Žalmy 119:1-176

Sdílet

Žalmy 119:1-176 Bible Kralická 1613 (BKR)

Aleph. Blahoslavení ti, kteříž jsou ctného obcování, kteříž chodí v zákoně Hospodinově. Blahoslavení, kteříž ostříhají svědectví jeho, a kteříž ho celým srdcem hledají. Nečiní zajisté nepravosti, ale kráčejí po cestách jeho. Ty jsi přikázal, aby pilně bylo ostříháno rozkazů tvých. Ó by spraveny byly cesty mé k ostříhání ustanovení tvých. Tehdážť nebudu zahanben, když budu patřiti na všecka přikázaní tvá. Oslavovati tě budu v upřímnosti srdce, když se vyučovati budu právům spravedlnosti tvé. Ustanovení tvých budu ostříhati s pilností, toliko neopouštěj mne. Beth. Jakým způsobem očistí mládenec stezku svou? Takovým, aby se choval vedlé slova tvého. Celým srdcem svým hledám tebe, nedopouštějž mi blouditi od přikázaní tvých. V srdci svém skládám řeč tvou, abych nehřešil proti tobě. Ty chvály hodný Hospodine, vyuč mne ustanovením svým. Rty svými vypravuji o všech soudech úst tvých. Z cesty svědectví tvých raduji se více, než z největšího zboží. O přikázaních tvých přemyšluji, a patřím na stezky tvé. V ustanoveních tvých se kochám, aniž se zapomínám na slovo tvé. Gimel Tu milost učiň s služebníkem svým, abych, dokudž jsem živ, ostříhal slova tvého. Otevři oči mé, abych spatřoval divné věci z zákona tvého. Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých. Umdlévá duše má pro žádost soudů tvých všelikého času. Vyhlazuješ pyšné, zlořečené, kteříž bloudí od přikázaní tvých. Odejmi ode mne útržku a potupu, neboť ostříhám svědectví tvých. Také i knížata se zasazují, a mluví proti mně, služebník pak tvůj přemýšlí o ustanoveních tvých. Svědectví tvá zajisté jsou mé rozkoše a moji rádcové. Daleth Přilnula k prachu duše má; obživiž mne podlé slova svého. Cesty své předložilť jsem, a vyslýchals mne; vyuč mne ustanovením svým. Cestě rozkazů tvých dej ať vyrozumívám, a ať přemýšlím o divných skutcích tvých. Rozplývá se zámutkem duše má, očerstviž mne podlé slova svého. Cestu lživou odvrať ode mne, a zákon svůj z milosti dej mi. Cestu pravou jsem vyvolil, soudy tvé sobě předkládám. Svědectví tvých se přídržím, Hospodine, nedejž mi zahanbenu býti. Cestou rozkazů tvých poběhnu, když ty rozšíříš srdce mé. He Vyuč mne, Hospodine, cestě ustanovení svých, kteréž bych ostříhal do konce. Dej mi ten rozum, ať šetřím zákona tvého, a ať ho ostříhám celým srdcem. Dej, ať chodím cestou přikázaní tvých; nebo v tom svou rozkoš skládám. Nakloň srdce mého k svědectvím svým, a ne k lakomství. Odvrať oči mé, ať nehledí marnosti; na cestě své obživ mne. Potvrď služebníku svému řeči své, kterýž se oddal k službě tvé. Odvrať ode mne pohanění, jehož se bojím; nebo soudové tvoji dobří jsou. Aj, toužím po rozkázaních tvých; dej, ať jsem živ v spravedlnosti tvé. Vav Ó ať se přiblíží ke mně milosrdenství tvá, Hospodine, a spasení tvé vedlé řeči tvé, Tak abych odpovědíti uměl utrhači svému skutkem, že doufání skládám v slovu tvém. A nevynímej z úst mých slova nejpravějšího; neboť na soudy tvé očekávám. I budu ostříhati zákona tvého ustavičně, od věků až na věky, A bez přestání choditi na širokosti, neboť jsem se dotázal rozkazů tvých. Nýbrž mluviti budu o svědectvích tvých i před králi, a nebudu se hanbiti. Nebo rozkoš svou skládám v přikázaních tvých, kteráž jsem zamiloval. Přičinímť i ruce své k přikázaním tvým, kteráž miluji, a přemýšleti budu o ustanoveních tvých. Zajin Rozpomeň se na slovo k služebníku svému, kterýmž jsi mne ubezpečil. Toť jest má útěcha v ssoužení mém, že mne slovo tvé obživuje. Pyšní mi se velmi posmívají, však od zákona tvého se neuchyluji. Neboť se rozpomínám na soudy tvé věčné, Hospodine, kterýmiž se potěšuji. Děsím se nad bezbožnými, kteříž opouštějí zákon tvůj. Ustanovení tvá jsou mé písničky na místě mého putování. Rozpomínám se i v noci na jméno tvé, Hospodine, a ostříhám zákona tvého. Toť mám odtud, abych ostříhal rozkazů tvých. Cheth Díl můj, řekl jsem, Hospodine, ostříhati výmluvnosti tvé. Modlívám se milosti tvé v celém srdci: Smiluj se nade mnou podlé slova svého. Rozvážil jsem na mysli cesty své, a obrátil jsem nohy své k tvým svědectvím. Pospíchámť a neodkládám ostříhati rozkazů tvých. Rota bezbožníků zloupila mne, na zákon tvůj se nezapomínám. O půlnoci vstávám, abych