Žalmy 59:1-17
Žalmy 59:1-17 Bible Kralická 1613 (BKR)
Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazujž, Davidův žalm zlatý, když poslal Saul, aby střehouc domu, zabili ho. Vytrhni mne od nepřátel mých, Bože můj; před těmi, kteříž povstávají proti mně, bezpečna mne učiň. Vytrhni mne od těch, kteříž páší nepravost, a od mužů vražedlných zachovej mne. Neb aj, zálohy činí duši mé, sbírají se proti mně mocní, bez mého provinění a bez hříchu mého, ó Hospodine. Beze vší mé nepravosti sbíhají se, a strojí; povstaniž mně vstříc, a popatř. Sám ty, Hospodine Bože zástupů, Bože Izraelský, prociť, abys navštívil všecky národy, aniž se smilovávej nad kterým z těch převrácenců nešlechetných. Sélah. Navracejí se k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města. Aj, coť vynášejí ústy svými! Mečové jsou ve rtech jejich, nebo říkají: Zdaliž kdo slyší? Ale ty, Hospodine, směješ se jim, posmíváš se všechněm národům. Když on moc provozuje, na tebe pozor míti budu, nebo ty, Bože, jsi hrad můj vysoký. Bůh mně milosrdný předejdeť mne, Bůh dá mi viděti pomstu nad nepřátely mými. Nezbijej jich, aby nezapomněl lid můj, ale zmítej jimi mocí svou, a sházej je, pavézo naše, ó Pane. Hřích úst svých, slova rtů svých, (postiženi jsouce v pýše své, pro prokletí a chřadnutí), ať vypravují. Zahlaď v prchlivosti, zahlaď je, ať jich není, ať poznají, že Bůh panuje v Jákobovi i do končin země. Sélah. I nechažť se pak zase navracejí k večerou, štěkají jako psi, a běhají okolo města. Nechať těkají, a potravy hledají, však hladovití jsouce, uložiti se musejí. Já pak zpívati budu o síle tvé, hned z jitra hlasitě slaviti budu milosrdenství tvé, nebo jsi byl hrad můj vysoký, a útočiště v den ssoužení mého.
Žalmy 59:1-17 Bible 21 (B21)
Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův, když Saul nechal hlídat jeho dům, aby ho mohl zabít. Zbav mě mých nepřátel, Bože můj, před útočníky mě ochraňuj. Zbav mě těch zlosynů, zachraň mě od těch vrahounů! Pohleď, Hospodine – v záloze na mě číhají, všichni ti siláci se na mě sbírají, i když jsem bezúhonný, nevinný! Pro nic za nic se sbíhají, na mě se chystají, povstaň mi na pomoc, jen pohlédni! Hospodine Bože zástupů, Bože Izraele, procitni, potrestej všechny ty pohany, neměj slitování s podlými zločinci! séla Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají. Pohleď, co ústy prskají! Svými rty bodají jako dýkami – myslí si: „Kdo to uslyší?“ Tobě jsou, Hospodine, jen pro smích, všem těm pohanům se vysmíváš. Ty jsi má síla, tebe vyhlížím, ty, Bože, jsi můj pevný hrad! Bůh ve své lásce jde mi naproti, z nepřátel činí mi pastvu pro oči. Ještě je nepobíjej, můj lid by zapomněl, mocně však jimi otřes a poniž je, Pane můj, vždyť jsi náš štít! Za hříchy jejich úst, za slova jejich rtů jejich vlastní pýcha kéž by je lapila! Za všechny jejich kletby, za všechny lži vyhlaď je ve svém hněvu, vyhlaď dočista! Jen ať se dozví zemské končiny, že Bůh je vládcem Jákoba! séla Večer se vracejí, štěkají jako psi, po celém městě běhají. Sem a tam toulají se, potravu hledají, o hladu musejí se ke spánku uložit. Já ale budu o tvé síle zpívat, tvou lásku chci opěvovat od rána. Vždyť ty ses stal mou pevností, mým útočištěm v den soužení.
Žalmy 59:1-17 Český studijní překlad (CSP)
Pro vedoucího chval. Podle: “Nevyhlazuj!” Davidův pamětní zápis, když Saul poslal střežit dům, aby jej usmrtili. Vysvoboď mě od mých nepřátel, můj Bože! Před těmi, kdo proti mně povstávají, mě uveď do bezpečí! Vysvoboď mě od činitelů nepravosti, zachraň mě před lidmi prolévajícími krev. Hle, číhají na mou duši, mocní se srocují proti mně, ne však kvůli mému přestoupení, ani kvůli mému hříchu, Hospodine! Neprovinil jsem se, a přece se sbíhají a chystají. Probuď se, vyjdi mi vstříc a pohleď! Ty, Hospodine, Bože zástupů, Bože Izraele, procitni a navštiv všechny ty pohany, neměj slitování s těmi věrolomníky! Sela. K večeru se vracejí, vyjí jako psi a krouží kolem města. Hle, teče jim z huby, na jejich rtech jsou meče -- prý: Kdo to slyší? Ty se jim však, Hospodine, směješ, všechny národy jsou ti k smíchu. Má sílo, budu tě vyhlížet, vždyť Bůh je můj nepřístupný hrad. Můj milosrdný Bůh mě předchází; Bůh mi ukáže ty, kdo na mě číhají. Nepobíjej je, aby můj lid nezapomněl; svou silou je rozežeň, svrhni je, Panovníku, štíte náš! Ty hříchy jejich úst! Ta slova jejich rtů! Ale budou polapeni ve své pýše, za proklínání a za klamání, které vypouštěli z úst. Ukonči to v rozlícení! Ukonči to a oni už nebudou. Pak poznají, že Bůh panuje v Jákobovi, a až do končin země! Sela. K večeru se vracejí, vyjí jako psi a krouží kolem města. Potácejí se, aby se nažrali, a vrčí, když se nenasytí. Ale já budu zpívat o tvé síle a z jitra budu jásat nad tvým milosrdenstvím. Vždyť jsi mi nepřístupným hradem, jsi mi útočištěm v den soužení.