Lûk 8
8
Zəyn yiə tè chùmtə Njisə̀s
1Epàm ətəyn Njisə̀s ə ndò kwiə ndàʼà tom èchùŋ kûmə̀ èfɔ̂yn ə Fezhə̀vè ə setɔ̂ŋ è tə̀ʼse. Ə nyi za, chùmtè èpàm sə vəynse njò sepɛ̀ e nyi yî vəyn, 2paʼsə̂ è zəyn yî ghɛ ə Njisə̀s tè se nyi mə è və tsuʼ zaf tə ghənə̂tè è ghɛ ə è chùm fɨse zuʼ se pise ə ghənə fètəyn. Ə̀ tè nyi Mèli və Màkndàlɛ̂n vɛ Njisə̀s tè chùm fɨse tèpamə̂ tə satàyn tɛ ə te tè fo ngəʼ sê vəyn, sesɛ̀mbɛ̂, 3ə nyi Njòwanà, ə zhwìə wufɨ̀aʼa ə̀ Ɛlɔ̀t vɛ ə tè tɔŋtə nə Chuzà, è Sùsanà è kɨ̂sè è zəyn e tsɨə mɔ̀ʼɔ̂. Ghənə tè tsàmtə tɔ̂ʼnə̀ kɔʼɔ è Njisə̀s yî chùmtè èpàm sə vəynse.
Ngàyn Kûmə̀ pɛ̀ àfùʼ
(Matyò 13.1-9; Mâk 4.1-9)
4Ghɨ tè fɨə pə̂ kə ə tɔ̂ŋ ə tɔ̂ŋ, nɔ̂ynkè ə zùŋtə̀, tsɨ̀ə kə nyi. Njisə̀s ə ke mɛ̀ ngàyn zɨ̀yn se ghənə nə:
5“Wùə vîvè ə tè səʼ se zho əngwàʼ ə̀ vəyn, ə pi zho ndò, zəmɔ̀ʼɔ ə tàyntə̀ kə aghòl a ndom kɛ ke tè tsɛ̂ afùʼ, ghɨghe ə tsə̀lə̀, nɨ̂ŋmè ə pə̀ ə tsoftə̂ kwɨlə nâʼà èkɨ̂m. 6Zhizè ə tàyntə̀ ətegho, ə fòlə̀, pîza ə fɨnə kɛse zomə kûmə̀ nə chi mê zɨ̀tə̂m tè va fu. 7Zhizè ə tàyntə̀ kepî elùʼ, ə m̀sòlèndzɔŋ sè kɔʼɔ ətəyn, ə fòlə̀ kə̂ fetuʼ femɔ̀ʼ yî m̀sòlèndzɔŋ mə̂təynm, m̀ mə tàsə̀. 8Zhizè ə tàyntə̀ kə nâʼà əmchi mê chùŋə̀m, ngwàʼ ə təyn ə kɔʼɔ ə pùsə̀ ə piə, naʼapi èpuʼ èkè e fɨsə əshi, ghe tsɨ̀ə zaʼâ tèwə.”
Njisə̀s ə wàmnə̀ zâ ə fɨnə piə è kyə̀ ètɛ nə, “Ə̀ tɔfə pi ndè, è və tɔ̀ʼɔ̀ zɨtə̂.”
Ekwâʼtè kûmə̀ sengàyn
(Matyò 13.10-17; Mâk 4.10-12)
9Chùmtè èpàm sə Njisə̀sè e sè pfɨfə sê vəyn nə, “Ngàyn nə zɨ̂nə tyə̀nə̀ nə ghe ə?” 10Njisə̀s ə pə̀ynsə̀ nə, “Zhə̀fè ə fo tɔfe sê ghàyn nə ghàyn ə zɨə kê əghɛ ndətə ghɛ ə ghe nyi kûmə̀ èfɔ̂yn ə Fezhə̀e, pîza sê ghɨə mɔʼɔ, m nə wàmnə̀ kə ə sengàyn kə ghənə ə naynə̂ tèluʼ pîza fe va fɨa, zɨə əghɛ pîza kê va ghɛ zhize.”
