Žalmy 132:1-18
Žalmy 132:1-18 Bible Kralická 1613 (BKR)
Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho, Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka: Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého, Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati, Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu. Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských. Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho. Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé. Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují. Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého. Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj. Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé. Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka: Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil. Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím, A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou. Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému. Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
Žalmy 132:1-18 Bible 21 (B21)
Poutní píseň. Pamatuj, Hospodine, na Davida i na všechno, co podstoupil – na to, co Hospodinu přísahal, když Mocnému Jákobovu složil slib: „Jistěže nevejdu do svého domu, na svoje lůžko nelehnu, svým očím nedovolím usnout, svým víčkům nedám poklesnout, dokud nenajdu domov Hospodinu, příbytek Jákobovu Mocnému.“ O jeho Truhle jsme v Efratě slyšeli, nalezli jsme ji v kraji Jearim. K jeho příbytku pojďme již, klaňme se u jeho podnoží! „Povstaň, Hospodine, ke svému spočinutí, společně s Truhlou síly tvé! Tví kněží ať jsou spravedlností oblečeni, tvoji věrní ať jásají! Pro Davida, služebníka svého, neodmítej svého pomazaného!“ Hospodin Davidovi věrně přísahal co nechce nikdy odvolat: „Jeden z tvých vlastních potomků dosedne po tobě na tvůj trůn. Když tvoji synové mou smlouvu zachovají a má svědectví, jimž je vyučím, i jejich synové na věky věků dosednou na tvůj trůn.“ Hospodin si přece Sion zvolil, oblíbil si jej za svůj příbytek: „Zde je mé spočinutí na věčné věky, zde budu přebývat, jak toužil jsem! Štědře požehnám jeho zásoby, jeho chudé chlebem nasytím, jeho kněží obléknu spasením, jeho věrní budou jásat radostí! Zde nechám vyrůst roh Davidův, o svíci svého pomazaného se postarám. Jeho nepřátele obléknu v hanbu, na jeho hlavě však zazáří koruna.“
Žalmy 132:1-18 Český studijní překlad (CSP)
Píseň stupňů. Hospodine, pamatuj na Davida, na všechnu jeho starostlivost, jak přísahal Hospodinu, slib učinil Mocnému Jákobovu: Nevejdu do stanu svého domu, nevstoupím na své lože, nedám spánek svým očím, dřímotu svým víčkům, dokud nenaleznu místo pro Hospodina, příbytky Mocnému Jákobovu. Hle, slyšeli jsme o ní v Efratě, nalezli jsme ji na Jaarských polích. Vstupme do jeho příbytků, klaňme se u podnože jeho nohou! Povstaň, Hospodine, k místu svého odpočinku, ty i truhla tvé moci! Tvoji kněží ať obléknou spravedlnost, tví věrní ať jásají! Pro Davida, svého otroka, neodmítni svého pomazaného! Hospodin přísahal Davidovi věrnost, neodvrátí se od ní: Dosadím na tvůj trůn z plodu tvých beder. Jestliže tví synové budou zachovávat mou smlouvu a má svědectví, kterým je budu učit, i jejich synové budou sedět na tvém trůnu až na věky. Hospodin totiž vyvolil Sijón, zatoužil mít jej za sídlo. Toto je místo mého odpočinku až navěky, tady budu sídlit, neboť po něm toužím. Velice požehnám jeho zásobám, jeho chudé budu sytit chlebem. Jeho kněze oději spásou, jeho věrní budou radostně jásat. Tam dám vyrůst Davidovu rohu, připravím lampu svému pomazanému. Jeho nepřátele obléknu hanbou, ale na něm rozkvete jeho koruna.