Matíó 18

Ɛ́yanɛ́ a lɛ́á mɔŋɛ́ŋa ɔ Nɛmanɛna

(Mə́l 9.33-37; Lúk 9.46-48)

1Ikúílí ɔyɛ́á, bɔkɔ́nɛna bá ná bɛ́nyálɛ́la á Yə́susu busíə́, bá ná wɛɛ́ya batá bá sɛ́á: «Ɛ́yánɛ́ a lɛ́á mɔŋɛ́ŋa ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Nɔɔ́mɛná əə́?» 2Yə́susu a ná mɔná mɔtɛ́tɛ́á ɛlɛ́ákɛ́na, a ná wɛɛ́ya tínímíə́ ɔ uwəbú ətíə́, a sɛ́á: 3«Ɛ́ɛ! Taká, mɛ́ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔwá; ábá nɔ́ sá mɛlɛ́má kɔ́ŋɔ́na, nɔ́ híáná ɛ́sɛ́á tɔ́lɔ́matɔ́, nɔ sa ndə́fínə́ ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Nɔɔ́mɛná. 4Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ bílólosoliə ɛ́sɛ́á wɔ́ɔwɔ mɔná mɔtɛ́tɛ́á, wɛɛ́ya a lɛ́á mɔŋɛ́ŋa ɔ Nɛmanɛna nɛ́ Nɔɔ́mɛná. 5Wɛ́ɛ́yɛ́ ɔwá a ŋɔ mɔná káha muɛsɛ ɛ́sɛ́á wɔ́ɔwɔ ɔ ɔwámɛ niínyə, ɔwámɛ bɛ́múɛ́tɛ́ á ná kaha.»

Yə́susu a ndɔ bɛndɔ ókósiə

(Mə́l 9.42-48; Lúk 17.1-2)

6«Mba, ata ɛ́yánɛ́ ɔwá a ŋɔ ɔmɔtɛ́ nənəkiə ɔ mɔtɛ́tɛ́á ɔwá a ndɔ nɛ́áyɛ́á nɛkɔmba tálɛ́na ɔ ɔwámɛ, yɛ́ lɛa muɛsɛ ɔwá bá wɛɛ́ya muɔkɔ tiŋə́ ɔ ɛmɛna, bá wɛɛ́ya əmbínə ɔ nɔmɔ́ nuúmə́. 7Ɛmɔ́kɛ́ na bɛndɔ bá misí ɔbá bá ndɔ bɔsɔ́kɔ́ nənəsiə ɔ bɔbɛ́á ɔkɛa! Ɛ́ɛ! Yɛ́ lɛa muɛsɛ ɔwá nɔ́yɛ́ yɛ́ bɛ́kɛ́áka, mba, ɛmɔ́kɛ́ na mɔndɔ ɔwá nɔ́yɛ́ yɛ́ ndɔ ndafamɛna! 8Ábá, wə́wúə́ mɔkátá ata wə́wúə́ mɔkɔlɔ́ wɔ́ ndɔ aŋɔ́á lɔ́ma ɔ bɔbɛ́á ɔkɛa, sɔ́mbá muítə, ombókó muítə hata na aŋɔ́á; yɛ́ lɛa muɛsɛ na aŋɔ́á ɔwá, ɔ fínə́ ɔ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə mɔkátá ata mɔkɔlɔ́ úmotí, yáyɛ́na ɔbáá makátá na makɔlɔ́ məkimə, əmbínə́tɔ́ ɔ hɛfɛa hɛ́ hiwə nuúmə́ ɔhɛ́á hɛ́ sa ndə́nimə. 9Nɔ́yɛ́ tɔ́na, ábá nɛ́áwɔ́á niísə nɛ́ ndɔ aŋɔ́á lɔ́ma ɔ ɔkɔa ɔ bɔbɛ́á, sáná nɛɛ́ta, ombókó nɛɛ́ta hata na aŋɔ́á. Yɛ́ lɛ muɛsɛ ɔwá ɔ fínə́ ɔ buɔmɔ́ bɔ́ ikúílíə́kimə na niísə nɛ́mɔtɛ́ yáyɛ́na ɔbáá na məə́sə məkimə, bá aŋɔ́á ə́mbínə ɔ hɛfɛa hɛ́ hiwə ɔhɛ́á hɛ́ sá ndə́nimə.»

