Ala Kalɔ Buse 21

21
Sara Ɔ́wɔ Ubi Ɔnanabi
1Ɔmmɔ kama ni, Unwoti ɔ́nu Sara kɔnyana aani kalɛ na ɔ́su-nwu úse. 2Sara úbada kaƒɔ na ɔ́wɔ ɔnanabi úte Abraham uwi ɔni na ɔ́ɔbi lɛlɔ mmɔ. Na ɔ́wɔ uwi ɔni lɛlɔ na Katɔti ɔ́su úse ka ɔdubɔwɔ pɛpɛɛpɛ. 3Na Abraham ɔ́sia ubi ɔni na Sara ɔ́wɔ úte-nwu mmɔ lɛnyi ɔnii Isak. 4Na ka ubidi Isak ɔmɛni ɔ́ƒɔ emeyi maane ni, Abraham úkulo-nwu lego aani kalɛ na Katɔti úbo-nwu ɔda. 5Na uwi ɔmmɔ kemmo ni, Abraham ɔ́ɔƒɔ akwa eti anyɔ asa na Sara ɔ́wɔ ubi ɔmmɔ úte-nwu.
6Ɔmmɔ ɔsu ni, Sara ɔ́su ɔnini, “Katɔti ɔ́ya na mina anumi aƒɛnimi ku lɛma. Na ukyuli biala ɔni menu lɛla lɛmɛni ɔdubo bɔma ku-mi ku ebiti.” 7Na ɔ́sɔ ɔ́su ɔnini, “Ɔma ndubɔkana na nka ɔsu Abraham ɔnini, ami Sara lɛnɔ ndubute ubi lɛnyi na ɔnyimi. Nsu ina ka Abraham ɔ́ɔbi ni, lɛ́wɔ lite-nwu na nwuna linengu uwi.”
Abraham Ɔ́nyonu Hagar Ku Ubidi Ismael
8Isak úbabi lɛlɔ na basɔ belete-nwu lɛnyi. Na uwi ɔmɛni kemmo ni, Abraham ɔ́di limeyi libendi lɛdi. 9Nsu Sara ɔ́nu ɔ́ti ka ubi ɔni na Hagar ɔni ndi Egyipteni ɔ́wɔ úte Abraham ɔɔmá ubidi. 10Anwuɔsu ɔ́su Abraham ɔnini, “Bɔku uleku ɔni mɔɔbla kaduli kabla mmɔ ku ubidi na batɔlɔ kaduli mmɔ, ɔsika uleku ɔni mɔɔbla kaduli kabla ubi ku mina ubi Isak balakana bana ɔti ala bule bɔdi.”
11Litemi lɛmɛni lɛ́kpulu Abraham kayi, ɔsika lɛdanku ubidi. 12Nsu Katɔti ɔ́su-nwu ɔnini, “Awɔ, nu lɛla biala na Sara wasu-ɔ. Na kayi katakpulu-ɔ na ƒ'ubidi ku ƒula kabla ɔblane uleku ɔmɛni lɛlɔ. Ɔsika ɔkɛnku Isak lɛlɔ na adubudie kaba aani kalɛ na lɛ́su-ɔ líse. 13Na ƒula kabla ɔblane uleku ɔmmɔ ubidi ni, ndubɔya na udie kaba na benwini kadi ka anwu lɛnɔ ɔdi ƒ'ubidi ɔsu.”
14Limeyi lɛni nsia ɔtanta tutuutu ni, Abraham úti adila ku ntu ɔsii ɔdi útile Hagar na údie anwu ku ubidi ɔnanabi ɔmmɔ ulu. Uleku ɔmmɔ ɔ́yu ulu na ɔkɛ ɔɔví Beer-Seba ketele kemmo.
15Ka ntu búbasa ɔsii ɔmmɔ kemmo ni, ɔda ubi ɔmmɔ ɔ́kya ɔyuli ɔdi kalɔ. 16Na anwu ɔ́kpɛ ɔ́lɛ-nwu kudɔ úsie kama blii, ɔsika ɔ́su lɛlɔ ɔnini, “Naaakana bunye bɔnu kalɛ na mina ubi uukpi.” Na ka ulie kesii kammɔ ni, úse kalɔ uuwulo keku geen.
17Katɔti únu ka ubi ɔmmɔ uuwulo. Amu na Katɔti ɔtu ɔdi ɔ́kpali úmene ɔ́si Katɔ na ɔ́su Hagar ɔnini, “Hagar, bi nébo? Tayia! Katɔti únu ka ɔnamu ɔmmɔ uuwulo na kesii kani na ɔtɛ. 18Sie na atáda-nwu kɔnu na ɔta unye, ɔsika ndubɔya na udie kaba na benwini kadi bekyuli bonwu.”
