Rút 2:3-14
Rút 2:3-14 Bible Kralická 1613 (BKR)
Šla tedy, a přišedši, sbírala klasy na poli za ženci. Přihodilo se pak, že přišla na díl pole toho, kteréž přináleželo Bózovi, jenž byl z čeledi Elimelechovy. A v tom přišel Bóz z Betléma, a řekl žencům: Hospodin s vámi. Kteříž odpověděli jemu: Požehnejž tobě Hospodin. I řekl Bóz služebníku svému, kterýž postaven byl nad ženci: Èí jest tato mladice? Odpověděl služebník ten, kterýž postaven byl nad ženci, a řekl: Jest mladice Moábská, kteráž přišla s Noémi z země Moábské. A řekla mi: Prosím, nechť sbírám a shromažďuji klasy mezi snopy za ženci. A přišedši, trvá od jitra až dosavad, kromě že na chvilku doma pobyla. Tedy řekl Bóz k Rut: Slyš, dcero má, nechoď sbírati na jiné pole, aniž odcházej odsud, ale přídrž se teď děvek mých. Zůstávej na tom poli, na němž budou žíti, a choď za nimi, nebo jsem přikázal služebníkům svým, aby se tebe žádný nedotýkal. Bude-liť se chtíti píti, jdi k nádobám, a napí se té vody, kteréž by navážili služebníci moji. Tedy ona padla na tvář svou, a schýlivši se k zemi, řekla jemu: Odkudž mi to, že jsem nalezla milost před tebou, abys se známil ke mně, kteráž jsem cizozemka. Odpověděl Bóz a řekl: O všemť mi oznámeno jest, co jsi koli činila svegruši své po smrti muže svého, a že opustivši otce svého a matku svou, i zemi, v kteréžs se narodila, šla jsi mezi lid, kteréhožs prvé neznala. Odplatiž tobě Hospodin za skutek tvůj, a budiž mzda tvá dokonalá od Hospodina Boha Izraelského, poněvadž jsi přišla, abys pod křídly jeho doufala. Kterážto řekla: Nalezla jsem milost před tebou, pane můj, poněvadž jsi mne potěšil, a mluvils k srdci děvky své, ješto nejsem podobná jedné z děvek tvých. Tedy řekl jí Bóz: Když bude čas jísti, přistup sem, a pojez chleba, a omoč skyvu svou v octě. I posadila se při žencích, a podal jí pražmy; ona pak jedla až do sytosti, a ještě jí zbylo.
Rút 2:3-14 Bible 21 (B21)
Šla tedy, a když přišla na pole, paběrkovala za ženci. (A ten díl pole náhodou patřil tomu Boázovi z Elimelechova rodu.) Vtom z Betléma přišel Boáz. „Hospodin s vámi!“ pozdravil žence. „Hospodin ti žehnej!“ odpověděli mu. „Čí je ta dívka?“ zeptal se Boáz svého služebníka, který měl na starosti žence. Služebník mu řekl: „To je ta mladá Moábka, která přišla s Noemi z moábského kraje. Ptala se: ‚Mohla bych jít za ženci a paběrkovat mezi snopy?‘ Co přišla, je na nohou, od rána až doteď, jen na chvilku si odpočala.“ Boáz tedy Rút oslovil: „Poslyš, dcero, nechoď paběrkovat na jiné pole. Neodcházej odsud, ale drž se u mých děveček. Sleduj, kde budou na poli sklízet, a choď za nimi. Služebníkům přikážu, ať se tě ani nedotknou. Když budeš mít žízeň, jdi k nádobám a napij se vody, kterou služebníci načerpali.“ Rút padla na tvář a poklonila se až k zemi se slovy: „Čemu vděčím za tu laskavost, že se ke mně znáš? Vždyť jsem cizinka.“ Boáz jí odpověděl: „Slyšel jsem, co všechno jsi po smrti svého muže udělala pro svou tchyni a že jsi opustila svého otce, matku i rodnou zem a odešla k lidu, který jsi předtím neznala. Kéž ti Hospodin za tvůj skutek odplatí! Kéž tě hojně odmění Hospodin, Bůh Izraele, pod jehož křídla ses přišla skrýt.“ „Jsi ke mně tak laskavý, pane,“ odvětila. „Potěšil jsi mě a mluvil jsi ke své služebnici přívětivě, přestože ani nepatřím k tvým služebným.“ Když pak přišel čas k jídlu, řekl jí Boáz: „Pojď sem, vezmi si chleba a namáčej si sousta ve víně.“ Přisedla si tedy k žencům, a když jí podal pražené zrní, jedla do sytosti a ještě jí zbylo.
Rút 2:3-14 Český studijní překlad (CSP)
Šla, až došla na pole, a sbírala za ženci. Ocitla se náhodou na dílu pole patřícím Bóazovi, jenž byl z Elímelekovy čeledi. Bóaz právě přišel z Betléma a řekl žencům: Hospodin s vámi. Oni mu odpověděli: Hospodin ti požehnej. Bóaz se pak zeptal svého služebníka, který byl ustanoven nad ženci: Čí je tahle dívka? A ten nad ženci ustanovený služebník mu odpověděl. Řekl: To je moábská dívka, která se vrátila spolu s Noemi z moábské krajiny. Řekla mi: Dovol, ať sbírám a shromáždím, co zbylo v pokosech za ženci. Přišla a zůstala tu od samého rána až do této chvíle. Jen chvilku pobyla doma. Bóaz řekl Rút: Slyšela jsi přece, má dcero, ať nechodíš sbírat na jiné pole. Již odsud neodcházej. Přidrž se nyní mých služek. Zaměř své oči na pole, které budou sklízet, a choď za nimi. Vždyť přikazuji služebníkům, aby se tě nedotýkali. A budešli mít žízeň, jdi k nádobám a napij se z té, kterou služebníci načerpají. Tehdy padla na tvář, poklonila se k zemi a zeptala se ho: Jak to, že jsem nalezla milost ve tvých očích, že sis mě všiml, i když jsem cizinka? Bóaz jí odpověděl. Řekl: Je mi dobře známo všechno, co jsi udělala pro svou tchýni po smrti svého muže; že jsi opustila svého otce, svou matku i svou rodnou zemi a odešla k lidu, který jsi nikdy dříve neznala. Ať Hospodin odplatí tvůj skutek a ať je dovršená tvá odměna od Hospodina, Boha Izraele, pod jehož křídla jsi přišla najít útočiště. Nato řekla: Kéž naleznu milost ve tvých očích, můj pane, protože jsi mne potěšil a protože jsi mluvil k srdci své otrokyně, ačkoliv já nejsem rovna žádné tvé otrokyni. V době jídla jí Bóaz řekl: Přistup sem, pojez chléb a namoč si sousto v octě. Posadila se poblíž ženců. Nabídl jí pražené zrní a ona pojedla, nasytila se a ještě jí zbylo.