Ɔndɔ́mbá ɔwá wɔ́ ná nyɔaka

(Lúk 15.1-7)

10«Nɔ bɛ́tátáka, nɔ lɛ yəníə́ ata ɔmɔtɛ́ wa báyɛ́ ɔ batɛ́tɛ́á, ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna ɔwá, bíə́búə́ bɛáŋgɛlɛ bɛ́ lɛa tɛ́nɛ́mákátɔ́ ɔ ikúílí tɛ́á ɔ busíə́ bɔ́ yamɛ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná. [11Mɔná wa mɔndɔ a ka ndasá ɔ misí ɔ bááyɛ́ ɔwɔ́lɔ ɔbá bá ná niminə]. 12Nəníə́ nɔ ndɔ fɛka əə́? Ábá mɔndɔ a lɛa na ɛbɔ́ɛ́yɛa yɛ́ ɛndɔ́mbá, mbá úmotí wɔ́ ná nyɔ́áká, a sá yííyí moómo ibo na ibo yɛ́ ɛndɔ́mbá tíkə ɔ ɔmáá ɔmbáŋá ɔkɛaka ɔwá, a ká wííní síə́kə ɔwá wɔ́ ná nimínə́ əə́? 13Ábá a ná muítə bɔ́ŋɔ́, ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna, a ŋɔ bílə́nə́kə mɔŋɛ́ŋa yáyɛ́ná yííyí moómo ibo na ibo ɔyɛ́á yɛ́ sá nímínə. 14Nɔ́yɛ́, yə́núə́ Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná a lɛ ndɔ siə ɔwá, ata ɔmɔtɛ́ wa bááyɛ́ ɔ batɛ́tɛ́á á niminə.»

Ábá munísə́ a ná bɔbɛ́á kɛ́áka

15Ábá wɔmɔtɛ́ wawɔ́á munísə́ a ná bɔ́mɔtɛ́ bɔbɛ́á kɛ́áka, káka wɛɛ́ya kɔaná bənú báfandɛ́. Abá a ná aŋɔ́á ɔ́kɛ́ná, bísúə́línə́ wɛɛ́ya. 16Ábá a sá aŋɔ́á ɔ́kɛ́na, ɛtá bɛndɔ báfandɛ́ na aŋɔ́á. Ɔkɛaka ɔwá ɛsáká yɛ́ sɔ́mbɛ́á ɔ busíə́ bɔ́ bəmbóŋímboŋi báfandɛ́ ata bálálɔ́. 17Mba, ábá a ná kinə́ ɔ məlíhə́ní má bááyɛ́ bɛndɔ ɔwɔ́kɔ, ákáná bɔ́táyɛ́ bɔkɔa ɔ busíə́ bɔ́ ilúkunə yɛ́ bəlumininə. Ábá a ná kinə́ ɔ ilúkunə yɛ́ bəlumininə ɔwɔkɛ́na, ɛtá wɛɛ́ya ɛ́sɛ́á mɔlɛmanyáhuɛlɛ́ ata mɔkɔtabɛtásɛ. 18Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú nɔ́yɛ́ lɛna: Ata yatɛ́ nɔ ŋɔ ɔ́lɔ́kɔkɔ háha ɔ misí, bá ŋɔ ɔ́lɔ́kɔkɔ ɔ nɔɔ́mɛná, bikimə ɔbɛ́á nɔ ŋɔ humbuləkə ɔ misí, bá ŋɔ bɛɛ́ta humbuləkə ɔ nɔɔ́mɛná.

19«Ɔ taká, mɛ ndɔ bənú lɛna tɔ́na ɔwá, ábá bɛndɔ báfandɛ́ bá ná ɔ́kɔ́nɔ́ ata yatɛ́ bɔɔ́la ɔbata háha ɔ misí ɔ ətíə́ yɛ mabɛ́kálɛ́na, yamɛ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ nɔɔ́mɛná a ŋɔ bəə́bu índiə. 20Ɔ taká, ɔ ɛbɔ́ka ɔyɛ́á báfandɛ́ ata bálálɔ́ bá ŋɔ kɔtalana ɔ ɔwámɛ niínyə, mɛ ŋɔ bámɛnɛna ɔ uwəbú ətíə́.»

Nɛniasɛna ɔ ətíə́ yɛ bənísə́

(Lúk 17.4)

21Bíə́lə a ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí bɛ́nyálɛ́lá á Yə́susu busíə́, a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, bikúílí bɛ́nɛ́á mɛ ná hɔ́ánáná ɔ wamɛ́á munísə́ ɔnɛasɛna ábá a ná mɛaŋɔ́á líŋgə́síə́ əə́? Bikúílí bɛ́lɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ əə́?» 22A sɛ́á: «Mɛ lɛ ndɔ laa ɔwá bikúílí bɛ́lɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ, mba, moómo álɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ má bikúílí buníə́tɔ́ bikúílí bɛ́lɛ́ndɔ́lɔ́mɔnɔ.»

