Péna a Apotereri 10

10
Kɔrney pé ɗí Píyɛ́r
1Njuku a há̧na erú ka Sezaré, rɛŋɛ́ ɓá Kɔrney, ké kaw ɓá gáŋnjuku a tûl mára̧ a ŋgawbére a há̧na ka Rɔm, a kú ɗí ɓá: «Ŋgawbére a Italíri.» 2Ké kaw ɓá njuku a táŋáké a e ka wɔ́w a Gáŋvbôn, mɛ̌ kuu î̧n a mɛ̌ri̧ too. Ké hí̧ndɔ̂ʼɔ mambá hí̧ Juyíf a há̧narí̧ ka ɓá fóyay, ka zi pɔŋ gɔ́ŋ Gáŋvbôn nyá. 3Nâm a há̧na, a sɛl a sêe sáy a bɔʼɔlêw, ké kó a ɓil lɔ́la, aŋnze a Gáŋvbôn gí gé lé, a sa hí̧ nɛ́: «Kɔrney!» 4Kɔrney ɛ̧rɛ̧ nɛ́ ka wɔ́w, a vbí nɛ́: «A̧hí̧ tá lé gáŋnjuku?» Dáy, aŋnze sa hí̧ nɛ́: «Gáŋvbôn zibɔʼɔ hɛ̧gɔ́ŋa a mɔ̌, rá̧ hí̧ndɔ̂ʼɔ ka mɔ hí̧, hí̧ njuku fóyári, dáy ké zi yɛʼɛrɛ mɔ nyá. 5Ŋgɛŋnɛ́, mɔ́ pé njukuri sé tísiri a Zopé, sé ɗí njuku a há̧na ka rɛŋɛ́ ɓá Símɔŋ Píyɛ́r. 6Ké ná gel a Simɔŋ, njuku ka kaw niŋ péna vɔŋ hɔ́ʼɔ, vûn a mɛ̌ e ka gbaŋ mbii lúkí.» 7Gelka aŋnze rekálay, Kɔrney ɗí njukupéna a mɛ̌ri̧ sére rá̧ ŋgawbére mbêw ka niŋ péna kuu mɛ̌, a kaw ɓá njuku ka hɛʼɛ Gáŋvbôn mambáy. 8Dáy, a sa hí̧ kuriri hɛ̧ too ka táy, nǎŋnɔ́, a pé kuriri sé Zopé.
Têm Pukí tí saɓay hí̧ Píyɛ́r a ɓil lɔ́la
9Típélé a féké, a kú e a ŋgboro, ka a zi ɗɛ́ŋ ka Zopéy. Píyɛ́r uru, a he sé tûl vûn a kú mɔny a sâa, a lawgel a sêe, ɓay a gɔ́ŋ Gáŋvbôn. 10Nǎŋnɔ́, ké tí lá nzala, a zi ɓay sɔ̧́lâʼa, dáy kú kaw kara lâʼa hí̧ nɛ́. Píyɛ́r duku nâm, dáy a kó hɛ̧ há̧na ɗere gí a nûnalê a ɓil lɔ́la. 11Ké kó nûnalê ŋgburu, dáy hɛ̧ há̧na ɗere gí: Ɓá báŋa gáŋ hîi a kú ŋgbá nzáʼaké nɛŋ tooy, ɗere gí ɓá tísiri. 12A ɓilké, hɛ̧sâ̧nyri̧ ɓórí ɓórí erú: Nânyri̧, hɛ̧sâ̧ny koro ka tûl ɓilri rá̧ mára̧ ndoyri ɓórí ɓórí. 13Kɔ́ŋ a há̧na saɓay hí̧ nɛ́ ɓá: «Píyɛ́r, mɔ́ uru, a mɔ́ ŋgbá, a í sɔ̧́!» 14Píyɛ́r zi a sa: «Mi zi yá Gáŋmbây! Mi zi sɔ̧́hɛ̧ a kú de malé hɛ̧ a belyáké bɔʼɔ mbêw yá.» 15Ké relá kɔ́ŋ ɓáy a bɔʼɔ séreké, sa: «Hɛ̧ ka Gáŋvbôn kó ɓá hɛ̧ a táŋáké, mɔ́ zi ná kó ɓá hɛ̧ a belyáké!» 16Hɛ̧ké niŋ nǎŋnɔ́ bɔʼɔké sáy, falké lé, hɛ̧ké rehe sé nûnalê.