tě oslavoval v soudech spravedlnosti tvé. Účastník jsem všech, kteříž se bojí tebe, a těch, kteříž ostříhají přikázaní tvých. Milosrdenství tvého, Hospodine, plná jest země, ustanovením svým vyuč mne. Teth Dobrotivě jsi nakládal s služebníkem svým, Hospodine, podlé slova svého. Pravému soudu a umění vyuč mne, nebo jsem přikázaním tvým uvěřil. Prvé než jsem snížen byl, bloudil jsem, ale nyní výmluvnosti tvé ostříhám. Dobrý jsi ty a dobrotivý, vyuč mne ustanovením svým. Složiliť jsou lež proti mně pyšní, ale já celým srdcem ostříhám přikázaní tvých. Zbřidlo jako tuk srdce jejich, já zákonem tvým se potěšuji. K dobrémuť jest mi to, že jsem pobyl v trápení, abych se naučil ustanovením tvým. Za lepší sobě pokládám zákon úst tvých, nežli na tisíce zlata a stříbra. Jod Ruce tvé učinily a sformovaly mne, dej mi ten rozum, abych se naučil přikázaním tvým, Tak aby bojící se tebe mne vidouce, radovali se, že na slovo tvé očekávám. Seznávámť, Hospodine, že jsou spravedliví soudové tvoji, a že jsi mne hodně potrestal. Nechať jest již zřejmé milosrdenství tvé ku potěšení mému, podlé řeči tvé mluvené služebníku tvému. Přiďtež na mne slitování tvá, abych živ býti mohl; nebo zákon tvůj rozkoš má jest. Zahanbeni buďte pyšní, proto že lstivě chtěli mne podvrátiti, já pak přemyšluji o přikázaních tvých. Obraťtež se ke mně, kteříž se bojí tebe, a kteříž znají svědectví tvá. Budiž srdce mé upřímé při ustanoveních tvých, tak abych nebyl zahanben. Kaph Touží duše má po spasení tvém, na slovo tvé očekávám. Hynou i oči mé žádostí výmluvností tvých, když říkám: Skoro-liž mne potěšíš? Ačkoli jsem jako nádoba kožená v dymu, na ustanovení tvá však jsem nezapomenul. Mnoho-liž bude dní služebníka tvého? Skoro-liž soud vykonáš nad těmi, kteříž mi protivenství činí? Vykopali mi pyšní jámy, kterážto věc není podlé zákona tvého. Všecka přikázaní tvá jsou pravda; bez příčiny mi se protiví, spomoziž mi. Téměřť jsou mne již v nic obrátili na zemi, já jsem však neopustil přikázaní tvých. Podlé milosrdenství svého obživ mne, abych ostříhal svědectví úst tvých. Lamed Na věky, ó Hospodine, slovo tvé trvánlivé jest v nebesích. Od národu do pronárodu pravda tvá, utvrdil jsi zemi, a tak stojí. Vedlé úsudků tvých stojí to vše do dnešního dne, všecko to zajisté jsou služebníci tvoji. Byť zákon tvůj nebyl mé potěšení, dávno bych byl zahynul v svém trápení. Na věky se nezapomenu na rozkazy tvé; jimi zajisté obživil jsi mne. Tvůjť jsem já, zachovávejž mne; nebo přikázaní tvá zpytuji. Očekávajíť na mne bezbožní, aby mne zahubili, já pak svědectví tvá rozvažuji. Každé věci dokonalé vidím skončení; rozkaz tvůj jest přeširoký náramně. Mem Ó jak miluji zákon tvůj, tak že každého dne on jest mé přemyšlování. Nad nepřátely mé moudřejšího mne činíš přikázaními svými; nebo mám je ustavičně před sebou. Nade všecky své učitele rozumnější jsem učiněn; nebo svědectví tvá jsou má přemyšlování. I nad starce opatrnější jsem, nebo přikázaní tvých ostříhám. Od každé cesty zlé zdržuji nohy své, abych ostříhal slova tvého. Od soudů tvých se neodvracuji, proto že ty mne vyučuješ. Ó jak jsou sladké dásním mým výmluvnosti tvé, nad med ústům mým. Z přikázaní tvých rozumnosti jsem nabyl, a protož všeliké cesty bludné nenávidím. Nun Svíce nohám mým jest slovo tvé, a světlo stezce mé. Přisáhl jsem, což i splním, že chci ostříhati soudů spravedlnosti tvé. Ztrápenýť jsem přenáramně, Hospodine, obživiž mne vedlé slova svého. Dobrovolné oběti úst mých, žádám, oblib, Hospodine, a právům svým vyuč mne. Duše má jest v ustavičném nebezpečenství, a však na zákon tvůj se nezapomínám. Polékli jsou mi bezbožní osídlo, ale já od rozkazů tvých se neodvracím. Za dědictví věčné ujal jsem svědectví tvá, neboť jsou radost srdce mého. Naklonil jsem srdce svého k vykonávání ustanovení tvých ustavičně, až i do konce. Samech Výmyslků nenávidím, zákon pak tvůj miluji. Skrýše má a pavéza má ty jsi, na slovo tvé očekávám. Odstuptež ode mne nešlechetníci, abych ostříhal přikázaní Boha svého. Zdržujž mne podlé slova svého, tak abych živ byl, a nezahanbuj mne v mém očekávání. Posiluj mne, abych zachován byl, a patřil k ustanovením tvým ustavičně. Potlačuješ všecky ty, kteříž odstupují od ustanovení tvých; neboť jest lživá