Píseň 6:1-10
Píseň 6:1-10 Bible Kralická 1613 (BKR)
Milý můj sstoupil do zahrady své, k záhonkům věci vonných, aby pásl v zahradách, a aby zbíral lilium. Já jsem milého mého, a milý můj jest můj, kterýž pase mezi lilium. Krásná jsi, přítelkyně má, jako Tersa, pěkná jako Jeruzalém, hrozná jako vojsko s praporci. Odvrať oči své od patření na mne, nebo ony mne posilují. Vlasy tvé jsou jako stáda koz, kteréž vídati v Galád. Zubové tvoji jsou podobní stádu ovcí, když vycházejí z kupadla, z nichž každá mívá po dvém, a mezi nimiž není žádné neplodné. Jako kus jablka zrnatého židoviny tvé mezi kadeři tvými. Šedesáte jest královen, a osmdesáte ženin, a mladic bez počtu; Jediná jest však má holubice, má upřímá, jedinká při matce své, nepoškvrněná při své rodičce. Spatřivše ji dcery, blahoslavily ji, královny a ženiny chválily ji, řkouce: Která jest to, kterouž viděti jako dennici, krásná jako měsíc, čistá jako slunce, hrozná jako vojsko s praporci? Do zahrady vypravené sstoupila jsem, abych spatřila ovoce údolí, abych viděla, kvete-li vinný kmen, a pučí-li se jabloně zrnaté.
Píseň 6:1-10 Bible 21 (B21)
Kam odešel tvůj miláček, ty nejkrásnější z žen? Kam se obrátil tvůj miláček, abychom jej s tebou hledali? Můj milý sešel do své zahrady k záhonům koření, aby své stádo pásl v zahradách a sbíral lilie. Já patřím svému milému a můj milý je můj, když pase v liliích. Jak Tirsa jsi krásná, lásko má, jak Jeruzalém líbezná, jak hvězdné šiky úchvatná! Své oči odvrať ode mě, vždyť už jsem jimi přemožen! Tvé vlasy jsou jak stádo koz, jež sbíhá z gileádských hor. Tvé zuby jsou jak stádo ovcí březích, když vycházejí z koupadla: jak párky dvojčat kráčejí, ani jediné nechybí. Jak plátky granátových jablek jsou pod závojem spánky tvé. Byť na šedesát bylo královen, konkubín osmdesát a panen bezpočtu, jediná je však holubička má, má dokonalá, své matky dcera jediná, svojí rodičkou hýčkaná! Když na ni pohlédnou, dívky jí blahořečí, královny i konkubíny chválu vzdávají: Kdopak to září jako jitřenka? Jak luna překrásná, čistá jak slunce zář, jak hvězdné šiky úchvatná!
Píseň 6:1-10 Český studijní překlad (CSP)
Kampak tvůj milý šel, ty ženo mnoha krás? Kam se tvůj milý poděl, ať s tebou najdeme ho zas. Do zahrádky své sestoupil můj milý na záhony balzámové, v zahradách se pást, lilie nasbírat. Můj milý má mne, můj milý je můj. V liliích se pase. Krásná jsi, lásko má, jako město Tirsa, jak Jeruzalém nádherná. Respekt budíš jak nazbrojená armáda. Odvrať ode mne své oči, nebo mne o rozum připraví. Vlasy tvé co ve stádu kozičky dolů z Gileádu sbíhají. Tvé zuby -- ovečky čerstvě umyté, když stádo stoupá z koupele. Každá z nich po dvou rodí a není mezi nimi neplodná. Jak z rozpuklého jablka granáty zpod závoje skráň hledí tvá. Na šedesát je královen a družek na osmdesát a dívek bezpočet, ona je však jediná, holoubek můj, zlato mé. Ona je však jediná pro matičku svou, pro maminku, jež ji má za vyvolenou. Jak ji děvčata uzřela, zahrnula ji chválou. Královny a družky počaly ji velebit: Kdo je ta, jež dolů jako úsvit hledí, jako luna krásná, jako slunce jasná? Respekt budí jak nazbrojená armáda.