17Píyɛ́r vbí tûlé ɓá hɛ̧ nɛ́ a mi kóy, zi ɓay a sa ɓá hí̧ lé? Gelka, ké kaw kɛrɛ nǎŋ, njukuri ka Kɔrney pé kuriri gí a kaw ɛ́ vûn a Simɔŋ, a e ka ŋgɛŋnɛ́ ka nzáʼaŋgboroké. 18Dáy, a kú ɗí hɛ̧ a vbí: «Ɓá a gelé, pé kú ɓá Simɔŋ Píyɛ́r nárú̧y lé?» 19Píyɛ́r kaw kɛrɛ ɓay lɔ́la ɓáy, dáy, Têm Pukí sa hí̧ nɛ́: «Njukuri sáy, e ka kála, a kaw ɛ́ mɔ́. 20Mɔ́ uru, a ɗere sé ziŋ kuriri, a mɔ́ sé kuu kuriri, mɔ́ zi ná many, ɓayhí̧lé ɓá mǐ pé kuririy#10:20 Têm pukí sa hí̧ Píyɛ́r ké many nyá, ɓayhí̧lé, Juyífri zi mára̧ káwa a kuriri kuu njukuri ka zi tí ɓá Juyífri yáy yá.21Píyɛ́r ɗere a sé ziŋ kuriri, a gé sa hí̧ kuriri ɓá: «Ɓá mǐ. Dáy, a̧hí̧ ɓá wǎyri gíy lé?» 22Kú zi nzɛ́ʼɛ a sa: «Kɔrney, gáŋnjuku a tûl mára̧ a ŋgawbére a há̧na ka Rɔm pé, pé rú. Ké ɓá njuku a ndáráké, ké e ka wɔ́w a Gáŋvbôn, Juyífri too hɛʼɛ nɛ́. Dáy, aŋnze a Gáŋvbôn gí sa hí̧ nɛ́, ɓá ké pé ɗí mɔ́, a mɔ́ gé pû mɛ̌, a ké láɓay, a mɔ́ erú ɓay a sa hí̧ nɛ́.» 23Dáy Píyɛ́r gí ɓá kuriri ri ɓil vûn, a ɓá kuriri ná kuu mɛ̌.
Típélé a féké, Píyɛ́r uru a sé kuu kuriri. Njuku láɓulaw a há̧narí̧ a Zopé uru a sé kuu kuriri kɔ́. 24Nâm a féké, kú gé ka̧ Sezaré. Kɔrney mára̧ î̧n a mɛ̌ri̧ rá̧ mbáŋa mɛ̌ri̧ kaw zoko Píyɛ́r, a gelé. 25Gelka, Píyɛ́r zi ɗɛ́ŋ ka pû mɛ̌y, Kɔrney uru a sé ziŋ nɛ́ ka ŋgboro, a gé huku siri a mbɛlɛ́. 26Dáy, Píyɛ́r ŋgbá nɛ́ uru, a sa: «Mɔ́ uru, mǐ kɔ́, mi ɓá njuku ɛ́ŋ mɔ̌!» 27Ka Píyɛ́r kaw saɓay ziŋ Kɔrney, ké gé ri ɓil vûn, a gé ziŋ njukuri ka mára̧ kaw ɓá ŋgɛ̧́náké. 28Dáy a sa hí̧ kuriri ɓá: «I tu ɓá táŋáké, ɓá Juyífri zi tí ka ŋgboro niŋ mbáŋa kuu njukuri ka zi tí ɓá Juyífri yáy yá, malé uru gí ri ɓil vûn a mɛ̌ nyá. Dáy, Gáŋvbôn tɔ́ʼɔ hí̧ mí hɛ̧ ɓá, mí zi ná kó njuku a há̧na mbêw ɓá njuku a táŋnyáké, malé njuku ka ma ɓay a njuku ké mbáŋ nɛ́ nyá. 29Ɓaykénɔ́, pé mi zi many nyá, a mi lá hɛ̧ɗína a wǎyri. Dáy mi zi ɓá mí vbí wǎyri, ɓayhí̧, í ɗí mí gí lé?»
30Kɔrney, mbí ɓay a sa: «Nâm sáy dá, mi kaw gɔ́ŋ Gáŋvbôn a ɓil vûn a mǐ, a sɛl a sêe sáy a bɔʼɔlêw. Núnmbɛ̧́nɛ́, njuku a há̧na ri laa ɓá fénáké a gí ew mbɛl ní, 31a sa: “Kɔrney, hɛ̧gɔ́ŋa mɔ̌ Gáŋvbôn lá, a zi yɛʼɛrɛ béla a mɔ̌ ka mɔ́ niŋ hí̧ njuku fóyári yá. 32Mɔ́ pé njukuri sé Zopé, a kú sé ɗí Simɔŋ Píyɛ́r. Kú ɓá nɛ́ ná gbaŋ mbii lúkí, a ɓil vûn a njuku a há̧na, ka niŋ péna vɔŋ hɔ́ʼɔ, a kú ɗí nɛ́ ɓá Simɔŋ.” 33Mi uru, pé a pé njukuri sé ɗí mɔ́, dáy mɔ́ zibɔʼɔké, a gí. Ŋgɛŋnɛ́, ɓurú too, rú e a mbɛl a Gáŋvbôn, rú kaw ɗɛ́ŋ ɓay a láɓay too, ka Gáŋmbây ɓá ka̧n nzáʼa, ɓay a gí sa hí̧ rúy.»