opatrnost jejich. Jako trůsku odmítáš všecky bezbožníky země, a protož miluji svědectví tvá. Děsí se strachem před tebou tělo mé; nebo soudů tvých bojím se. Ajin Èiním soud a spravedlnost, nevydávejž mne mým násilníkům. Zastup sám služebníka svého k dobrému, tak aby mne pyšní nepotlačili. Oči mé hynou čekáním na spasení tvé, a na výmluvnost spravedlnosti tvé. Nalož s služebníkem svým vedlé milosrdenství svého, a ustanovením svým vyuč mne. Služebník tvůj jsem já, dejž mi rozumnost, abych uměl svědectví tvá. Èasť jest, abys se přičinil, Hospodine; zrušili zákon tvůj. Z té příčiny miluji přikázaní tvá více nežli zlato, i to, kteréž jest nejlepší. A proto, že všecky rozkazy tvé o všech věcech pravé býti poznávám, všeliké stezky bludné nenávidím. Pe Předivnáť jsou svědectví tvá, a protož jich ostříhá duše má. Začátek učení tvého osvěcuje, a vyučuje sprostné rozumnosti. Ústa svá otvírám, a dychtím, nebo přikázaní tvých jsem žádostiv. Popatřiž na mne, a smiluj se nade mnou podlé práva těch, kteříž milují jméno tvé. Kroky mé utvrzuj v slovu svém, a nedej, aby nade mnou panovati měla jaká nepravost. Vysvoboď mne z nátisků lidských, abych ostříhal rozkazů tvých. Zasvěť tvář svou nad služebníkem svým, a ustanovením svým vyuč mne. Potůčkové vod vyplývají z očí mých příčinou těch, kteříž neostříhají zákona tvého. Tsade Spravedlivý jsi, Hospodine, a upřímý v soudech svých. Ty jsi vydal spravedlivá svědectví svá, a vší víry hodná. Až svadnu, tak horlím, že se zapomínají na slovo tvé nepřátelé moji. Zprubovanáť jest řeč tvá dokonale, tou příčinou ji miluje služebník tvůj. Maličký a opvržený jsem já, však na rozkazy tvé se nezapomínám. Spravedlnost tvá jest spravedlnost věčná, a zákon tvůj pravda. Ssoužení a nátisk mne stihají, přikázaní tvá jsou mé rozkoše. Spravedlnost svědectví tvých trvá na věky; dej mi z ní rozumnosti nabýti, tak abych živ býti mohl. Koph Z celého srdce volám, vyslyšiš mne, ó Hospodine, abych ostříhal ustanovení tvých. K tobě volám, vysvoboď mne, abych šetřil svědectví tvých. Předstihám svitání a volám, na tvéť slovo očekávám. Předstihají oči mé bdění proto, abych přemýšlel o výmluvnostech tvých. Hlas můj slyš podlé svého milosrdenství, Hospodine, podlé soudů svých obživ mne. Přibližují se následovníci nešlechetnosti, ti, kteříž se od zákona tvého vzdálili. Ty blíže jsi, Hospodine; nebo všecka přikázaní tvá jsou pravda. Jižť to dávno vím o svědectvích tvých, že jsi je stvrdil až na věky. Reš Popatřiž na mé trápení, a vysvoboď mne; neboť se na zákon tvůj nezapomínám. Zasaď se o mou při, a ochraň mne; pro řeč svou obživ mne. Dalekoť jest od bezbožných spasení, nebo nedotazují se na ustanovení tvá. Slitování tvá mnohá jsou, Hospodine; podlé soudů svých obživ mne. Jakžkoli jsou mnozí protivníci moji a nepřátelé moji, však od svědectví tvých se neuchyluji. Viděl jsem ty, kteříž se převráceně měli, velmi to těžce nesa, že řeči tvé neostříhali. Popatřiž, žeť rozkazy tvé miluji, Hospodine; podlé milosrdenství svého obživ mne. Nejpřednější věc slova tvého jest pravda, a na věky trvá všeliký úsudek spravedlnosti tvé. Šin Knížata mi se protiví bez příčiny, však slova tvého děsí se srdce mé. Já raduji se z řeči tvé tak jako ten, kterýž dochází hojné kořisti. Falše pak nenávidím, a jí v ohavnosti mám; zákon tvůj miluji. Sedmkrát za den chválím tě z soudů tvých spravedlivých. Pokoj mnohý těm, kteříž milují zákon tvůj, a nemají žádné urážky. Očekávám na spasení tvé, Hospodine, a přikázaní tvá vykonávám. Ostříhá duše má svědectví tvých, nebo je velice miluji. Ostříhám rozkazů tvých a svědectví tvých; nebo všecky cesty mé jsou před tebou. Thav Předstupiž úpění mé před oblíčej tvůj, Hospodine, a podlé slova svého uděl mi rozumnosti. Vejdiž pokorná prosba má před tvář tvou, a vedlé řeči své vytrhni mne. I vynesou rtové moji chválu, když ty mne vyučíš ustanovením svým. Zpívati bude i jazyk můj slovo tvé, a že všecka přikázaní tvá jsou spravedlnost. Budiž mi ku pomoci ruka tvá; neboť jsem sobě zvolil přikázaní tvá. Toužím po spasení tvém, Hospodine, a zákon tvůj jest rozkoš má. Živa bude duše má, a bude tě chváliti, a soudové tvoji budou mi na pomoc. Bloudím jako ovce ztracená, hledejž služebníka svého, neboť se na přikázaní tvá nezapomínám.