Njisə̀s ə wàmnè paynse ngàyn kûmə̀ pɛ̀ afùʼ
(Matyò 13.18-23; Mâk 4.13-20)
11“Ə̀ zɨ̂nə nyi eghɛ zɛ ə ngàyn nə zɨnə zaʼlə. Ngwàʼ ətəyn nyi kə eghɛ ə Fezhə̀e. 12Ngwàʼ zɛ ə è tàyntè endom nyi kə əghɨ ghɛ ə zɨə ghɛə Fezhə̀e, ndə̂plè ə pə̀ fɨsə kə ndò ə ghənə ətəm nə kə ghənə pomə ə sɔ fɨ. 13Zɛ ə è tàyntè enwɔyn nyi kə ghɨ ghɛ ə zɨ ghɛ ətəyn, ə zàŋsə̀ pomə kə ndò èsaŋnêzè, pîza e pâʼà tɔ̀ʼ nji ə ghənə ətəm. Ghənə ə pomə̂ kə sə fendiŋə̀ fə ashìŋə̀fè nyi, mɔ̂mzè ə pə̀, ghənə pfɨ̀ə kə ndò. 14Zhi zɛ ə è tàyntè ə m̀sòlèndzɔŋ za nyi kə əghɨ ghɛ ə ghe zɨ ghɛ ətəyn, sè ndamtə̂ kɔʼɔ, shiə ghənə̂ghè e sè tsɨlə, ghənə e kyiŋə eghaʼ, nyɨŋə kə epàm efɨa ə chiu, ghɛ nə ghɨyn e tàsə̀ nə kə ghənə ghəʼne əfètə̂ epomə̂ ə ghənə̂zè. 15Zhi zɛ è tàyntè əmchi mê chùŋə̀m nyi kə əghɨ ghɛ ə ghe zɨ ghɛə Fezhə̀e, ə kyiə kə səmɔʼ è təm əchûŋə̀, ə ndə̀mə̀, ze muə etwɔm ə ghənə endam.
Epayn esas àkɛ̀
(Mâk 4.21-25)
16Wùə kyi va se tyànə̀ lâm se kɨyte è fɨake, kyi va se tɔm echinəkwiyn, pîza è kyi se tyàyn se tɔm elùʼ engaŋtəu kə ə njiə pi ndè fe epayn ətəyn.
17Ghàyn ke nə ə ndə̂ pi ghè, ə vâyn nə̀ faŋ se fe, ə ndə̀tə̀ pi eghɛ èkè, e vâyn tə faŋ se fɨ ə ndayn.
18Ghàyn tɔ̂ʼnə̀ endom vɛ ə ghàyn zɨtə ətəyn. Ə̀ se kyi pi ndè, ə fo kwəynse sê vəyn, ə̀ làʼà pîndè, ə fi nâʼàpî ketətə̂ kɛ ə è kwàʼtə̀ nə è kyi ndô.”
Njisə̀s ə tsàyn nyì è ghɔ nyiə vəynghe
(Matyò 12.46-50; Mâk 3.31-35)
19Kè sə ashìŋə̀ nə kɛ, nyiə Njisə̀s è ghɔnyiə vəynghe ə pə̀ se fè vəyn, ndomve e sè va kûmə̀ anɔ̂yn ə ghɨ̀ kɛ ə ke tè nyi fumə. 20Wùə viu ə tsà sê vəyn nə, “Nyi vɛ̂ è ghɔnɛ ghè tyəm əpɨəyn kyiŋə se fe gho.”
21Njisə̀s ə piə sê ghənə nə, “Nyi vɨm è ghɔnyì ghɨmə nyi ghɛ ə ghe zɨə ghɛə Fezhə̀e, nə̂ kə ze pi.”