Ɔŋana wɔ́ mɔnyɛna ɔwá a lɛ ndɔ niasɛnana

23«Nɔ́yɛ́, Nɛmanɛna nɛ́ Nɔɔ́mɛná nɛ́ lɛa hɔ́ákátɔ́ ɔ munəni ɔmɔtɛ́ ɔwá a ná síə́kə ɔ ɔwáyɛ́ mə́hínə ɔbata ɔ ɔwayɛ́ bɔnyɛna.» 24Nɔ́yɛ́, a ná bótólíə́ ɔ mátáyɛ́ mə́hínə ɔ ɔfana; bá ná wɛɛ́ya mɔnyɛna húlə́nínə́ ɔmɔtɛ́ ɔwá a ná bá a ndɔ buhínə bata bɔ́ bɛcácɔ́ biəŋí ɔ ɔyáyɛ́na. 25Ɛ́sɛ́á mɔ́táyɛ́ mɔnyɛna a sa bá na bɛhámbálɛ́ bɛ́ bɔ́táyɛ́ buhínə ɔ ɔsábɔ́na, isə́lúkú a ná manɛ́na ɔwá, bá wɛɛ́ya lúə́ na muənyí, báyɛ́á baná na bɛ́áyɛ́á bɛɛ́la bikimə ɔkɛaka ɔwá, bá sábɔ́nɛ́na ɔ ɔwayɛ́ buhínə. 26Mɔnyɛna a ná kɔ́á ɔ ɔwayɛ́ makɔlɔ́ lúŋímə́tɔ́, a sɛ́á: «Tɔ́kɔ́lɛ, ísə́bíníə́ mɛaŋɔ́á, mɛ ŋɔ aŋɔ́á bɔ́áwɔ́á buhínə sábɔ́nɛna bukimə.» 27Isə́lúkú yɛ mɔ́táyɛ́ mɔnyɛna a ná wɛɛ́ya mahana wəə, a ná niása ɔwá a ákana, a ná wɛɛ́ya buhínə niasɛ́ná bukimə. 28Ɛnaka wɛ́ɛ́yɛ́ mɔnyɛna á fámá ɔ ɔmbɛ́la wɔ́ isə́lúkú yɛ́ buolí, bá ná ɛ́nyánáná na wayɛ́á mukúlə́kulə wa buolí; tɛ́tɛ́á yɛ bɛcácɔ́ ɔbánɔ́ a ná báá a ndɔ wɛɛ́ya bata. A ná wɛɛ́ya biɔnjɛ́na, a ná wɛɛ́ya hɛŋgɔ háá ɔ ɛmɛna, a sɛ́á: «Sábɔ́nɛ́ná mɛaŋɔ́á bɔ́ámɛ́á buhínə bukimə». 29Mukúlə́kulə a ná kɔ́á ɔ ɔwayɛ́ makɔlɔ́, a wɛɛ́ya bɛ́táŋɔ́naka, a sɛ́á: «Tɔ́kɔ́lɛ, ísə́bíníə́ mɛaŋɔ́á, mɛ ŋɔ aŋɔ́á bɔ́áwɔ́á buhínə sábɔ́nɛna bukimə». 30Mba, mɔnyɛna a sa bɛtambá bɛ́ mukúlə́kulə ɔ́kɔ, a ná wɛɛ́ya háá ɔ ɛbɔka ɔkafámáká ɔ ikúílí ɔyɛ́á a ŋɔ bɔ́áyɛ́á buhínə sábɔ́na bukimə. 31Ɛnaka bɔsɔ́kɔ́ bɔnyɛna bá siəkínə́ nɔ́yɛ́, bá ná məsə́kə ɔ́kɔ́ mɔŋɛ́ŋa, bá ná yəbúə́ isə́lúkú yɛ buolí bɛkɔa bikimə lakɛ́na ɔbɛ́á bɛ́ ná bɛ́kɛ́áka. 32Nɔ́yɛ́, Isə́lúkú yɛ buolí a ná mɔ́táyɛ́ mɔnyɛna ɛ́lɛ́ákɛ́na, a sɛ́á: «Á mɔnyɛna mɔbɛ́á, mɛ ka aŋɔ́á bɔ́áwɔ́á buhínə niasɛna bukimə bɔkɔasɛ́á ɔ ka mɛaŋɔ́á bɛ́tɔ́kɔ́lɔkɛna. 33Ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ sa wawɔ́á mukúlə́kulə mahana wə́ə́ ɛ́sɛ́á mɛ ná aŋɔ́á mahana wə́ə́ əə́?» 34A ná liŋə, a ná wayɛ́á mɔnyɛna halɛ́na, a ná wɛɛ́ya háá ɔ ɛbɔka ɔkafámáká ɔ ikúílí ɔyɛ́á a ŋɔ bɔ́áyɛ́á buhínə sábɔ́na bukimə. 35Nɔ́yɛ́, mɛ ndɔ bə́nú lɛna ɔwá, yamɛ́á Isə́ ɔwá a lɛ́á ɔ Nɔɔ́mɛná, a ŋɔ bənú bɛ́kɛakɛna hɔ́ánánátɔ́ ábá nɔ sá wənúə́ munísə́ niasɛna na mɔlɛ́má mukimə.

தற்சமயம் தேர்ந்தெடுக்கப்பட்டது:

Matíó 18: tvu

சிறப்புக்கூறு

பகிர்

நகல்