Žalmy 119:1-176 Bible 21 (B21)

Blaze těm, kdo žijí bezúhonně, těm, kdo se řídí Hospodinovým zákonem! Blaze těm, kdo jeho svědectví se drží, těm, kdo jej celým srdcem hledají, těm, kdo se bezpráví nedopouštějí, neboť po jeho cestách kráčejí! Ty jsi vydal svá pravidla, aby se svědomitě plnila. Kéž jsou mé cesty zpevněny, abych dodržoval tvé zákony! Budu-li dbát všech jeho příkazů, zahanben nikdy nebudu. Chválit tě budu se srdcem upřímným, tvým spravedlivým soudům když se naučím. Tvé zákony chci dodržet – jen prosím neopouštěj mě! Jak mladík svou stezku udrží v čistotě? Tak, že tvým slovem řídí se! Celým svým srdcem hledám tě, od tvých příkazů zbloudit nenech mě! V srdci si ukládám tvé výroky, abych proti tobě nehřešil. Požehnaný jsi, Hospodine, svým zákonům prosím nauč mě! Stále opakuji svými rty vše, co jsi nařídil. Raduji se z cesty tvých svědectví jako z největšího bohatství. O tvých pravidlech přemítám, abych na tvoje stezky dbal. Tvé zákony jsou mi rozkoší – tvé slovo neztrácím z paměti! Dopřej svému služebníku, abych žil, tvé slovo abych naplnil! Mé oči otevři, abych uviděl úžasné věci ve tvém Zákoně. Na zemi jsem jen cizincem, své příkazy mi neskrývej! Mou duši stále stravuje touha po tvých pokynech. Okřikuješ pyšné – jsou proklatí, od tvých přikázání zbloudili! Zbav mě zahanbení a potupy, vždyť držím se tvých svědectví! Vládcové zasedají a pomlouvají mě, tvůj služebník zatím přemýšlí o tvých zákonech. Tvá svědectví jsou mi rozkoší – jsou to mí rádci nejbližší! Má duše v prachu krčí se, svým slovem prosím obživ mě! Vylíčil jsem ti cesty své a tys mě vyslyšel; o svých zákonech pouč mě. Dej mi rozumět cestě svých pravidel, o tvých zázracích abych přemýšlel. Má duše smutkem hroutí se, svým slovem prosím zvedni mě! Cestu proradnosti odvrať ode mne a obdař mě svým Zákonem. Zvolil jsem si cestu věrnosti, tvé pokyny mám stále na mysli. Tvých svědectví, Hospodine, držím se, nedej, abych byl zahanben! Poběžím cestou tvých příkazů – do srdce dals mi svobodu! Ukaž mi, Hospodine, cestu svých zákonů, abych je střežil jako svou odplatu. Dej mi rozum, abych tvůj Zákon dodržel, ať jsem mu celým srdcem poslušen. Veď mě po stezce přikázaní svých, tu jsem si přece oblíbil. Nakloň mé srdce ke svým svědectvím namísto lakomství. Odvrať mé oči, ať nehledí k marnostem, na své cestě prosím obživ mě! Svému služebníku potvrď sliby své, tak, aby lidé ctili tě. Zbav mě potupy, z níž mám strach – jak dobrá jsou nařízení tvá! Jak toužím po tvých pravidlech – svou spravedlností obživ mě! Kéž na mě, Hospodine, tvá láska sestoupí a tvoje spása, jak jsi zaslíbil! Ať mám co odpovědět těm, kdo mě urážejí, vždyť ve tvém slově skládám naději. Nikdy mi neber z úst slova věrnosti, spoléhám přece na tvé pokyny. Tvůj Zákon stále plnit chci, navždy a navěky! Svobodně budu žít stále dál, neboť jsem vyhledal tvá pravidla. Hovořit budu o tvých svědectvích, nebudu zahanben ani před králi. Tvá přikázání jsou mi rozkoší – vždyť je miluji! K milovaným tvým příkazům ruce vztahuji, zatímco přemýšlím nad tvými zákony. Na slovo svému služebníku vzpomeň si, vždyť jsi mi daroval naději. To je mi útěchou v mém trápení, že mě oživuješ svými výroky. Pyšní mě zasypali svými posměšky, od tvého Zákona se však nevzdálím. V paměti chovám tvé věčné pokyny, těmi se, Hospodine, vždycky utěším. Zuřivost mě jímá nad ničemy, kteří tvůj Zákon odmítli. Tvé zákony jsou mými písněmi, kdekoli putuji. Na tvé jméno vzpomínám po nocích, tvůj Zákon, Hospodine, toužím naplnit. Tento úkol mi náleží – abych se řídil tvými pravidly! Ty, Hospodine, jsi mým údělem, tvé slovo plnit slíbil jsem. O milost prosím tě celým srdcem svým, smiluj se nade mnou, jak jsi zaslíbil! Když jsem přemýšlel nad svými cestami, kroky jsem obrátil ke tvým svědectvím. Pospíchám, abych se nezpozdil dodržet chci tvé příkazy. I když jsem obklopen léčkami ničemů, nezapomínám na Zákon tvůj. O půlnoci vstávám a chválím tě za spravedlivé soudy tvé. Všem, kdo tě ctí, jsem přítelem, těm, kdo se drží tvých pravidel. Tvé lásky, Hospodine, je plná zem – pouč mě prosím o svých zákonech! Svému služebníku jsi dobro prokázal, dle slova, jež jsi, Hospodine, dal. Uč mě rozumu a dej mi poznání, vždyť věřím přikázáním tvým! Než jsem byl pokořen, bloudil jsem, tvých výroků teď ale držím se. Dobrý jsi a dobro působíš, nauč mě prosím své zákony. I když mě pyšní špiní svojí lží, celým srdcem se řídím tvými pravidly. Srdce jim otupěla, jsou samý tuk, mou rozkoší je ale Zákon tvůj. Prospělo mi to, že jsem byl pokořen – poučil jsem se o tvých zákonech. Zákon tvých úst je pro mě vzácnější než tisíce zlatých a stříbrných! Tvé ruce mě učinily a uhnětly, dej mi rozum, ať pochopím tvé příkazy. Tví ctitelé ze zaradují, až mě uvidí, tvé slovo je mou nadějí. Tvé soudy jsou spravedlivé, to, Hospodine, vím, ve své věrnosti jsi mě pokořil. Kéž mě tvá láska prosím potěší, jak jsi to svému služebníku zaslíbil. Kéž mě tvůj soucit navštíví, abych žil, tvůj Zákon je mi přece rozkoší! Kéž jsou zahanbeni pyšní, že zrádně křivdí mi, zatímco přemýšlím nad tvými příkazy. Kéž se tví ctitelé ke mně navrátí, aby poznali tvá svědectví. Kéž je mé srdce tvým zákonům oddané – tehdy nebudu nikdy zahanben! Umírám touhou po tvém spasení, tvé slovo je mou nadějí. Oči mi slábnou, tvé sliby vyhlížím, ptám se: „Kdy už mě potěšíš?