Njisə̀s ə kàyntè ghɛ fofa kɛ ke təyn
(Matyò 8.23-27; Mâk 4.35-41)
22Ə tè nyi tuʼfîfe, Njisə̀s ə njiə ə ngwùʼ èghaʼâ yî chùmtè èpàm sə vəynse ə piə sê ghənə nə, “Ə ghâsènì tyaŋ ndu engyinə̂ enjwì vîə.” Ghənə ndò sè ndùə. 23Kə ghənə sè tyâŋà ndùə, Njisə̀s e sè pɨənə. Fofa tɛa ə zhə̀tə̀ se tsɛ̀ sè nə̂ʼsə̀ m̀mo, m̀ mə njiə ə ngwùʼ. Ngwùʼ èghaʼâ ə̀təyn e sè kyiŋə se mɨlə̂. 24Ghənə ndùə sə̂ʼə̀ zə̂mə̀ vəyn, piə nə, “Pɛ̀ apɨəyn, Pɛ̀ apɨəyn, zə̀mə, ghàs nə kwutə̂!”
È və zə̀mə̀ ə kàyntə̀ əghɛ sê fofa è tsò, ke ə tənə̂, luʼte ə kɨmə̂ kə nyiə mɔŋ. 25Njisə̀s ə pfɨfə sê ghənə nə, “Kûmə̀ ghè ə ghàyn kyi va pomə̂zè ə?”
Ghənə e nyi è kayn fɨnə fânə̀, pfɨfə sê ngɨŋ sə ghənə̂sè nə, “Ə̀ vɨ̀nə nyi nâʼà ndè? E kàyntə̀ əghɛ, naʼapi àfof è tsò e zɨə və.”
Njisə̀s ə chùm fɨse zuʼ se pise
(Matyò 8.28-34; Mâk 5.1-20)
26Epàm ətəyn, Njisə̀s yî chùmtè èpàm sə vəynse ə tyàŋà ndùə endaʼ ə Njɛ̀lɛsens engyinə̂ enjwì vɛ ə ve tè kyàʼnə tyâŋsə̀ Ngalìlî. 27Ə tè nyi kə Njisə̀s fɨ sè tɔmə pə̀ aghol ə etipìə tsò nyi ə kwənə yî wùə mə è ndò ə tɔ̂ŋ zhizè fu. Wùə təyn e kyi tèpamə̂ tə satàyntè və fètəyn, nyi mə è və ndam nâʼà sə aghaf, maʼà va nâʼà àfɨa ə vəyn ewiyn fɨyn nyi za, ndamə va ə ndɛ, ndamə kə ə sepfɨ̀mə. 28È tè fe pə̀yn Njisə̀s nyi ə fo kyə̀ echiə ə pfɨ̀ə ə və shi ə pɨa nâʼà èkyə̀ etɛ ə piə nə, “Ò kyiŋə ghè sê mi ə Njisə̀s, Va Fèzhə̀ fɛ ə fe ngaŋte kwəyn? M chyatə̂ ndò ghò. Kə ò fo ngəʼ sê mi.” 29È tè pìə za kûmə̀ nə Njisə̀s tè se kâyntə̀ nə zuʼ se pi sə ətəyn fɨ ə vəyn ewiyn. Zuʼ nə sɛ tè fo ngəʼ sê vəyn kə teshiŋ ə teshìŋə̀. Se piə se fo ngəʼ sê vəyn naʼapi ashìŋə̀ àkè, ə kyiə kolə ekɔyn ə vəynze è fɨəyn ə vəynze è chaʼse ə ndə̀mə̀ vəyn elùʼ. Ə ndə̀mə̀ za, è və təyntə̂ kə ndò chaʼ sə təynse, pamə̂ ə satàyn ə təynze ə njìə ndûə è vəyn ə endaʼ ashəshəe.
30Njisə̀s ə ke pfɨf sê wùə təyn nə, “Zə zɛze nyi ndè?”
È və pə̀ynsə̀ nə, “Zə zɨmze nyi ‘Anɔ̀yn’,” kûmə̀ nə pamə̂ tə satàyntè tè nyi mə te ə nji ə vəyn ewìyn nâʼà setsɨ̀. 31Pamə̂ tə satàyn tə təynte ə chyatə̂ Njisə̀s nə kə è chum fɨse ghənə nə ə tayn əfètə̂ èpə zɛ ə ze lɔŋɔ ndûə kə ndo za.
