Píseň 2:4-9
Píseň 2:4-9 Bible Kralická 1613 (BKR)
Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mně. Očerstvětež mne těmi flašemi, posilňte mne těmi jablky, nebo umdlévám milostí, Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne. Zavazujiť vás přísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtěl. Hlas milého mého, aj, onť se béře, skáče po těch horách, poskakuje na těch pahrbcích. Podobný jest milý můj srně aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stěnou naší, vyhlédá z oken, patří skrze mříži.
Píseň 2:4-9 Bible 21 (B21)
Kéž mě uvede do síně hodovní, praporem své lásky kéž mě zaštítí! Osvěžte mě rozinkami, posilněte mne jablky, neboť jsem láskou nemocná. Jeho levice pod hlavou mou a pravicí mě objímá. Zapřísahám vás, dcery jeruzalémské, při srnách, při laních divokých: Neprobouzejte, nerozněcujte lásku, dříve než sama bude chtít. Slyšte – můj milý! Hle – už se blíží, přes hory skáče, spěchá přes kopce! Srnci či kolouchu můj milý podobá se. Hle, za naší zídkou už se zastavil, mezerami se dívá, škvírami nahlíží!
Píseň 2:4-9 Český studijní překlad (CSP)
Zaveďte mne, kde víno dávají, a podávejte mi lásku. Oživte mne hrozinkovými koláči, z jablek mi dodejte sílu, neboť jsem láskou nemocná. Hlavou mu na levici ležím, svou pravicí mne objímá. Zapřísahám vás, dcery Jeruzaléma, při plachých gazelách a laních, ať nebudíte, neprobouzíte lásku, dokud nebude chtít. Slyš! To je můj milý! Hleďte, už jde! Už skáče přes hory, přeskakuje kopce. Jako srnec je můj milý, jak samec gazely. Hleďte, už stojí u nás za zdí, do okének nahlíží, mřížkami hledí.