“ I když jsem jako měch dýmem svraštělý, nezapomínám na tvé zákony. Jak dlouho bude žít tvůj služebník? Kdy už mé pronásledovatele odsoudíš? Pyšní mi jámy kopají, ti na tvůj Zákon vůbec nehledí. Věrné jsou všechny tvé příkazy; zrádci mě pronásledují, pomoz mi! Skoro mě vyhladili ze země, nepustil jsem se však tvých pravidel. Ve své lásce prosím obživ mě – svědectví tvých úst chci dodržet! Tvé slovo, Hospodine, navěky ukotveno je v nebesích. Po všechna pokolení trvá věrnost tvá, zemi jsi založil, a tak zůstává. Vše je tu dodnes, jak jsi nařídil, vždyť všechny věci slouží ti. Kdyby tvůj Zákon nebyl mou rozkoší, dávno bych zahynul ve svém trápení. Tvá pravidla nikdy neztratím z paměti, vždyť právě jimi jsi mě obživil! Patřím jen tobě, buď spása má, vždyť vyhledávám tvá pravidla. Ničemové na mě číhají, aby mě zabili, zatímco přemýšlím o tvých svědectvích. Vidím, že vše dokonalé má své hranice – ve tvém přikázání je však svoboda bez konce! Jak velmi tvůj Zákon miluji – celý den o něm přemýšlím! Tvé přikázání stále se mnou je, moudřejším nad mé nepřátele činí mě. Nad všechny své učitele jsem nabyl moudrosti, protože přemýšlím o tvých svědectvích. Rozumnější jsem dokonce nad starce, neboť se držím tvých pravidel. Od každé zlé cesty své kroky zdržuji, abych se řídil slovem tvým. Od tvých pokynů neodvracím se, vždyť ty sám jsi můj učitel. Jak sladce mi chutnají tvé výroky – sladší než med jsou ústům mým! Z tvých pravidel jsem se rozumu naučil, a proto nenávidím každou cestu lži. Svíce mým krokům je slovo tvé, svítí mi na cestě. Co jsem odpřisáhl, to také splním, tvé spravedlivé soudy dodržím. Přespříliš jsem byl pokořen, svým slovem, Hospodine, obživ mě! Přijmi, Hospodine, vděčné oběti mých rtů a vyuč mě svým pokynům. I když můj život stále visí na vlásku, nezapomínám na Zákon tvůj. I když mi ničemové nastražili past, neopustil jsem tvá pravidla. Tvá svědectví jsou mi věčným dědictvím, naplňují přece mé srdce radostí. Rozhodl jsem se plnit tvé zákony – v tom je odplata navěky! Nesnáším ty, kdo jsou vrtkaví, tvůj Zákon ale miluji. Ty jsi má skrýše a můj štít, tvé slovo je mou nadějí. Odstupte ode mě, bídáci, příkazy svého Boha plnit chci! Podpírej mě, jak jsi zaslíbil, abych žil, nedej, abych byl zklamán ve své naději! Podpoř mě, abych byl zachráněn, k tvým zákonům abych stále hledět směl. Odmítáš všechny, kdo opouštějí tvé zákony, vždyť jejich bludy jsou pouhé lži! Jak smetí zavrhuješ všechny ničemy na zemi, a proto miluji tvá svědectví. Tělo se mi chvěje hrůzou před tebou – v úžasu hledím na tvůj soud! Právem a spravedlností řídím se, nevydej mě těm, kdo vydírají mě! Zaruč se ve prospěch svého služebníka, ať už mě pyšní přestanou vydírat. Oči mi slábnou, tvou spásu vyhlížím a tvou spravedlnost, kterou jsi zaslíbil. Se svým služebníkem nalož laskavě, pouč mě prosím o svých zákonech! Dej mi rozum, vždyť jsem tvůj služebník, abych rozuměl tvým svědectvím. Čas jednat, Hospodine, už je tu – lidé porušují Zákon tvůj! Protože miluji tvé příkazy, jsou mi nad zlato, i to nejčistší. Všech tvých pravidel cením si, a proto nenávidím každou cestu lži! Tvá svědectví jsou úžasná, to proto je chci zachovat! Tvé slovo s sebou světlo přináší, prostým dodává moudrosti. S ústy otevřenými vzdychám dychtivě, protože toužím po tvých příkazech! Pohlédni na mě, prosím smiluj se dle práva těch, kdo milují jméno tvé. Upevni mé kroky ve svých výrocích, ať mě neovládne žádný hřích! Vysvoboď mě z lidského bezpráví, abych se řídil tvými pravidly. Rozjasni svou tvář nad služebníkem svým, nauč mě prosím svoje zákony. Z očí mi slzy proudí potokem – lidé se neřídí tvým Zákonem! Spravedlivý jsi, Hospodine, a soudy tvé jsou poctivé. Svědectví, která jsi svěřil nám, spravedlivá jsou a zcela pravdivá. Až se zalykám samým horlením, že moji protivníci na tvé slovo nedbají. Tvé výroky jsou zcela ryzí, já, tvůj služebník, je miluji! I když jsem nepatrný, i když jsem pohrdán, nezapomínám na tvá pravidla. Tvá spravedlnost navždy obstojí, tvůj Zákon je zcela pravdivý. Doléhá na mě úzkost a trápení, tvá přikázání však jsou mi rozkoší. Navěky