Žalmy 105:1-22

Oslavujte Hospodina, jeho jméno vzývejte, jeho činy rozhlašujte mezi národy! Zpívejte mu, hrajte mu, rozvažujte o všech jeho zázracích! Jeho svatým jménem chlubte se, ze srdce ať se radují, kdo Hospodina hledají! Po Hospodinu se ptejte, po jeho síle, jeho tvář vždycky hledejte. Pamatujte, jaké divy provedl, jaké zázraky a co rozhodl. Vy, símě Abrahama, jeho služebníka, jste jeho vyvolení, děti Jákoba. On je Hospodin, Bůh náš, celá zem jeho soudu podléhá! Na svoji smlouvu pamatuje věčně, na slovo tisíci pokolení svěřené, na smlouvu, již uzavřel s Abrahamem, na přísahu, již složil před Izákem. Jákobovi ten výrok potvrdil za věčnou smlouvu pro Izrael: „Tobě dám kanaánskou zem, bude tvým dědičným údělem!“ Přitom jich tenkrát bylo jen trochu, byli jenom hrstkou cizinců. Z národu do národu když bloudili, od jednoho k jinému království, nikoho nenechal, aby jim ublížil. I krále kvůli nim varoval: „Mé pomazané nechte být! Mým prorokům nepůsobte žal!“ Když potom přivolal na zem hlad a odřízl je od chleba, poslal před nimi jistého Josefa, jehož prodali jako otroka. Nohy měl sevřené v okovech, hrdlo uvězněné v železech. Když se pak splnila jeho předpověď, když jej protříbila Hospodinova řeč, král ho pak nechal propustit z okovů, vládce národů dal mu svobodu. Správcem svého paláce jej učinil – vládl nade vším jeho bohatstvím! Jeho dvořanům poroučel podle libosti, jeho poradce vedl k moudrosti.

Žalmy 105:1-22