32Ə nyi za nɔ̂yn ə ekwùndwuŋ èghaʼâ kyîke e nyi paʼse fu, zhiə ewiyn ə pfɨ̀yn. Pamə̂ tə satàyntè nə tɛ ə chyatə̂ Njisə̀s nə è za ə e ndu nji əfètə̂ è Kwùnduŋ nə vɛ, Njisə̀s ə za. 33Zuʼ sə ətəyn ə fɨə ə wùə nə vɛ ewiyn ə ndùə njiə əfètə̂ è Kwùnduŋ nə vɛ, ve ə shiŋə nyɨŋə ə ndùə tânə̀ ə sepɛ shise ə etipì enjwì ə tânə̀ ə tsô ə kwutə̂.
34Ghɨ ghɛ ə ghe tè naynə Kwùnduŋ nə vɛ ə fe eghɛ zɛ ə ze kyâyn ə tə kwɨlə ndùə tsà saʼghe nə zɨ̂yn fuə tɔ̂ŋ, ə fɨnə kwiə tsà ə sembvɨnə̀ sê ghɨə. 35Ə zɨə za ə fɨə ndùə se fe eghɛ zɛ ə ze kyâyn. Ghənə pə̀ fe Njisə̀s ə fɨnə fe wùə vɛ ə pamə̂ tə satàyntè tɛ fè fɨ ə vəyn ewìyn, è tsɨs ə və shi, mə è və maʼ ndzɨse sè nyi ke nâʼà ə vəyn etɔf. Ghɨ təynghe ə fe zâ sè fânə̀. 36Ghɨ ghɛ ə fè fe kə ghɛ ətəynze kyâyn ə tsà sê ghənə kə wùə təyn fè kwi se tɛ. 37Nyi, nâʼà ghɨ əkɨ̂m ə etipì endaʼ ə Njɛ̀lɛsens ə piə sê Njisə̀s nə è ndò ə ghənə əfètə̂ kûmə̀ nə ghənə tè fànə nâʼà sə ŋaŋ. Njisə̀s ə njiə ə ngwùʼ èghaʼâ sè kyiŋə se ndò. 38Wùə vɛ ə pamə̂ tə satàyn tɛ fè fɨ ə vəyn ewìyn ə ndùə chyatə̂ Njisə̀s se ndù yî vəyn.
Pîza Njisə̀s ə kwiynsə̂ ə piə sê vəyn nə, 39“Kɛse kwɨlə ə tsà əghɛ ghɛ ə Zhə̀fè nə̀yn sê ghò.”
Wùə təyn ə ndò kwɨlə sè kwiə nga kə tɔ̂ŋ èkɨ̂m, ndâʼà kə eghɛ zɛ ə Njisə̀s nə̀yn sê vəyn.
Njisə̀s ə tsuʼ wùzhɔyn ə fɨnə zômsə̀ vâ Njalùs
(Matyò 9.18-26; Mâk 5.21-43)
40Ə tè nyi kə Njisə̀s kɛse tyâŋ pə̀yn ə apàs ènjwì kɛ ə è fè ndò ətəyn, nɔ̂yn ə ghɨ̀kè ə fiə ndzɨsə vəyn kûmə̀ nə ghənə əkɨ̂m tè nyi mə ə lɨmtə̂ vəyn. 41Kè nyi, wùndômə̀ viu, ə̀ nyi wùə e chisə ə ndɛ̂ atsɨ̀ynte, zə ə vəynze e nyi Njalùs, ə pə̀ pfɨ̀ə ə Njisə̀s əshi ə chyatə̂ vəyn nə è pə̀yn ə və ndɛ, 42kûmə̀ nə è tè kyi ke vayn zhɔyn èmɔ̀ʼ, è nyi pìŋsè njò sepɛ̀, mə è se kwuə ndùə kə ndò.
