na něj duchem, zaslechne zvěst, vrátí se do své země a v jeho zemi ho nechám padnout mečem.“

8Mezitím se nejvyšší komoří doslechl, že asyrský král opustil Lachiš. Stáhl se tedy za ním a zastihl ho při obléhání Libny. 9Vtom se král dozvěděl o Tirhakovi: „Habešský král vytáhl proti tobě do boje.“ Obratem proto vyslal posly k Ezechiášovi se slovy: 10„Vyřiďte judskému králi Ezechiášovi:

Nedej se klamat svým Bohem, na něhož spoléháš. Říkáš si, že Jeruzalém nepadne do rukou asyrského krále. 11Slyšel jsi ale, jak asyrští králové naložili se všemi zeměmi – vyhubili je! A ty bys měl uniknout? 12Copak jiní bohové vysvobodili své národy? Mí předkové je vyhladili! Jak dopadl Gozan, Charan, Recef a lid Edenu v Tel-asaru? 13Kde je král Chamátu, král Arpádu, král města Sefarvaim, Heny a Ivy?“

14Král Ezechiáš převzal list od poslů a přečetl ho. Potom šel do Hospodinova chrámu a rozložil ho před Hospodinem. 15Ezechiáš se tehdy k Hospodinu modlil: „Hospodine, Bože Izraele, jenž trůníš na cherubech, ty jsi jediný Bůh všech království země! To ty jsi učinil nebesa i zem! 16Nakloň, Hospodine, své ucho a slyš, otevři své oči a viz. Slyšel jsi, co vzkázal Senacherib, jak urážel živého Boha?

17Je to tak, Hospodine, asyrští králové ty národy i jejich země zpustošili 18a jejich bohy naházeli do ohně. Nejsou to přece žádní bohové, ale jen dílo lidských rukou, dřevo a kámen – to proto je zničili. 19Teď ale prosím, Hospodine, Bože náš, vysvoboď nás z jeho rukou, ať všechna království země poznají, že ty, Hospodine, jsi jediný Bůh!“

Kohos to urážel?

20Izaiáš, syn Amosův, tehdy Ezechiášovi vzkázal: „Tak praví Hospodin, Bůh Izraele: Tvou modlitbu ohledně asyrského krále Senacheriba jsem vyslyšel. 21Toto je slovo, které o něm vyřkl Hospodin:

Posmívá se ti, pohrdá tebou

panna, Dcera sionská;

pošklebuje se nad tebou

Dcera jeruzalémská!

22Kohos to urážel, komu ses rouhal,

proti komu jsi zvedl hlas?

Koho sis pyšně měřil očima?

Svatého Izraelova!

23Urážels Pána ústy svých poslů,

prý: ‚Já mám přece tolik vozů!

Všemi svahy Libanonu

vystoupal jsem k hřebenům,

vykácel tam cedry, bory,

dosáh jsem až na vrcholy,

do lesů a do hvozdů.

24Kopal jsem a vypil vodu cizincům,

nohama jsem rozdupal

všechny řeky Egypta!‘

25Neslyšel jsi ve svých dálkách?

To já jsem to ustanovil,

rozhodl jsem odedávna!

Nyní jsem to tedy splnil:

města dobře opevněná

proměníš v hromady suti!

26Kdo v nich bydlí, vysíleni,

vyděšeni, zahanbeni,

jak bylina polní byli,

jako tráva zelená,

jako plevel na střechách –

uschne dřív, než uzrává!

27Ať sedíš, chodíš sem a tam,

ať na mě běsníš, já tě znám.

28Tvé běsnění a tvá pýcha

ke mně dolehla.

Udidlo dám na tvá ústa,

do nosu zabodnu ti hák,

odvedu tě, kudys přišel,

stejnou cestou půjdeš zpět!

29A toto budeš mít jako znamení, Ezechiáši: Letos budete jíst, co samo vyroste. I napřesrok jen to, co se samo urodí. Třetího roku ale sejte a sklízejte, sázejte vinice a jezte z úrody. 30Pozůstatek z domu Judy hluboce zakoření, vypučí vzhůru a přinese ovoce. 31Z Jeruzaléma vzejde pozůstatek a z hory Sion ti, kdo se zachrání. Horlivost Hospodina zástupů to učiní!

32Nuže, toto praví Hospodin o asyrském králi:

Nevstoupí do tohoto města,

nevystřelí sem ani šíp,

násep proti němu nenavrší

a nikdo nenastaví štít.

33Odejde, kudy přivedla ho cesta,

do tohoto města nevstoupí, praví Hospodin.

34To město budu hájit,

já sám je zachráním,

pro sebe učiním to

a pro Davida, jenž byl můj služebník!“

35Téže noci pak vyšel Hospodinův anděl a pobil v asyrském táboře 185 000 mužů. Ráno vstali a hle – všude samé mrtvoly! 36Asyrský král Senacherib se sebral, odtáhl pryč a zůstal v Ninive. 37Jednou, když se klaněl v chrámu svého boha Nisrocha, ho jeho synové Adramelech a Sarecer probodli mečem. Uprchli pak do země Ararat a na jeho místě kraloval jeho syn Esar-chadon.

Currently Selected:

2 Královská 19: B21

Highlight

Copy