spravedlivá jsou tvá svědectví – dej mi porozumění, abych žil! Celým srdcem volám, Hospodine, slyš: Chci zachovávat tvé zákony! Volám k tobě, prosím zachraň mě, abych tvá svědectví mohl dodržet! Před svítáním vstávám s voláním, na tvé slovo čekám s nadějí. Oka nezamhouřím, celé noci bdím, abych přemýšlel o tvých výrocích. Prosím vyslyš mě v lásce své, dle svého práva, Hospodine, obživ mě! Blíží se ti, kdo běží za zvrhlostí, od tvého Zákona se ale vzdalují. Ty, Hospodine, blízký jsi; spolehlivé jsou všechny tvé příkazy. Odedávna vím o tvých svědectvích, že jsi je potvrdil navěky. Hleď na mé trápení a dej mi záchranu, nezapomínám přece na Zákon tvůj. Veď moji při a buď mi Zastáncem; jak jsi zaslíbil, prosím obživ mě! Ničemové jsou daleko od spásy, neboť se neptají na tvé zákony. Veliké je, Hospodine, slitování tvé, dle svého práva prosím obživ mě! Mnozí mě pronásledují a sužují, nevzdálím se však od tvých svědectví. Pohled na zrádce hnusím si, neboť nedbají na tvé výroky. Jak miluji tvá pravidla, Hospodine, hleď, ve své lásce prosím obživ mě! Úhrnem tvého slova pravda je, navěky spravedlivé jsou všechny soudy tvé. I když mě bezdůvodně honí vládcové, před tvým slovem v srdci chvěji se. Ze tvých výroků mám tolik radosti, jako bych našel poklad nejdražší. Lež se mi hnusí, nenávidím ji, tvůj Zákon ale miluji! Sedmkrát za den chválím tě za spravedlivé soudy tvé. Kdo milují tvůj Zákon, mají hojný mír, žádné překážky je nesrazí! Čekám, Hospodine, na tvé spasení a plním tvé příkazy. V duši opatruji tvá svědectví – jak velice je miluji! Tvých pravidel a svědectví držím se, ty přece vidíš všechny cesty mé. Kéž se mé volání k tobě, Hospodine, přiblíží, dle svého slova rozum daruj mi! Kéž má modlitba k tobě dorazí, vysvoboď mě, jak jsi zaslíbil! Kéž chvála přetéká z mých rtů – vždyť ty mě učíš svým zákonům. Kéž jazyk můj zpívá o tvých výrocích, neboť jsou spravedlivé všechny tvé příkazy. Kéž mi pomáhá ruka tvá, vždyť jsem si zvolil tvá pravidla. Toužím, Hospodine, po tvém spasení, tvůj Zákon je mi rozkoší! Kéž mohu žít, abych tě oslavil, kéž jsou mi pomocí tvé pokyny. Jak ovce ztracená jsem zabloudil, hledej mě – jsem tvůj služebník, nezapomínám na tvé příkazy!

Žalmy 119:1-176 Český studijní překlad (CSP)

Blahoslavení jsou ti, jejichž cesta je bezúhonná, ti, kteří žijí podle zákona Hospodinova. Blahoslavení jsou ti, kdo střeží jeho svědectví a hledají ho celým srdcem. Takoví nepáchají podlosti, chodí po jeho cestách. Tys dal svá přikázání, aby se pečlivě zachovávala. Kéž by byly mé cesty upevněny pro zachovávání tvých ustanovení! Tehdy nebudu zahanben, když si budu hledět všech tvých příkazů. V upřímnosti srdce ti budu vzdávat chválu, když se učím tvým spravedlivým nařízením. Budu zachovávat tvá ustanovení -- jen mě neopouštěj! Jak si chlapec udrží svou stezku čistou? Tím, že bude zachovávat tvé slovo. Hledám tě celým svým srdcem, nenech mě zbloudit od svých příkazů. Tvou řeč uchovávám v srdci, abych proti tobě nehřešil. Hospodine, jsi požehnaný! Vyuč mě svým ustanovením. Svými rty vyprávím o všech nařízeních tvých úst. Z cesty tvých svědectví se veselím jako z celého svého majetku. Přemýšlím o tvých přikázáních a hledím na tvé stezky. Tvá ustanovení jsou mi potěšením; nezapomínám na tvé slovo. Prokazuj svému otroku dobro -- budu žít a zachovávat tvé slovo. Otevři mi oči, abych viděl divy tvého zákona. Jsem na zemi jen cizincem, neskrývej přede mnou své příkazy. Mou duši stravuje touha po tvých nařízeních za každého času. Oboříš se na domýšlivce, na proklaté, kteří pobloudili od tvých příkazů. Odval ode mě potupu a pohrdání, neboť střežím tvá svědectví. I když zasednou knížata a budou mluvit proti mně, tvůj otrok bude přemýšlet o tvých ustanoveních. I tvá svědectví jsou mým potěšením, jsou to mí rádci. Do prachu je přitištěna má duše; obživ mě podle svého slova. Vyprávěl jsem o svých cestách a tys mi odpověděl. Vyuč mě svým ustanovením. Dej mi porozumět cestě svých přikázání; přemýšlím o tvých divech. Má duše se rozplývá žalem; pozdvihni mě podle svého slova. Odvrať ode mě cestu klamu; milostivě mě obdaruj svým zákonem. Vyvolil jsem si cestu pravdy, stavím si před sebe tvá nařízení. Přilnul jsem ke tvým svědectvím, Hospodine, kéž nejsem zahanben. Poběžím cestou tvých příkazů, neboť jsi rozšířil mé srdce. Vyuč mě, Hospodine, cestě svých ustanovení a já je budu důsledně střežit. Dej mi porozumět, budu střežit tvůj zákon a jej zachovávat celým srdcem. Veď mě stezkou svých příkazů, neboť jsem si ji oblíbil. Nakloň mé srdce ke svým svědectvím, nikoli k zištnosti. Odvracej mé oči, abych nehleděl na klam; na své cestě mě obživ. Naplň svému otroku své slovo, jež vede k bázni před tebou. Odvrať ode mě