Matíó 14

Nyɛmbɛ́ yɛ Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ

(Mə́l 6.14-29; Lúk 9.7-9; 3.19-20)

1Ɔ yɛ́táyɛ́ ikúílí, Əlóto á mɔmanɛna wa misí yɛ Kalɛ́lɛa, a ka ɔ́kɔ́kɛ́na bá ndɔ niínyə nɛ́ Yə́susu bɛ́támba. 2A ná báyɛ́á bɔnyɛna lɛ́na a sɛ́á: «Mɛ ná manyá, á Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ! A ná hɔŋɔ́á ɔ ətíə́ yɛ bəwə́nú; ɔ́ ɛlɔ́áyɛ́ nɔ́yɛ́ a lɛ́á na iŋgínə́ yɛ biələ́mənə bɛ́ bɛkɔa ɔ ɔkɛa.» 3Ɔ taká, á Əlóto a ná mánɛ́na ɔwá bá Yɔhánɛsɛ halɛ́na, bá wɛɛ́ya ɔ́lɔ́kɔ́kɔ́ na mɛsáŋa, bá wɛɛ́ya háá ɔ ɛbɔka ɛlɔ́áyɛ́ Əlotiátɛ á muəndú wa wayɛ́á munísə́ á Filíbo. 4Ɔ taká, Yɔhánɛsɛ a ka bá a ndɔ wɛɛ́ya lɛna a sɛ́á: «Umbə́ndə́ wɔ́ lɛ ndɔ aŋɔ́á iŋgínə́ índiə ɔ muəndú wa wawɔ́á munísə́ ɔ ɔbɛ́lɛna.» 5Ata ɛ́sɛ́á Əlóto a ná bá a ndɔ ɛnɔ́mɛ siə ɔyɛ́á mbá á Yɔhánɛnɛ ɔ́nɔ́kɔ́, a ka bá a ndɔ ilúkunə yɛ́ Bɛyútɛnɛ kɔ́lɔ́ma bɔkɔasɛ́á, bá ka báá bá ndɔ luminə ɔwá Yɔhánɛsɛ a lɛa mɔhɛ́nátɔtányɛ́. 6Mba nɔ́yɛ́, ɔ hinó hɛ́ ɛhanyɛhányɛ́ hɛ́ nibíbíə́nə nɛ́ Əlóto, ɔmɔ́la wa Əlotiátɛ a ka bínə́kə muɛsɛ ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ ɔbá Əlóto a ná ɛ́lɛ́ákɛ́na ɔ ɛŋganda. Mátáyɛ́ məbínə́ má ka Əlóto hikəkiə ɛmbáta. 7A ná káfámá ɔ ubíkumə ɔ nɛnáka ɔwá, a ndɔ wɛɛ́ya índiəkinə bikimə ɔbɛ́á a ná ósó ɔ ɔwayɛ́ ɔbata. 8Ɔwɔŋgɔkɔnɔ na malɛ́hána má yayɛ́á inyə́ á Əlotiátɛ, mɔná a ná Əlóto batá a sɛ́á: «Índíə́ mɛaŋɔ́á mɔlɔ́á wɔ́ Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ isíŋáka tálátɔ́ ɔ hɛndándámá.» 9Ɛnaka munəni á ɔ́kɔ́kɛ́ná nɔ́yɛ́, a ná busə́kə ɔkɔ; mba, ɛ́sɛ́á a ná bá a nɔ́ bíkumə ɔ busíə́ bɔ́ bɛndɔ bá ɛŋganda, yɛ́ sa báá ɔwá a híáná tɔ́na na əlimə ɔ ɔwɔŋgɔkɔnɔ na yáyɛ́á ɛtambá. A ná manɛ́na ɔwá bá ká ɔmɔ́la mɔlɔ́á wɔ́ Yɔhánɛsɛ índíə́. 10A ná yɛ́ɛ́yɛ́ ikúílí mɔndɔ lɔ́má ɔ miímə yɛ ɛbɔka ɔkɛaka ɔwá, a ká mɔlɔ́á wɔ́ Yɔhánɛsɛ humbə. 11Bá ná muítə húlə́nə́ tálátɔ́ ɔ hɛndándámá, bá ná índíə́ á ɔmɔ́la. Ɔmɔ́la a ná muítə túmbíə́ á yayɛ́á inyə́. 12Bɔkɔ́nɛna bá Yɔhánɛsɛ Mɔsɔabɛndɔ bá ná ndá wə́yíə́ umimə ɛta, bá ná ká wɛɛ́ya nyəə. Əlimə yɛ nɔ́yɛ́, bá ná ká Yə́susu lakɛ́ná ɛ́sɛ́á bɛkɔa bɛ́ ná bɛ́kɛ́áka.