19Mmɔ ni, Katɔti ɔ́ya na uleku ɔmmɔ anumi ábla nwaa na ɔ́nu libiɔ lɛdi na mmɔ ka ntu buwi. Anwuɔsu úsie na útédu ntu úyile ɔsii ɔmmɔ na úte ubidi na ɔ́ni.
20Katɔti ɔ́nu ubi ɔmmɔ lɛlɔ útédu ka ɔ́bi lɛlɔ. Ɔ́kya ketele kammɔ kemmo na úbenwini ɔgbini. 21Na uwi ɔni na ɔkya ketele kani baalɔ Paran kemmo mmɔ ni, uni ɔ́wia uleku ɔ́siku Egyipte úte-nwu na úti.
Abimelek Ku Abraham Bényimi Lɛla Lɛdi Na Beer-Seba
22Na uwi ɔmmɔ kemmo ni, Abimelek ku nwuna bekpone ɔtɔnkune ɔni baalɔ Pikol básu Abraham banini, “Bɔɔnu ka Katɔti uliku-ɔ na ƒula lɛla biala na aabla kemmo. 23Ɔƒaani ni, mɔɔwia ka ese kenye kadi ete-mi na Katɔti anumi na mɛni ka aaadubo ami iye mina bebi iye bawɔ bɔtɔlɔ. Ka ɔƒɔ na adi na eli kalɔ kamɛni kemmo ɔsu ni, bla lɛbuni lɛni na lɛ́bla líte-ɔ te ami ku mina kalɔ kamɛni lɛlɔ bekyuli ƒui.”
24Amu na Abraham údie kenye ɔnini, “Lɛ́kpali Unwoti muusé kenye ka ndubɔbla bɔsiaku lɛni.”
25Ɔmmɔ kama ni, Abraham údie lɛla lɛni muukpóku-nwu ɔ́su Abimelek ɔ́si libiɔ ku ntu bɔni na nwuna kabla bablane béƒie báƒɔ-nwu kudɔ lɛlɔ. 26Nsu Abimelek ɔ́su ɔnini, “Lɛɛɛgyi ukyuli ɔni nábla lɛla lɛmɛni udu. Na awɔ lɛnɔ átasu-mi ɔmɛni kudii. Na ńtenu lɛla lɛmɛni lɛnɔ kudii si ɔɔɔdi ɔmwi.”
27Ɔmmɔ ɔsu Abraham úti baƒonu ku ɔmantɛ bakɔ na úti-ma úte Abimelek na bana inyɔ bényimi lɛlakpa linwi. 28Abraham údie baƒonu beledi bakɔdi maatɛ úse kɔmadɔ na bakladi akɔ. 29Amu na Abimelek úye-nwu ɔnini, “Baƒonu beledi bakɔdi maatɛ bani na édie ése kɔmadɔ mmɔ kalɔ ndi bi?”
30Mmɔ na Abraham údie kenye ɔnini, “Mɔɔyɔ́ ka aƒɔ baƒonu maatɛ bamɛni asiku-mi kudɔ aani kenye budie likpose ka ami néku libiɔ lɛmɛni.”
31Ɔmɛni ɔsu na baalɔ kesii kani na ala ammɔ álɛ banii Beer-Seba. Ɔsika mmɔ na bana inyɔ bákpali ala bényimi lɛla lɛdi bése.
32Na lɛla lɛmmɔ bunyimi kama na Beer-Seba mmɔ ni, Abimelek ku nwuna bekpone ɔtɔnkune Pikol bénwini bésie Ƒilistiƒuɔ kalɔ lɛlɔ. 33Na Abraham ɔ́lɛ ɔyuli kugyii kɔdi na Beer-Seba mmɔ. Na mmɔ na ɔ́kpali Katɔti lɛnyi ɔnii, Unwoti, Uwi Ƒui Katɔti. 34Na Abraham úlie Ƒilistiƒuɔ kalɔ lɛlɔ uwi gyɔlɔɔ.

Okuqokiwe okwamanje:

Ala Kalɔ Buse 21: lef

Qhakambisa

Dlulisela

Kopisha

None

Ufuna ukuthi okuvelele kwakho kugcinwe kuwo wonke amadivayisi akho? Bhalisa noma ngena ngemvume