Žalmy 36:1-12
Žalmy 36:1-12 Bible 21 (B21)
Pro předního zpěváka. Výrok Hospodinova služebníka Davida. Zvrácenost sídlí v srdci ničemy, na bázeň před Bohem vůbec nehledí! Dle svého mínění si může lichotit, svou vinu nevnímá, nemá k ní nenávist. Jeho ústa mluví lstivě a ničemně, konání dobra přestal rozumět. I na svém lůžku podlost vymýšlí, na cestě nekalosti stojí, zla se neštítí. Tvá láska, Hospodine, dosahuje k nebi, tvá věrnost sahá k oblakům. Tvá spravedlnost je jak mohutné hory, tvé zákony jsou hloubka nesmírná – lidem i zvěři, Hospodine, pomáháš! Tvá láska, Bože, je nad cenné poklady, do stínu tvých křídel se lidé uchýlí! Hojností tvého domu bývají nasyceni, z rajských potoků je napájíš. Pramen života je přece u tebe a ve tvém světle světlo vidíme. Svou lásku rozestři na ty, kdo tě znají, svou spravedlnost na v srdci upřímné. Ať už nešlape po mně noha pyšných, ruka darebáků ať nepronásleduje mě!
Žalmy 36:1-12 Bible Kralická 1613 (BKR)
Přednímu z kantorů, služebníka Hospodinova Davida. Převrácenost bezbožníka pojišťuje u vnitřnosti srdce mého, že není žádné bázně Boží před očima jeho. Nebo mu ona pochlebuje před očima jeho, aby vykonal nepravost svou až do zošklivení. Slova úst jeho jsou nepravá a lstivá, přestal srozumívati, aby dobře činil. Nepravost smýšlí i na ložci svém, ustavuje se na cestě nedobré, zlého se nevaruje. Hospodine, až do nebes milosrdenství tvé, pravda tvá až do nejvyšších oblaků. Spravedlnost tvá jako nejvyšší hory, soudové tvoji jako hlubokost nesmírná; lidi i hovada sám zachováváš, Hospodine. Jak převelmi drahé jest milosrdenství tvé, Bože, a protož synové lidští v stínu křídel tvých doufají. Tučností domu tvého rozvlažováni bývají, a potokem rozkoší svých napájíš je. Nebo u tebe jest studnice života, a v světle tvém světlo vidíme. Rozprostři milosrdenství své na ty, kteříž tebe znají, a spravedlnost tvou na upřímé srdcem. Nechažť nedotírá na mne noha pyšných, a ruka bezbožníků ať mne nezavozuje.
Žalmy 36:1-12 Český studijní překlad (CSP)
Pro vedoucího chval. Žalm Davida, otroka Hospodinova. Výrok přestoupení o ničemovi: V hloubi mého srdce není strach z Boha -- nemá jej před očima, protože lichotí sám sobě ve svých očích, a tak bude shledán vinným, hodným nenávisti. Slova jeho úst jsou zlá a klamná, přestal chápat, co je správné jednání. Vymýšlí špatnosti i na svém loži; postavil se na nedobré cestě, zlem nepohrdá. Hospodine, až k nebesům sahá tvé milosrdenství a tvá věrnost až k oblakům. Tvá spravedlnost je jako nejvyšší hory, tvé soudy jako velká hlubina. Zachraňuješ lidi i zvířata, Hospodine. Jak vzácné je tvé milosrdenství, Bože! Synové lidští hledají útočiště ve stínu tvých křídel. Sytí se tučností tvého domu, napájíš je proudem svých rozkoší. Neboť u tebe je pramen života; díky tvému světlu vidíme světlo. Vztáhni své milosrdenství na ty, kteří tě znají, a svou spravedlnost na lidi přímého srdce. Kéž na mě nevstoupí noha pyšných a ruka ničemů kéž mě neodežene.