Yə́susu a nɔ́ tukóló tɔ́lánɔ tɔ́ bɛndɔ lúkə́kə

(Mə́l 6.30-44; Lúk 9.10-17; Yɔh 6.1-15)

13Ɛnaka Yə́susu a yɛ́ɛ́yɛ́ imbə́nú ɔ́kɔ́, a ná hɔalɛ́na ɔmɔ́tɔ́yɛ́ bíbúə́ ɔ isóyí nuúmə́; a ná bísúə́lə́ hata na bɛndɔ. Mba, bilúkunə biəŋí bá ná ɔ́kɔ́kɛ́na ɔwá a ná ákana, bá ná fə́mə́kə́níə́ ɔ bətínə́ bəkimə, bá kɛndaka ɔ makɔlɔ́ ɔ ɔwayɛ́ ɔwɔŋgɔ. 14Ɛnaka Yə́susu á tukinə ɔ isóyí, a ná iloŋo yɛŋɛ́ŋa yɛ́ bɛndɔ ɛ́ná ɔsákɔna, mahana má ná wɛɛ́ya itíə́. A ná bíə́búə́ bɛnákɛnákɛ níŋə́sə́kíə́. 15Ɛnaka ɛkɔlakɔ́lá yɛ́ kɔ́á, bɔkɔ́nɛna bá Yə́susu bá ná tɔ́mbálɛ́la ɔ ɔwayɛ́ ɛmɛ́ŋɛ́, bá sɛ́á: «Buɔsɛ́ bɔ́ nɔ́ ákána, yɛ́ɛyɛ ɛbɔ́ka yɛ́ lɛa bísúə́lə́tɔ. Lákɛ́ná báaba bɛndɔ ɔkɛaka ɔwá, bá ákáná ɔ mɔnɔŋɔ má mamɛ́ŋɛ́, bá ká bɛ́labɔ́nɛ́á siə́kə.» 16Yə́susu a sɛ́á: «Yɛ́ lɛ ndɔ siə ɔwá bá ákáka, nɔ́ bəə́bu afɛ́ná bənú bɛ́múɛ́tɛ́!» 17Mba, bá sɛ́á: «Tɔ báka ɔbánɔ́ na bɛbɛlɛ́tɛ bɛ́lánɔ na tuɔfɔ́ tɔ́fandɛ́ háha ɔ́hɔ́á.» 18A sɛ́á: «Nɔ́ mɛaŋɔ́á bɛɛ́ta húlə́nínə́ háha.» 19Əlimə yɛ́ nɔ́yɛ́, a ná ilúkunə yɛ́ bɛndɔ lɛ́na ɔwá bá tuənə́kínə ɔ imbuə. A ná bɛ́táyɛ́ bɛ́bɛlɛ́tɛ bɛ́lánɔ na tuɔfɔ́ tɔ́fandɛ́ ɛ́ta, a ná məə́sə bə́líə́ ɔ ɔmbáŋá, a ná Huɛlɛ́ mohóloniə híə́níníə́. A na bɛ́táyɛ́ bɛbɛlɛ́tɛ bísə́kə́níə́, a ná índíə́ ɔ ɔwayɛ́ bɔkɔ́nɛna. Bá ná bɛɛ́ta afákɛ́ná ɔ ilúkunə. 20Bɛndɔ bəkimə bá ná nɛ́áká, bá ná nibíə́kínə. Bɔkɔ́nɛna bá ná bɛbɛ́sɛ́bɛsɛ kɔtáka ɔbɛ́á bɛ́ ná tíkə́nə́, bá ná úndúsíə́ niómo nɛ́ bɛkana na bɛ́fandɛ́. 21Ɔmbana wɔ́ bɛndɔ ɔwá wɔ́ ná nɛ́áká, wɔ́ ka báá hoóyi na tukóló tɔ́lánɔ tɔ́ balɛ́mɛndɔ́, ɛŋaná bəəndú ɔfanɛna na tɔlɔ́matɔ́.

Yə́susu a ndɔ kɛnda ɔ nɔmɔ́ ɔmbáŋá

(Mə́l 6.45-52; Yɔh 6.16-21)