potupu, které se lekám, vždyť tvá nařízení jsou dobrá. Hle, toužím po tvých přikázáních; obživ mě ve své spravedlnosti. Kéž ke mně přijde tvé milosrdenství, Hospodine, tvá spása, podle tvého slova, a já dám odpověď tomu, kdo mě tupí -- vždyť spoléhám na tvé slovo! Nikdy zcela neodejmi mým ústům pravdivé slovo, protože skládám naději ve tvá nařízení. Tvůj zákon budu zachovávat ustavičně, navěky a navždy. Budu chodit volně, protože jsem vyhledával tvá přikázání. O tvých svědectvích budu mluvit před králi a nebudu zahanben. Tvé příkazy jsou mi potěšením, zamiloval jsem si je. Zvedám dlaně ke tvým příkazům, jež jsem si zamiloval, přemýšlím o tvých ustanoveních. Pamatuj na slovo ke svému otroku, jímž jsi ve mně vzbudil naději. Útěchou v mém soužení mi je, že mi tvé slovo navrací život. Domýšlivci se mi hrozně posmívají; od tvého zákona se neodvrátím. Připomínám si tvá odvěká nařízení, Hospodine, a nacházím útěchu. Přepadá mě vztek kvůli ničemům, kteří opouštějí tvůj zákon. Tvá ustanovení byla mými písněmi v domě, kde jsem hostem. V noci si připomínám tvé jméno, Hospodine, a zachovávám tvůj zákon. Tak tomu se mnou bylo, protože jsem střežil tvá přikázání. Řekl jsem: Můj podíl je Hospodin, a tak budu zachovávat tvá slova. Celým srdcem hledám tvou přízeň, smiluj se nade mnou podle svého slova. Přemýšlím o svých cestách a obracím své nohy ke tvým svědectvím. Spěchám a neotálím zachovávat tvé příkazy. Omotávají mě provazy ničemů, na tvůj zákon však nezapomínám. Vstávám o půlnoci, abych ti vzdal díky za tvá spravedlivá nařízení. Jsem společníkem všech, kteří se tě bojí, těch, kdo zachovávají tvá přikázání. Hospodine, země je plná tvého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením! Hospodine, podle svého slova jsi prokázal svému otroku dobro. Nauč mě rozvážnosti a poznání, vždyť já tvým příkazům věřím. Dokud jsem nebyl pokořen, bloudil jsem; teď však zachovávám tvé slovo. Jsi dobrý a prokazuješ dobro; vyuč mě svým ustanovením. Domýšlivci mě obestřeli klamem, já však celým srdcem střežím tvá přikázání. Bezcitné jak tuk je jejich srdce, já se však těším ze tvého zákona. Bylo pro mě dobré, že jsem byl pokořen, neboť jsem se naučil tvým ustanovením. Zákon tvých úst je pro mě lepší než tisíce ve zlatě či stříbře. Tvé ruce mě učinily a upevnily. Dej mi porozumět, ať se naučím tvým příkazům. Ti, kdo se tě bojí, mě uvidí a budou se radovat, protože očekávám na tvé slovo. Vím, Hospodine, že tvá nařízení jsou spravedlivá; pokořils mě pravdou. Kéž je mi tvé milosrdenství útěchou, jak jsi svému otroku zaslíbil. Kéž na mě přijde tvé slitování, abych mohl žít, neboť tvůj zákon je mým potěšením. Kéž jsou domýšlivci zahanbeni, neboť mi zrádně křivdí; já ale přemýšlím o tvých přikázáních. Kéž se ke mně vrátí ti, kdo se tě bojí, ti, kdo znají tvá svědectví. Kéž je mé srdce bezúhonné podle tvých ustanovení, abych nebyl zahanben. Má duše chřadne touhou po tvé spáse; očekávám na tvé slovo. Zrak mi slábne, jak vyhlížím, kdy promluvíš. Říkám si: Kdy už mě potěšíš? Byl jsem sice jako měch v dýmu, na tvá ustanovení jsem ale nezapomněl. Kolik dnů ještě má tvůj otrok? Kdy už vykonáš soud nad mými pronásledovateli? Domýšlivci mi vykopali jámy, což není podle tvého zákona. Všechny tvé příkazy jsou pravda. Zrádně mě pronásledují, pomoz mi! Málem už se mnou v zemi skoncovali, ale já jsem tvá přikázání neopustil. Podle svého milosrdenství mě zachovej při životě; budu střežit svědectví tvých úst. Hospodine, tvé slovo je navěky ustaveno v nebesích. Z pokolení do pokolení trvá tvá pravda. Upevnil jsi zemi a ona stojí. Dodnes stojí podle tvých nařízení, neboť to vše jsou tvoji otroci. Kdyby tvůj zákon nebyl mým potěšením, byl bych už ve svém soužení zahynul. Na tvá přikázání nikdy nezapomenu, neboť mi dávají život. Jsem tvůj -- pomoz mi, vždyť vyhledávám tvá přikázání. Ničemové na mě čekají, aby mě zničili. Rozvažuji o tvých svědectvích. Vidím dovršení všeho dokonalého. Šíře tvých příkazů je nezměrná. Jak jsem si zamiloval tvůj zákon! Celý den o něm rozjímám. Tvé příkazy mě činí moudřejším nad mé nepřátele -- navěky jsou mé. Jednám rozumněji než všichni mí učitelé, neboť rozjímám o tvých svědectvích. Pochopil jsem víc než starci, protože střežím tvá přikázání. Před každou zlou stezkou jsem zdržel své nohy, abych zachoval tvé slovo. Neodchýlil jsem se od tvých nařízení, neboť tys mě vyučil. Jak příjemné jsou mému patru tvé řeči, mým ústům jsou sladší než med. Díky tvým přikázáním jsem mnohému porozuměl, proto nenávidím každou stezku klamu. Tvé slovo je lampou pro mé nohy, je světlem na mé stezce. Přísahal jsem -- a také to splním -- že budu dbát na tvá spravedlivá nařízení. Byl jsem velmi pokořen, Hospodine, obživ mě