Rút 3:3-18
Rút 3:3-18 Bible Kralická 1613 (BKR)
Protož umej se a pomaž, roucho své také oblec, a jdi na humno, však tak, aby nebylo známé muži tomu, prvé než by přestal jísti a píti. A když půjde ležeti, znamenej místo, na kterémž lehne, a přijduc, pozdvihneš pláště u noh jeho, a tu se položíš; on pak oznámí tobě, co bys měla činiti. Jížto Rut řekla: Cokoli mi rozkážeš, učiním. Šla tedy na to humno, a učinila všecko, což jí rozkázala svegruše její. Když pak pojedl Bóz a napil se, a rozveselilo se srdce jeho, šel spáti vedlé stohu; přišla i ona tiše, a pozdvihši pláště u noh jeho, položila se. A když bylo o půl noci, ulekl se muž ten a zchopil se, a aj, žena leží u noh jeho. I řekl: Kdo jsi ty? A ona odpověděla: Já jsem Rut, děvka tvá. Vztáhni křídlo pláště svého na děvku svou, nebo příbuzný jsi. A on řekl: Požehnaná jsi ty od Hospodina, dcero má. Větší jsi nyní pobožnosti dokázala, nežli prvé, že jsi nehledala mládenců bohatých aneb chudých. Protož nyní, dcero má, neboj se; vše, čehož žádáš, učiním tobě, nebo víť všecko město lidu mého, že jsi ty žena šlechetná. A také jest to pravé, že jsem příbuzný tvůj, ale jestiť příbuzný bližší nežli já. Odpočiniž tu přes noc, a když bude ráno, jestližeť on bude chtíti práva příbuznosti k tobě užiti, dobře, nechť užive. Pakliť nebude chtíti práva užiti k tobě, já právem příbuznosti pojmu tebe, živť jest Hospodin. Spiž tu až do jitra. A tak spala u noh jeho až do jitra. Potom vstala prvé, nežli by kdo poznati mohl bližního svého; nebo pečoval Bóz, aby někdo nezvěděl, že přišla žena ta na humno. A řekl: Přines loktušku, kterouž se odíváš, a drž ji. A když ji držela, naměřiv jí šest měr ječmene, vložil na ni. I vešla do města. A přišla k svegruši své. Kteráž řekla: Kdo jsi ty, dcero má? I vypravovala jí všecko, což jí učinil muž ten. A řekla: Šest měr těchto ječmene dal mi, nebo řekl ke mně: Nenavrátíš se prázdná k svegruši své. I řekla jí Noémi: Počekej, dcero má, až porozumíš, jak to padne; neboť neobleví muž ten, až tu věc dnes k místu přivede.
Rút 3:3-18 Bible 21 (B21)
Vykoupej se, navoň se, vezmi si nejlepší šaty a jdi za ním na mlat. Nedávej mu ale o sobě vědět, dokud se nenají a nenapije. Až si půjde lehnout, všimni si, kde leží. Potom jdi, odkryj plášť po jeho boku a ulehni. On ti pak poví, co máš dělat.“ „Udělám všechno, co mi říkáš,“ odpověděla Rút. Odešla na mlat a udělala všechno, co jí tchyně poradila. Boáz pojedl, napil se a v dobré náladě si šel lehnout na kraj stohu. Tehdy se přikradla, odkryla plášť po jeho boku a ulehla. Uprostřed noci pak sebou ten muž trhl, převalil se – a hle, po boku mu leží žena! „Kdo jsi?“ zeptal se. „Tvá služebnice Rút,“ odpověděla. „Přikryj svou služebnici křídlem svého pláště, vždyť jsi náš příbuzný.