22Əlimə yɛ ikúílí, Yə́susu a ná báyɛ́á bɔkɔ́nɛna fíníə́ ɔ isóyí, ɔkɛaka ɔwá bá buəkínə ɔ yííní ɛsɛ́lɛ́ yɛ́ nɔmɔ́, ikúílí ɔyɛ́á a tíkə́ bɛndɔ úluəsəkiə. 23Ɛnaka á bəə́bu úlúə́sə́kíə́, a ná bísúə́lə́ ɔ ɔmáá ɔmbáŋá ɔ mabɛ́kálɛ́na. Ikúílí ibínə́binə yɛ́ ná kɔ́á, Yə́susu a ka bá ɔmɔ́tɔ́yɛ́ wɛɛ́ya bíbúə́; 24isóyí yɛ́ bɔkɔ́nɛna yɛ́ ka báá hata na ɛsɛ́lɛ́. Umbúínyi wɔ́ ka báá wɔ́ ndɔ húkə, wɔ́ húlə́kinə ɔ ɛsalɛ ɔyɛ́á bá ná báá bá ndɔ ákána; iŋunu yɛ́ mənífə́ yɛ́ bísúbə́kə ɔ isóyí. 25Hoóyi na ɔyáá, Yə́susu a ná ká hɔalɛ́na ɔ wákaka ɔ uwəbú ɛmɛ́ŋɛ́, a kɛndaka ɔ mənífə́ ɔmbáŋá má nɔmɔ́. 26Ikúílí bá ná wɛɛ́ya yámá a ndɔ kɛnda ɔ mənífə́ ɔmbáŋá, manɔ́ŋɔ má ná bəə́bu sambana, bá sɛ́á: «Yití yííní.» Bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ná bəə́bu itíə́. Bá ná lúmə́ ɔ miyə́mə́yə́mə́ ubə́liə. 27Mba ɔ umisíúmə́, Yə́susu a ná bəə́bu hɔ́lɛ́na a sɛ́á: «Nɔ́ ɔ́nɛna! Nɔ lɛ kɔlɔma, mɛaŋɔ́á!» 28Ɛnaka Bíə́lə á ɔ́kɔ́ nɔ́yɛ́, a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, ábá taká aŋɔ́á bɛ́múɛ́tɛ́ wɛ́ɛ́yɛ́, índíə́ mɛaŋɔ́á iŋgínə́ yɛ ɔndasá ɔhá ɔ lɛ́á, mɛ́ kɛndáka ɔ mənífə́ ɔmbáŋá.» 29Yə́susu a sɛ́á: «Sɔ́nɔ». Bíə́lə a ná fámá ɔ isóyí, a ná botólíə́ ɔ ɔwakána ɔhá Yə́susu a ná báá, a kɛndaka ɔ mənífə́ ɔmbáŋá. 30Mba, ikúílí a ná ɛ́ná ɛ́sɛ́á umbúínyi wɔ́ ndɔ húkə, bɔkɔ́lɔ́ma bɔ́ ná wɛɛ́ya itíə́; a na botólíə́ ɔ ɔnyúɛ́na ɔ mənífə́. A ná botólíə́ ɔ uyə́mə, a sɛ́á: «Á Isə́lúkú, tɔ́kɔ́lɛ, nuəkə́níə́ mɛaŋɔ́á!» 31Ɔ umisíúmə́, Yə́susu a ná mɔkátá sándɔ́na, a ná Bíə́lə itíə́, a sɛ́á: «Ɔwáwɔ́, á mɔndɔ wa ilumininə yɛtɛ́tɛ́á; ɛlɔ́áyɛ́ yatɛ́ ɔ ná ɛ́nyáká əə́? 32Ɛnaka bəə́bu báfandɛ́ bəkimə bá fínə́ ɔ isóyí nuúmə́, umbúínyi wɔ́ ná nə́yə́níə́.» 33Nɔ́yɛ́, bɔkɔ́nɛna ɔbá bá ná bá báá ɔ isóyí nuúmə́, bá ná kiníə́ a Yə́susu busíə́, bá sɛ́á: «Taká, aŋɔ́á ɔ lɛ́á Mɔná wa Huɛlɛ́.»

Yə́susu a nɔ́ bɛnákɛnákɛ niŋəsəkiə ɔ Kɛnɛsalɛ́tɛ

(Mə́l 6.53-56)

34Ɛnaka Yə́susu na báyɛ́á bɔkɔ́nɛna bá nɔmɔ́ bíásɛ́na, bá ná káfámá ɔ misí yɛ́ Kɛnɛsalɛ́tɛ. 35Bɛndɔ bá yɛ́táyɛ́ ɛbɔ́ka bá ná Yə́susu manya, bá ná imbə́nú yə́mbə́lə́níə́ ɔ bɛndɔ bá yɛ́táyɛ́ misí mikimə, bá ná wɛɛ́ya bɛnákɛnákɛ húlə́kə́nínə́ bikimə. 36Bá ná wɛɛ́ya bɛ́tɔ́kɔ́lɔ́kɛ́na ɔkɛaka ɔwá, a bəə́bu niása ɔbánɔ́ bá nibə́ŋú nɛ́ bɔ́áyɛ́á bɔlɛŋa itíə́lə; bááyɛ́ bəkimə ɔbá bá ná nibə́ŋú nɛ́ bɔ́áyɛ́á bɔlɛŋa itíə́lə, bá ná niŋə́kə́ ikúílí ɛ́mɔtɛ́.

தற்சமயம் தேர்ந்தெடுக்கப்பட்டது:

Matíó 14: tvu

சிறப்புக்கூறு

பகிர்

நகல்