podle svého slova. Kéž laskavě přijmeš dobrovolné oběti mých úst, Hospodine, nauč mě svým nařízením! Stále vystavuji svůj život nebezpečí, na tvůj zákon nezapomínám. Ničemové mi nastražili past; od tvých přikázání jsem však nezbloudil. Tvá svědectví jsem obdržel do věčného dědictví, ano, jsou radostí mému srdci. Uložil jsem si v srdci, že budu navěky a důsledně plnit tvá ustanovení. Nenávidím polovičaté lidi, ale miluji tvůj zákon. Jsi má skrýš a můj štít; očekávám na tvé slovo. Odstupte ode mě, zlovolníci! Budu dodržovat příkazy svého Boha. Podpírej mě, jak jsi řekl, abych mohl žít; nezahanbuj mě v mé naději! Posilni mě, abych byl zachráněn; stále budu hledět na tvá ustanovení. Zavrhuješ všechny, kdo zbloudili od tvých ustanovení, neboť jejich záludnost je zrádná. Všechny ničemy v zemi odstraňuješ jako strusku, proto jsem si zamiloval tvá svědectví. Mé tělo se chvěje strachem z tebe, bojím se tvých nařízení. Konám právo a spravedlnost; neponechej mě mým utlačovatelům. Zaruč se za svého otroka k dobrému, ať mě domýšlivci neutlačují. Zrak mi slábne, jak vyhlížím tvou spásu a tvůj spravedlivý výrok. Jednej se svým otrokem podle svého milosrdenství; vyuč mě svým ustanovením. Jsem tvůj otrok -- dej mi porozumět, abych poznal tvá svědectví. Je čas, aby Hospodin jednal, porušují tvůj zákon. Proto miluji tvé příkazy více než zlato, víc než zlato ryzí. Proto považuji všechna přikázání za zcela správná, nenávidím každou stezku klamu. Tvá svědectví jsou podivuhodná, proto je má duše střeží. Otevření tvých slov osvěcuje, dává porozumět prostoduchým. Otvírám ústa a jsem plný dychtivosti, jak toužím po tvých příkazech. Pohleď na mě a smiluj se nade mnou, jak je tvým zvykem vůči, těm, kdo milují tvé jméno. Mé kroky upevni svými výroky, aby mě neovládla žádná nepravost. Vykup mě z útlaku lidí a budu zachovávat tvá přikázání. Svou tvář rozjasni nad svým otrokem, vyuč mě svým ustanovením. Proudy slz se mi řinou z očí, protože lidé nezachovávají tvůj zákon. Spravedlivý jsi, Hospodine, a tvá nařízení jsou přímá. Přikázal jsi, aby tvá svědectví byla spravedlivá a zcela pravdivá. Má horlivost mě strávila, neboť mí protivníci zapomněli na tvá slova. Tvá řeč je důkladně protříbená; tvůj otrok ji miluje. Jsem nepatrný a pohrdaný, ale na tvá přikázání jsem nezapomněl. Tvá spravedlnost je spravedlivá navěky; tvůj zákon je pravda. Dolehla na mě tíseň a úzkost; tvé příkazy jsou mi potěšením. Spravedlnost tvých svědectví je věčná. Dej mi porozumět, abych mohl žít. Volám celým srdcem, odpověz mi, Hospodine! Tvá ustanovení dodržuji. Volám k tobě: Zachraň mě! Budu zachovávat tvá svědectví. Vstávám před rozedněním a volám o pomoc -- očekávám na tvé slovo. Mé oči se probouzí dřív než noční hlídky, abych přemýšlel nad tvými výroky. Vyslyš můj hlas podle svého milosrdenství, Hospodine, podle svých nařízení mě obživ! Blíží se ti, kdo se ženou za hanebností a vzdalují se od tvého zákona. Ty jsi blízko, Hospodine; všechny tvé příkazy jsou pravda. Již dávno jsem z tvých svědectví poznal, že jsi je založil navěky. Pohleď na mé soužení a vytrhni mě, vždyť na tvůj zákon nezapomínám. Veď mou při a vykup mě, obživ mě podle svého slova. Ničemům je spása vzdálena, protože se nedotazují na tvá ustanovení. Tvé slitování je veliké, Hospodine, podle svých nařízení mě obživ. Mnoho je mých pronásledovatelů a protivníků, neodvracím se však od tvých svědectví. Vidím věrolomníky a pociťuji odpor, vždyť nezachovávají tvé slovo. Pohleď, Hospodine, zamiloval jsem si tvá přikázání. Podle svého milosrdenství mě obživ! Princip tvého slova je pravda a každé tvé spravedlivé nařízení je navěky. Knížata mě bezdůvodně pronásledují; mé srdce se třese před tvým slovem. Jásám nad tvým slovem jako ten, kdo nalezl velikou kořist. Nenávidím klam, oškliví se mi; miluji tvůj zákon. Sedmkrát za den tě chválím za tvá spravedlivá nařízení. Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon; nic jim není překážkou. Vyhlížím tvou spásu, Hospodine, a plním tvé příkazy. Má duše zachovává tvá svědectví; velmi je miluji. Zachovávám tvá přikázání a tvá svědectví, neboť všechny mé cesty jsou před tebou. Kéž můj nářek předstoupí před tebe, Hospodine, podle svého slova mi dej porozumět. Kéž má úpěnlivá prosba přijde před tebe, podle svého slova mě vysvoboď! Mé rty překypují chválou, neboť mě učíš svým ustanovením. Ať můj jazyk promlouvá tvé slovo, protože všechny tvé příkazy jsou spravedlivé. Kéž je mi tvá ruka ku pomoci, vždyť jsem si zvolil tvá přikázání. Toužím po tvé spáse, Hospodine, tvůj zákon je mi potěšením. Kéž má duše žije a chválí tě, kéž mi tvá nařízení pomáhají. Bloudím jako ztracená ovce -- hledej svého otroka, vždyť jsem na tvé příkazy nezapomněl!