“ „Hospodin ti žehnej, dcero,“ řekl jí na to. „Teď jsi projevila ještě větší oddanost než předtím, neboť jsi nešla za mládenci – za chudými ani bohatými. Proto se neboj, dcero. Udělám pro tebe vše, co žádáš. Každý v mém městě přece ví, že jsi znamenitá žena. Ano, je pravda, že jsem příbuzný; je tu ale ještě bližší příbuzný než já. Zůstaň tu přes noc. Splní-li ti zítra příbuzenskou povinnost, budiž, ať tě vykoupí. Pokud ji ale nesplní, pak, jakože je živ Hospodin, vykoupím tě já. Spi až do rána.“ Spala tedy po jeho boku až do rána. Dříve než by kdo mohl rozeznat druhého, ale vstala, protože Boáz řekl: „Ať se nikdo nedozví, že na mlat přišla žena.“ Řekl jí také: „Nastav pláštěnku a podrž ji.“ A když ji nastavila, odměřil jí šest měr ječmene. Když jí je naložil, odešel do města. Když se Rút vrátila ke své tchyni, ta se zeptala: „Jak jsi pořídila, dcero?“ A tak jí vyprávěla všechno, co pro ni ten muž udělal. Nakonec řekla: „Dal mi těchto šest měr ječmene se slovy: ‚Ať se ke své tchyni nevrátíš s prázdnou.‘“ „Počkej, dcero, uvidíš, jak to dopadne,“ řekla jí na to Noemi. „Ten muž nepoleví, dokud tu věc ještě dnes nedovede do konce!“
Rút 3:3-18 Český studijní překlad (CSP)
Umyj se tedy, pomaž se, vezmi na sebe své oděvy a sestup na humno, ale nedávej se tomu muži poznat, dokud nedojí a nedopije. Až si půjde lehnout, zjisti místo, kde leží, jdi, odhal jeho nohy a ulehni. On ti oznámí, co máš dělat. Ona jí nato odpověděla: Udělám všechno, co mi řekneš. Pak sestoupila na humno a udělala všechno, co jí její tchýně přikázala. Bóaz pojedl, napil se a bylo mu dobře u srdce. Potom si šel lehnout na kraj hromady obilí. A ona potají přišla, odhalila jeho nohy a ulehla. I stalo se uprostřed noci, že se ten muž otřásl, převalil se a vida: V nohách mu leží žena. Zeptal se: Kdo jsi? Ona odpověděla: Jsem Rút, tvá služebnice. Rozprostři své křídlo nad svou služebnicí, vždyť jsi vykupitel. On nato řekl: Jsi požehnaná Hospodinu, má dcero. Dobře jsi udělala. Tvé poslední milosrdenství je větší nežli první, když nechodíš za mládenci, ať chudými či bohatými. A nyní se, má dcero, neboj. Udělám pro tebe všechno, co řekneš, protože celé naše město ví, že jsi zdatná žena. Ano, opravdu jsem vykupitel. Je však ještě jiný vykupitel, bližší než já. Zůstaň tu přes noc. A ráno, jestliže tě on vykoupí, dobře, ať vykoupí. A pokud si tě nebude přát vykoupit, vykoupím tě tedy já, jakože živ je Hospodin. Spi až do rána. A tak spala do rána v jeho nohách. Vstala však dříve, než by někdo mohl rozeznat svého bližního. Bóaz si myslel: Jen ať se nikdo nedozví, že na humno přišla žena. Řekl ještě: Podej mi plachetku, kterou máš na sobě, a podrž ji. Podržela ji tedy a on naměřil šest měr ječmene a naložil to na ni. Pak šel do města. Ona přišla ke své tchýni a ta se zeptala: Jak jsi na tom, má dcero? Ona jí oznámila vše, jak s ní ten muž jednal. Řekla: Dal mi těchto šest měr ječmene, neboť mi pověděl: Nepůjdeš ke své tchýni s prázdnou. Noemi pravila: Musíš počkat, má dcero, než se dozvíš, jak ta záležitost dopadne, protože ten muž nebude mít klid, pokud tu záležitost dnes nedotáhne do konce.