Kə Njisə̀s ndò sè ndùə yî vəyn, nɔ̂yn ə ghɨ̀kè e sè fɛsə̂ ndùə kə ə vəyn epàm. 43Ə̀ əfètə̂ anɔ̀yn nə kɛ, wùzhɔyn viu e nyi fu, môtə̀ kə nyi fe ashìŋə̀ ə vəynke, mə zaf ətəynze ə ndam ə vəyn ewiyn sə sepìŋ njò sepɛ̀, pîza ndɔ̀ʼɔ nâʼà wùə ngàŋ èmɔ̀ʼ tyəm tsuʼ vəyn. 44Wùzhɔyn nə vɨ̂yn ə fɛse nduə njiə ə vəyn epàm ə kûmə̀ èghaŋ ə sendzɨs ə vəynze, kè sə ashìŋə̀, shîŋə̀ ə vəyn nə kɛ ə tənə̂ kə ndò. 45Njisə̀s ə shiŋə pfɨfə nə, “Ə̀ kom nde mi ə?”
Naʼapi ndè e kwiynsə̂ nə ə̀ pâʼà kòm zhi. Pità ə ke pi sè vəyn nə, “Pɛ̀ apɨəyn, piə ghɨghe ə kyɨ̀ŋ ngɨa gho e sè kwuʼlə̀ njiə pə̀ kə ə gho ewiyn?”
46Pîza Njisə̀s ə piə nə, “Wùə ə kòm mi kûmə̀ nə mə zɨ kə tyaʼa fɨ ə mi ewiyn.” 47Wùzhɔyn nə vɨ̂yn ə fe nə ə kê nə ə̀ kom zhi ə fɨə pə̀, tsɨŋtə̂, ə pfɨ̀ə ə Njisə̀s əshi ə tsà eghɛ zɛ ə ze fè nə̀yn kə è kom Njisə̀s. Ghɨghe əkɨ̂m ə zɨə. È və fɨnə piə nə zhi fè kom pə̀yn kè sə ashìŋə̀ nyi ə tɛ kə ndò. 48Njisə̀s ə ke pi sê vəyn nə, “Vayn vɨm, pomə zɛze ə nə̀yn nə ò tɛ. Kwɨlə ke è pɔ̂ynè.”
49Kə Njisə̀s pa wàmnə̀ kə ndo, wùə ə pə̀ mə è ndò ə ndɛ̂ atu ə ndɛ̂ atsɨ̀ynte nə kɛ ə piə sê vəyn nə, “Vayn vɛ̂ vɛ ə kwu. Kə ò fɨyn fo ngəʼ sê tyə̀ynsè.”
50Njisə̀s ə zɨə zâ ə piə sê Njalùs nə, “Kə ò fayn, kyi ke pomə zɛze zâ, ə è tɛ.”
51Njisə̀s ə ndùə zaʼâ fuə ndɛ ə piə è njiə ə ndɛ ə kàyntə̀ nə kə wùə nə̂ nji ə ndɛ yî vəyn, ə tsɛ̂ kəva Pità, è Njɔyn, è Njə̂m, è pɨ̀a vayn yî nyiə vayn nə vɛ. 52Ghɨghe əkɨ̂m fu tè chîə fɨnə ngə̂ʼnə̀ əghɛ kûmə̀ vayn nə vɨ̂yn. Njisə̀s ə piə sê ghənə nə, “Ghàyn kɨme, kə ghàyn fɨyn chi. È pâʼà kwu chindò, è pɨənə ndò.”
53Ghənə zɨə za sè chaʼa kə ndò vəyn, njiə vəyn sə ango, kûmə̀ nə ghənə tè se ke ndò nə è və kwu 54Pîza Njisə̀s ə njiə kyiə agho ə vəynke ə piə nâʼà ə kyə̂ etɛ nə, “Vayn, ndwi!” 55Zuʼ sə vəynse ə kɛse pə̀ kə sə ashìŋə̀ nə kɛ, è və ndwìə kəndò, Njisə̀s ə piə nə ə kyiŋ fo àfɨa, ə va ətəyn zhi. 56Choze ə zomə pɨ̀a vayn nə vɛ yî nyiə vəyn, pîza Njisə̀s ə fo fɨ̀as nə kə ghənə nə̂ tsayn ghɛ zɛ ə ze kyàyn sê wùə.
©2022 CABTAL