Tɔ́ʼɔɓay a Píyɛ́r a gel a Kɔrney
34Píyɛ́r mbí ɓay, a sa: «Ŋgɛŋnɛ́, mi tu ɓá táŋáké, ɓá njukuri too mambɛ̧́nɛ́ a mbɛl a Gáŋvbôn. 35Njuku nzáʼaɓay a sí̧ lé too ka tísiri nɛ́, ka hɛʼɛ Gáŋvbôn, ka a niŋ hɛ̧ a ndáráké, ri Gáŋvbôn. 36Gáŋvbôn, pé nzáʼapéna a mɛ̌, gí gel a gun Izirayɛ́lri, Bélaɓay a vónáké ka ŋgboro a Zezú Kiris, ka ɓá Gáŋmbây a njukuri tooy. 37I tí tu hɛ̧ ka tá, ka tísiri a Galilê, rá̧ tísiri Judé too, a fal tɔ́ʼɔɓay a Zâŋ rá̧ batêm a mɛ̌. 38I tu a̧ní Gáŋvbôn hí̧ kpɔ́ŋa a Têm pukí hí̧ gun a mɛ̌ Zezú a Nazarɛ́t. I tu a̧ní Zezú há̧ra̧ tísiri, a niŋ béla, a ŋgɛ́rɛ njukuri too, ka Zábolo ɓá kuriri kaw ɓá koy a mɛ̌, ɓayhí̧lé Gáŋvbôn e kuu mɛ̌. 39Dáy, ɓurú, rú kó, ka lá hɛ̧ ka Zezú niŋ ka tísiri a Juyífri rá̧ Zerúzalɛ̂m. Kú ŋgbá nɛ́, ka ɓara nɛ́ ka̧n tûl dii vbatay, ka í nɛ́. 40Gáŋvbôn, hí̧ nɛ́ ndísɛ̌ʼɛ a fal nâm sáy, ka tɔ́ʼɔ nɛ́ hí̧ rú. 41Dáy zi tí ɓá, ké tɔ́ʼɔ mûn nɛ́ hí̧ njukuri too yá, ɓá ɓurú njukuri ka Gáŋvbôn tí ten ɗambɛl, ɓay a rú saɓay a hɛ̧ ka rú kóy. Rú lâʼa, ka nzó kuu mɛ̌, ka fal ka Gáŋvbôn toma nɛ́, a bazeŋ a hûlri. 42Zezú sa hí̧ rú, ɓá rú sé tɔ́ʼɔ Bélaɓay a mɛ̌ hí̧ njukuri too, a rú sa hɛ̧ri̧ too ka rú kóy, ɓá ké kaw ɓá njuku ka Gáŋvbôn ten, ɓay a ké walɓay kɔ̧ tûl a njukuri ka e ka nûn, rá̧ njuku a hûlkéri. 43Porofɛ́tri too tí saɓay a mɛ̌ a sa: Gáŋvbôn e vbá̧buma a ɓékéhɛ̧ a njukuri too, ka láɓulaw hí̧ Zezú, ka ŋgboro kpɔ́ŋa a rɛŋɛ́.»
Têm Pukí ɗere kɔ̧ tûl a njukuri ka zi tí ɓá Juyíf yáy
44Gelka Píyɛ́r pa̧n saɓay ɓáy, Têm Pukí ɗere kɔ̧ tûl a njukuri ka kaw láɓay a mɛ̌y. 45Njuku láɓulawri, ka ɓá Juyífri ka gí kuu Píyɛ́r, kaw yér ɓay ka njukuri ka zi tí ɓá Juyífri yáy, Gáŋvbôn hí̧ kuriri Têm Pukí a mɛ̌ kɔ́! 46Kú lá, kú sa nzáʼaɓayri ɓórí ɓórí, a ɗél hɔ̧́na a Gáŋvbôn. Nǎŋnɔ́ dáy, Píyɛ́r sa hí̧ kuriri: 47«Ŋgɛŋnɛ́, njuku nɛ́rí̧ ziŋ Têm Pukí ɓá báŋa manárí̧, a gé ma de kuriri, nyá batêm lé?» 48Dáy, Píyɛ́r sa kú ɓá kuriri nyá batêm ka rɛŋ a Zezú Kiris. Nǎŋnɔ́, kú revbí Píyɛ́r, ɓá ké kaw nâm kpay kuu kuriri.

Marker

Del

Kopier

None

Vil du ha høydepunktene lagret på alle enhetene dine? Registrer deg eller logg på