Zjevení 14:14-16
Zjevení 14:14-16 Slovo na cestu (SNC)
Tu vidím sněhobílý oblak a na něm muže – ano, je to sám Kristus! Na hlavě má zlatou korunu a v ruce ostrý srp. Z chrámu vyšel anděl a volá na něj hlasitě: „Začni svou žeň, chvíle pro ni nastala, úroda země už dozrála!“ Pán z oblaku mávl srpem po zemi a země byla rázem požnutá.
Zjevení 14:14-16 Bible Kralická 1613 (BKR)
I pohleděl jsem, a aj, oblak bělostkvoucí, a na tom oblaku seděl podobný Synu člověka, maje na hlavě své korunu zlatou a v ruce své srp ostrý. A jiný anděl vyšel z chrámu, volaje hlasem velikým na toho, kterýž seděl na oblaku: Pusť srp svůj a žni; nebť jest přišla tobě hodina žni, nebo již dozrala žeň země. I spustil ten, kterýž seděl na oblaku, srp svůj na zem, a požata jest země.
Zjevení 14:14-16 Bible 21 (B21)
A hle, spatřil jsem bílý oblak a na tom oblaku seděl jakoby Syn člověka. Na hlavě měl zlatou korunu a v ruce ostrý srp. Z chrámu vyšel další anděl a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: „Napřáhni srp a žni, neboť nadešla hodina sklizně. Sklizeň země dozrála!“ Tehdy ten, který seděl na oblaku, mrštil svůj srp na zem a země byla sklizena.
Zjevení 14:14-16 Český studijní překlad (CSP)
A uviděl jsem, hle, bílý oblak a na oblaku sedí někdo podobný Synu člověka, na hlavě má zlatou korunu a v ruce ostrý srp. A další anděl vyšel ze svatyně a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: “Pošli svůj srp a začni žeň, protože přišla hodina žně a dozrála úroda země.” A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem a země byla požata.