Žalmy 62:1-8
Žalmy 62:1-8 Bible Kralická 1613 (BKR)
Přednímu z kantorů Jedutunovi, žalm Davidův. Vždy předce k Bohu má se mlčelivě duše má, od něhoť jest spasení mé. Vždyť předce on jest skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se škodlivě. Až dokud zlé obmýšleti budete proti člověku? Všickni vy zahubeni budete, jako zed navážená a stěna nachýlená jste. Však nic méně radí se o to, jak by jej odstrčili, aby nebyl vyvýšen; lež oblibují, ústy svými dobrořečí, ale u vnitřnosti své proklínají. Sélah. Vždy předce měj se k Bohu mlčelivě, duše má, nebo od něho jest očekávání mé. Onť jest zajisté skála má, mé spasení, vysoký hrad můj, nepohnuť se. V Bohu jest spasení mé a sláva má; skála síly mé, doufání mé v Bohu jest.
Žalmy 62:1-8 Bible 21 (B21)
Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Davidův. Jen v Bohu má duše odpočívá, od něj přichází má záchrana. Jen on je má skála, moje spása, nepadnu nikdy, on je můj pevný hrad! Jak dlouho budete v útoku pokračovat? To chcete všichni srazit člověka, který je sám jak zídka nahnutá, jak plot, který se rozpadá? Jen na to myslí, jak by ho strhli, jak by ho zbavili jeho cti. Lež mají rádi, ústy dobrořečí, v srdci však srší kletbami! séla Jen v Bohu, duše má, odpočívej, od něj přichází moje naděje. Jen on je má skála, moje spása, nepadnu, on je můj pevný hrad! V Bohu je má spása, moje sláva; má pevná skála, v Bohu je skrýše má.
Žalmy 62:1-8 Český studijní překlad (CSP)
Pro vedoucího chval, pro Jedútúna. Davidův žalm. Jen u Boha je utišení mé duše; od něj pochází má spása. Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad, nikdy se nepohnu. Až dokdy budete napadat člověka? Z vás všech jde smrt jak z bortící se stěny, jak z padající zdi. Pořád se radí, jak ho připravit o čest. Oblíbili si lež, svými ústy žehnají, avšak v nitru proklínají. Sela. Jen se ztiš před Bohem, má duše, vždyť od něj je má naděje. Jen on je má skála a spása, můj nepřístupný hrad -- nepohnu se. V Bohu je má spása a sláva, on je má pevná skála -- v Bohu mám útočiště.