Žalmy 58:1-11
Žalmy 58:1-11 Bible Kralická 1613 (BKR)
Přednímu z kantorů, jako: Nevyhlazuj, Davidův žalm zlatý. Právě-liž vy, ó shromáždění, spravedlnost vypovídáte? Upřímě-liž soudy činíte, vy synové lidští? Anobrž raději nepravosti v srdci ukládáte, a násilí rukou svých v zemi této odvažujete. Uchýlili se bezbožníci hned od narození, pobloudili hned od života matky, mluvíce lež. Jed v sobě mají jako jedovatý had, jako lítý had hluchý, kterýž zacpává ucho své, Aby neslyšel hlasu zaklinačů, a čarodějníka v čářích vycvičeného. Ó Bože, potři jim zuby v ústech jejich, střenovní zuby lvíčat těch polámej, Hospodine. Nechť se rozplynou jako voda, a zmizejí; ať jsou jako ten, kterýž napíná luk, jehož však střely se lámí, Jako hlemejžď, kterýž tratí se a mizí, jako nedochůdče ženy, ješto nespatřilo slunce. Prvé než lidé pocítí trní jejich a bodláku, hned za živa zapálením jako vichřicí zachváceni budou. I bude se veseliti spravedlivý, když uzří pomstu, nohy své umyje ve krvi bezbožníka.
Žalmy 58:1-11 Bible 21 (B21)
Pro předního zpěváka, na nápěv písně „Nevyhlazuj!“ Zlatý zpěv Davidův. Opravdu, mocní, právem rozhodujete, soudíte lidi podle rovnosti? Vždyť máte hanebností plné srdce, po celé zemi šíříte násilí! Už odmalička se bídáci odcizili, od narození bloudí, kdo mluví lež. Jako zlí hadi jsou jedu plní, jak hluchá zmije mají uši zacpané, slova zaklínačů aby neslyšeli, hlas kouzelníků aby k nim nedoleh. V ústech jim, Hospodine, rozbij zuby, tesáky těch lvů, Bože, vylámej! Ať se rozplynou, ať zmizí jako vody, šípy, jež vystřelili, ať ztratí se! Ať jsou jak slimák, co ve slizu se plazí, jak potracený plod, jenž slunce neviděl! Než z jejich trní vzroste husté křoví, zaživa je smete prudká vichřice. Poctivý pak se šťastně dočká pomsty, v krvi bídáka si nohy umyje.
Žalmy 58:1-11 Český studijní překlad (CSP)
Pro vedoucího chval. Podle: “Nevyhlazuj!” Davidův pamětní zápis. Bohové, opravdu vyhlašujete spravedlnost? Synové lidští, soudíte upřímně? Kdepak! Jednáte v zemi podle svého zvráceného srdce; činíte cestu násilí svých rukou. Ničemové se odcizili již z matčina lůna; bloudili od početí a mluvili lež. Jejich jed je jako jed hada, jsou jako hluchá zmije, jež si zacpává uši, která neuslyší hlas zaříkávače, zaklínače zkušeného v zaklínání. Bože, vylámej jim zuby v ústech! Vyraz tesáky těch mladých lvů, Hospodine! Ať se rozplynou jako voda, která se ztrácí. Napnouli luk, ať mají šípy tupé! Kéž se odplazí jako slizký hlemýžď; jako potracený plod ženy kéž neuzří slunce. Dříve než pochopí, že jejich trny jsou jako živý bodlák, kéž jsou odváti jakoby rozlícením. Spravedlivý se bude radovat, neboť uzří pomstu; umyje si nohy v krvi ničemů.